Pravěk – Dějepis

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

   Otázka: Pravěk

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Michaela

 

 

 

 

– prehistorické období, které se datuje od prvních předchůdců člověka do prvních dochovaných písemných záznamů

trvá 2–3 miliony let, přibližně rozhraní třetihor a druhohor (takže cca 3 000 000 – 3 000 let)

různé pohledy na vznik světa (velký třesk, náboženské názory) i na vznik života a člověka (Darwinův evolucionismus, člověka stvořil bůh…)

– nejjednodušších organismů v prvohorách se postupně vyvíjely složitější organismy

– savci ve třetihorách

 

Periodizace pravěku:

A) dělí se podle materiálu, ze kterého se vyráběli nástroje

1) Doba kamenná

a) starší doba kamenná (paleolit) – od vzniku člověka do cca 10 000 let př. n. l.

– starší paleolit – 3 mil – 250 tis. let př. n. l.

– střední paleolit – 250 tis. – 40 tis. let př. n. l.

– mladší paleolit – 40 tis. – 10. tis. př. n. l.

b) střední doba kamenná (mezolit) – 10 tis. – 7 tis. let př. n. l.

c) mladší doba kamenná (neolit) – 7 tis. – 5200 let př. n. l.

d) pozdní doba kamenná (eneolit) – 5200 – 3500 let př. n. l.

* na předním východě jako doba měděná (chalkolit)

 

2) Doba bronzová – 3500 – 750 př. n. l.

a) starší doba broznová do roku1550 př. n. l.

b) střední doba bronzová do roku 1300 př. n. l.

c) mladší doba bronzová do roku 750 př. n. l.

 

3) Doba železná

a) starší  – halštatská – 800/700 – 500/400 př. n. l. – nálezy u Halštatu  (Rakousko)

b) mladšílaténská – 500/400 – počátek našeho letopočtu – nálezy u Laténu     (Švýcarsko)

 

 

4) Doba římská – cca 400     -> naše dějiny  ->

 

B) Podle způsobu opatřování potravy

1) období přisvojovacího hospodářství – 9 – 7. tisíciletí př. n. l. na předním východě, v Evropě až do 5 000 př. n. l., především paleolit a mezolit, doba kočovnictví

 

2) období výrobního hospodářství – neolit až závěr pravěku

 

C) podle dělby práce

přirozená dělba práce, společenská dělba práce. Matriarchát, patriarchát

 

Pojmy:

hominizaceproces poletění – napřimování, chůze po zadních, vývoj ruky (především palec), ústup zvířecího vzezření (nadočnicové oblouky, čelist, rypáček, vznik čela a brady), růst objemu mozku, vznik řeči

sapientacerozvoj mozku, myšlení a psychiky, společenský způsob života

antropologie – věda o původu a vývoji

antropogenezeproces vzniku, utváření a vývoje člověka jako bytosti biologické a společenské

homo – člověk

 

čeleď hominidé

rod

Rapamithecus

Australopithecus

a) robustus

b) africanus

homo

1) habilis

2) erectus

a) Pitecantropus erectus

b) Sinantropus pekinensis

c) heidelbergensis

3) sapiens

a) homo neandrtalensis (Neandertal u Düsseldorfu)

b) homo sapiens sapiens (Cro magnon)

 

vývoj nejbližších předchůdců člověka:

Ramapithecus (10 mil. let př. n. l.)

– 100 až 110 cm vysoký lidoopí

pohyb z části po dvou, klátivá chůze, život v malé tlupě, sběrač

– vyskytoval se v Indii, východní Africe, Číně, Evropě

 

Australopithecus africanus (5-4 mil let )

– 120 – 125 cm vysoký, 35 – 45 kg

téměř vzpřímený, úplný pohyb po dvou

používá nejjednodušší nástroje, např. větev, kámen, kost

mozek nedosahoval ani poloviny váhy lidského

jedl i maso

 

Homo habillis – člověk zručný (3 mil.  př. n. l.)

nejstarší z rodu homo

– vysoký až 125 cm, vážil 40 kg

dokonale vzpřímený, podstatně větší velikost mozkovny, zdokonalená stavba ruky, vyklenuté chodidlo

používá a vyrábí nástroje

– artikulované zvuky

 

Homo erectus  – člověk vzpřímený (2 mil. let př. n. l.)

