Otázka: Předmět filosofie, základní filosofické otázky
Předmět: Společenské vědy
Přidal(a): Zuz_
Předmět filosofie:
- je pokus člověka vyřešit svým bádáním, myšlením hádanku bytí = existence okolního vnějšího světa i vlastního nitra
- usiluje o vidění celku světa v souvislostech
- snaží se vysvětlit náš život v tomto celku i jedn. aspekty
- protože nemá jasný předmět bádání a jasnou metodu zkoumání nelze ji 100% považovat za vědu
S vědou má společné:
- logická argumentace
- analýza
- experiment
- dohadování a korekce poznání
- od náboženství se liší, ale je na hranici → náboženství ma na všechno jasnou odpověď
- zatímco filosofickou otázku nelze uspokojivě zodpovědět
Zákl. filosofické otázky:
- empirické otázky: takové, na něž nejde najít jednoznačnou odpověď založenou na důkazech
- empirický výrok je takový, který lze dokázat a vyvrátit pomocí důkazů (Všechny labutě jsou bílé)
- Jak a proč vznikl svět? Existuje jen hmotný svět? Je svět někým řízen? Co je člověk? Proč žijeme? Co a jak máme činit? Co se stane po smrti člověka? Jaký je smysl života?
- → Řekové začali formovat teorie jak nahradit chaos kosmosem
- snaha vytvořit most mezimýtem a logem (vědou)
- Motivace: Co známe, toho se nemusíme bát
DĚLENÍ FILOSOFIE:
A.) Dvojí chápání:
- a.) světonázor- vychází z mýtů a náboženství; pouze myšlenkový systém
- b.) způsob lidského myšlení a uvažovánízaloženého na pochybách, údivu a nejistotě, který vedl ke vzniku současné vědy a etiky
B.) Základní filosofické disciplíny:
- a.) Ontologie (metafyzika)- soustava kritického uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka
- kladení otázek po základu a porozumění světa jako celku a místa člověka v něm
- hledání obecných vlastností člověka, struktur společnosti, přírody a kosmu
- „Co je podstatou slova být?“
- b.) Gnozeologie (NOETIKA)= teorie poznání (mozek v nádržce)
- zkoumá důvěryhodnost, zdroje a výsledky poznávacích procesů a podmínky jejich uchování a přenášení
- Jak vůbec můžeme vědět a poznávat, že jsou věci ve skutečnosti takové, jaksi myslíme?
- Jak víme, že nás nešálí smysly a rozum?
- „Jak to vše můžu zjistit?“
- c.) filosofické antropologie- zkoumá postavení člověka, včetně jeho chován
- ptá se na jeho povahu v celku a jeho místo v přírodě
- „Jak se mám chovat, abych dobře prožil vlastní život?“
- d.) Etika = Teorie morálky
- Filosofická nauka o správném jednání. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popřípadě usiluje morálku zdůvodnit. Aplikuje určité filosofické koncepce na jednání a život člověka. Rozlišuje se etika autonomní (etické zásady si stanoví člověk sám, respektive sama společnost) a heteronomní (mravní zásady a pravidla jsou chápány jako dané zvnějšku, například bohem). Etika deskriptivní pouze popisuje mravní jednání a hodnoty, etika normativní usiluje najít a analyzovat normy lidského chování. Etika si klade otázky typu: „Co je dobré?“, „Jaký je smysl mého konání?“, „Jak mám jednat?“, „Proč mám jednat tak a tak?“, „Co je ctnost?“ či „Co je spravedlnost?“.
- e.) doplňkové disciplíny: logika (studuje obecně platné zákonitosti myšlení a procesu poznávání)
- estetika – nauka o správném chování………… filosofie dějin, dějiny filosofie atd.
