Prehistorie – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějepis

 

   Otázka: Prehistorie

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Gregoris

 

 

Antropogeneze = vývoj člověka

Náboženský směr – stvoření člověka Bohem

Evoluční teorie – Charles Darwin, přirozený výběr

Kreacionismus – teorie katastrof

 

Periodizace pravěku:

Doba kamenná

1.) Starší doba kamenná (Paleolit) 2,5mil. – 8 tis. př.n.l.

  • Přisvojovací hospodářství – přirozená dělba práce (muž-lovec sběrač, žena-péče o tlupu, rozmnožování) = matriarchát, kult plodnosti na 1. místě
  • V lidských dějinách nejstarší a nejdelší, začíná v době, kdy se HOMO HABILLIS učil používat nalezené předměty (kameny, klacky, kosti) jako nástroje
  • Končí poslední dobou ledovou a navazuje na něj mezolit
  • Je pro něj typické střídání dob ledových a meziledových a v důsledku toho přizpůsobivost rodu Homo na měnící se klima
  • Hlavním způsobem získávání potravy byl sběr plodin a lov

Dělíme:

  • A) nejstarší paleolit (2,5 mil. – 600 tis. př.n.l.)
    • Žili zástupci rodu Homo habillis, kteří používali jednoduché předměty, snad i oheň
    • Před 1.5 mil. př.n.l. byli nahrazeni Homo erectus – rozšířenější
    • Ten si vyráběl první kamenné nástroje a uzpůsoboval si je štípáním či otloukáním
  • B) starý paleolit (600 tis. – 250 tis. př.n.l.)
    • Homo erectus již vyráběl a používal dokonalejší štípané kamenné nástroje, typickým pěstní klín
    • Dále sekáče, špičáky, otloukače, drasadla, škrabadla
    • Jako obydlí sloužily převisy skal, vchody do jeskyní a i primitivní chatrče z větví
    • Nejstarší nálezy pocházejí z Afriky, pozdější ze Z a J Asie a pozdější ze Z Evropy, podle toho jak se rozšiřoval
  • C) Střední paleolit (250 tis. – 40 tis. př.n.l.)
    • Člověk si už dokáže vyrobit kamenné nástroje zaměřené na různé druhy práce-nože, škrabadla
    • Zpracovával už také kůži, kosti a dřevo
    • Homo erectus obýval teplejší oblasti Evropy a Středomoří
    • Objevuje se zde Homo sapiens neanderthalensis- slepá odbočka vývojové větve člověka, přizpůsobili se sice životu v době ledové, uměli rozdělávat oheň a lovili i na dálku oštěpem, ale nebyli schopni dalšího vývoje
    • znakem-rozvoj a různorodost způsobu opracování kamene= industrie drobnotvarná
    • Na konci tohoto období se stal člověk hlavně lovcem, rybolov a sběr zůstaly jen doplňkem
    • Poprvé se zde objevuje umění a jednoduchá forma náboženských představ-dochovaly se náznaky rituálního pohřbívání
  • D) Mladý paleolit (40tis. – 10tis. Př.n.l.)
    • Homo sapiens sapiens vytlačuje neandrtálské tlupy
    • Mladý paleolit ve Střední Evropě byl dobou lovců mamutů
    • Kámen a kosti byly opracovány čepelovou technikou
    • Člověk si vyráběl jemné nástroje, vzácně i luk a šípy
    • Živili se lovem koní, turů, sobů, mamutů
    • Obydlí mírně zahloubena do země, ze dřeva a kůže (osada- 5-6 domů kde žilo +- 20 členů)
    • Před 35 tis. Lety nálezy nábožensko-uměleckých projevů, projevené vyrýváním do mamutích klů, kostí či kamene, také vyráběli figurky žen a malovali jeskynní obrazy zvířat (Altamira- Šp. , Lascaux- FR.)
    • Kultovní charakter nesly figurky zvířat a hlavně hliněné sošky žen – kult matly a plodnosti
    • Roku 1925 byla objeven Věstonická Venuše (K. Absolon), také náhrdelníky a čelenky
    • Naleziště v Čr: jeskyně Šipka, Švédův stůl, Předmostí u Přerova, jeskyně Kůlna
    • Světoznámě naleziště. Dolní Věstonice, Pavlov, Willendorf (Rakousko)
    • Z pozdějšího období: Pekárna, Býčí skála, Kůlna
  • E) Pozdní paleolit (10 tis. př.n.l. – 8 tis. př.n.l.)
    • závěrečné období
    • Rozvoj fauny a flory i v severnějších oblastech, ale stále málo příznivé klima, tudíž se u nás uživil jen malý počet loveckých skupin
    • Skupiny se zachovaly ve V středomoří, v S Africe, ve Fr., VB, ale také na Moravě

 

2.) Střední doba kamenná (Mezolit) (8 tis. – 6tis. př.n.l.)

  • Přizpůsobování se člověka dnešním klimatickým podmínkám
  • V Evropě ustupovalo zalednění, oteplilo se klima, začala převládat lesnatá krajina
  • Ubylo velké zvěře a objevila se dnešní lesní zvěř-jeleni, zajíci, vodní ptáci, ryby
  • Nové druhy zvířat byly rychlejší a člověk z nich měl mnohem méně masa
  • Rozšířilo se užívání luků a šípů, také harpun a udic
  • Člověk používal kamenné hroty zasazené do dřeva
  • Stavěli si rodové chaty z kůry, rákosu, větví či kůže na vyvýšených místech blízko vody
  • Začíná zde přisvojovací hospodářství, otvírá se cesta zemědělství
  • Člověk se učí zdomácňovat zvěř (pes, koza, vepř) a poslední lovci byli vystřídáni pastevci a zemědělci

 

3.) Mladší doba kamenná (Neolit) (6tis. – 3,5 tis, př.n.l.)

