Politologie – maturitní otázka ZSV (3)

Otázka: Politologie

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): Mel

1. Název, vznik, předmět, rozdělení

VZNIK:

Má svůj původ ve starověkém Řecku (součástí filozofie)
Jako samostatná věda – konec 19. stol. USA

NÁZEV:

Polis= městský stát, logos= věda -> starost o věci veřejné
Název politologie se používá především v Evropě
V USA „politické vědy“ (political science)

PŘEDMĚT:

Předmětem je fungování státu, politické systémy mocenských a vládnoucích institucí, politické chování lidí a vztahy mezi státy a otázka moci a autority
Typický NÁZOROVÝ PLURALISMUS= jeden politický problém nemusí být vykládán a řešen shodně

DĚLENÍ:

a) pozitivní (popisující)

Popisuje politickou realitu
Vychází z výzkumu a pozorování
Typický pro USA

b) normativní

Zaměřuje se na to, co by v politice mělo být a jakými prostředky toho ideálu docílit (stanovuje normy)
Evropa

2. Disciplíny politologie

OBECNÁ POLITOLOGIE

Zabývá se historií od 19. stol.
Sleduje vznik a vývoj politologických škol, jejich přínos a myšlenkový vliv, řeší základní politologické pojmy

POLITICKÁ TEORIE

Tvořena dvěma částmi:
- Dějiny politických teorií= sleduje vývoj politického myšlení od Antiky
- Současné politické teorie= teorie demokracie, spravedlnosti, postmodernismu a liberalismu

POLITICKÉ INSTITUCE

Zabývá se pravidly v životě politicky organizované společnosti
Patří tam stát, ústava, parlament, volební systémy..

SROVNÁVACÍ (KOMPARATIVNÍ) POLITOLOGIE

Zabývá se srovnáváním mezi jednotlivými zeměmi s úmyslem nelézt a vysvětlit rozdíly

POLITICKÁ SOCIOLOGIE (POLITICKÉ CHOVÁNÍ)

Snaží se porozumět jednotlivci v rámci jeho politického nebo sociálního prostředí (chování voličů)

VEŘEJNÁ POLITIKA A ADMINISTRATIVA

Zabývá se činností vlády, jejím programem, výsledky v různých oblastech

POLITICKÁ EKONOMIE

Využívá ekonomický přístup k vysvětlení politických procesů a uskutečnění veřejné politiky, zkoumá vztah politiky a ekonomie

MEZINÁRODNÍ VZTAHY

Snaží se porozumět jak vztahům mezi státy, tak nadnárodním aktérům a silám
Někdy stojí mimo tyto disciplíny

3. Pojem politika, pol. Programy, politika jako střed zájmů

POLITIKA= oblast společenské praxe, spočívá v účasti politických aktérů (pol. Stran, hnutí, jednotlivců), na správě státních záležitostí

Bývá definována jako umění řídit stát a nebo vztahy mezi státy

Chápána ve dvou smyslech:

POLITICKÝ PROGRAM

Člověk politicky aktivní= člověk, který dělá svou práci tak jak má, prospívá tím společnosti ale i sobě

Politický program:

Forma politických představ, které vycházejí z nějakého teoretického základu, odrážejí momentální stav společnosti, obsahují postupy, prostředky a nástroje k jejich dosažení

Dělí se na:
- Pragmatický:
  - Hlavním kritériem je užitečnost
  - Souvisí s uspokojování aktuálních potřeb lidí -> snížení daní, zvýšení sociálních dávek
  - Čapek, TGM
- Antipolitický:
  - Založen na morálním, náboženském základě
  - Staví se proti konkrétním, aktuálním nespravedlnostem
  - Klade důraz na dodržování a uskutečňování lidských práv, zaměřen na budoucnost -> diskriminace žen
  - Havel
- Negativistický:
  - Politika je chápána pouze jako nástroj moci
  - Lidé slouží pouze jako objekt manipulace k dosažení určitého cíle
  - Machiavelli, Hitler
- Fundamentalistický:
  - Založen na ortodoxním lpění na tradicích, odmítá jakoukoliv změnu
  - Islamistický fundamentalismus, marxismus

POLITIKA JAKO OBLAST STŘETÁVÁNÍ POLITICKÝCH PROGRAMŮ A POLITICKÝCH ZÁJMŮ

= dlouhodobý politický děj, který má dvě fáze:

Konflikt= spočívá ve vzájemném napadání pol. Programů a politiků
Kompromis= každá strana je vstřícná, ustoupí ze svých požadavků a domluví se

