Otázka: Právní řád a právní ochrana
Předmět: Společenské vědy, právo
Přidal(a): Bambuca
– pojem práva, prameny práva, právní normy, právní předpisy, systém práva
– uspořádání právního řádu ČR
– soustava soudů v České republice, charakter jejich činnosti
→ právo
PRÁVO
= soubor norem, vydaných a uznaných státem, které jsou pro společnost závazné, jejich zachování je vynucováno státní autoritou
Reguluje chování společnosti
Sankce – pokud se někdo odchýlí od žádoucího chování
Stát právo vytváří na základě společenských vztahů – právo tyto vztahy upevňuje
Ústava ČR říká:
- každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, ale nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá
- státní moc (státní orgány) slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon
– Dělení práva:
Subjektivní právo – právní možnost chovat se určitým způsobem, určitý subjekt má právo k něčemu či na něco (právo něco konat/nekonat, obdržet, požadovat…), právo možnosti volby zda bude/nebude své subjektivní právo vyžadovat, oprávnění požadovat plnění povinností druhých subjektů
Objektivní právo – soupis všech obecně závazných pravidel chování, všech možností, co smím, nesmím nebo musím – písemné vyjádření subjektivních práv, závazná pro všechny členy společnosti, všichni jej musí respektovat – sankce za porušení, obsaženo v právních normách (nařízení, zákony, vyhlášky,…)
– Dějiny práva
1 800 př. n. l. – Chammurapiho zákoník (babylonský král), princip odvety: oko za oko, zub za zub
5. stol. př. n. l. – Zákon dvanácti desek, římský zákon, obyčejové právo rodinné, sousedské, dědické, trestní, správní a procesní
9. stol. – Zákon sudnyj ljudem – slovanský překlad římského zákoníku (Cyril + Metoděj)
13. – 14. stol. – horní zákoník (Ius regale montanorum) – Václav II.
Boží soudy = ordály (např. přísaha na žhavé železo,…), zrušeny za Karla IV.
16. stol. – první právní předpisy: Zemská zřízení království českého
18. stol. – právní normy jako dnes: tereziánský a josefínský trestní kodex, tereziánský kodex soukromého práva
1811 – Obecný zákoník občanský (změněn až r. 1966)
Právní vědomí – ovlivňuje to, zda občané dodržují či porušují právo, má dvě strany:
- Znalost práva – představy lidí o platném právu, o tom, co je právní a co protiprávní, jaké chování je vynutitelné právní mocí
- Názory na spravedlnost – co je a co není spravedlivé, jaké hodnoty by mělo právo chránit či potlačovat
Mravní vědomí – lidé jsou přesvědčeni o správnosti něčeho, ne všechny normy odpovídající mravnímu vědomí jsou vyjádřeny právem
Ingnorantia iuris non excusat – neznalost práva neomlouvá
Právo je minimum morálky (morálka-jednotná pro určitou kulturu, národ)
Ratio legis – smysl, účel zákona
Spravedlnost (nespravedlnost) – stav věcí, který je žádoucí, nespravedlnost je stav, který je v rozporu s požadavkem obecného blaha a musí být odstraněn
Zákonnost (legalita) – stav společnosti, který je v souladu s právem; státní orgány jsou při tvorbě práva vázány zákonem
– Právní řád – souhrn všech pramenů práva, které platí v určitém státě
Každý stát má svůj vlastní právní řád, vyžaduje jeho dodržování po vlastních občanech i po cizincích
Každý je vázán právním řádem svého státu i když pobývá na území jiného státu, pokud se nedostává do rozporu s jeho právním řádem
– Prameny práva – formy, ve kterých je obsaženo objektivní právo
Druhy pramenů práva:
- Normativní právní akty – rozhodnutí, opatření či usnesení, všeobecně závazný právní předpis charakteru zákona, možnost užití státního donucení
- Právní obyčeje, zvyklosti – dnes se uplatňuje málo, obyčej, který je dlouhodobě a masově zachován, musí být dostatečně určitý
- Soudní precedenty – rozhodnutí, kterým se řídí případy dosud právně neupravené, vzor pro rozhodování do budoucnosti
- Normativní smlouvy – hlavní pramen práva mezinárodního
Psané prameny práva (materiální) – zákony, smlouvy, příp. právnická literatura (pokud je uznaná za pramen práva)
Nepsané prameny práva (formální) – obyčeje, příp. precedenty
– Právní normy – závazná obecná pravidla chování, která jsou vyjádřena státem uznanou formou a jejichž zachování je státní mocí vynutitelné
