Otázka: Pozdní středověk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): ivamik
Pozdní středověk (přelom a 16. stol)
Hospodářství západní a částečně i střední Evropy se ocitlo v krizi. Zemědělská kolonizace postupně slábla, klesla těžba drahých kovů, snižovala se hodnota mincí. Řada šlechticů kvůli zachování určité životní úrovně se věnovala lapkovství = přepadávání a olupování kupeckých karavan.
Český stát za Lucemburků – spory o český trůn končí roku 1310 nástupem Lucemburků.
Jan Lucemburský – (1310-1346)
- král cizinec, ale i diplomat. Bojoval na evropských bojištích a padl 1346 v bitvě u Kresčaku. Razí se zlaté dukáty (1325), pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství (1344) – 1. arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Karel IV. – (Otec vlasti 1346-1378)
- vzdělaný a proslulý politik, 1.český král a zároveň římský císař. Čechy se stávají centrem Svaté říše římské – především Praha. Založena Karlova univerzita (1348), postaven Karlův most, buduje se Svatovítský chrám s kaplí svatováclavskou ( stavitelé – Matyáš z Arrasu, následně Petr Parléř) ,dále Nové Město pražské, zhotoveny nové korunovační klenoty Svatováclavská koruna – symbol korunovace. Vrcholí období gotické architektury a rozmachu českého státu.
Václav IV. –(1378-1419)
- za jeho vlády období hospodářské pasivity, šlechta vede odboj proti králi, král je v konfliktu s arcibiskupem (Jan z Jenštejna), obětí je Jan z Pomuku, generální vikář. Později tato událost dala vzniknout legendě o sv. Janu Nepomuckém.
Zikmund Lucemburský (1436 – 1437)
- jím vymřeli Lucemburkové, období bezvládí, 1453 nastupuje Ladislav Pohrobek.
Husitství – prvopočátky jsou spojeny s vystoupením Jana Husa – ostře kritizuje církev, která se neřídí Biblí, odsuzuje prodej odpustků, káže v Betlémské kapli.
Symbol husitů – kalich = kališníci (přijímání pod obojí způsobou = hostie + víno z poháru = tělo a krev Krista.
Nepřátelé husitů – vyšší duchovenstvo, šlechta, patriciát.
Program husitů – čtyři pražské artikuly (Svoboda kázání a výkladu Bible; Zákaz světské vlády kněží; Právo přijímat z kalicha; Trestání smrtelných hříchů).
První vystoupení pražské chudiny pod vedením Jana Želivského 30.7.1419 – tzv. 1. pražská defenestrace = vyhození konšelů z oken Novoměstské radnice, kde bylo vězněno několik husitů. Husité ovládli Prahu – zahájena husitská revoluce (1419-1436).
Roku 1420 založeno centrum husitů – město Tábor. V čele husitů stojí Jan Žižka, po jeho smrti Prokop Holý. Proti husitům vedeno 5 křížových výprav, kde husité vítězí (bitva na hoře Vítkově, u Kutné horu, u Ústí n/Labem, u Tachova, u Domažlic). Husité poraženi v bitvě u Lipan –květen 1434. Teprve 1436 Zikmund Lucemburský přijat za českého krále. Po smrti Zikmunda vládne krátce jeho zeť Albrecht Habsburský a po jeho smrti za nezletilého syna Ladislava Pohrobka se zemským správcem stává Jiří z Poděbrad. Ladislav Pohrobek pak vládne (1453-1457)
Jiří z Poděbrad – (1458-1471)
- byla to 1. skutečná volba českého krále bez ohledu na příbuzenské vztahy. Dobrý politik a diplomat, usiloval o klidné soužití katolíků a kališníků (tzv. král dvojího lidu). Chtěl vytvořit Mírovou unii evropských panovníků – nepodařilo se. Roku 1466 dán papežem do klatby a vstoupil do války s uherským králem Matyášem Korvínem, který se nechal 1469 v Olomouci korunovat českým králem. R.1471 Jiří náhle zemřel a politické poměry v Čechách se změnily nástupem dynastie Jagellovců.
Jagellovci –polská královská větev (1471 -1526)
Vladislav (1471-1516) – katolík, slabý panovník, je to období politické nejednoty – spory mezi městy a šlechtou. Pro uspořádání vztahů mezi městy a šlechtou vydal:
1500 – Vladislavské zemské zřízení (omezil moc měst, posílil šlechtu)
1517 – Svatováclavská smlouva (uznány některé starší městské výsady)
Ludvík Jagellonský (1516-1526), řečený Dítě. Většinu času trávil v Uhrách, Padl u Moháče, v bitvě proti Turkům, kteří tehdy ohrožovali Evropu.
Francie, Anglie – stoletá válka – ve Francii skončila r. 1328 vláda Kapetovců a na trůn nastupuje rod Valois. Jejich nárok na francouzskou korunu neuznal anglický král Eduard III., který byl po matce Kapetovec , chtěl uchovat a rozšířit anglické državy na pevnině. Vypukl vleklý konflikt, tzv. stoletá válka (1337-1453). Zpočátku je úspěch na straně Angličanů, později zachránkyní Francie se stala mladá vesnická dívka Jana z Arku, která se postavila do čela vojska a pomohla ke korunovaci králi Karlu VII.. Angličané sice Janu z Arku zajali a roku 1431 ji nechali upálit ale válku už nevyhráli. V roce 1453 kromě přístavu Calais ztratili na území Francie všechny državy a stoletá válka tím skončila.
Následky stoleté války ve 2.polovině 15. stol. hospodářsky překonala dříve Francie a posílila své postavení. V Anglii trvalo uklidnění poměrů déle, neboť zde probíhal zápas o trůn, nazývaný válka dvou růží (podle erbů dvou znepřátelených rodů – Yorkové x Lancasterové), nakonec se r. 1485 vlády ujal rod Tudorovců.
