Přeměna ČSR v komunistický stát

 

   Otázka: Přeměna ČSR v komunistický stát

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): kukinek

 

 

Výsledek 2. s.v. a jeho dopady na vývoj ČSR

První úvahy o budoucí podobě ČSR vznikly už v době války – o poválečném uspořádání se vedly rozhovory mezi londýnskou a moskevskou emigrací (Beneš a Gottwald + Stalin)

• Moskevské jednání 1943 – mezi Benešem a Gottwaldem – dohoda o spolupráci mezi l. a m. emigrací a o budoucím uspořádání ČSR – důsledek: nárůst vlivu komunistů po válce
  • Smlouva o československo-sovětském přátelství z r. 1943
• V březnu 1945 v Moskvě vytvořena nová exilová čsl. vláda – premiérem Zdeněk Fierlinger – soc.dem. a velvyslanec ČSR v SSSR – velké zastoupení komunistů
• V r. 1945 v Moskvě vytvořen Košický vládní program
• Nová vláda měla být rovným dílem složená ze zástupců domácího i zahraničního odboje (nesplněno – domácí odbojová Česká národní rada po osvobození rozpuštěna)
• exil se snažil udělat z ČSR „most“ mezi V a Z, ale kvůli poválečným problémům velká závislost na SSSR -> připoutání k SSSR
• Od května 1945 obnoveno ČSR (ztráta Podkarpatské Rusi, návrat Sudet) – obnova válkou zničeného hospodářství, do voleb v roce 1946 trvala vláda vytvořená v březnu 1945 v Moskvě ze zástupců zahraničního odboje

 

Košický vládní program

• Vytvořen po Moskevských jednáních mezi londýnským a moskevským zahraničním odbojem a 5. dubna 1945 a zveřejněn v Košicích (první velké osvobozené město) – znamenal přechod k lidově demokratickému státu – změny ve 4 oblastech:
• Národnostní složení: odsun Němců, maďarská menšina na Slovensku zůstává; vyhlašoval, že osvobozené ČSR bude státem dvou rovnoprávných národů (Čechů a Slováků)
• Politické strany: redukce počtu stran – Československá s. sociálně demokratická, Československá s. národně socialistická, Československá s. lidová, Komunistická s. Československa; na Slovensku – Demokratická s., komunistická s. Slovenska (před volbami vznikly na Slovensku ještě Strana práce a Strana sľobody; (nebyla obnovena agrární strana)
  • Vytvořena koalice politických stran, tzv. Národní fronta Čechů a Slováků (NF) – sdružovala všechny politické strany, které se podílely na exilové vládě nebo osvobození
  • Zákaz obnovy a vzniku dalších demokratických stran – součástí NF také sjednocené odbory – tzv. ÚRO – Ústřední rada odborů, později ROH – Revoluční odborové hnutí
  • Zdeněk Fierlinger – 1. poválečný předseda vlády
• Zahraniční orientace na SSSR
• Sociální oblast – 1. vlna znárodnění, konfiskace majetku Němců, kolaborantů a zrádců; zestátnění klíčového průmyslu a bank, pozemkovou reformu

 

• Až do října 1945 neexistoval parlament (zákonodárný orgán) a funkci zákonů tak plnily dekrety prezidenta republiky (tzv. Benešovy dekrety) – týkaly se vojenských a ústavních změn, státního občanství, státní správy, znárodnění, pozemkové reformy, odsunu Němců a Maďarů (celkem 143 dekretů, měly být dodatečně schváleny parlamentem)
  • Dekrety o znárodnění (podepsány 10. 1945) – do rukou státu byl dán veškerý majetek kolaborantů a zrádců a znárodněny byly také soukromé banky, pojišťovny, klíčový průmysl (např. zbrojní, strojírenský) a továrny nad 500 zaměstnanců; existoval také sektor soukromý a řemeslná malovýroba
  • Pozemková reforma (do jara 1946) – zabavení půdy Němců, kolaborantů a zrádců a její přidělení malým zemědělcům hlavně v pohraničí (organizováno ministerstvem zemědělství, které v rukou KSČ -> podpora u lidu)
  • Měnová reforma (listopad 1945) – zavedena opět jednotná měna a znehodnocena měna válečná
  • Reforma mzdová – zvýšení mezd, zavedeny přídavky na děti
  • Dekret o pracovní povinnosti československých státních občanů (říjen 1945) – pro obnovení a zvýšení poválečné ekonomiky potřeba dostatku pracovních sil

-> Díky změnám zesláblo společenské napětí (vymizeli velmi bohatí a velmi chudí lidé, zesílily střední vrstvy)

 

• 10. 1945 vytvořeno Prozatímní národní shromáždění – nový parlament, prezidentem zvolen Edvard Beneš, předsedou Zdeněk Fierlinger
• Správa státu získala tzv. asymetrickou podobu – na Slovensku zachována Slovenská národní rada, která reprezentovala zákonodárnou a výkonnou moc, později doplněno Sborem pověřenců, který měl výkonné správní pravomoci X v českých zemích pravomoci převzala ústřední vláda
  • Pražské dohody – vymezily vztahy mezi ústředními a slovenskými orgány
• Obnova armády, zavedena funkce osvětových důstojníků (dozor komunistů), vytvořen Sbor národní bezpečnosti (bývalá policie a četnictvo, většina komunistů) a Státní bezpečnost (tajná policie, kom.)

