Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Michaela
– prehistorické období, které se datuje od prvních předchůdců člověka do prvních dochovaných písemných záznamů
– trvá 2–3 miliony let, přibližně rozhraní třetihor a druhohor (takže cca 3 000 000 – 3 000 let)
– různé pohledy na vznik světa (velký třesk, náboženské názory) i na vznik života a člověka (Darwinův evolucionismus, člověka stvořil bůh…)
– nejjednodušších organismů v prvohorách se postupně vyvíjely složitější organismy
– savci ve třetihorách
Periodizace pravěku:
A) dělí se podle materiálu, ze kterého se vyráběli nástroje
1) Doba kamenná
a) starší doba kamenná (paleolit) – od vzniku člověka do cca 10 000 let př. n. l.
– starší paleolit – 3 mil – 250 tis. let př. n. l.
– střední paleolit – 250 tis. – 40 tis. let př. n. l.
– mladší paleolit – 40 tis. – 10. tis. př. n. l.
b) střední doba kamenná (mezolit) – 10 tis. – 7 tis. let př. n. l.
c) mladší doba kamenná (neolit) – 7 tis. – 5200 let př. n. l.
d) pozdní doba kamenná (eneolit) – 5200 – 3500 let př. n. l.
* na předním východě jako doba měděná (chalkolit)
2) Doba bronzová – 3500 – 750 př. n. l.
a) starší doba broznová do roku1550 př. n. l.
b) střední doba bronzová do roku 1300 př. n. l.
c) mladší doba bronzová do roku 750 př. n. l.
3) Doba železná
a) starší – halštatská – 800/700 – 500/400 př. n. l. – nálezy u Halštatu (Rakousko)
b) mladší – laténská – 500/400 – počátek našeho letopočtu – nálezy u Laténu (Švýcarsko)
4) Doba římská – cca 400 -> naše dějiny ->
B) Podle způsobu opatřování potravy
1) období přisvojovacího hospodářství – 9 – 7. tisíciletí př. n. l. na předním východě, v Evropě až do 5 000 př. n. l., především paleolit a mezolit, doba kočovnictví
2) období výrobního hospodářství – neolit až závěr pravěku
C) podle dělby práce
přirozená dělba práce, společenská dělba práce. Matriarchát, patriarchát
Pojmy:
hominizace – proces poletění – napřimování, chůze po zadních, vývoj ruky (především palec), ústup zvířecího vzezření (nadočnicové oblouky, čelist, rypáček, vznik čela a brady), růst objemu mozku, vznik řeči
sapientace – rozvoj mozku, myšlení a psychiky, společenský způsob života
antropologie – věda o původu a vývoji
antropogeneze – proces vzniku, utváření a vývoje člověka jako bytosti biologické a společenské
homo – člověk
čeleď hominidé
rod
– Rapamithecus
– Australopithecus
a) robustus
b) africanus
– homo
1) habilis
2) erectus
a) Pitecantropus erectus
b) Sinantropus pekinensis
c) heidelbergensis
3) sapiens
a) homo neandrtalensis (Neandertal u Düsseldorfu)
b) homo sapiens sapiens (Cro magnon)
vývoj nejbližších předchůdců člověka:
Ramapithecus (10 mil. let př. n. l.)
– 100 až 110 cm vysoký lidoopí
– pohyb z části po dvou, klátivá chůze, život v malé tlupě, sběrač
– vyskytoval se v Indii, východní Africe, Číně, Evropě
Australopithecus africanus (5-4 mil let )
– 120 – 125 cm vysoký, 35 – 45 kg
– téměř vzpřímený, úplný pohyb po dvou
– používá nejjednodušší nástroje, např. větev, kámen, kost
– mozek nedosahoval ani poloviny váhy lidského
– jedl i maso
Homo habillis – člověk zručný (3 mil. př. n. l.)
– nejstarší z rodu homo
– vysoký až 125 cm, vážil 40 kg
– dokonale vzpřímený, podstatně větší velikost mozkovny, zdokonalená stavba ruky, vyklenuté chodidlo
– používá a vyrábí nástroje
– artikulované zvuky
Homo erectus – člověk vzpřímený (2 mil. let př. n. l.)
