Právo jako věda – maturitní otázka

společenské vědy

 

Otázka: Právo jako věda

Předmět: Právo

Přidal(a): pkovar

 

Vznik, vývoj a charakteristika

Právo a vývoj

  • od počátku vývoje lidské pospolitosti bylo třeba stanovit mezi lidmi pravidla
  • první takový systém bylo tzv. právo zvykové z toho se později vyvinulo právo obyčejové
  • zvyk se může ale také nemusí dodržovat, může se měnit a nemusí následovat postih
  • právní obyčej-na základě dlouhodobé tradice a obecné akceptace

 

Historický přehled vývoje práva

  • nejstarší právní normy existovaly ve 3.-2. tis. př.n.l.
  • zprávy o úpravě poměrů máme z městského státu Lagaš, kde vládl panovník Urukagina, jednalo se o zprávy o poměrech tohoto státu
  • prvním zákoníkem, který se ve zbytcích uchoval= Urnamuovy zákony

nejznámějším právnickým dílem je Chammurapiho zákoník z roku 1750 př. n.l., který se skládá ze 3 částí:

  • prolog-je zde vyzdvižen panovník a jeho božský původ
  • samotné paragrafy
  • epilog- obsahuje trestní, obchodní a občanské právo, máme odsud zásadu,, oko za oko, zub za zub“

ve stejné době vznikly Knihy Mojžíšovy-bylo zde definováno desatero, které má dodnes význam v evropské kultuře

 

Římské právo

  • stěžejní pro všechny evropské právní systémy
  • velmi propracovaný systém práva
  • stalo se základem moderního práva
  • vzniká Zákon 12ti desek- 12 bronzových desek, které byly vystaveny na náměstí, obsahem bylo shrnutí základních pravidel soudního procesu, trestního, správního, dědičného a rodinného práva
  • nejúplnější soubor římského práva je Kodex Justiniánus

 

Středověké právo

  • ve středověku byla společnost rozdělena: církev, šlechta, poddaní
  • existovalo mnoho menších států a právo bylo roztříštěné
  • právo bylo ovlivněno církevní mocí
  • inkvizice= vyšetřování pod vedením církve a zaměřovala se na prohřešky proti církvi
  • od 13. stol. se začínají tvořit nová zvláštní práva např. církevní, viničné, měšťanské (tato práva byla určena jednotlivým společenským vrstvám)

 

Novověké právo

  • odvíjelo se od významných společenských změn (ve Francii Velká francouzská revoluce), právo začalo klást důraz na svobodu člověka a lidská práva (John Locke, Thomas Hobbes

 

 

Právní pojmy

Právo

  • soubor norem, které jsou vydané nebo uznané v písemné formě, dodržování je zabezpečeno donucovací mocí státu
  • základní funkcí práva je udržovat pořádek ve společnosti

 

Zákon

  • je závazný pro všechny a stanovuje, co má být a co ne

 

Znaky práva

  • normativnost – systém příkazů a zákazů
  • regulativnost – úsilí o uspořádání vztahů ve společnosti
  • mocenská stránka – autoritativní možnost dávat příkazy a vynucovat jejich příkazy

 

Základní dělení práva

  • právo objektivní – systém pravidel chování, které se vymezuje, uznává a sankcionuje
  • právo subjektivní – oprávnění chovat se určitým způsobem, nejedná se o povinnost

 

Další dělení práva

  • pozitivní právo – právo vytvořené státem, souhrn právních předpisů aktuálně platných a účinných
  • přirozené právo – existuje nezávisle na státě, vzniká a vyvíjí se ve společnosti spontánně
  • soukromé právo – je založeno na rovnosti subjektů
  • veřejné právo – slouží k zájmu státu a vychází z nadřazenosti státu nad občanem
  • hmotné právo – stanoví konkrétní práva a povinnosti
  • procesní právo – slouží k úpravě postupu při ochraně hmotných práv

 

Prameny práva

  • právo psané – zákony, smlouvy…
  • právo nepsané – předává se ústní formou

 

Systémy práva

Evropsko-kontinentální systém

  • označujeme jako kodexové právo
  • realizuje se ve většině světa
  • př.: ústava, občanský zákoník, zákoník práva…

Anglosaské právo

  • podstatou je precedent= předchozí rozhodnutí
  • funguje tak, že je spáchán čin, soudce hledá, zda byl již v minulosti spáchán podobný čin a podle toho rozhodne

Islámské právo

  • založeno na základě knihy Korán
  • ortodoxní muslimové považují Korán jako nadřazený všemu

 

Právní normy

  • předpisy a pravidla chování, které se vyžadují a předepisují
  • při porušení následuje sankce – trest

 

Struktura právní normy

  • hypotéza – stanovuje podmínky a hranice, které jsou podstatné a vyžadované
  • dispozice – vymezuje konkrétní práva a povinnosti
  • sankce – stanovuje výši trestu

 

Rozdělení z hlediska funkce

  • Zavazující právní normy – umožňují subjektům realizovat nějaké pozitivní jednání
  • Zakazující právní normy – ukládají povinnost zdržet se nějakého jednání nebo jej nerealizovat
  • Opravňující právní normy – stanovují možnost určité chování realizovat

 

Rozdělení z hlediska právní síly

  • Mezinárodní úmluvy
  • Ústava
  • Ústavní zákony
  • Zákony schválené parlamentem
  • Vládní nařízení
  • Vyhlášky ministerstva
  • Vyhlášky krajských úřadů
  • Vyhlášky obcí

 

Znaky právních norem

  • všeobecná závaznost-právní normy jsou závazné, neznalost zákona neomlouvá
  • vynutitelnost právní normy – je možné její splnění vynutit
  • zvláštní forma-způsob uveřejnění – paragrafované znění

 

Druhy právních norem

  • kogentní právní norma – bezpodmínečně závazné
  • dispozitivní právní norma – nejsou bezpodmínečně závazné

 

Působnost právních norem

  • osobní= platí pouze na určitý okruh osob
  • místní= působí v územním obvodu
  • časová= vymezuje dobu, po kterou musí být dodržován
  • věcná= vymezuje, kterých záležitostí se týká

 

Platnost právních norem

  • je platná od chvíli, kdy je zveřejněna ve sbírce zákonů

 

Účinnost právní normy

  • pokud není uvedeno jinak, je právní norma platná a zároveň účinná
  • pokud však zákon stanoví účinnost od jiného data, je to přípustné

 

Právní vztahy

  • vznikají mezi dvěma nebo více subjekty a jsou nositelé práv a povinností
  • při rozboru právního vztahu se zkoumají:
    • účastníci:
      • osoby fyzické – mají právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům
      • osoby právnické – uměle vytvořené subjekty: stát, obce
  • obsah: práva a povinnosti účastníků právních vztahů
  • předmět: cíl právního vztahu, k němuž práva a povinnosti účastníků směřují

 

Charakteristika státu

  • stálé obyvatelstvo žijící na tomto území
  • vymezené státní území
  • státní moc (policie, armáda, soudy)
  • právní subjektivita

 

znaky právního státu:

  • nadřazenost práva
  • dělba moci – zákonodárná, výkonná a soudní
  • právní jistota – právní řád musí být stabilní
  • musí být zajištěna nedotknutelnost práv a svobod občanů.                         
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!