Otázka: Prusko, Rusko, Rakousko a osvícenský absolutismus
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Markétečka
Prusko
- sídlili v Pobaltí
- od 13. stol. proti nim bojoval Řád Německých rytířů
- 1517 – začátek reformace – Martin Luther
- vzniká Pruské knížectví → později vévodství – 1618 po spojení s Braniborskem
- vládnout zde začali Hohenzollernové
- 1701 – Pruské království
- Prusko bylo zemědělský stát
- hlavní moc měla statkářská šlechta = JUNKEŘI = statkářsko-vojenská vrstva
- základem obživy bylo zemědělství, ale byli vojensky povinní
Fridrich Vilém (1640 – 1688)
- „velký kurfiřt“ – Vévoda
- zavedl merkantilismus
- upevnil vládu
Fridrich III. (1688 – 1713)
- 1701 – prohlásil se Pruským králem → Fridrich I. Pruský
- hlavní město Berlín
- soustředil se na průmyslový rozvoj země
- vytvořil nábožensky tolerantní stát
Fridrich Vilém I. (1713 – 1740)
- „král vojáků“
- chtěl vybudovat velkou silnou armádu
- malý stát s velkou armádou – ale nikdy nebojoval
Fridrich II. Veliký (1740 – 1786)
- snažil se o reformy v duchu osvícenství
- vybudoval si sídlo – Malá Versailles = Sanssouci
- vystupoval jako filozof – 40 děl
- Voltaire – pobýval u něj na dvoře
- 1740 – začínají – Války o Rakouské dědictví => proti Marii Terezii
- 1756 – 1763 – Sedmiletá válka
- po jeho smrti výbojná politika pokračuje
→ Prusko se zúčastnilo trojího dělení Polska – 1772, 1793 a 1795
Rusko
- 1598 – vymírají Rurikovci
- 1613 – nastupují Romanovci – Michail Fjodorovič Romanov
- dojde k upevnění Ruska
- ztratili přístup k Baltskému moři
- ztrácí kontakt s Evropou
Alexej I. (1645 – 1676)
- měl 16 dětí
- upevnil samoděržaví
- opíral se o nižší šlechtu
- vzniká tzv. Služebná šlechta – pracovali pro cara
- zavedeno dědičné nevolnictví
- chtěli zavést moderní hospodářství → Nevolnické manufaktury
- Rusko-polská válka
- povstání Uherských kozáků – Bohdan Chmelnický
- snaha rozšířit území – expanze na Sibiř
Velká selská válka (1670 – 1671)
- v čele – Štěpán Razin → byl popraven v Moskvě
Fjodor III. (1676 – 1682)
- snažil se o reformy
- sčítání lidu
- zavedl – Přímé daně → za každou rodinu
→ lidé museli platit ještě bojarskou daň, kterou Fjodor zapomněl zrušit
Sofie Alexejevna
- sestra Fjodora – dcera Alexeje I.
- regentka
- vládla za nezletilé bratry
Ivan V. a Petr I. (1682 – 1689)
- dělili se o vládu
- Ivan byl slabomyslný
Petr I. Veliký (1689 – 1725)
- Veliký proto, že měřil 2 m
- období osvícenských reforem v Rusku
- byl to syn Alexeje I. Z druhého manželství
- jeho sestra za něj vládla – Sofia
- na začátku vlády cestoval po Evropě – nazapřenou = inkognito
- snažil se o modernizaci Ruska
- za jeho vlády se stává Rusko velmocí
- snažil se získat přístup k Baltskému moři
- pokusil se o reformy
- potlačil vzpouru střelců – 1679
- snažil se odstranit některé tradiční Ruské zvyky
- chtěl navázat styky se západem
- chtěl otevřít Rusko do Evropy
Severní válka (1700 – 1721)
- Válka koalice: Rusko, Polsko, Dánsko (Petr I.), Sasko X Švédsko (Karel VII.)
- 1700 – bitva u Narvy – Švédové vyhráli
- Petr I. Reorganizoval armádu
- hejtman Ukrajiny – Ivan Mazepa – se snažil o nezávislost na Rusku
- 1709 – bitva u Poltavy – Petr I. vyhrál nad Karlem VII. a Ivanem Mazepou
- 1721 – uzavření míru v Nystadu → Ruskové získali přístup k Baltskému moři
- rozšiřoval území na Sibiř
- Ruské Impérium – nový název
- založil nové hlavní město – 1703 – Petrohrad
- jeho reformy vedly k posílení absolutismu
- Vojenská reforma – gardové pluky, námořní vojsko
- Hospodářské reformy – merkantilismus – podpora manufaktur → nevolnické manufaktury → vývoz: dřevo, kaviár, med, obilí, lodní lana
- Správní reformy – vzniká centralizovaná absolutní monarchie → 12 guvernií, v čele guvernéři, sčítání lidu, nové daně a nové povinnosti
- Školská reforma – zakládá odborné a technické školy, 1775 – Ruská akademie věd
→ po jeho smrti období Palácových převratů
→ nástup nesilných a neoblíbených panovníků
Kateřina II. Veliká (1762 – 1796)
- nebyla původem z Ruska
- byla manželka Petra III.
