První světová válka (1914 – 1918) – Dějepis

 

   Otázka: Pravěk

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): jamaju

 

 

 

 

Mezinárodní situace před válkou

– složitá situace na Balkáně – krize Osmanské říše

r. 1878 Berlínský kongres – projednává otázku uspořádání Balkánu

– sblížení Rakouska-Uherska a Německa

– Rakousko získává Bosnu a Hercegovinu → zklamání Ruska

– r. 1879 vzniká Dvojspolek

– členem Rakousko-Uhersko a Německo (slíbili si pomoc)

– společný postup proti Rusku

– dohoda uzavřena na 5 let s možností prodloužení

r. 1882 se přidává Itálie (má problémy s Francií) → Trojspolek

 

Francie a Rusko

– mají pocit ohrožení

r. 1893 tajná dohoda o vzájemné pomoci v případě německého útoku → Dvojdohoda

– r. 1904 srdečná dohoda Francie a Velké Británie (kolonie)

r. 1907 se k dohodě přidává Velká BritánieTrojdohoda

r. 1908 Rakousko-Uhersko anektovalo definitivně Bosnu a Hercegovinu

– odpor balkánských národů

 

Konec turecké nadvlády na Balkáně

– r. 1912 jednotný postup proti Osmanské říši, jsou obsazena důležitá místa (Soluň, Skopje)

– r. 1913 Bulharsko x ostatní balkánské státy

– Bulharsko je poraženo, v 1. svět. válce na straně centrálních mocností

 

Příčiny 1. světové války

– dlouhodobé spory mezi Velkou Británii a Německem

– VB – stagnující ekonomika, dostatek kolonií

x

– Německo – rostoucí ekonomika, nedostatek kolonií

– cílem je dosáhnout přerozdělení kolonií

 

vznikají dvě koalice

Centrální mocnosti                                                  Dohoda

Německo,                                                                    – Francie

– Rakousko-Uhersko,                                                 – Velká Británie

– Turecko,                                                                    – Rusko

– Bulharsko                                                                 – Srbsko

– Itálie (1915)

– USA (1917)

 

– větší ideová semknutost                                          – větší hospodářská síla

– nadšení, přesvědčení o nutnosti války                    – obrana koloniálních zájmů

– připraveni na krátkou válku                        – připraveni a dlouhodobou válku

 

válka započala při vrcholu průmyslové revoluce

 

Záminka

– 28. 6. 1914 atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu

– jeho manželkou byla Žofie Chodková – pobývali na Konopišti

– atentátník Gavrilo Princip z organizace Mladá Bosna

– z atentátu obviněno Srbsko

 

– Rakousko dalo Srbsku ultimátum

– mělo ukončit činnost protirakouských spolků

– účast rakouských zástupců v soudních tribunálech, které budou soudit lidi podezřelé z účast na atentátu

– pro Srbsko byly některé požadavky nesplnitelné

 

Schlieffenův plán

– německá armáda přes Belgii vpadla do Francie ze severu

blitzkrieg = blesková válka

– zlomem bitva na Marně – zde byl postup Němců zastaven a válka přechází na válku poziční

 

– na východní frontě směřoval postup Ruska na Německo a Rakousko, Rusko na jihu postupuje (Brusilov)

– na severu vítězí Němci, bitvy u Mazurských jezer, bitva u Tannebergu (von Hindenburg a von Ludendorf nedokázali se domluvit mezi sebou) a objevují se problémy ruské armády

 

– Rakousko otevírá Srbskou frontu

– dostalo se do Srbska velmi rychle, později problémy s komunikací a zásobami → zatlačeni za Dunaj

 

r. 1914 vstupuje Turecko do války na straně centrálních mocností

– uzavřeny úžiny Bospor a Dardanely – znemožněno zásobování Ruska z Velké Británie

– otevřeny další fronty – mezopotamská, kavkazská, syrsko-palestinská

 

r. 1914 – válka se mění v zákopovou

r. 1915 západní fronta, je zde relativně klid, veškeré snahy směřují na Rusko

r. 1915 bitva u Ypry – Němci zde použili plyn (yperit)

 

východní fronta

– rakouský průlom u Gorlice

– zahájen ruský ústup

– účast Čechů na obou stranách

 

srbská fronta

– přistupuje Bulharsko, tím je vyřazeno Srbsko z války

– dochází k přímému spojení s Tureckem

– bitva u Gallipoli (odminování zálivu, neúspěch)

 

– r. 1916 západní fronta

– únor – září bitva u Verdunu (maršál Pétain velel francouzské armádě)

– ztráty 1 mil. lidí, nevyhrál nikdo

bitva na Sommě – červenec – listopad

– měla odlehčit Verdunu

– poprvé použita nová technika – tanky

 

