Politologie – Společenské vědy (VŠ)

Téma: Politologie

Předmět: Společenské vědy

Zaslal(a): Klara

 

POLITOLOGIE = věda o politické organizaci lidské společnosti

 

Státověda

stát je vymezen:

• územím
• obyvatelstvem
• správou a státními institucemi
• vnitřní i mezinárodní suverenitou
• symboly

 

typologie státní organizace:

• dle vnitřního členění:
  • složené – spolkové a federativní stát; svrchovaný celek uděluje jisté pravomoci nižším polit. jednotkám
  • konfederace – svrchované státy delegují společným orgánům pravomoce rozhodovat za všechny (Evropská unie)
• dle formy vlády:
  • demokracie = na moci se podílejí (alespoň potenciálně) všichni občané – republiky i konstituční monarchie
    • přímá demokracie
    • reprezentativní (zastupitelská) demokracie
  • autokracie = předurčení skupiny osob k výkonu moci a vládnutí
    • monokracie (monarchie)
    • aristokracie (dědičně vymezená skupina, tj. šlechta)
    • plutokracie (válka majetkové elity)
    • partiokracie (vláda jedné polit. strany, kulturní skupiny, sociální třídy)
  • dle prosazování práva:
    • státy legitimního práva a moci = vláda se zodpovídá a dožaduje se oprávnění a pověření od ovládaných; právo je nalézáno jako přirozené východisko společenského a politického soužití
    • diktatury a totalitní státy = vláda se nezodpovídá a nevyžaduje mandát (pověření) od ovládaných, vykonává nad nimi svrchovanou (absolutní) moc; právo je vytvářeno pro udržení společenského pořádku a moci
  • dle nalézání práva:
    • racionální konsens = společenské poměry se ustavují jako výsledek rozumné dohody rozumných a svobodných bytostí za pomoci racionálních argumentů nebo alespoň nenásilných metod
    • morální zásady = oprávněnost společenských poměrů a pořádků se posuzuje a zakládá na všeobecné závaznosti určitých mravních norem a hodnot
    • estetická měřítka = vkus, libost, krása, image, šarm, show určují společenský pořádek, normy, právo i rozdělení vlivu ve společnosti

 

Demokracie

• volby = způsob, jímž jsou vybíráni a delegováni zástupci občanů do zastupitelských orgánů
• tři složky moci
  • Autorem tohoto principiálního rozdělení státní moci ve smyslu teoretického zdůvodnění je Charles Montesquieu (1689-1755) – francouzský politolog, právník, historik – ve spise Duch zákona (odkaz na ukázku z knihy The Spirit of the Laws). Poprvé důsledně byl tento princip užit v ústavě USA v roce 1787. Tento princip ale vnesl do politické teorie již John Locke.
  • moc výkonná
  • moc zákonodárná
  • moc soudní

 

Politické uspořádání ČR

• ČR se člení v obce a kraje, které mají svou omezenou suverenitu – třístupňový politický systém
• obce jsou svrchované v rozhodování o svých vlastních záležitostech, avšak ve svých rozhodnutích, vyhláškách, nařízeních apod. musí respektovat zákony státu. Například ale o svých rozpočtech rozhodují samy a stát jim nemůže nijak do této suverenity zasahovat.
• krajů je v ČR 14 (v čele kraje stojí hejtman)

 

Parlamentní systém ČR

• ČR je parlamentní republikou, parlament je vyjádřením moci všeho lidu a reprezentantem politické moci, pravidelně je znovu a znovu ustavován prostřednictvím voleb.
• všeobecné volební právo u nás bylo uplatněno poprvé v roce 1919 (i pro ženy)
• census =zákonné omezení úplného nebo částečného výkonu volebního práva (volit a být volen do reprezentativních orgánu)
• v českých volebních zákonech se jako census uplatňuje minimální věk:
  • občan ČR nabývá aktivní volební právo v 18 letech
  • v 21 letech může být zvolen poslancem nebo zastupitelem
  • ve 40 letech může být zvolen poslancem nebo senátorem
• do roku 1947 byl občan plnoletý až v 21 letech
• v ČR se do poslanecké sněmovny volí poměrným volebním systémem
• volební klauzule = aby politická strana, sdružení nebo koalice apod. mohla obsadit svými kandidáty křesla ve sněmovně nebo zastupitelstvu, musí získat na celém území, kde probíhají volby, určité minimální procento hlasů ze všech odevzdaných

