Otázka: Druhá světová válka
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Krajíc
Příčiny
– Nespokojenost agresivních států (N, I, Jap.) s uspořádáním světa
– Snaha posílit velmocenské postavení a získat rozhodující vliv na světový vývoj
– Politika appeasementu
Záminka
– Německá provokace
– Němci převlečeni do polských uniforem přepadli německý rozhlasový vysílač v Gliwicích
– Z útoku obviněno Polsko
– Jako odpověď na tuto „polskou“ provokaci Německo napadlo 1. 9. 1939 Polsko à ZAČÁTEK 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Válečné strany
– OSA: N, I, Jap.
- K OSE navíc tzv. satelitní státy (závislé na Německu)
- Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko
– Zvláštní postavení: Finsko, Španělsko – podpora hospodářství, diplomacie
- Španělsko – dobrovolníci, neoficiálně bojovali, přímo se nezapojili
– Spojenci (Aliance)
- Vznik postupně během války
- VB, SSSR, USA (tzv. Velká trojka) + F, ČSR, Polsko, Norsko, Řecko
- Většina zemí, které se přidaly, byly poraženy OSOU
Charakter války
– světovost konfliktu – zasažen téměř celý svět – nakonec asi 70 států, boje na území 40 států, jen 6 států neutrálních, 12 států zcela mimo konflikt
– celkově do války zataženo 80% lidstva
– totálnost válečného úsilí – odhodlanost válčit až do úplného vítězství nebo porážky, zapojen veškerý potenciál státu – žádné rezervy
– uplatnění nejmodernější techniky a vědeckých objevů – radary, rakety, atomová bomba, nové léky – antibiotika
– rozhodující význam ekonomiky – hosp. síla státu 1 z rozhodujících předpokladů pro úspěch
– krutost války – i boj X civilnímu obyvat. – nálety na civil. cíle
– tzv. vyhlazovací válka a holocaust – N – snaha vyhladit některá etnika, národy a náb. sk.
– Nálety na civilní cíle, použití atomových zbraní
– ideologie – fašismus, nacismus X liberální demokracie, komunismus
Průběh války
1. fáze – 1.9.1939 – 22.6.1941
Německý útok na Polsko
– němec. útok na Polsko 1.9.
– rychlý projev celkové převahy N armády – tech. i taktické – Blitzkrieg = blesková válka – téměř okamžitě poraženo
– od 17.9. – SSSR obsadil vých. část Polska, zdůvodnění: žijí tam Ukrajinci
Reakce Západu à PODIVNÁ VÁLKA
– od 3.9. – do války vstupuje A a F Þ tzv. podivná válka – vyhlásili válku N, ale účinně Polsku nepomohly – válka v sedě – Sitzkrieg (až do jara 1940)
Sovětské územní snahy
– podzim 1939 – válka Sovětsko-finská
- SSSR snaha vynutit změnu hranic
- SSSR armáda ale nedostatečně připravena na válku
- r. 1937 v rámci čistek zlikvidována velká část důstojníků Þ trvání až do jara
- konec mírovou dohodou – Finsko si uchovalo samostatnost
Německý útok na Sever
– jaro 1940: N tažení do Skandinávie (na Dánsko a Norsko)
- D poraženo během 1 dne
- Norsko – pomoc i VB, ale do května většina Noska obsazena
Německý útok na Západ
– Květen: tažení na Z
– útok na Benelux Þ přes Belgii napadlo F
– pomoc VB, ale málo účinná
– Þ během května Benelux poražen + britská armáda obklíčena u Dunkerque
– N postupuje dále do F, I vyhlašuje F válku (10. 6. 1940)
– změny ve vládách F a VB – v VB – nový ministerský předseda W. Churchill – byl pro válku, pokračovat v boji
F – nový premiér maršál Pétain
Porážka Francie
– 14. června – N armáda obsadila Paříž – nabídka příměří za cenu velmi tvrdých podmínek
– 22.6. Pétain přijal Þ kapitulace F
– Důsledky: rozdělena na 2 části:
- Sever s Paříží přímo okupován N
- Jih – loutkový proněmecký stát, v čele Pétain – hl. město Vichy Þ Vichistická F
– část F vojáků chtěla pokračovat v boji Þ přesun do A – vedl je Charles de Gaull
Bitva o Británii
– příprava N na útok na VB – snaha porazit ji letecky
– od července do října – letecká válka
– neúspěch N
Válka v Africe
