Poruchy osobnosti – maturitní otázka

společenské vědy

 

   Otázka: Poruchy osobnosti

   Předmět: Společenské vědy, Psychologie

   Přidal(a): Kateřina F.

 

PORUCHY OSOBNOSTI 

CHARAKTERISTIKA A PROJEVY JEDNOTLIVÝCH PORUCH

  • – chorobné stavy, které se přímo neoznačují jako duševní nemoc,
  • – projevují se zvláštnostmi chování spojenými s nepřizpůsobivým chováním a hrubě rušivým chováním,
  • – nemají dostatečný náhled na nepřiměřenost vlastního chování, názorů a postojů,
  • – narušení všech psychických funkcí,
  • – mohou se cítit nepřijatí a nemilovaní,
  • – jejich myšlení je zvrácené,
  • – vztahy s lidmi jsou zatížené podezíravostí, nedůvěrou,
  • – od lidí se raději distancují,
  • – mívají problém v soukromém životě i v zaměstnání,
  • – v profesích působí negativně, neschopnost spolupracovat, neústupnost, necitlivost k ostatním,
  • – nadměrný důraz na dodržování pravidel,

 

VÝVOJ PORUCH OSOBNOSTI A JEJICH PROGNÓZA

  • – jsou trvalé,
  • – jsou zakotveny ve struktuře osobnosti, ale mají i svou dynamiku,
  • – s prvními náznaky se můžeme setkat už v dětství,
  • – nápadná uzavřenost, neovladatelnost,
  • – odlišnosti se obvykle vyhraňují v době dospívání a postupně představují čím dál větší problém,
  • – spolehlivě diagnostikovat ve druhé polovině adolescence (16-17 rok),
  • – v průběhu života se některé znaky poruchy projevují postupně čím dál méně, jiné jsou čím dál výraznější,
  • – prognóza dalšího vývoje není příliš optimistická,

 

SOCIÁLNÍ VÝZNAM PORUCH OSOBNOSTI

  • – mají problémy se zvládáním běžných sociálních rolí,
  • – partnerství narušuje jejich neschopnost přijmout nějaké omezení i snížená sebedůvěra,
  • – mnozí z nich selhávají jako rodiče, k dítěti nemají žádný vztah, neplní své povinnosti,

SCHIZOIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI

  • – hodně se stahují do sebe, “tichý blázni”,
  • – navazují málo vztahy s druhými lidmi,
  • – věnují se samotářské činnosti,
  • – bývají emočně chladní,
  • – mají málo známých,
  • – nadměrně se zabývají fantaziemi a svým vnitřním světem,
  • – lhostejní ke chvále i kritice,
  • – nezáleží jim na tom, jak jsou hodnoceni,
  • – dávají přednost samotářským aktivitám,
  • – nedovedou pracovat v týmu,
  • – okolí je považuje za podivíny,
  • – lhostejnost k úpravě zevnějšku,

DISOCIÁLNÍ (ASOCIÁLNÍ) PORUCHA OSOBNOTI

  • – tvoří převážnou část kriminálních recidivistů,
  • – jsou necitlivý k druhým,
  • – nerespektují sociální normy,
  • – snadno navazují vztahy, ale neudrží je,
  • – i na malé stresové podněty reagují agresivitou,
  • – nemají pocit viny, ale svádějí vinu na druhé,
  • – od dětství lžou, kradou, bijí mladší,
  • – toulají se a vyrůstají z nich prostitutky, toxikomani a alkoholici,
  • – typickým znakem je egocentrismus, bezohlednost, neschopnost ovládat své jednání podle platných norem,

 

SCHIZOTYPÁLNÍ PORUCHA OSOBNOSTI

  • – pověrčivý,
  • – sklon k fantaziím, magickému uvažování,
  • – emoční prožívání bývá omezené nebo nepřiměřené situaci,
  • – jsou negativní, vztahovační, podezíraví, často trpí depresemi,
  • – vyjadřování bývá obřadné, metaforické a stejně neurčité jako jejich úvahy,
  • – chování je excentrické,
  • – výstřední úprava zevnějšku,
  • – sklon k smyslovým iluzím,

 

Depersonalizace

  • – subjektivně velmi nepříjemné psychické stavy odcizení či oddělení od vlastního já,
  • – prožívají těžko představitelné stavy cizosti,
  • – jejich myšlenky, vzpomínky, pocity či pohyby se jim jeví, jako by nebyly skutečně,
  • – pocit, jako by jejich jedna část jednala a druhá to jen pozorovala,

 