– r. 1916 východní fronta

– snaha Rusů prolomit ji

– zlepšeno zásobování, výzbroj

– tak západních spojenců, snaha ulehčit Verudunu

Brusilova ofenzíva – Němci jsou nuceni se stáhnout a přesunou část vojska ze západní fronty

– ruská obrana se hroutí až vlivem říjnové revoluce (1917)

 

obě strany prováděly podvratné akce:

– Britové podporovali Araby proti Turkům

– Němci podporovali Iry v boji proti Velké Británii

 

Válka na moři

– dominuje Velká Británie

9. 1.1917 Německo vyhlašuje neomezenou ponorkovou válku

– Němci potápěli i civilní lodě (to zasahovalo státy, které byly zatím mimo válku)

r. 1915 potopena civilní americká loď Luisitanie (která plula z USA do Británie)

 

21. 11. 1916 umírá František Josef I. a jeho nástupcem je Karel I. (manželka Zita)

– Karel I. se snaží uzavřít separátní mír, na zátah Německa jsou jednání přerušena

r. 1917 vstupuje do války USA

– prezidentem je Woodrow Wilson

– je překonán izolacionismus Ameriky

 

– v roce 1917 vojska centrálních mocností hluboko v nepřátelském území

– nemají dostatečnou sílu k rozhodujícímu útoku

r. 1917 bitva u Caporetta – vítězí centrální mocnosti, fronta na řece Piavě

 

8. 1. 1918 prezident Wilson vydává 14 bodů k případné kapitulační podmínce

– vytvoření předpokladů pro autonomní vývoj národů Rakouska-Uherska, národy, které zde žily,

měly obdržet autonomní status

– evakuace cizích vojsk z ruského území

– zřízení nezávislého Polska

– nezávislost Turecka, autonomie pro neturecké národnosti, Turecko mělo zajistit průplav mezi

úžinami

– založení společnosti národů

 

– na západě Dohoda prolomila frontu → ztroskotala rakouská ofenziva na Piavě

3. 11. 1918 podepisuje Rakousko-Uhersko příměří

– v Německu se hromadí nespokojenost, nespokojení dělníci, námořníci v Kielu → revoluce v Německu

– císař Vilém II. donucen abdikovat a odchází do exilu

– 11. 11. 1918 podepisuje Německo příměří

 

Ruské revoluce roku 1917

– Rusko je bráno jako zaostalý stát

– v 60. a 80. letech dochází k prudkému rozvoji průmyslu, rozvoj těžby, železnice a vznikají tak průmyslová

centra

– rychlý populační růst, početná vrstva dělníků

– podniky vznikají za pomoci západoevropského kapitálu (Francie, Německo)

– rostou sociální rozdíly

– r. 1905 je zavedena Duma (má omezené pravomoci)

– vzniká početná opozice:

kadeti (liberální šlechta)

eseři (orientace na venkov, sociální reformy, nejpočetnější)

 

Sociální demokraté:

– menševici (chtějí postupně zlepšovat sociální podmínky v Rusku)

– bolševici (zastánci revoluce, chtěli změnit úplně vše, zavedení společného majetku)

 

Účast Ruska ve válce:

– katastrofální zásobování měst

– ztráty na frontě

– hrozba porážky, vzpoury vojáků

-dochází k demonstracím, hladovým pochodům

– car je kritizován, jelikož brání revolucím

 

Únorová revoluce 1917

– na nátlak demonstrantů car abdikuje

– do čela se dostává prozatímní vláda

– Rusko se stává republikou (G. Lvov, později nahrazen A. Kerenskim, zástupci Eserů)

– pomocným orgánem se staly sověty

Sověty = neoficiální část vlády, rady při podnicích, ve městech, v armádě, kontrola vlády a organizace akcí

ve prospěch lidu

– zpočátku převaha menševiků a eserů, později bolševici

 

Opatření vlády:

– uzákoněna základní demokratická práva občanů

– autonomie Finska a Estonka, nezávislost Polska

– vláda chce dostát spojeneckým závazkům

– snaha uklidnit armádu, část vojáků posláno domů (jelikož byli někteří na frontě už od počátku války),

volitelnost velitelů, zrušen trest smrti

– situace na frontě se nelepší a této situace využívají bolševici

 

Vladimír Iljič Lenin

– vlastním jménem Uljanov

– studuje práva, je vyloučen, ale později dokončil

– vůdce extrémní levice, byl pronásledován policií

od roku 1907 v exilu, do Ruska se vrací 1917(tajně přepraven Němci)