– září 1940
– I útok z Libye směrem na Egypt
– Egypt pod britskou správou, strategický význam
– Neúspěch I
– N se zapojuje do války à Afrikakorps
– Pokračování v bojích
Válka na Balkáně
– Už v r. 1939 I okupuje Albánii
– Podzim 1940 I útok na Řecko
– Duben 1941 N útok na Řecko a Jugoslávii
– Oba státy poraženy, Jugoslávie rozdělena à vzniklo Chorvatsko – nový satelitní stát
Diplomatická jednání 1. fáze války
– mezi VB a USA
– snaha VB získat podporu USA
– březen 1941: USA schválily zákon o půjče a pronájmu, na dluh pronajímaly a dodávaly válečný materiál a zařízení (lodě, vojenská technika
– duben 1941 – mezi SSSR a Japonskem – smlouva o neútočení
2. fáze války – 22. 6. 1941 (útok N na SSSR) – 2. 2. 1943 (Stalingrad)
Napadení SSSR
– Expanze na V jako jeden z dlouhodobých plánů
– Voj. plány, krycí název BARBAROSSA
– Příčiny:
- Ideologické
- Potřeba nerostných surovin
- Porážka SSSR = donucení VB k uzavření mítu
– 22. 6. 1941 útok bez vyhlášení války
– Nejdříve rychlý postup N
– Obsazena většina evropských částí SSSR
– V prosinci N armáda byla jen pár desítek km před Moskvou
– Nárůst problémů (zásobování, zima, partyzáni)
– SSSR přesunul sibiřské jednotky k Moskvě à zastaven N postup
– Jaro 1942 nová ofenzíva
– Změna priorit (útok na jižní části fronty, cíl = ropná pole)
– Střet o město Stalingrad (strategický i symbolický význam, Stalin)
– Město v průběhu bojů zničeno, N armáda byla obklíčena
– Boje až do února 1943, pak kapitulace N à významná porážka N
Válka v Tichomoří
– J zaútočilo na evropské a americké državy v JV Asii a Tichomoří
– 7. 12. 1941: Útok na americkou válečnou flotilu na základně Pearl Harbour (Havajské ostrovy)
– Rychlý postup Jap., ovládli JV Asii a velkou část Tichomoří
– Bitva u Midway (námořní a letecká) a Guadalcanalu (pozemní)
– Vytlačování Jap.
Pokračování bojů v Africe
– R. 1941 a 1942 postup N a I jednotek do Egypta
– Postup zastaven v bitvě u El Alamejnu
– Iniciativu přebírají Spojenci (vytlačování N a I z Libye)
– Americké a britské jednotky se vyloďují v Maroku a Alžírsku
– N a I armáda obklíčena v Tunisku (porážka do května 1943)
Diplomatická jednání v 2. fázi
– srpen 1941 – mezi Rooseveltem a Churchillem à Atlantická charta
– nepovedou dobyvačnou válku, respektovat práva jiných národů, usilovat o spravedlivý mír
– USA ještě nebyly ve válce Þ jen opatrné zásady i dohoda
– postupně se přidaly i další země – asi 50 států bojujících X Ose
– konec r. 1941 – další prohloubení spolupráce, ve válce už i USA – spolu s VB a SSSR – tzv. Velká trojka – Roosevelt, Stalin, Churchill = základ spojenců = Aliance – státy bojující X Ose
Washingtonská deklarace
– 1942 leden
– původně 26 států X Ose (v A vznikly exilové vlády okupovaných zemí V podepsaly za své země)
– znovu principy Atlantické charty
– závazek mobilizovat všechny státy v boji X nepříteli
– vyloučení možnosti uzavření separátního míru se státy Osy
3. fáze války – od února 43 – červen 44 (vylodění spojenců v Normandii)
Boje na V frontě
– N armáda postupně vytlačována z území SSSR
– Léto 1943: Bitva u Kurska – poslední N velký protiútok, největší tanková bitva
– Další sovětských postup na Z
– osvobozena většina SSSR, začátek bojů v Pobaltí, Polsku, na Balkáně
Invaze na Sicílii a do Itálie
– červenec 1943: americké a britské jednotky se vyloďují na Sicílii, dále vylodění v jižní I
– v I uskutečněn převrat, Mussolini uvězněn
– N obsazuje S a střední I, Mussolini osvobozen, vládne s podporou N
– Ustálení situace
Diplomatická jednání
Teheránská konference
– 1. společné setkání VELKÉ TROJKY (Churchill, Stalin, Roosvelt)
– Dohoda o otevření druhé fronty ve F
– Slib SSSR, že po porážce N vyhlásí válku Jap.
