Otázka: Právo jako věda
Předmět: Právo
Přidal(a): pkovar
Vznik, vývoj a charakteristika
Právo a vývoj
- od počátku vývoje lidské pospolitosti bylo třeba stanovit mezi lidmi pravidla
- první takový systém bylo tzv. právo zvykové z toho se později vyvinulo právo obyčejové
- zvyk se může ale také nemusí dodržovat, může se měnit a nemusí následovat postih
- právní obyčej-na základě dlouhodobé tradice a obecné akceptace
Historický přehled vývoje práva
- nejstarší právní normy existovaly ve 3.-2. tis. př.n.l.
- zprávy o úpravě poměrů máme z městského státu Lagaš, kde vládl panovník Urukagina, jednalo se o zprávy o poměrech tohoto státu
- prvním zákoníkem, který se ve zbytcích uchoval= Urnamuovy zákony
nejznámějším právnickým dílem je Chammurapiho zákoník z roku 1750 př. n.l., který se skládá ze 3 částí:
- prolog-je zde vyzdvižen panovník a jeho božský původ
- samotné paragrafy
- epilog- obsahuje trestní, obchodní a občanské právo, máme odsud zásadu,, oko za oko, zub za zub“
ve stejné době vznikly Knihy Mojžíšovy-bylo zde definováno desatero, které má dodnes význam v evropské kultuře
Římské právo
- stěžejní pro všechny evropské právní systémy
- velmi propracovaný systém práva
- stalo se základem moderního práva
- vzniká Zákon 12ti desek- 12 bronzových desek, které byly vystaveny na náměstí, obsahem bylo shrnutí základních pravidel soudního procesu, trestního, správního, dědičného a rodinného práva
- nejúplnější soubor římského práva je Kodex Justiniánus
Středověké právo
- ve středověku byla společnost rozdělena: církev, šlechta, poddaní
- existovalo mnoho menších států a právo bylo roztříštěné
- právo bylo ovlivněno církevní mocí
- inkvizice= vyšetřování pod vedením církve a zaměřovala se na prohřešky proti církvi
- od 13. stol. se začínají tvořit nová zvláštní práva např. církevní, viničné, měšťanské (tato práva byla určena jednotlivým společenským vrstvám)
Novověké právo
- odvíjelo se od významných společenských změn (ve Francii Velká francouzská revoluce), právo začalo klást důraz na svobodu člověka a lidská práva (John Locke, Thomas Hobbes
Právní pojmy
Právo
- soubor norem, které jsou vydané nebo uznané v písemné formě, dodržování je zabezpečeno donucovací mocí státu
- základní funkcí práva je udržovat pořádek ve společnosti
Zákon
- je závazný pro všechny a stanovuje, co má být a co ne
Znaky práva
- normativnost – systém příkazů a zákazů
- regulativnost – úsilí o uspořádání vztahů ve společnosti
- mocenská stránka – autoritativní možnost dávat příkazy a vynucovat jejich příkazy
Základní dělení práva
- právo objektivní – systém pravidel chování, které se vymezuje, uznává a sankcionuje
- právo subjektivní – oprávnění chovat se určitým způsobem, nejedná se o povinnost
Další dělení práva
- pozitivní právo – právo vytvořené státem, souhrn právních předpisů aktuálně platných a účinných
- přirozené právo – existuje nezávisle na státě, vzniká a vyvíjí se ve společnosti spontánně
- soukromé právo – je založeno na rovnosti subjektů
- veřejné právo – slouží k zájmu státu a vychází z nadřazenosti státu nad občanem
- hmotné právo – stanoví konkrétní práva a povinnosti
- procesní právo – slouží k úpravě postupu při ochraně hmotných práv
Prameny práva
- právo psané – zákony, smlouvy…
- právo nepsané – předává se ústní formou
Systémy práva
Evropsko-kontinentální systém
- označujeme jako kodexové právo
- realizuje se ve většině světa
- př.: ústava, občanský zákoník, zákoník práva…
Anglosaské právo
- podstatou je precedent= předchozí rozhodnutí
- funguje tak, že je spáchán čin, soudce hledá, zda byl již v minulosti spáchán podobný čin a podle toho rozhodne
Islámské právo
- založeno na základě knihy Korán
- ortodoxní muslimové považují Korán jako nadřazený všemu
Právní normy
- předpisy a pravidla chování, které se vyžadují a předepisují
- při porušení následuje sankce – trest
Struktura právní normy
- hypotéza – stanovuje podmínky a hranice, které jsou podstatné a vyžadované
- dispozice – vymezuje konkrétní práva a povinnosti
- sankce – stanovuje výši trestu
Rozdělení z hlediska funkce
- Zavazující právní normy – umožňují subjektům realizovat nějaké pozitivní jednání
- Zakazující právní normy – ukládají povinnost zdržet se nějakého jednání nebo jej nerealizovat
- Opravňující právní normy – stanovují možnost určité chování realizovat
Rozdělení z hlediska právní síly
- Mezinárodní úmluvy
- Ústava
- Ústavní zákony
- Zákony schválené parlamentem
- Vládní nařízení
- Vyhlášky ministerstva
- Vyhlášky krajských úřadů
- Vyhlášky obcí
Znaky právních norem
- všeobecná závaznost-právní normy jsou závazné, neznalost zákona neomlouvá
- vynutitelnost právní normy – je možné její splnění vynutit
- zvláštní forma-způsob uveřejnění – paragrafované znění
Druhy právních norem
- kogentní právní norma – bezpodmínečně závazné
- dispozitivní právní norma – nejsou bezpodmínečně závazné
Působnost právních norem
- osobní= platí pouze na určitý okruh osob
- místní= působí v územním obvodu
- časová= vymezuje dobu, po kterou musí být dodržován
- věcná= vymezuje, kterých záležitostí se týká
Platnost právních norem
- je platná od chvíli, kdy je zveřejněna ve sbírce zákonů
Účinnost právní normy
- pokud není uvedeno jinak, je právní norma platná a zároveň účinná
- pokud však zákon stanoví účinnost od jiného data, je to přípustné
Právní vztahy
- vznikají mezi dvěma nebo více subjekty a jsou nositelé práv a povinností
- při rozboru právního vztahu se zkoumají:
- účastníci:
- osoby fyzické – mají právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům
- osoby právnické – uměle vytvořené subjekty: stát, obce
- účastníci:
- obsah: práva a povinnosti účastníků právních vztahů
- předmět: cíl právního vztahu, k němuž práva a povinnosti účastníků směřují
Charakteristika státu
- stálé obyvatelstvo žijící na tomto území
- vymezené státní území
- státní moc (policie, armáda, soudy)
- právní subjektivita
znaky právního státu:
- nadřazenost práva
- dělba moci – zákonodárná, výkonná a soudní
- právní jistota – právní řád musí být stabilní
- musí být zajištěna nedotknutelnost práv a svobod občanů.