– Snaží se dosáhnout KONSESU= řešení, dohody

4. Politický systém

a) POLITICKÁ STRANA

= dobrovolná organizace občanů, která usiluje o získání účasti na státní moci a o podporu občanů ve volbách

b) POLITICKÉ HNUTÍ

= zaměřeno vždy pouze na jeden problém, nemá politický program ani sídlo

5. Systém politických stran

Znaky (podmínky založení politické strany):
- Členové musí být starší 18 let, nesmí být členy jiné strany
- Musí mít organizační řád obsahující název, sídlo, způsob volby stranických orgánů
- Nesmí prosazovat násilí
- Členství je dobrovolné

Funkce:
- Zprostředkovatelská= spojení mezi lidmi a vládou
- Intergrativní= slouží k soustředění zájmů, soustředí se společenskou sféru
- Socializační= jsou činitelem politické socializace (pol. Role, diskuze)
- Mobilizační= slouží k mobilizaci voličů (vyzývá občany k účasti ve volbách)
- Rekrutivní (výběrová)= slouží k výběru politických elit
- Ústavní (politicko-organizační)= v parlamentním systému plní důležitou politickou fci při sestavování vlády

Dělení politických stran:

a) tradiční

Pravice
- podnikatelské aktivity
- minimalizace kompetencí státu
- Spravedlnost vyrovnávací
- Demokracie zastupitelská
- Rovnost příležitostí
- Důraz na jednotlivce
- Postupný vývoj společnosti
- Svoboda formální
- Preferuje vyšší vrstvu obyvatel
  - Laissez faire= metoda svobodného podnikání
  - ODS
- Levice
  - Sociální jistoty
  - Sociálně odpovědný silný stát
  - Rozdělovací spravedlnost
  - Demokracie zastupitelská (důraz na přímou demokracii)
  - Důraz na kolektiv
  - Rychlá změna (revoluce, reforma) společnosti
  - Svoboda reálná
    - KSČ
  - Politický střed
    - Strana mezi levicí a pravicí
      - KDU-ČSL

b) podle charakteru členství

Masové= ucházejí se o členy v maximální možné míře, členství je otevřeno každému, každý může vystoupit
- Typické pro západní demokratické státy

Kádrové= komunistické strany, strana si své členy sama vytipovala a zajišťovala jejich loajalitu (-> povýšení v zaměstnání, dítě se dostane na VŠ)
- Totalitní systémy, silně centralizované

Oddané= strany nacistického typu, soustředěné kolem osoby jednoho vůdce, kterého oddaně podporují stoupenci
- Dnes v rozvojových zemích

c) podle šířky politického spektra

Ideologicky úzké= oslovují jen úzkou skupinu voličů -> katolické strany – katolíky
Catch-all= také „světonázorové organizace“, usilují o podporu všech částí společnosti, které oslovují všechny sociální skupiny (dělníky i obchodníky)

KOALICE= seskupení, sdružení dvou nebo více stran
CLEAVAGES= teorie, která dělí voliče podle jejich priorit, kritérií (podnikatelé, studenti VŠ)

6. Politické socializace

= komplexní proces, při kterém si jedinec začíná uvědomovat politické jevy, začíná se učit politickým faktům a formovat vlastní politické postoje

Nejdůležitější při tomto procesu je rodina, škola, vrstevníci, prostředí

7. Politická participace (účast)

= aktivita soukromých osob, kterými se snaží ovlivnit nebo podpořit vládu a politiku

Rozlišuje se na:
- Konvenční= relativně obvyklé chování -> pokojná demonstrace, účast ve volbách..
- Nekonvenční= relativně neobvyklé chování, kterým kritizujeme vládu, stavíme se jí na odpor -> stříkání pol. Hesel na zdi, divoké stávky..
Některé případy participace jsou sporné a nedají se jednoznačně mezi konvenční nebo nekonvenční zařadit

8. Veřejné mínění, masová média

VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ= soubor názorů a postojů veřejnosti na určitý problém nebo otázku

Ovlivněno několika faktory (vlastními zájmy, politickým vzděláním, masovými médii, politickými vůdci)
Tvoří jej dvě skupiny:
- Opinion makers= ti, kteří jej tvoří
  - Politikové, významné či populární osobnosti, reportéři
- Opinion shapers= ti, kteří jej formují
  - Zpravodajští komentátoři, odborníci, učitelé, novináři
  - Mohou mít větší vliv než první skupina

MASOVÁ MÉDIA= prostředky masové komunikace, jsou významným faktorem vlivu na veřejné mínění

Jsou:
- Tištěná= informují psaným slovem a obrázkem (denní tisk, časopisy)
- Elektronická= prostřednictvím zvuku a obrazu (rozhlas, TV)