– Dohoda na koordinaci postupu a závěru války
4. fáze války – 6.6.1944 – 8.5.1945
Otevření druhé fronty
– 6. 6. 1944: vylodění Spojenců (VB, USA, F exilové armády) v Normandii =operace OVERLORD
– Úspěch – dobytí pobřeží a pak postup dále do F, Belgie a Nizozemska
– V N pokus o odstranění Hitlera (atentát) – neúspěšný
– Od září zpomalení spojeneckého postupu
– Prosinec: N protiofenzíva v Ardenách zastavena
– Postup spojenců dále do N
Východní fronta
– 2. pol. r. 1944: postup do Polska, boje na Balkáně
– Kapitulace Rumunska a přechod na stranu Spojenců
– Řecko a Jugoslávie – silné partyzánské hnutí, s podporou Spojenců se osvobozují
– Přelom roku: boje v Maďarsku
– Leden 1945: postup do Německa
Konec války v Evropě
– 25. 4. Setkání Spojenců na Labi u města Torgau, boje o Berlín
– 30. 4. Hitler spáchal sebevraždu
– 2. 5. Dobytí Berlína
– 7. 5. N podepisuje kapitulaci v Remeši (platnost od 8. 5.)
– V noci z 8. na 9. 5. Ještě znovu podepsána v Berlíně
Boje v Tichomoří
– Japonsko vytlačeno z JV Asie a většiny Tichomoří
– Únor – duben 1945: boje o ostrovy Iwodžina a Okinawa
– Příprava na závěrečný útok proti samotnému Japonsku
Diplomatická jednání
– o poválečném uspořádání světa
Brettonwoodská jednání (1944)
– dohodnut vznik MEZINÁRODNÍHO MĚNOVÉHO FONDU a SVĚTOVÉ BANKY
Jaltská konference (únor 1945) (na Krymu)
– 2. setkání VELKÉ TROJKY
– Dojednání závěrečných vojenských operací v Evropě (stanovení linie dotyku spojeneckých arm.)
– Rozdělení N na okupační pásma (celkem 4, Berlín samostatně také na 4 pásma)
– Dohoda o polských hranicích – V Polsko zůstalo SSSR, Polsko jako kompenzaci získalo některá N území (např. Slezsko)
– Dohoda o vstupu SSSR do války proti Japonsku
– duben 1945 – umírá Roosevelt, nástup viceprezidenta Trumana
– V dubnu 1945 vzniká OSN (ustanovující zasedání za účasti 51 států)
– Schválena Charta OSN (=základní dokument: Organizace slouží k soc. pokroku a blahobytu, je založena na rovnosti všech lidí a národů)
– Hl. slovo v OSN vítězné velmoci (USA, VB, SSSR) + F, Čína = stálí členové Rady bezpečnosti
5. fáze války – Tichomoří + Dálný východ – 9.5.1945 – 2.9.1945 (kapitulace Jap.)
Dokončování bojů v Tichomoří
– Červenec 1945: rozhodnutí USA použít proti Jap. Jaderné zbraně
– V průběhu války američtí a britští vědci pracují na vývoji jaderných zbraní
– Atomová bomba na Hirošimu 6. 8. a Nagasaki 9. 8.