  • Začíná zde produktivní hospodářství, pěstují obilniny, hrách
  • Zemnice-zahloubené domy, usazovali se v nížinách u řek
  • Velké změny ve společnosti = neolitická revoluce
  • Toto období nastává různě, v oblasti Úrodného půlměsíce (Mezopotámie a V středomoří již 10tis. – 8tis.), v 8 tis. Na Dálném východě a v 6.tis v Evropě
  • Lidé začínají žít usedlým způsobem života, rozvíjí řemeslnou výrobu (pro uskladnění zrní mléka atd.)
  • Půdu získávají vypalováním, žďářením a mýcením lesů, pole byla úrodná 10-14 let a využívali motyky, orací háky a sílu zvířat
  • Přírodní jevy si vysvětlovali působením nadpř. sil, které si rituály chtěli naklonit
  • Na nádoby byly vyrývány ozdobné spirály, tzv. Voluty, naleziště Bylany u Kutné Hory

 

4.) Pozdní doba kamenná (eneolit a chalkolit) (3500-2000 př.n.l.) v Přední Asii dříve

  • Eneolit = doba měděná, naleziště mědi na Předním východě, ale byla vzácná
  • Rozvíjí se zemědělství, tzv. První dělba práce, rodiny se specializují na pastevectví či zemědělství
  • Rozvíjí se dálkový směnný obchod s obilím a dobytkem, látkami, kožešinami, solí, jantarem
  • Roste význam muže jako živitele a ochránce = vzniká patriarchát (nahrazuje matriarchát= kult matky zachovatelky rodu)
  • Nádoby z pálené hlíny se zobákovitým hrdlem ozdobené otiskem šňůrky, také červeno-bílé nádoby

 

Doba bronzová

  • Místo kamene bronz, dobře tavitelný, což přineslo urychlení a zlehčení práce
  • Zemědělství stále hlavní zdroj obživy, rozšířil se chov dobytka a lepší konzervace potravin
  • Druhá dělba práce, specializují se jednotliví řemesla (hutnictví, kovolitectví, kovotepectví)
  • Dochází k rozdělení obyvatel dle majetku, rozvinul se směnný obchod a soukromé vlastnictví
  • Vznikají první státní útvary, základem společnosti párová jednotka tedy rodina
  • Vznikají peníze jako oběživo, a již plně patriarchát
  • Vznikl polyteismus, lidé přinášeli bohům oběti zvířat
  • Rozděluje se:
    • starší doba bronzová (1900-1500) -rozvoje únětické kultury =rozvinuté zemědělství, látky keramika, šperky, naleziště Něm., Slovensko
    • střední doba bronzová (1500-1200) -mohylová kultura, pohřbívání pod umělé navršené kopce mohyl, hroby kostrové i žárové, nalezeny dlouhé bronzové meče
    • mladší doba bronzová (1200-700) – kultura popelnicových polí, naleziště Něm., ukr., užívali zemědělci, uložení popele předka do keramické nádoby

 

Doba železná (700-0 př.n.l.)

  • Objev železa r. 1500 př.n.l. v oblasti Malé Asie, do Střední Evropy až 700
  • Rozděluje se:
    • starší doba železná (700-400) = halštatské období (horní Rakousko), obyvatelé byly majetní, jelikož těžili sůl, i stř. SZ Čechy, kde si lidé budovali komorové hroby, na S Moravě a ve V Čechách se rozvíjí kultura slezskoplatěnická
    • Mladší doba železná (400-0) = látenské období, dle keltské základny La Téne (švýc.), v této době železo dostupný materiál pro zbraně i nářadí
  • V této době se k nám šíří Keltové, u nás dva kmeny: Bójové v Čechách a Volkové na Moravě
  • Keltové si budovali Oppida-centrum řemesel a žili zde velmožové
  • Naleziště u nás oppid: Stradonice u Berouna, Závist u Prahy. Třísov, Staré Hradisko
  • Keltové byli válečníci, řemeslníci, znali hrnčířský kruh i sklo, měli kosy radlice a razili si své mince tzv. Duhovky a biatec
  • Také používali pilu (ta byla znovu objevena až v gotice)
  • Nevytvořili jednotný stát, společnost tvořilo několik vrstev-vládnoucí válečnická družina, kněží-druidové, a řemeslníci a zemědělci
  • Keltové byli vytlačeni přesunem germánských kmenů

 

Doba římská a stěhování národů (0-600 n.l.)

  • Tlak Germánů na střední Evropu způsobovala expanze Říma, nepříznivé podmínky a nedostatek potravin kvůli přelidnění
  • Na území Čech působili kmenové svazy Markomanů a na Moravě Kvádů, v této době byli zničena keltská oppida
  • Markomanské války (166-180n.l.) = konflikt s Římskou říší, kdy Germáni pronikli do Itálie a byli odraženi římskými vojsky vedenými Markem Aureliem
  • Germánská kultura mnohem menší úroveň než keltská, používali písmo se 24 znaky-runy
  • Germáni měli málo rozvinuté zemědělství, byli spíše lovci, zpracovávali kovy, hlavně železo
  • Od pol. 4. stol. n.l. začíná stěhování národů, do Evropy se stěhují divoké kmeny Hunů
  • Do střední Evropy se sunou Avarové a Maďaři
  • Markomani a Kvádové odchází, po roce 530n.l. se ze SV k nám sunou skupiny západních Slovanů


Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář