Otázka: Starověk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Tereza Barack
Co přinesla neolitická revoluce (proč revoluce, v čem spočívá její význam, nové produkty)
- 9000 př. n. l. ve světě, 5500–4300 u nás
- Zmírnilo se klima, probíhá hlavně tam, kde se vyskytují domestikovatelné plodiny a zvířata (pšenice, ječmen, luštěniny, kozy, ovce), v úrodném půlměsíci (dnešní Írán, Eufrat a Tigris – mírné klima je tu)
- šíří se samovolně a vede ke vzrůstu populace
- neexistuje bohatství a není směňující jednotka ani uvnitř obce
- Z lovců a sběračů → zemědělci – chov zvířat a pěstování obilí → usedlý život, budování sídel, matriarchát (plození zdravých dětí je nejpodstatnější, muži se stěhují za ženami, nevadí jim to, protože nemají žádný majetek, vyberou si tu ženu na plození žena. Matriarchát = žena je uctívaná), systém velkorodin, sociální diverzita v podobě rozdělení rolí (zemědělec, řemeslník a voják). Všichni povětšinou pracují na poli, dělba práce dle pohlaví. Neolitická zemědělská revoluce změnila směr vývoje lidstva. NR znamenala zajištění potravy pro větší počet lidí + významný nárůst populace. Individuální výživa jednotlivců se zhoršila, změnila se skladba výživy: obilí (škrob, lepek) a mléko a mléčné výrobky. Objevuje se i alkohol.
- Obchoduje se se solí
- Jsou kostrové a žárové hroby
- Vytváří se nové produkty: Srpy, mlýnky, rádlo, textilie, tkalcovský stav, keramika (ruční hrnčířský kruh), staví se pevné příbytky.
- Bylany u Kutné Hory (naleziště)
Čím byly způsobeny společenské změny v eneolitu
- U nás: 4300-2300 př. n. l
- Zvýšení výroby → nadprodukt → směna → dělba práce → bohatství → dědictví → patriarchát
- Bohatí x chudí
- V důsledků hospodářských změn, došlo k zesílení společenského postavení muže ve společnosti:
- Starost o hospodářství přechází do maskulinní kompetence
- Narůstá význam muže a dochází k příklonu k patriarchátu
- Vznik samostatných rodin
- Bylany, Šárka, Tušimice
Proč vzniká starověký stát? (rysy civilizace)
- Společnost se začíná stratifikovat
- Stát vzniká, protože je potřeba řídit společnost (ne už rodově)
- Vznikají města, místo prodeje a odbytiště výrobků (řemeslníci a zemědělci)
- Z hospodářských důvodů vzniká písmo (4.tis.př. n. l.) – zapisování daní, kalkuly
- Sumersko-babylonský systém klínopisný (3300 př. n. l)
- Hieroglyfický systém egyptský (3 100 př. n. l. štětcem na papyrus či zeď) → hieratické → démotické → foinické → řecké (8. st. př. n. l.) → etruské → latinka (od 7. st. př. n. l.)
- Fonetizace = změny od obrázkového písma k vyjádření hlásek znaky
Přírodní podmínky v Egyptě a Mezopotámii
- Mezopotámie:
- Sever – mírnější klima, více vláhy, jih – méně vláhy – zavlažují
- Záplavy na jaře, když byla zasetá pole → odvodňování, zásoby
- Oblast úrodného půlměsíce
- Egypt:
- Černá země x červená země = písek kolem
- Dolní Egypt (S – u delty Nilu) – zemědělství
- Záplavy jsou mezi sklizněmi, užitek, rozvádění vody dál (rozvodňovací kanály)
- Řeky zaplavují mezi sklizněmi, ničí úrodu, slouží jako doprava
Chrámové a palácové hospodářství
- Chrámové hospodářství (= vláda teokracie) = historický systém vlády – centrum politického, náboženského a hospodářského života je v chrámu. V okolí chrámu – skladiště = shromažďování řemeslnických výrobků a veškeré úrody → přerozdělována obyvatelstvu dle potřeby.
- Na vrcholu mocenské hierarchie – kněz (správce chrámu) vlastní veškerou půdu. Rozhodoval, kdo kde bude pracovat a kdo bude co vyrábět.
- Postupně dochází ke strukturaci správy a pro nejvyššího kněze pracovali nižší knězi a správci. Nižší správci získávali naturální mzdu. Pracovali tam i otroci nebo námezdní pracovníci.
- Palácové hospodářství – značná část bohatství – pod kontrolou centralizované správy v sídle vladaře – paláci. Odtud se bohatství opět dostává k většině populace – povolen vlastní zdroj příjmů, ale závisí hlavně na bohatství přerozdělovaném v paláci.
- vládce odvozuje svoji vládu od nadpozemské moci a jeho úředníci kontrolují všechny části hospodářství v zemi.