– měřil 160 – 165 cm, větší obsah mozkovny, klenuté čelo, esovitě prohnutá páteř, téměř lidský chrup
– výroba kamenných nástrojů, znalost ohně
– kolektivní způsob lovu
– kanibalismus
– „opočlověk“
– podle naleziště rozlišujeme:
a) homo erectus modjokertensis (Jáva, Afrika, Sumatra..)
b) homo erectus pekinensis, sinanstropus – Asie, Čína
c) homo erectus heidelbergensis – Německo
d) homo erectus paleohungraricus – Maďarsko
Homo sapiens – člověk rozumný (400 tis. let let př. n. l.)
– „pračlověk“
– uměl rozdělat oheň
– první oštěpy, a celá řada dalších nástrojů (drasadla, škrabadla, pěstní klíny)
– měli vztah k mrtvým – první pohřby (skrčenci)
– naleziště i na našem území, př. jeskyně Šipka u Štramberku
Homo sapiens sapiens – člověk dnešního typu (40 tis. let př. n. l.)
– kolektivní způsob lovu, počátky náboženských představ, kult mrtvých (pohřbíváni s předměty, milodary)
– 170 – 180 cm, mohutná atletická postava, vyklenuté čelo, dlouhá lebka a široký obličej
– zdatný lovec (oštěpy s kamennými hroty), „lovci mamutů“
– realistická zobrazení zvířat (nástěnné malby mamutů, sobů, koní…) – Altamíra – Španělsko
– v Čechách – Věstonice, Mikulov, Macocha další naleziště ve Francii (Cromagnon)
Znaky člověka:
– vzpřímená chůze
– vyvinutá dlaň
– zvětšená mozkovna, zmenšený obličej
– páteř dvakrát esovitě prohnutá
– myšlení, řeč, společenský způsob života
Pravěká období:
Paleolit – starší doba kamenná (3 mil – 10 tis. let př. n. l.)
– střídají se glaciály s interglaciály (doba ledová a meziledová)
– v době ledové bylo 30% povrchu pokryto ledovcem, v průměru bylo počasí o dvanáct stupňů chladnější, žila větší zvířata
– v meziledových dobách převažují menší zvířata, teploty jako dnes, stromy a keře
– na konci paleolitu výrazné oteplení
– zvedá se hladina moří, stádní zvířata migrují na sever, nebo vymírají
– u člověka
– přirozená dělba práce (pohlaví, věk)
– kult matky (věstonická venuše)
– přisvojovací hospodářství
– bydlení v jeskyních, život v tlupách, znalost ohně, výroba nástrojů
Mezolit – střední doba kamenná (10 tis. – 7 tis. př. n. l.)
– poslední etapa přisvojovacího/neproduktivního hospodářství (lov, sběr)
– domestikace – zdomácňování zvířat (pes, ovce, koza…)
– kamenná a kostěná industrie, nástroje se zmenšují – mikrolity
– jilmové luky
– naleziště – v Jižních Čechách – Ražice u Putiny
Neolit – mladší doma kamenná (7000 – 5200 př. n. l.)
– produktivní hospodářství – neolitická revoluce, přechod od lovu k zemědělství (hlavně na předním východ)
– první domestikovaná rostlina – pšenice dvouzrnka
– ochrana rostlin před plevelem
– přirozená dělba práce
* protoneolit – nejstarší doba neolitu
– usedlý způsob života, stavěli si kruhové domy, uprostřed krb
– obilí se uchovávalo v jámách
– používali srpové čepele a sekery
– malý nástroje (mikrolity)
– pohřbívání – skrčenci, hrobky jak individuální tak hromadné
* raný neolit
– obydlí čtvercové, měli více místností
– domodelovávali lebky zemřelých, místo očí mušle
*střední neolit
– převažuje zemědělství nad lovem, kamenná industrie
– keramika (nezdobená, šedohnědá)
– později cikcak linie čar
*starý neolit
–zemědělství téměř 100% obživy, téměř ustal sběr
– výstavba vesnic podle příbuzenského řádu
– pohřby s milodary
*evropský neolit (6 – 4 tisíce př. n. l.)