– 8. 8. SSSR vyhlašuje válku Jap.
– 14. 8. Císař Hirohito vyhlašuje kapitulaci, ale některé jednotky nevěří à pokračují v boji
– 2.9. podepsána konečná kapitulace Jap.
Diplomatická jednání
Postupimská konference (červenec – srpen 1945)
– poslední setkání Velké trojky, ale obměněné složení (Roosvelt zemřel – nahrazen Trumanem, Churchill prohrál volby – nahrazen Attleem)
– jednání o dokončení války X Jap.
– Jednání o N – potvrzeny jaltské dohody + dohoda o znovusjednocení N
- Program 4D Demokratizace, Demilitarizace, Denacifikace, Dekartelizace (velké firmy, které se aktivně podílely na válce – rozděleny nebo zrušeny)
– potvrzena změna hranic Polska
– odsun N obyvatelstva ze stř. a vých Evropy – snaha o homogenitu + posílení národa
Výsledky války
Válečné ztráty
¨ obrovské utrpení lidí (55 – 60 mil. mrtvých, 35 – 40 mil. zraněných)
¨ hospodářské škody
¨ kulturní ztráty (zničené architektonické památky, rozkradené umělecké sbírky)
Změny politické mapy světa
¨ změny postavení velmocí:
¨ velmoci před válkou: USA, VB, SSSR, F, N, J
¨ po válce posílení vlivu USA a SSSR (výjimečné postavení, tzv. supervelmoci)
¨ VB, F – zůstaly velmocemi, ale oslabeny válkou
¨ N, J – jako poražené státy zcela ztratily velmocenské postavení
¨ Zhoršování vztahů mezi USA a SSSR
¨ Počátky konfrontace a soupeření (rozdělení světa)
¨ Bipolární svět (USA a SSSR jako opačně póly světové politiky)
¨ Ztráta významu Evropy
¨ Jako celek ztrácí vliv
¨ Postupně rozdělena na 2 části (západní a východní)
¨ Politicky závislá buď na USA, nebo na SSSR
¨ Rozpad koloniální soustavy (dekolonizace)
¨ Konec války přinesl postupný rozklad koloniálních říší
¨ Nepokoje v koloniích, místní obyvatelstvo odmítá návrat kolonialistů
Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku
– Potrestání válečných zločinců (osobní zodpovědnost za válečné zločiny)
– Obžaloba z trestných činů proti míru, lidskosti a dále z genocidy a válečných zločinů
– Obžalování 24 hlavních nacistických představitelů, kteří zůstali naživu a byli dopadeni
Závěry Mezinárodního vojenského tribunálu:
– Poprvé v dějinách rozpoutání války označeno za zločin a hlavní viníci za to nesli osbní trestněprávní odpovědnost
– Vinu mají nejen ti, kdo zločinné rozkazy vydávají, ale i ti, kdo je plní
– NSDAP, SS, Gestapo označeny za zločinecké organizace
– Z 24 obžalovaných, 12 rozsudků smrti, 3 doživotí, další mnohaleté tresty, 3 zproštěni viny
Holocaust
– název až v 70. letech 20.st. – původní význam . zápalná oběť, úplné zničení
– dnes = konečné řešení židovské otázky – tzv. Endlösung – masové vyhlazování Židů i dalších etnik během války (sami Židé holocaust označují ŠOA) – nejvíce kromě Ž, postihl Romy
– nejhorší typ genocidy = koordinovaná plán různých akcí, které směřují ke zničení základů života národních V náb. sk s cílem vyhlazení – úzce souvisí s rasismem a antisemitismem
– rasismus – soubor názorů založených na předpokladu, že existuje biologicky daná tělesná i duševní nerovnost jednotlivých ras – rasový původ je rozhodující princip společ. jevů
– antisemitismus – nenávist vůči Židům X antijudaismus – náboženská nenávist vůči Ž.