 

• národní očista – zabezpečena retribučními dekrety = potrestání zločinů spáchaných v době války a okupace (tresty pro nacistické zločince a kolaboranty) – zřízeny mimořádné lidové soudy a Národní soudy v Praze a Bratislavě (odsouzeni K. H. Frank, J. Tiso, R. Beran,…) – od léta 1945 dochází k odsunu Němců a Maďarů -> těsně po válce tzv. divoký odsun – podle teorie tzv. kolektivní viny, násilí a nenávist na Němcích v ČSR, velké počty obětí – v letech 1946/48 organizovaný odsun = vystěhování Němců pod dohledem (celkem asi 3 mil.) -> domy odsunutých Němců hlavně v pohraničí osídleny Čechy – na Slovensku řešen problém maďarské menšiny -> 1946 česko-maďarská dohoda o výměně obyvatel – akce ne příliš úspěšná, proto Maďaři na Slovensku reslovakizováni a rozptylováni po celé ČSR -> vzájemné antipatie obou národů

 

Vývoj v letech 1945 – 1948

• Přídělové hospodářství z důvodu nedostatku potravin
• V letech 1945/47 do ČSR proudily bezplatné dávky mezinárodní organizace UNRRA (organizace OSN; potravinová a ošacovací pomoc + dodávky zdravotnického charakteru)
• 26. 5. 1946 volby do Ústavodárného shromáždění – svobodné a demokratické, účast stran NF
  • v Čechách vítězství KSČ (40%) a na Slovensku Demokratické strany (62%), celostátně ale vítězství KSČ – premiér / předseda vlády Klement Gottwald – zavedl bílé volební lístky pro ty, kteří nevolili žádnou stranu
  • Místopředseda vlády Petr Zenkl
  • Nestraníci: ministr zahraničí Jan Masaryk, ministr obrany Ludvík Svoboda
  • Komunisté ovládli důležitá ministerstva (vnitra, zemědělství, dopravy, školství a osvěty) a začali se připravovat na postupné převzetí moci v ČSR – hlavním úkolem vlády bylo vytvoření ústavy a vypracování dvouletého plánu obnovy národního hospodářství – o řadě otázek ale vedeny ostré spory mezi komunisty a zástupci demokrat. Stran

 

• 1947 mimořádné sucho a neúroda – hrozila potravinová krize -> návrh komunistů na tzv. milionářskou dávku (zvláštní daň pro bohaté k vyrovnání ztrát rolníků) -> vedla k neshodám v NF a první vážné krizi mezi politickými představiteli státu
  • ČSR chtělo přijmout Marshallův plán, ale na nátlak Stalina nepřijat

• Od r. 1947 začal zápas o udržení demokracie – komunisté vedou propagační kampaně, masové protesty dělníků, vytvářejí zinscenované aféry a pokusy o atentáty na demokratické ministry
  • Např. tzv. slovenské spiknutí uvnitř Demokratické strany (snaha oslabit její vliv na Slovensku)
• Cíl komunistů byl za každou cenu vyvolávat rozpory uvnitř NF – na přelomu let 1947/48 se rozpory v NF nahromadily – demokratičtí politici doufali v pokles vlivu komunistů v jarních volbách 1948 – komunisté začali ovlivňovat veřejnost a spoléhali na podporu odborů – od 19. 2. byl komunistům „ochoten pomoci v jejich boji“ také SSSR (sovětské jednotky vyčkávaly na povel u maďarsko-slovenských hranic) – Gottwald vojenskou intervenci odmítl

 

Únorový komunistický převrat 1948

• Krize ve Sboru národní bezpečnosti (kritika jeho postupu při vyšetřování politických afér) – ministr vnitra na kritiku nereagoval -> 2. podali demokratičtí ministři demisi (věřili, že ji prezident nepřijme a budou předčasné volby) – komunisté svolali manifestaci odborů a závodních rad na Staroměstské náměstí, vyhlásili pohotovost bezpečnostních složek státu, začali vytvářet Lidové milice (ozbrojené útvary KSČ) a na 24. 2. vyhlásili generální stávku -> 25. 2. 1948 prezident pod nátlakem komunistů demisi přijal a na uvolněná místa dosazeni komunisté Þ komunistický puč, konec demokracie, přeměna ČSR v satelitní zemi, začlenění do sovětského bloku – očista ministerstev, úřadů
  • Pochod pražských vysokoškoláků na Hrad – jediné vystoupení na obranu demokracie
• Zemřel ministr zahraničí Jan Masaryk za dosud ne zcela vyjasněných okolností