 

Politické teorie

= výklad podoby politického statu quo a čili systém distribuce moci, privilegií a prestiže ve společnosti

• utopie = obrazný popis ideálních států
• politologie= myšlenková reflexe politiky, politična, náhled na člověka v jeho podmíněnosti obcováním s druhými, s nimiž sdílí nebo nesdílí ideje o společném životě.
• politika = technologie moci, vlády, správy, technika toho, jak prosadit, realizovat a udržet v platnosti politické zájmy určité skupiny obyvatel.
• liberalismus = politická teorie, která nahlíží na občany jako na zcela izolovaná, svéprávná, sobě rovná individua, se označuje jako
• komunitarismus = politická teorie, která nahlíží na občany jako na vždy svázané se sociálním prostředím a jím determinované, jako vždy jednající a myslící v rámci určitého společenství (obec, rodina, kmen, národ)
• princip spravedlnosti = je založen na platnosti stejného práva na sebeurčení pro všechny

 

Politické ideologie

• obsahují obecnou taktiku a strategii, jak dosáhnout uskutečnění politických cílů, které sdílí určité společenství lidí
• znamená výraz angažovanosti, když formuluje zásady, hodnoty a normy, které určité společenství lidí ctí, chce prosadit nebo udržet
• termín ideologie poprvé zmínil Antoine Destutt de Tracyroku 1795
• Jako protiklad náboženstvíměla být ideologie vědou o tom, jak učením objektivní pravdy a správných myšlenek vytvářet nového člověka nepoplatného dogmatům a pověrám.
• funkce ideologií:
  • napomáhají v objasňování politických jevů a politické praxe
  • umožňují identifikaci s komplexním systémem hodnot
  • umožňují identifikaci s danou sociální skupinou
  • poskytují základní východiska pro formulaci politického programu a jeho cíle
• politický radikalismus =  považuje existující prostředky politického zápasu (volby, parlament, trh, média…) buď za nedostatečné, nebo dokonce principiálně špatné. Požaduje zásadní proměnu politického stavu, tak jak přítomně jest
• konzervatismus = opak politické radikality; stojí v opozici proti komunismu a socialismu
• pro socialismus je typické:
  • vysoké sociální dávky a příspěvky vyplácené státem
  • státní kontrola a omezování volného podnikání
  • snaha po řízeném snižování nezaměstnanosti
• typické projevy německého národního socialismu byly:
  • antisemitismus
  • vůdcovský princip
  • militarismus
• mezi liberální politické cíle patří:
  • svoboda trhu se zbožím bez jakýchkoli omezení
  • minimální stát ve smyslu vlivu a moci státní byrokracie a administrativy
  • svoboda hospodářského podnikání
• anarchismus usiluje o odstranění státu jakožto mocenského nástroje prosazování kapitalistických společenských pořádků a jejich forem vykořisťování.
• vůdcem ruských komunistů byl v revoluci roku 1917 byl V. Lenin
• tvůrcem čínského komunismu byl Mao
• náboženský fundamentalismus = nekompromisní (bezohledné a nesmiřitelné) prosazování mravních, právních a kulturních norem, zákazů a příkazů převzatých z nějakého náboženského učení, vyjádřené v náboženské fundaci (založení) státu a společenského řádu, projevující se odporem k sekularizované (světské) společenské praxi. Pronásledování a likvidace odpůrců nemusí být vyloučena, pak jsou nezřídka posvěceny jakékoliv prostředky k prosazení onoho cíle (sebevražedné útoky, atentáty, cenzura, pronásledování, žaláře a koncentrační tábory pro odpůrce, mravnostní policie, veřejné exekuce trestů…)
  • Irán, Saudská Arábie, Izrael, Severní Irsko

 

Politické strany

• politický systém je založen na „svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítající násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“
• hlavní politické strany v USA jsou Republikánská a Demokratická strana
• Ve VB je vedle Labour party nejsilnější stranou současná vládnoucí Konzervativní strana
• Německu se současná vládní koalice skládá z křesťanských demokratů (CDU), CSU a FDP