– měřil 160 – 165 cm, větší obsah mozkovny, klenuté čelo, esovitě prohnutá páteř, téměř lidský chrup

– výroba kamenných nástrojů, znalost ohně

kolektivní způsob lovu

– kanibalismus

– „opočlověk

– podle naleziště rozlišujeme:

a) homo erectus modjokertensis (Jáva, Afrika, Sumatra..)

b) homo erectus pekinensis, sinanstropus – Asie, Čína

c) homo erectus heidelbergensis – Německo

d) homo erectus paleohungraricus – Maďarsko

 

Homo sapiens – člověk rozumný (400 tis. let let př. n. l.)

– „pračlověk“

uměl rozdělat oheň

první oštěpy, a celá řada dalších nástrojů (drasadla, škrabadla, pěstní klíny)

– měli vztah k mrtvým – první pohřby (skrčenci)

– naleziště i na našem území, př. jeskyně Šipka u Štramberku

 

Homo sapiens sapiens – člověk dnešního typu (40 tis. let př. n. l.)

kolektivní způsob lovu, počátky náboženských představ, kult mrtvých (pohřbíváni s předměty, milodary)

– 170 – 180 cm, mohutná atletická postava, vyklenuté čelo, dlouhá lebka a široký obličej

– zdatný lovec (oštěpy s kamennými hroty), „lovci mamutů“

– realistická zobrazení zvířat (nástěnné malby mamutů, sobů, koní…) – Altamíra – Španělsko

v Čechách – Věstonice, Mikulov, Macocha další naleziště ve Francii (Cromagnon)

 

Znaky člověka:

– vzpřímená chůze

– vyvinutá dlaň

– zvětšená mozkovna, zmenšený obličej

– páteř dvakrát esovitě prohnutá

– myšlení, řeč, společenský způsob života

 

Pravěká období:

Paleolit – starší doba kamenná (3 mil – 10 tis. let př. n. l.)

– střídají se glaciály s interglaciály (doba ledová a meziledová)

– v době ledové bylo 30% povrchu pokryto ledovcem, v průměru bylo počasí o dvanáct stupňů chladnější, žila větší zvířata

– v meziledových dobách převažují menší zvířata, teploty jako dnes, stromy a keře

na konci paleolitu výrazné oteplení

– zvedá se hladina moří, stádní zvířata migrují na sever, nebo vymírají

– u člověka

přirozená dělba práce (pohlaví, věk)

kult matky (věstonická venuše)

– přisvojovací hospodářství

– bydlení v jeskyních, život v tlupách, znalost ohně, výroba nástrojů

 

Mezolit – střední doba kamenná (10 tis. – 7 tis. př. n. l.)

poslední etapa přisvojovacího/neproduktivního hospodářství (lov, sběr)

domestikace – zdomácňování zvířat (pes, ovce, koza…)

– kamenná a kostěná industrie, nástroje se zmenšují – mikrolity

– jilmové luky

– naleziště – v Jižních Čechách –  Ražice u Putiny

 

Neolit – mladší doma kamenná (7000 – 5200 př. n. l.)

– produktivní hospodářství – neolitická revoluce, přechod od lovu k zemědělství (hlavně na předním východ)

první domestikovaná rostlina – pšenice dvouzrnka

– ochrana rostlin před plevelem

přirozená dělba práce

* protoneolit – nejstarší doba neolitu

usedlý způsob života, stavěli si kruhové domy, uprostřed krb

– obilí se uchovávalo v jámách

používali srpové čepele a sekery

– malý nástroje (mikrolity)

– pohřbívání – skrčenci, hrobky jak individuální tak hromadné

* raný neolit

obydlí čtvercové, měli více místností

– domodelovávali lebky zemřelých, místo očí mušle

*střední neolit

převažuje zemědělství nad lovem, kamenná industrie

– keramika (nezdobená, šedohnědá)

– později cikcak linie čar

*starý neolit

zemědělství téměř 100% obživy, téměř ustal sběr

– výstavba vesnic podle příbuzenského řádu

– pohřby s milodary

 

*evropský neolit (6 – 4 tisíce př. n. l.)