Struktura právní normy:
- Hypotéza – stanoví podmínky, za nichž se má realizovat pravidlo chování
- Dispozice – vlastní pravidlo chování, stanoví, komu a jako oprávnění a povinnosti vznikají
- Sankce – následky nezachování normy
Právní síla – vlastnost právní normy, jež ji činí nadřazenou jiné právní normě
Podle stupně právní síly dělíme právní předpisy na:
Prvotní (primární, originální) – ústavní zákony a zákony
Druhotné (sekundární, odvozené) – nařízení vlády, prováděcí vyhlášky ministerstev, vyhlášky obcí,…
Platnost právní normy – při její tvorbě jsou splněny všechny náležitosti předepsané právním systémem
Působnost právní normy – rozsah použití normy na konkrétní případ
Zákony – základní druh normativních právních aktů
Pravidla závazná pro jakékoliv subjekty – státní orgány, právnické i fyzické osoby
Běžné zákony
Zákony ústavní – vyšší stupeň právní síly, ústava
Zákoník (kodex) – soubor systematicky uspořádaných norem celého odvětví např. občanský, obchodní, práce, …
Změny zákona – prostřednictvím novel = nové znění zákona
– Systém práva
Soukromé – účastníci jsou si rovni (občanské, rodinné)
Veřejné – stát je nadřazený (trestní)
– Právní řád ČR
Prameny práva v ČR – normativní akty
Pravomoc vydávat normativní akty mají:
- Parlament – ústavní a běžné zákony, popř. zákonná opatření Senátu
- Výkonné státní orgány – vláda (nařízení vlády), ministerstva a jiné správní orgány (vyhlášky, opatření)
- Orgány územní samosprávy – vyhlášky
Sbírka zákonů – oficiální seznam normativních právních aktů (kromě vyhlášek obcí)
PRÁVNÍ OCHRANA
Kontrolní systém – v případě narušení zákona usiluje o znovuobnovení
Systém soudnictví – chrání dodržování práva
Soudy – nestranné a nezávislé instituce, soudce se řídí pouze platným zákonem
Soudy: civilní (obchodní a správní) – např. rozvod
trestní – projednává trestní činy (loupež, vražda, podvod,…)
– Soustava soudů v ČR
Hierarchicky uspořádaná soudní soustava, vztahy nadřízenosti a podřízenosti
Nejvyšší soud – vrcholný soudní orgán, sleduje rozhodnutí vrchních soudů
Vrchní soudy – vykládají zákony a jiné právní předpisy, dva: Praha, Olomouc
Krajské soudy – rozhoduje o věcech právně složitých a společensky významných (ochrana osobnosti, autorská práva)
Okresní soudy – nejnižší orgány, projednávají věci z oblasti občanskoprávní, rodinné, obchodní, hospodářských vztahů
Ústavní soud – dohlíží na dodržování ústavnosti, rozhoduje o zrušení zákonů, proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat, v Praze, 15 soudců na 10 let
Odvolávací instance: krajské a vrchní soudy
Soudce: nesmí vykonávat žádnou jinou veřejnou funkci
musí to být bezúhonný občan starší 25 let
vysokoškolské právnické vzdělání + složení justiční zkoušky
jmenuje je prezident
samosoudce – civilní záležitosti (rozvodové řízení)
senát – tříčlenný, předseda soudu a 2 přísedící – závažné trestné činy
– Státní zastupitelství – státní úřad, který se vedle soudů významně podílí na právní ochraně
upozorňuje na nezákonnosti, stíhá trestné činy, dohlíží na zachovávání zákonů,…
Státní zástupce – u soudu zastupuje stát, podává žalobu jménem státu
nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává vláda
další státní zástupci jsou jmenováni nejvyšším státním zástupcem na dobu neomezenou
Nejvyšší státní zastupitelství
Vrchní státní zastupitelství
Krajské státní zastupitelství
Okresní státní zastupitelství
Další orgány právní ochrany:
- Advokáti – oprávnění zastupovat klienty před soudy i ostatními orgány, obhájci v trestním řízení
- Notáři – ochrana práv, sepisování veřejných listin (závěti, závažné smlouvy), osvědčování právně významných skutečností = vidimace (shoda opisu, kopie), ověření podpisu určité osoby, osvědčování průběhu losování, běžná právní pomoc, zastupování fyzických a právnických osob při správním a občanském soudním řízení, notáře jmenuje ministr spravedlnosti
- Daňoví poradci – právní pomoc, finančně ekonomické rady – daně, odvody, poplatky,…
Mohou zastupovat svého klienta při jednání s finančním úřadem (např. daňové přiznání)
- Veřejný ochránce práv – nezávislý orgán právní ochrany