Derealizace

  • – stejná změna vnímání, týká se však vnějšího okolí,
  • – svět a druzí lidé se zdají být neskuteční, vzdálení,
  • – vnější svět se jeví jako nereálný, jako by byl ve snu,
  • – druzí lidé mohou působit zautomatizovaně,

 

ANANKASTICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI (OBSEDANTNĚ-KOMPULZIVNÍ)

  • – potřeba mít vše pod kontrolou a nepružnost prožívání i chování,
  • – trpí nadměrnými pochybami a opatrností,
  • – nadměrně se zabývají detaily, pravidly, pořádkem,
  • – jsou puntičkáři,
  • – jsou nadměrně svědomití,
  • – neprožívají příliš radost ze vztahů, protože se ptají po výsledku,
  • – nadměrně ulpívají na sociálních konvencích a nerozumně vyžadují, aby se druzí podřizovali přesně jejich způsobu práce,
  • – nesnášejí ani malé změny,
  • – stabilně mrzutá nálada,
  • – nejsou schopni prožívat pohodu, nedovedou mít z ničeho radost,
  • – sklon k nadměrné kritičnosti,
  • – mají trvalé obavy, že něco udělali špatně,
  • – bývají koncentrování na práci a výkon,
  • – mnozí z nich dokážou dosáhnout dobré pracovní pozice,
  • – nejsou schopni kompromisu,
  • – v partnerství jsou nepřiměření a nudní,
  • – chybí jim smysl pro humor a nedovedou se bavit,
  • – často se dostávají do sociální izolace,
  • – v zaměstnání je obtěžující pro spolupracovníky jejich nadměrná pedanterie, opatrnost a rigidita,

 

EMOČNĚ NESTABILNÍ PORUCHA OSOBNOSTI

– neschopnost ovládat své emoce

Hraniční typ

  • – nemají jasné hranice,
  • – nevyznají se v sobě,
  • – na partnery kladou velké požadavky,
  • – sklon k sebepoškozování,
  • – pocity prázdnosti,

Impulzivní typ

  • – emoční labilita, výbušnost a sklon k impulzivnímu jednání,
  • – jednají neuváženě, snadno se dostávají do konfliktů,
  • – po kritice jsou výbušní, agresivní,
  • – nestálá nálada,
  • – nedovedou odložit vlastní uspokojení,
  • – neuvažují nad důsledky svého chování,
  • – vztahy  k lidem jsou povrchní,
  • – mají sklon si vymýšlet,
  • – nedovedou systematicky pracovat,
  • – porucha zvyšuje riziko asociálního chování,
  • – sklon k nadměrného užívání alkoholu,

 

HISTRIÓNSKÁ PORUCHA OSOBNOSTI

  • – nadměrný důraz na sebe samého,
  • – potřeba být středem pozornosti,
  • – necitlivost k druhým lidem,
  • – chovají se teatrálně,
  • – emoce vyjadřují přehnaně,
  • – emoční prožívání je povrchní,
  • – vyhledávají aktivity, kde mohou být středem pozornosti,
  • – jsou schopni manipulací, aby dosáhli svých cílů,
  • – mají sklon k bájné lhavosti, k vymýšlení různých příběhu, kde hrají důležitou roli,
  • – rádi se prezentují tak, aby vyvolali žádoucí reakci,
  • – vztahy s lidmi bývají konfliktní a nestabilní,
  • – pocity druhých jsou jim lhostejné,

 

NARCISTICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI

  • – přecitlivělí egocentrismus spojený s necitlivostí k ostatním,
  • – mají pocit vlastní důležitosti, jedinečnosti,
  • – vnitřně značně nejistí,
  • – potřebují nadměrný obdiv,
  • – nedokáží se vžít do pocitů druhých,
  • – citový chlad a lhostejnost k ostatním,
  • – zvýšená potřeba pozitivního hodnocení,
  • – mohou dosáhnout výjimečného společenského postavení,
  • – jejich sebejistota na ostatní působí přesvědčivě,

 

ZÁVISLÁ PORUCHA OSOBNOSTI

  • – neschopnost osamostatnění a nadměrná závislost na druhém člověku,
  • – bývají úzkostní a pesimističtí,
  • – trpí nadměrnými obavami, které se snaží zmírnit připoutáním k jinému člověku,
  • – mají omezenou schopnost prožívat radost,
  • – mívají nízké sebevědomí, trpí pocity neschopnosti až bezmocnosti,
  • – jsou značně ovlivnitelní,
  • – vyhýbají se nutnosti o čemkoliv rozhodovat,
  • – nejsou schopni dát najevo své pocity a přání,
  • – zvýšená potřeba závislosti, která vede k nadměrnému podřízení,
  • – neustále se zabývají obavami, že budou opuštěni,
  • – jsou submisivní a nadměrně se fixují,
  • – partnerské vztahy jsou často nestandardní, bývají manipulováni a deptáni,
  • – jejich potřeba závislosti je tak velká, že si připouštějí i ponižující jednání,
  • – s rozpadem vztahu by se smířit nedokázali a tak raději trpí,
  • – za příčinu svých potíží považují necitlivé jednání ostatních,