- Palác kontroloval zemědělskou produkci distribucí semen a používáním kalendáře na stanovení doby setby.
- Král zabezpečuje úrodu, udržuje mír mezi poddanými, vede války
Vysvětli roli jednotlivých sociálních vrstev ve staroorientální společnosti
- Faraon – neomezený vládce, vtělený bůh, vlastník veškeré půdy
- Kněží – řídí chrámové hospodářství, náboženské obřady
- Vysoká šlechta – řízení správy státu, soudní pravomoc
- Úředníci: vybírání daní, hlavně písaři – ti co umí psát!
- Vojáci: obrana země, udržování klidu v zemi
- Řemeslníci, Obchodníci
- Zemědělci
- Otroci – bezprávné obyvatelstvo, váleční zajatci, práce v dolech, na pyramidách
- Vrstvy jsou neprůchozí
Základní periodizace Egypta, Mezopotámie, Izraele
- Egypt: Archaická období (3150 př. n. l.) → Stará říše (2700 př. n. l.) → Střední říše (2000 př. n. l.) → Nová říše (1500 př. n. l. – končí 12. st. př. n. l. vpádem mořských kmenů a rozpadem na části)
- Mezopotámie: Staroasyrská a Starobabylonská říše (20. – 16. století př. n. l.) → Středoasyrská a Středobabylonská říše (1500–1100 př. n. l.) → Novoasyrská říše (911 – 612 př. n. l. )→ Novobabylonská říše (626 – 539 př. n. l.)
Co byla v Egyptě přechodná období a proč tehdy vypukl hladomor?
- Panovala mezi říšemi, často docházelo k válkám, byly to krize, hlavně sociální a ekonomické. Hladomor vypukl v prvním přechodném období, kdy se kvůli válkám nikdo nestaral o rozvodňovací kanály – lidé neměli, jak pěstovat a zajistit si tak jídlo
- 2. přechodné období: vpád Hyksósů (bojové vozy), dobyli dolní Egypt, Egypt se poučil, začal se aktivně věnovat zahraniční politice a převzal jejich vojenské techniky
Náboženství ve starověku (charakteristika a úloha božstev, Achnatonova reforma, kult mrtvých v Egyptě)
- Polyteismus (2500 regionálních bohů na různé věci) Vychází z různých přírodních kultů, podoba přírodních úkazů, zvířat či rostlin (nemusí být konkrétní) Bůh mohl, ale nemusel mít nějakou specifickou funkci, tj. oblast působnosti.
- Achnatonova reforma = náboženská reforma – zrušil polyteismus (mnohobožství), zavedl uctívání jediného boha ATONA – monoteismus, později zabit a monoteismus se zrušil.
- kult mrtvých v Egyptě: balzamování těl po dobu 70 dní. Za podmínku posmrtného života Egypťané považovali uchování těla. Opravdový pohřeb, který obsahoval mumifikaci a důstojný hrob si mohlo dovolit zanedbatelné procento, proto většina těl byla mumifikována v poušti. Složitý systém mumifikace a honosných hrobů se vyvinul až ve Střední říši (pyramidy). Tělo stane před soudem.
- Srdce, které bylo jako jeden ze dvou orgánů ponechané při mumifikaci v těle, představovalo v egyptských mýtech o posmrtném soudu duši/svědomí. Na druhé straně vah leželo pštrosí pero, symbol bohyně pravdy a spravedlnosti Nejbližšími svědky této procedury byli bůh osudu a bůh vědění a moudrosti.
Co znamená, že Židé objevili dějiny? Charakterizuj židovského Boha, čím se odlišoval od všech ostatních staroorientálních bohů? Vysvětli vztah historických událostí a biblických příběhů
- Židovský Bůh – není spjat s žádným místem, s žádným přírodním jevem, s žádným živočichem. Nesmí se vyobrazovat. Jeho vztah ke člověku se neprojevuje v rovině materiální (skládání obětí), nýbrž v rovině morální; Bůh dává lidem pokyny a ti je musí bezpodmínečně dodržovat a být oddaní víře.
- Starý Zákon – je nejdůležitějším zdrojem zpráv o zrodu a osudech starověkého židovského státu. Ačkoliv faktičnost a exaktnost Bible je velice snadno zpochybnitelná.
- Židovství přináší budoucnost a naději – přijde mecenáš, čekají nás lepší časy
Kde se nacházely říše Chetitů a města Foiničanů
- Chetité: válečný národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny.
- Foiničané: obchodníci, soustředí se na obchod a obchodní kolonie. Území na východním pobřeží Středozemního moře, v místech dnešního Libanonu, Izraele a Sýrie, byli sice obsazeni, ale přinášeli vždycky nějaké mění, nechali jim proto autonomii.