Nacistická opatření proti Židům
1933-1934: Židé nesmí pracovat v soudnictví, státní správě a některá další povolání
1935: přijetí Norimberských zákonů
1935 – 1941: snaha dostat Židy z N, plány na hromadné vystěhování Židů (např. na Madagaskar)
1938: Křišťálová noc
Holocaust
– po útoku na SSSR – nová politika vůči Židům, organizované vyhlazování
Několik fází
– zřizována ghetta, umísťování Židů
– na V frontě – pohotovostní jednotky SS, postupně zavraždily okolo 900 000 Židů (hromadné popravy odstřelením)
– od r. 1939 pokusy s nedobrovolnou eutanázií (100 000 lidí – převážně fyzicky nebo duševně postižení Němci, zkušenosti použity pro likvidaci Židů)
– velké koncentrační tábory plně funkční od r. 1942
Vyhlazovací tábory
– plánované masové vyvražďování za pomocí technických prostředků (plynové komory)
– vznikly na území okupovaného Polska: Majdanek, Osvětim, Belzec, Treblinka
ČSR za války
– Německem okupované území, německé úřady mají hlavní slovo
– Formálně ale není přímou součástí N
– Nejvyšší německý úřad: Úřad říšského protektora (kontrola českých úřadů, správa německých záležitostí, udržování klidu), nejprve K.von Neurath
– České úřady: vláda a prezident (omezené pravomoci, podřízenost německým orgánům)
Postoje českého obyvatelstva
– Obyvatele můžeme rozdělit do 3 skupin:
- Odbojáři (přímo bojují proti okupaci)
- Neangažovaní (hlavně snaha bez následku přežít), nejpočetnější
- Kolaboranti (dlouhodobě spolupracují s okupanty) a zrádci (např. udavači)
Základní rozdělení
– Zahraniční odboj (veden z ciziny – zpočátku Polsko, ale jen chvíli + F, později hlavně VB, SSSR)
– Domácí odboj (přímo v Protektorátu)
- Komunistický (KSČ)
- Nekomunistický (řada organizací)
- ON (Obrana národa)
- PVVZ (Petiční výbor věrní zůstaneme)
Formy domácích odbojových aktivit
– Odpor proti režimu (demonstrace už na podzim 1939, hlavně 28. 10., dopadla tragicky, německá policie řadu demonstrantů zastřelila, student Jan Opletal à další demonstrace, pořádaná hlavně studenty 17. 11. 1939, studenti zatčeni a uvězněni, zavření českých VŠ, psaní hesel, posměšné nebo výhružné anonymní dopisy něm. úřadům či kolaborantům apod.)
– Protiokupační tiskoviny (nebezpečné, přísná cenzura)
– Sbírání informací – zpravodajská činnost a jejich posílání do zahraničí
– Sabotáže
– Ozbrojené akce malého rozsahu (přepadávání německých hlídek, kolaborantů)
– Ozbrojené akce většího rozsahu – partyzánské hnutí (až na konci války 2. pol. 1944)
Situace v Protektorátu a odboj
Cíl Protektorátu:
- rozvoj zbrojní výroby (zázemí pro N), využít prac. sílu – nucené práce v N
- dlouhodobý – germanizace čes. prostoru
– Podzim 1941: do Prahy přichází Reinhard Heydrich, Neurath umírá
– Zhoršení situace v Protektorátu a zároveň zahraniční odboj potřebuje dokázat Spojencům užitečnost odbojových aktivit
– Rozhodnutí o provedení atentátu na Heydricha, domácí odboj má výhrady
– Parašutistický výsadek z VB, krycí název ANTHROPOID, členové: Gabčík, Kubiš
– Květen 1942: provedení atentátu – Heydrich zraněn, o několik dnů později umírá
– Tvrdá reakce nacistů: popravy zatčených odbojářů a další zatýkání
– Vrchol represí – zničení obcí Lidice a Ležáky
– Zrádce prozradil úkryt parašutistů – zahynuli v boji nebo spáchali sebevraždu
– Heydrichiáda = represe Němců a reakce na jeho atentát
– Domácí odboj přestal na několik měsíců fungovat, byl utlumen, spíše zahraniční odboj
