Předmět filosofie, základní filosofické otázky

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Předmět filosofie, základní filosofické otázky

Předmět: Společenské vědy

Přidal(a): Zuz_

 

 

Předmět filosofie:

  • je pokus člověka vyřešit svým bádáním, myšlením hádanku bytí = existence okolního vnějšího světa i vlastního nitra
  • usiluje o vidění celku světa v souvislostech
  • snaží se vysvětlit náš život v tomto celku i jedn. aspekty
  • protože nemá jasný předmět bádání a jasnou metodu zkoumání nelze ji 100% považovat za vědu

 

S vědou má společné:

  • logická argumentace
  • analýza
  • experiment
  • dohadování a korekce poznání
  • od náboženství se liší, ale je na hranici → náboženství ma na všechno jasnou odpověď
  • zatímco filosofickou otázku nelze uspokojivě zodpovědět

 

Zákl. filosofické otázky:

  • empirické otázky: takové, na něž nejde najít jednoznačnou odpověď založenou na důkazech
  • empirický výrok je takový, který lze dokázat a vyvrátit pomocí důkazů (Všechny labutě jsou bílé)
    • Jak a proč vznikl svět? Existuje jen hmotný svět? Je svět někým řízen? Co je člověk? Proč žijeme? Co a jak máme činit? Co se stane po smrti člověka? Jaký je smysl života?
  • → Řekové začali formovat teorie jak nahradit chaos kosmosem
  • snaha vytvořit most mezimýtem a logem (vědou)
  • Motivace: Co známe, toho se nemusíme bát

 

DĚLENÍ FILOSOFIE:

A.) Dvojí chápání:

  • a.) světonázor- vychází z mýtů a náboženství; pouze myšlenkový systém
  • b.) způsob lidského myšlení a uvažovánízaloženého na pochybách, údivu a nejistotě, který vedl ke vzniku současné vědy a etiky

 

B.) Základní filosofické disciplíny:

  • a.) Ontologie (metafyzika)- soustava kritického uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka
    • kladení otázek po základu a porozumění světa jako celku a místa člověka v něm
    • hledání obecných vlastností člověka, struktur společnosti, přírody a kosmu
    • „Co je podstatou slova být?“
  • b.) Gnozeologie (NOETIKA)= teorie poznání (mozek v nádržce)
    • zkoumá důvěryhodnost, zdroje a výsledky poznávacích procesů a podmínky jejich uchování a přenášení
    • Jak vůbec můžeme vědět a poznávat, že jsou věci ve skutečnosti takové, jaksi myslíme?
    • Jak víme, že nás nešálí smysly a rozum?
    • „Jak to vše můžu zjistit?“
  • c.) filosofické antropologie- zkoumá postavení člověka, včetně jeho chován
    • ptá se na jeho povahu v celku a jeho místo v přírodě
    • „Jak se mám chovat, abych dobře prožil vlastní život?“
  • d.) Etika = Teorie morálky
    • Filosofická nauka o správném jednání. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popřípadě usiluje morálku zdůvodnit. Aplikuje určité filosofické koncepce na jednání a život člověka. Rozlišuje se etika autonomní (etické zásady si stanoví člověk sám, respektive sama společnost) a heteronomní (mravní zásady a pravidla jsou chápány jako dané zvnějšku, například bohem). Etika deskriptivní pouze popisuje mravní jednání a hodnoty, etika normativní usiluje najít a analyzovat normy lidského chování. Etika si klade otázky typu: „Co je dobré?“, „Jaký je smysl mého konání?“, „Jak mám jednat?“, „Proč mám jednat tak a tak?“, „Co je ctnost?“ či „Co je spravedlnost?“.
  • e.) doplňkové disciplíny: logika (studuje obecně platné zákonitosti myšlení a procesu poznávání)
    • estetika – nauka o správném chování………… filosofie dějin, dějiny filosofie atd.