Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): R
Pravěk
- doba vývoje člověka a kultury před vznikem písemných pramenů (začíná objevením člověka, končí vynálezem písma)
- asi před 3 miliony let s počátky výskytu prvního předchůdce člověka
- 5000-3000 před Kristem – první státy, první písmo
- Přední Východ konec s rozvojem prvních staroorientálních civilizací cca. před 5500 lety
- střední Evropa konec s rozpadem západní části Říše Římské (476) a stěhováním národů
Pojmy
- antropologie = vědní obor o vzniku a vývoji člověka
- hominizace = proces polidšťování napřimování postavy a chůze po zadních
- antropogeneze = proces vzniku a vývoje člověka ve společenskou bytost
Změny člověka
- zvětšování mozku a mozkovny, ustupuje obličejová část, vzpřimuje se postava
(změny přírodního prostředí dokud byly pralesy, žili ve větvích, poté savany)
- zvětšují se, člověk začíná být zručnější, umí využívat nástroje chápavý palec
- nástroje (40.-10.tis. př. n. l.) – to, co člověka odlišuje od opice (úštěpy, pazourky, pěstní klín vznikali náhodou, jsou universální poté specializované nástroje)
- jazyk – možnost dorozumět se (skřeky se měnily v artikulovanou řeč) rozvíjí se mozek
- oheň – zpracování jídla + udržování ohně a jeho využití (ustupování čelisti)
- umění posledních 40 000 let se začíná objevovat) jeskyní malby (Pyreneje) – zvířat, lov,…
- sošky – Věstonická Venuše (zdůrazňování mateřské části, v této době MATRIARCHÁT)
+ Dolní Věstonice -> významné naleziště
- náboženství – určité rituály, uctívají přírodní síly, první pohřby,…
– první asi Homo sapiens sapiens
- Homo habilis (člověk zručný) – převážně východní Afrika (Keňa,…)
- Homo erectus (člověk vzpřímený) – rozšíření i do Evropy a Asie
- Homo sapiens (člověk rozumný)
- Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu)
Rozdělení pravěku podle technologických kritérií
- Doba kamenná
- Paleolit ( 3mil. př.n.l. – 10tis. př.n.l.) – starší doba kamenná
a) nejstarší paleolit ( 3mil. př.n.l. – 600tis. př.n.l.)
- výskyt prvních lidí – první fáze vývoje člověka – Homo Habilis
- období střídání dob ledových, život v tlupách o jednom samci
- období sběrového hospodářství sběr plodů, bobulí, lov drobných zvířat
- používání jednoduchých nástrojů – klacky, kameny, úštěpy
- využívání ohně neumí ho rozdělat, vydávání hrdelních zvuků
- nálezy na Jávě a v Africe (Tanzánie – Olduvai) – Olduvaiská kultura
b) starý paleolit (700tis. př.n.l. – 250tis. př.n.l.)
- druhá fáze vývoje člověka – Homo Erectus
- kromě lovu drobných zvířat, lov také větších – jeleni, koně
- výroba dokonalejších nástrojů, zbraně (pěstní klín, sekáč, oštěp, kyj), užitkových nástrojů (škrabadla, drásadla)
- život v jeskynních, nebo jednoduchých obydlích – užívání kůže
- větší tlupy 20 – 30 jedinců
- efektivnější využívání ohně – stále ho neumí rozdělat
- napodobování skřeků zvířat – snaha o dokonalejší řeč
- nálezy v Africe, Asii (Čína, Jáva), Evropě (Fr., Něm., Maď., Přezletice u Prahy)
c) střední paleolit (250tis. př.n.l – 40tis. př.n.l.)
- třetí fáze vývoje člověka – Homo sapiens Homo sapiens neanderthalensis
- specializované nástroje – užití pěstních klínů, nožů, oštěpů… později sekyr a palic
- první migrování, život v blízkosti vody, stezek v pokrevních rodech
- víra v posmrtný život – pohřbívání mrtvých ve skrčené poloze
- kultovní uctívání zvířat – např. jeskynních medvědů
- schopnost rozdělat oheň,zárodky artikulované řeči
- nálezy – stejně jako Homo Erectus, ale hojnější
d) mladý paleolit ( př.n.l. – 10tis. př.n.l.)