 

ÚZKOSTNÁ (VYHÝBAVÁ) PORUCHA OSOBNOSTI

  • – sklon k úzkostnému prožívání a s tím související tendence vyhýbat se jakémukoliv potenciálnímu ohrožení,
  • – zvýšený sklon k pocitům napětí, obav a ohrožení,
  • – nadměrná obava z kritiky, všeho nového a neznámého,
  • – žijí v neustálém napětí,
  • – nejsou schopni dosáhnout pocitu klidu,
  • – nadměrně pesimističtí, zhoršené sebehodnocení a nedostatek sebeúcty,
  • – trpí pocity osobní méněcennosti, jsou přesvědčeni o své neobratnosti a hlouposti,
  • – názorům ostatních přikládají nepřiměřeně velký význam,
  • – mají potřebu být pozitivně hodnoceni, uznáváni a milováni, ale zároveň nevěří, že by to bylo možné,
  • – odmítají se účastnit všeho, co by je mohlo ztrapnit nebo uvést do rozpaků,
  • – mají zábrany v sociálním kontaktu a mají málo přátel,
  • – touží po hlubším vztahu, ale mají strach ze zklamání,
  • – na rozdíl od jiných poruch osobnosti se svými problémy trápí,

 

PASIVNĚ AGRESIVNÍ PORUCHA OSOBNOSTI (NEGATIVISTICKÁ)

  • – nejsou schopni vyrovnat se přijatelným způsobem s požadavky okolí a přiměřeně vyjádřit své city,
  • – mívají mrzutou náladu,
  • – jsou nespokojeni,
  • – sklon k depresím,
  • – snadno u nich vzniká pocit zlosti,
  • – mají nižší toleranci k zátěži a reagují na ni nezralými obrannými mechanismy (pláč, lhaní),

 

ZÍSKANÉ ZMĚNY OSOBNOSTI

  • – změny osobnosti, které mají podobné projevy mohou vzniknout v průběhu života jako důsledek onemocnění nebo působení nadměrné traumatizace a stresu,
  • – jde o nově vzniklé odchylky u lidí, kteří do té doby žádnou poruchu neměli,

ZMĚNY OSOBNOSTI JAKO DŮSLEDEK NEUROLOGICKÉHO ONEMOCNĚN

  • příčina poškození či onemocnění mozku,
  • obvyklým příznakem je změna ladění a afektivní reaktivita, apatie, mrzutá nálada,
  • uvažování může být impulzivní a zkratkovité, ale i zpomalené,
  • změna osobního tempa a celkového způsobu reagování,

1. Hyperlabilní typ

  • zvýšená dráždivost, výbušnost,
  • nezodpovědní, lehkomyslné,
  • mohou být dotěrní, nedodržují běžný sociální odstup,

2. Hyperstabilní typ

  • nápadná zpomalenost chování,
  • ulpívavost a rigidita,
  • nejsou schopni zvládat ani běžné požadavky,

ZMĚNY OSOBNOSTI JAKO DŮSLEDEK PSYCHIATRICKÉHO ONEMOCNĚNÍ

  • nejde o následek duševní choroby, ale o způsob subjektivního zpracování nemoci pacientem,
  • někteří z nich jsou přesvědčení, že je choroba změnila,
  • útlum emočního prožívání, zpomalenost uvažování,
  • úbytek energie a zvýšená unavitelnost,
  • tendenci stahovat se do sebe,
  • omezené sociální kontakty,

ZMĚNY OSOBNOSTI JAKO DŮSLEDEK NEZVLÁDNUTÉHO TRAUMATU

  • k narušení osobnosti může vést extrémní psychická traumatizace nebo dlouhé působení silného stresu,
  • prožité trauma se projevuje deformací emočního prožívání,
  • převažuje nadměrná nejistota, nedůvěra a strach z dalšího ohrožení,
  • není schopen reagovat racionálně,
  • tendence izolovat se od světa, který je chápán jako ohrožující,
  • sklony k agresivnímu reagování.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.