– keramika prošla třemi vývojovými fázemi – volutová (lineární)/ vypíchaná/     kardiová (ornamenty)

– pohřby – jak skrčky, tak i v natažené poloze

-stavěli se domy 20 x 7 m

žďáření – stromy se pokácí, pařezy vypálí a popel smísí se zemí – hnojivo

cyklické zemědělství – když se půda vyčerpala tak ji opustili a nedaleko založili novou osadu

pěstovala se pšenice, len, luštěniny

– chovali ovce a kozy

 

Eneolit – pozdní doba kamenná (5200 – 3500 let př. n. l.)

– označuje se jako chalkolit, nebo doba měděná

přirozená dělba práce  –  fyzicky namáhavá práce mužům

v zemědělství se k orbě používalo oradlo (dřevěný hák), zapřahával se dobytek, pěstování pšenice a ječmene, sklízeli pomocí srpů (čepelky) z pazourku, půda byla společným majetkem vesnice

– keramika se vyvíjela (zvoncové poháry, kanelovaná keramika – hloubily se žlábky)

– rozvoj hornictví (podzemní hornická těžba), těžba rohovce a křemence

pohřeb žehem (mrtvé maso spálit)

významné postavení ve společnosti měl patriarcha (vůdce) – patriarchát

 

Doba bronzová3500 – 750 př. n. l.

bronz je slitina mědi a cínu

přirozená dělba práce podle pohlaví a věku

společenská dělba práceoddělení zemědělství od řemesel – kovotepectví, slévačství, hornictví)

– vývoj šperku – náušnice, náramky spony – spirálovité tvary

– převaha zemědělství, lov a sběr ryze doplňkové

 

kultury na našem území:

* Únětická kultura (Na Moravě, Slovensku, v Maďarsku)

mrtvé pohřbívali ve skrčené poloze, položené na pravý bok směrem k východu – soudečkovité nebo hmoždířovité tvary keramiky, velmi kvalitní keramika

– několik století měla vůdčí úlohu v Evropě

 

*kultura Mohylových lidí

především pastevci

– Našívali si ozdoby na oděvy (kovové pukličky)

stavěli mohyly mrtvým

 

*lid Popelnicových polí

mrtvé spalovali, ukládali je do popelnic (uren) na posvátné pole, věřili v posmrtný život

– převážně zemědělci, pšenice, proso, ječmen, čočka, hrách

– Německo, Polsko, Ukrajina, Severní Čechy

 

Doba železnádoba halštatská 800 – 500 př. n. l. / 700 – 400 př. n. l. (starší doba železná)

Hallstatt u Salcburku – Rakousko

majetkové rozdíly

a) náčelnické vrstvy

b) válečnické vrstvy

obchodovali například se solí

mohylové pohřbívání, věřili v bohy podobné lidem – antropomorfismus

užívali koně, nálezy koňských postrojů

– naleziště: Bilana u Českého Brodu

 

doba laténská 500/400 př. n. l. – 0 (mladší doba železná)

La Téne – naleziště ve Švýcarsku

– Keltové         – Bójové (boihaemum => Bohemia) – rozšíření ve střední Evropě

Etruskové – Apeninský poloostrov

– Galové – Oblast Francie

– uctívali bohy, lidské oběti, věřili v moc studánek…

nádoby točili na hrnčířských kruzích, které ale nebyly úplné a pravidelné

– rýžovali zlato v Pootaví – vyráběli zlaté mince

užívali rotační mlýnky

– obchodovali s Etrusky

orali železnými radlicemi

– první stavitelé měst – oppidum – opevněná města – Závis u Zbraslavi

 

Doba Římská1-2 století

– vliv antické civilizace

Kelty si podmanili GermániMarkomani a Kvádové – střetávají s Římany

->  Římané stavěli proti Germánům opevněné hranice – limes romanum

– Germáni osídlili oblast střední Evropy

– způsob obživy: zemědělství, pastevectví

– na území Čech Germánský kmen Markomanů (v čele s Marobudem), na území Slovenska Kvádové

posvátné runy – písmo o 24 znacích sloužící k náboženským obřadům