– keramika prošla třemi vývojovými fázemi – volutová (lineární)/ vypíchaná/ kardiová (ornamenty)
– pohřby – jak skrčky, tak i v natažené poloze
-stavěli se domy 20 x 7 m
– žďáření – stromy se pokácí, pařezy vypálí a popel smísí se zemí – hnojivo
– cyklické zemědělství – když se půda vyčerpala tak ji opustili a nedaleko založili novou osadu
– pěstovala se pšenice, len, luštěniny
– chovali ovce a kozy
Eneolit – pozdní doba kamenná (5200 – 3500 let př. n. l.)
– označuje se jako chalkolit, nebo doba měděná
– přirozená dělba práce – fyzicky namáhavá práce mužům
– v zemědělství se k orbě používalo oradlo (dřevěný hák), zapřahával se dobytek, pěstování pšenice a ječmene, sklízeli pomocí srpů (čepelky) z pazourku, půda byla společným majetkem vesnice
– keramika se vyvíjela (zvoncové poháry, kanelovaná keramika – hloubily se žlábky)
– rozvoj hornictví (podzemní hornická těžba), těžba rohovce a křemence
– pohřeb žehem (mrtvé maso spálit)
– významné postavení ve společnosti měl patriarcha (vůdce) – patriarchát
Doba bronzová– 3500 – 750 př. n. l.
– bronz je slitina mědi a cínu
– přirozená dělba práce podle pohlaví a věku
– společenská dělba práce – oddělení zemědělství od řemesel – kovotepectví, slévačství, hornictví)
– vývoj šperku – náušnice, náramky spony – spirálovité tvary
– převaha zemědělství, lov a sběr ryze doplňkové
kultury na našem území:
* Únětická kultura (Na Moravě, Slovensku, v Maďarsku)
– mrtvé pohřbívali ve skrčené poloze, položené na pravý bok směrem k východu – soudečkovité nebo hmoždířovité tvary keramiky, velmi kvalitní keramika
– několik století měla vůdčí úlohu v Evropě
*kultura Mohylových lidí
– především pastevci
– Našívali si ozdoby na oděvy (kovové pukličky)
– stavěli mohyly mrtvým
*lid Popelnicových polí
– mrtvé spalovali, ukládali je do popelnic (uren) na posvátné pole, věřili v posmrtný život
– převážně zemědělci, pšenice, proso, ječmen, čočka, hrách
– Německo, Polsko, Ukrajina, Severní Čechy
Doba železná – doba halštatská 800 – 500 př. n. l. / 700 – 400 př. n. l. (starší doba železná)
– Hallstatt u Salcburku – Rakousko
– majetkové rozdíly
a) náčelnické vrstvy
b) válečnické vrstvy
– obchodovali například se solí
– mohylové pohřbívání, věřili v bohy podobné lidem – antropomorfismus
– užívali koně, nálezy koňských postrojů
– naleziště: Bilana u Českého Brodu
– doba laténská 500/400 př. n. l. – 0 (mladší doba železná)
– La Téne – naleziště ve Švýcarsku
– Keltové – Bójové (boihaemum => Bohemia) – rozšíření ve střední Evropě
– Etruskové – Apeninský poloostrov
– Galové – Oblast Francie
– uctívali bohy, lidské oběti, věřili v moc studánek…
– nádoby točili na hrnčířských kruzích, které ale nebyly úplné a pravidelné
– rýžovali zlato v Pootaví – vyráběli zlaté mince
– užívali rotační mlýnky
– obchodovali s Etrusky
– orali železnými radlicemi
– první stavitelé měst – oppidum – opevněná města – Závis u Zbraslavi
Doba Římská – 1-2 století
– vliv antické civilizace
– Kelty si podmanili Germáni – Markomani a Kvádové – střetávají s Římany
-> Římané stavěli proti Germánům opevněné hranice – limes romanum
– Germáni osídlili oblast střední Evropy
– způsob obživy: zemědělství, pastevectví
– na území Čech Germánský kmen Markomanů (v čele s Marobudem), na území Slovenska Kvádové
– posvátné runy – písmo o 24 znacích sloužící k náboženským obřadům