 

Nástup totalitní moci

• Působení akčních výborů NF – čistky od nekomunistů a nahrazení mladými komunisty
• Změny v NF – v čele socialistické a lidové s. stoupenci KSČ, soc. dem. náslím přičleněna ke KSČ, sjednocené odbody ROH závislé na KSČ (Revoluční odborové hnutí)
• V květnu 1948 proběhly nedemokratické volby – jediná společná kandidátka NF – volby proběhly pod kontrolou státní bezpečnosti (proti případným pokusům o nesouhlas)
• Před volbami schválena nová ústava – Ústava 9. Května – ČSR prohlášena lidově-demokratickou republikou a jednotným státem dvou rovnoprávných národů – Čechů a Slováků, vykonavatelem státní moci byly národní výbory
• Červen 1948 – prezident: Klement Gottwald, předseda vlády: Antonín Zápotocký
• První projevy odporu – XI. všesokolský slet a pohřeb prezidenta Beneše
• Po r. 1948 velká emigrační vlna demokraticky smýšlejících lidí (politiků, umělců, vědců) – útěk „za kopečky“ do Rakouska a SRN (sběrné tábory pro emigranty) -> vydávání exilových časopisů (edice Petlice, Svědectví – Pavel Tigrid, 68 Publishers), české vysílaní rozhlasových stanic – BBC, Hlas Ameriky, Svobodná Evropa (Ferdinand Peroutka)
  • Rada svobodného Československa (politici, umělci)
  • Ústředí demokratického exilu (slovenský exil, pravicově orientovaní politici)
  • Exulanti: Pavel Tigrid, Jan Čep, Jiří Voskovec, Petr Zenkl, Egon Hostovský, Ivan Blatný

• Zahájena likvidace tzv. reakce (všech, co nesouhlasili) – masová perzekuce „nepřátel režimu“ za StB – od 1948 zřizování táborů nucené práce pro politicky nepohodlné osoby a tzv. pomocných technických praporů (PTP, Černí baroni) pro politicky nespolehlivé mladé muže
• Od r. 1949 politické procesy s odpůrci režimu (hlavně demokraty a katolíky, ale i komunisty, kteří se stali nepohodlní, např. gen. Heliodor Píka, Milada Horáková, Rudolf Slánský, se sportovci: Boža Modrý, Gustav Bubník), řada lidí uvězněna (např. Gustav Husák! – tzv. buržoazní nacionalista, spisovatel Jan Zahradníček) nebo poslána na práce do uranových dolů – likvidace inteligence a středních vrstev, do čela společnosti stavěni těžce pracující lidé -> vykonáno 178 poprav, procesy prošlo 280 tisíc lidí

 

• Zásahy proti katolické církvi – Státní úřad pro věci veřejné dohlížel na církev – konflikt s římskokatolickou církví po r. 1949 -> zrušení mužských řeholních řádů, omezení ženských řeholních řádů, zastavení vydávání katolického tisku – příslušnost k církvi = „kádrová závada“

 

• Kultura – socialistický realismus, vyřazování zastaralé buržoazní literatury, zavádění cenzury, sdělovací prostředky plní propagandistickou funkci
• Školství – čistka na středních a vysokých školách, zákon o jednotné škole (9 let), vysokoškolská reforma (studium 3 měsíčních dělnických přípravek před vstupem na VŠ)
  • Výchova mládeže svěřena Pionýru a Československému svazu mládeže
  • Ve školách výuka marxismu-leninismu,…

 

50. a 60. léta:

• Další pozemková reforma a znárodňování – likvidace soukromého vlastnictví
• Od 1949 násilná kolektivizace (zákaz soukromých zemědělců a jejich vstup do JZD = jednotná zemědělská družstva)
• Orientace hospodářství na těžký průmysl (hl. zbrojní, ČSR zbrojnice sovětského bloku) – příprava na třetí světovou válku
• Od 1949 plánované hospodářství (tzv. pětiletky = na pět let dopředu naplánována výroba a výnosy), květen 1953 měnová reforma – dosavadní úspory ztratily cenu -> nepokoje obyvatelstva

 

• Začlenění do RVHP 1. 1949 (Rada vzájemné hospodářské pomoci)
• Varšavská smlouva 14. 5. 1955 (vojenský pakt) – do r. 1991 (zrušena za předsednictví ČSSR)

 

• 1953 smrt Gottwalda po návratu ze Stalinova pohřbu
• Prezident: Antonín Zápotocký
• Předseda vlády: Viliam Široký
• tajemník ÚV KSČ: Antonín Novotný