Zahraniční odboj
Politická linie
– Po vypuknutí války Beneš prohlašuje, že Mnichovská dohoda je neplatná (protože N vyvolalo válku) a vše, co se stalo po ní také – ČSR dál formálně existuje a on je dál prezidentem
– Další čeští politici i obyčejní občané, kteří odešli do emigrace podporují Beneše
– V Londýně vzniká tzv. exilová vláda (i jinde po Evropě, např. Švédsko)
– Další centrum zahraničního odboje v Moskvě – představitelé KSČ – také uznávají Beneše, ale samostatné postavení
– Velmoci postupně odvolávají Mnichovskou dohodu (díky atentátu souhlasily, že po válce bude ČSR obnoveno)
Vojenská linie
– Ještě před válkou – hlavně bývalí čs. vojáci odcházejí do Polska
– Po napadení Polska část do F, část do SSSR (složitější, SSSR nejdříve nemělo zájem, část z nich přepravena na Blízký východ, později účast v bojích v sev. Africe – Tobruk)
– Ve F zařazení do armády, účast v bojích o F, po porážce F, odchod do VB
– Británie – hlavně letci, bitva o Británii, později nálety na N
– Po napadení SSSR formování samostatné čs. jednotky (město Buzuluk), velitel Ludvík Svoboda, od r. 1942 zapojení do bojů, postupné rozšiřování jednotky, významná místa bojů: Sokolovo, Dukla
Protektorát na konci války
– Stále pod kontrolou Německa – silná armádní seskupení
– Partyzánské hnutí – jen někde (Beskydy, Vysočina), jinak nepříznivé podmínky
– Květen 1945: pokus o národní povstání
– Nejvýznamnější Pražské povstání (5. – 9. 5.) pokus osvobodit Prahu na konci války, zcela se nezdařilo, všude ještě hodně armádních jednotek
Slovensko
– Satelitní stát N
– Nacionalistický až fašistický režim (někdy klerofašistický – hodně představitelů spjato s církví)
– V čele prezident Tiso (původně katolický kněz)
– Zpočátku příznivá situace – samostatnost a výhodná spolupráce s N, většina Slováků spokojena
– Postupně během války zhoršování situace, roste odpor vůči režimu
– Vznik odbojových organizací a později i partyzánského hnutí (mnohem rozvinutější než u nás, díky přír. podmínkám)
Slovenské národní povstání
– 1944: rozmach partyzánského hnutí, slovenská vláda nezvládá situaci
– Srpen 1944: na Slovensko přesunuty německé jednotky (přebírají kontrolu)
– Odbojové organizace se rozhodují vyhlásit celonárodní povstání
– Zapojují se odbojáři, partyzáni, i část slovenské armády
– Povstalci ovládli střední Slovensko (centrum v Bánské Bystrici), ale východní Slovensko pod kontrolou německé armády ànemožnost spojení se se sovětskými jednotkami
– Až do konce října těžké boje, nakonec porážka povstalců (ale dále partyzánské hnutí)
Karpatsko – dukelská operace
– Září – listopad 1944
– Sovětská armáda (včetně čs. vojenských jednotek) se snažila projít přes Karpaty na Slovensko
– Těžké boje, hlavně na Dukle, pomalý postup
– Nakonec částečný úspěch – 6. 10. Vstup na Slovenské území
– Další postup na jaře 1945 (postupné osvobozování až do dubna 1945)
Konec války
– podzim 44 – SSSR už na území Slov. – na Dukelském průsmyku – poměrně pomalé osvobozování
– Protektorát – partyzánské hnutí ne tak silné, silná kontrola N – začátek května – několik samostatných povstání – Pražské povstání – od 5.5.1945 – sami by N nevyhnali – 8.5. dohoda – N mohli volně odejít, ale museli odevzdat část zbraní – některé N jednotky ale dohody neuznávali a odmítli kapitulovat Þ boje v průběhu 8. a 9. května – nakonec až pomoc SSSR armády