- čtvrtá fáze vývoje člověka – Homo sapiens sapiens
- život ve velkých tlupách – primitivní dělba práce – mužská x ženská
muži – lov v tlupách, lov velkých stádních zvířat (+ putování za zvěří)
ženy a děti – sběr plodů a kořínků
- život pod skalními převisy, v zahloubených chatách ze dřeva pokrytých kůžemi
- duchovní život – do hrobů ozdoby, nástroje, zbraně úcta k mrtvým
- přinášení prvních obětí – jídlo, zbraně, později zvířata, lidské oběti
- první umění – zobrazování především zvířat a ženských postav
- malby zvířat v jeskyních (S Šp., Fr.- jeskyně Altamira)
- Mezolit ( 10tis. př.n.l. – 6tis. př.n.l.) – střední doba kamenná
- přechodné období, charakteristické oteplení podnebí (ústup ledovců, konec doby ledové)
táním ledovců se zvýšila hladina moří a oceánů
vyhynuli chladnomilní živočichové – mamuti, srstnatí nosorožci
- člověk se živí stále lovem, rybolovem, zpracovává zrna divokých obilovin
- začíná už s domestikací (ochočení) původně divokých zvířat (pes, ovce, koza, vepř…)
- Neolit ( 6tis. př.n.l. – 4tis. př.n.l.) – mladší doba kamenná
- neolit navazuje na paleolit pouze na Blízkém východě, ve střední Evropě až 5. tis př.n.l.
- ústup ledovce rozšiřování lesního porostu, vymizení velkých zvířat
- neolitická revoluce (cca 10tis. př.n.l.)
- první aktivní zásahy člověka do přírody, nová řemesla, první dělba práce ve společnosti, objevení obchodu
- přechod ze sběrového hospodářství na výrobní hospodářství (= pěstování plodin a domestikace a následný chov dobytka)
- rody obsazovaly oblasti s příznivými klimatickými podmínkami (nejstarší v Přední Asii, povodí velkých řek – Eufrat a Tigris, později Nil a Indus, až k pobřeží moře)
- kvůli vytváření nových polí žďáření (= vypalování lesů)
- nové nástroje (srpy, sekeromlaty, třecí misky, pálená keramika, misky)
- důsledky – matriarchát přechází v patriarchát
– víc potravy více lidí, mění se životní styl (nové osady a domy z cihel a sušené hlíny s vnitřním ohništěm), první větší vesnice
– přestávají kočovat
- zemědělství – závlahové zaplavování polí (museli to poznat kalendáře,…)
– stěhovavé stěhují se za úrodou (závislost na přírodních podmínkách pomalejší vývoj)
- lineární keramika, spirálová keramika, meandrová keramika
- vesnice u nás – Bylany u Kutné Hory, Mohelnice u Zábřehů
- Chalkolit a Eneolit ( 4tis. př.n.l. – 3,5tis. př.n.l. )
- chalkolit (doba měděná), eneolit (pozdní doba kamenná)
- Blízký východ
- růst vesnic – postupně některé z nich nabývaly městského charakteru
- vývoj dále urychlen novými nástroji – kolo, oradlo, zvířecí potah
- Přední východ
- díky příznivému klima (možnost opakované sklizně) a ložiska kovů
- dělba práce, zemědělci, řemeslníci (nové profese – kovotepci, kovolitci)
- nadbytek – rozvoj obchodu, majetková diferenciace, vrstvení obyvatelstva
- chrámové hospodářství – na principu přerozdělování
- stále významnější postavení muže ve výrobní činnosti – patriarchální společnost
- Evropa (o 1000 let později)
- megalitické stavby – stavby s velkých kamenů (např. Stonehenge)
- rituální rozlišování polohy mrtvých žen a mužů
- kultura nálevkových pohárů – množství forem i ozdobných prvků na keramice
- kultura šňůrové keramiky – otisky kroucené šňůry
- kultura zvoncovitých pohárů (S, V, Stř. Evropa)
- kultura mohylových hrobů (Z Evropa)
- Doba bronzová (3,5tis př.n.l. – 1,1tis př.n.l.)