– jeho taktika

– v důsledku války se stát díky kontrole nad průmyslem ztotožnil s kapitalismem, stát je tím kdo vykořisťuje

– snaží se bojovat proti státu a skrze sověty zmobilizovat ulici, dělnické oddíly a převzít moc do sovětských

rukou

 

Lev Davidovič Bronštejn (Trocký)

– velel Petrohradskému sovětu, velí Rudým gardám (ozbrojená stráž bolševiků)

– spolu s Leninem vede revoluci

– později byl „vygumován“ Stalinem, který začíná politicky činit v roce 1927, Trocký nesouhlasil s kultem

osobnosti Stalina a taky nesouhlasil s industrializací, Trocký později zabit na příkaz Stalina

 

– Bolševici vedou protiválečná hesla, sociální demagogie (převzetí továren dělníky)

– velké napětí ve společnosti

– na venkově volání po půdě, armáda téměř zhroucena – všeobecné volání po míru

 

v noci z 24. na 25. 10. 1917 (juliánský kalendář) ovládnuty komunikační uzly v Petrohradu, (který byl

hlavním městem)

– po výstřelu z Aurory Rudé gardy obsazují Zimní palác (sídlo vlády)

– vláda zatčena a Bolševici se ujímají moci → „Říjnovou revolucí

– do Petrohradu svolán sjezd všech sovětů Ruska – Všeruský sjezd sovětů, nejvyšší státní orgán

Dekret o míru = výzva k válčícím stranám k uzavření míru

Dekret o půdě = půda šlechty, církve a statkářů byla zabrána a přerozdělena, rolníci byli osvobozeni od

placení nájmu za půdu a dluhů

 

– Deklarace práv národů Ruska na sebeurčení, státy jako Ukrajina, Kazachstán měli mít stejné práva jako

Rusové, to se však nesplnilo. Stalin při vzpourách zabíjel, přesídloval celé národy

 

Rada lidových komisařů – první bolševická vláda, v čele Lenin

– jmenována delegace pro mírová jednání – v čele Trocký

– zahájeno nastolování diktatury proletariátu → Rusko se dostává do občanské války

3. 3. 1918 uzavřen Brestlitevský mír – pro Rusko končí válka

– anulován v listopadu 1918, tento mír byl nevýhodný, ztráta Pobaltských států, Polska a Ukrajiny

 

Pařížská mírová konference (18. 1. 1919 – 21. 1. 1920)

– k uzavření světové války měla být svolána mírová konference

– měly se zde sestavit mírové smlouvy, jedná se v komisích (státy se nescházejí dohromady),

– protichůdné zájmy Britů, USA, Francie (Francie chtěla maximálně oslabit Německo, Britové chtěli

rovnováhu)

– poraženým státům byly odevzdány výsledky – neočekávali žádné námitky

– účast 27 válčících států (bez Ruska)

– snažila se uspořádat poměry po válce

– hlavní slovo měla Francie, USA, Velká Británie, účast zástupců ČSR

– mezi důležité postavy patřil Lloyd George (premiér VB) a W. Wilson

 

26. 6. 1919 Versaillská smlouva

Německo je odpovědné za I. světovou válku

– nutnost platit válečné reparace (132 mld. $)

– německá armáda omezena na 100 000 mužů

– četné ztráty území (cca 13%) – veškeré kolonie, Alsasko a Lotrinsko získává Francie, část Šlesvicka

Dánsko, Hlučínsko (ČSR), Horní Slezsko (Polsko)

– Německo nemělo mít brannou povinnost, tanky, generální štáb, ani dělostřelectvo, letectvo, ponorky

– levý břeh Rýna měl být na 15 let okupován dohodovými vojsky

– pravý břeh 50 km široké demilitarizované pásmo

 

10. 9. 1919 Saint-Germainská smlouva

podepsána s Rakouskem, které zaznamenalo velké územní ztráty

– vznikají nástupnické státy – musí je uznat, také do budoucna zákaz připojení k Německu

– zákaz branné povinnosti

4. 6. 1920 Trianonská smlouva

podepsána s Maďarskem (boje o Slovensko)

– územní ztráty Maďarska 70%, ztráta i významného nerostného bohatství – solné doly

 

10. 8.1920 Sévreská smlouva

podepsána s Tureckem

– ztrácí 4/5 území

– úžiny Bospor a Dardanely jsou demilitarizovány (volně průjezdné)

– když se Turci o chystané smlouvě dozvědí, proběhne revoluce a smlouva není ratifikována

 

Společnost národu

– založení roku 1919

iniciátorem W. Wilson

– mírové řešení konfliktů, poválečná demilitarizace, zásady kolektivní bezpečnosti

– USA se nestalo členem Společnosti národů

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!