- tis. př.n.l. na Předním východě a v Egejské oblasti, v Evropě až ve 3. tis. př.n.l.
- dálkový obchod s bronzem
Unětická kultura (období starší doby bronzové 2300 př.n.l. – 1550 př.n.l.)
- podle naleziště v Uněticích u Prahy
- hroby skrčenců
je tu evidentní sociální diferenciace
- opevňování sídlišť
- rozvinuté zemědělství
- nové výrobky (z bronzu), šperky (některé doplňovány zlatem nebo jantarem)
- zbraně (sekyry, dýky), kvalitní keramika
Mohylová kultura (období střední doby bronzové 1550 př.n.l. – 1300 př.n.l.)
- výroba hygienických potřeb – pinzety, břitvy
- kromě kosterních pohřbů také pohřby žárové (=popel ukládán do uren)
Kultura popelnicových polí
- žárové pohřby
- růst počtu obyvatel, neexistuje etnické rozlišení obyvatel
- dobyvačné války, rituální kanibalismus
- Doba železná (1,1tis. př.n.l. – přelom letopočtu)
- především na Předním východě, v Evropě až v 1. tis. př.n.l. a běžně užívané v 8. stol. př.n.l
- užívání dřevěného uhlí, hojnější naleziště železa, dostupnější, stává se běžnějším
- zefektivňování zemědělské výroby
- zvětšování bohatství náčelníků růst moci
Halštatská kultura (období starší doby železné 750 př.n.l. – 400 př.n.l.)
- užívání vozů
- život v opevněných hradištích – sídlo kmenového náčelníka s družinou
- kmenové hospodářství, vlastní božstva
- hroby – mrtví pohřbíváni i s vozy, šperky, zbraněmi, železnými vědry
- vyšší umělecká úroveň – sošky zvířat
- obchod s antickým světem – nálezy řecké malované keramiky
Laténská kultura (období mladší doby železné)
- rozšíření na území ovládaná Kelty – velká část Evropy
- rozsáhlé nájezdy
- obchodní styky: J – keramika, šperky
S – rudy, jantar, med
V – kožešiny, zboží z orientu
Z – víno
- první užívání mincí
- zbohatnutí kmenových náčelníků – ovládání většího území
- nástroje – dláto, vrtáky, sekery, šperky, pilníky, kladiva
- výroba keramiky na hrnčířském kruhu
- do hrobů – mužů – zbraně (např. dýky, meče, kopí, štíty)
– žen – šperky (např. spony, prsteny, náhrdelníky) ze zlata, bronzu
- druidové – keltská kněžská vrstva, obřady v posvátných hájích, bylinkaření
- Keltové byli nejvyspělejší kultura v Evropě (kromě antiky)
Skythové
- oblast severního Černomoří
- kmeny íránského původu – utváření velkých kmenových svazů
- kočovní pastevci hovězího dobytka a koní
- obrovské mohyly – kurhany
Thrákové (v 5. stol. př.n.l.)
- oblast dnešního Bulharska
- výborné zpracování kovů – hojná naleziště
- Doba Římská
- Germáni – kvůli klimatu opouštějí sever přišli ze Skandinávie
- pronikání na jih – zastaveno až Římskou říší
- jistý úpadek řemeslné výroby – útlum výroby na hrnčířském kruhu
- časté válečné výpravy – kořist
- největší podíl – vrstva bojovníků s kmenovými náčelníky
- hroby – prosté, žárové, kostrové pohřby s bohatou výbavou a milodary
- sdružování do kmenových svazů
- nejmocnější – Alamani, Frankové, Sasové, Langobardi, Vandalové, Gótové