- stala se panovnicí díky Palácovým převratům a přátelům (Orlov, Potěmkin)
- snaha vybudovat světovou velmoc
- prohlubuje absolutismus
- upevnění byrokracie
- utužení nevolnictví
- zrušení armády
- reprezentantka osvícenského absolutismu
- 1773 – 1774 – povstání Jemeljana Pugačova → důsledkem bylo zostření zákonů proti nevolníkům
- války s Tureckem, Tatary o přístup k Černému moři
- 1783 – získali Krym → vytvořili Černomořská flotila
- osidlovali Kamčatku (1867 – ji prodali USA), Čukotka, Aliašku
- měli podíl na dělení Polska
→ Na začátku 18. stol. – Rusko je největší a nejzaostalejší evropskou velmocí
Osvícenský absolutismus
- umělecké směry – Baroko, Rokoko
- osvícenství – myšlenkový směr 18. stol.
- klade důraz na rozum, osvětu
- opírá se o přírodní vědy
- ostrá kritika společnosti a církve
- racionalismus – důraz na rozum
- rovnost lidí
- učení o přirozených právech – zájem o člověka
- důraz na vzdělání
- hledání spravedlivějšího společenského a politického řádu
- deisté – Bůh je 1. hybatel
- panteisté – Bůh není postava, ale je v přírodě
- materialisté – základem je hmota
OSOBNOSTI
- Jean Jacques Rousseau
- O společenské smlouvě
- Emil – čili o výchově – román, vychovatel vychovává Emila, chápou dítě jako dítě
- Charles Louis de Montesquieu
- O duchu zákonů – je potřeba rozdělit moc do 3 složek – soudní, výkonná, zákonodárná
- Voltaire
- objevuje se ekonomika
- Adam Smith – volný trh – vše je otázkou nabídky a poptávky
- David Riccardo
- Encyklopedie aneb racionální slovník věd řemesel a umění
- 20 svazků, hlavní autoři – Denis Diderot, Jean d’Alembert
- Vytvářejí seznam hesel, které pak různí vědci psali
- Otův naučný slovník – 28 svazků
__________________________________________________________________________________
- systém vlády ve střední a východní Evropě
- zavádění reforem shora
- ve Francii šel osvícenský absolutismus proti klasickému absolutismu
- nejvyšší hodnotou je stát → vše ostatní musí být podřízeno
- centralizace
- jednotný systém měr a vah
- omezení stavovských pravomocí
- vytváření jednotného byrokratického aparátu
- jednotná cla – omezení cechovních pravomocí
- jednotný jazyk
- státní dohled nad církví
Rakousko
1713 – pragmatická sankce – zajišťuje nástup i ženám
1740 – zemřel Karel IV.
Marie Terezie (1740 – 1780)
- zpochybnění pragmatické sankce
- různé protirakouské koalice a vnitřní problémy v Rakousku
- vnitřní vyčerpání z válek – S Turky a O Španělské dědictví
- problémy mnohonárodnostní i náboženské problémy
- – 1748 – Války o rakouské dědictví = Války Slezské
Marie Terezie X Fridrich II. Veliký
- Slezská válka 1740 – 1742
- 1740 – bitva u Molvic (břeh Odry) – Rakušané prohráli
- 1742 – bitva u Chotusic – Rakušané prohráli
- Bavorský kurfiřt – Karel Albrecht Bavorský
- spojenec Fridricha II. Velikého
- vpadl do Čech – korunoval se Českým králem do 1742
- 1742 se stává císařem – Karel VII. (1742 – 1745)
- Vzdal se Českého trůnu
- Berlínský mír – Rakousko ztratilo skoro celé Slezsko
- 1743 – Marie Terezie se korunovala českou královnou
- Slezská válka 1744 – 1745
- Prusové vtáhli do Čech
- 1745 – Drážďanský mír
- potvrdil Prusům vládu nad Slezskem
- znání Františka I. Za císaře
- Slezská válka 1744 – 1745
František I. = František Štěpán Lotrinský
- Manžel Marie Terezie
- 1748 – mír v Cáchách – konec válek
- Slezská válka 1756 – 1763
- součást Sedmileté války
- evropský konflikt
- v Evropě a Severní Americe
- Sedmiletá válka – začalo to mezi Anglií a Francií
- Francie přišla o Kanadu (válka indiánů)
- Prusové vpadli do Rakouska
- 1756 – u Štěrbohol u Prahy– Prusové vyhráli
- 1757 – bitva u Kolína – Rakušané vyhráli – Leopold Down
- dostali se Prusové až na Moravu
- Laudon – generál na Moravě porazil Prusy
- 1763 – mír v Paříži → konec Sedmileté války
- Sedmiletá válka – začalo to mezi Anglií a Francií
- Slezská válka 1756 – 1763
1778 – 1779 – Válka o Bavorské dědictví = bramborová – živili se bramborami
- V Severozápadních Čechách
- cílem – vytvořit centralizovaný stát řízený z Vídně → Germanizace
- podílí se – Václav Antonín Komnic, Leopold Down – reforma armády
REFORMY
- Reforma daní (berní) – odsouhlasili pevnou daň
- 2 Tereziánské katastry
- Tereziánský katastr – nové vyměření půdy
- Zdanění rustikálu – poddanské půdy
- Tereziánský katastr – částečné zdanění dominikálu – panské půdy – 1757
- První úřední sčítání lidu a domů – čísla domů + příjmu → dědičné
- Reformy soudní a správní – Česko-rakouská dvorská kancelář – spojené kanceláře
→ Čechy ztratili samostatné postavení
→ v čele úřadů školení byrokraté
- Tereziánský trestní zákoník – humálnější, myšlenka presunkce neviny, téměř není trest smrti
- Podpora průmyslu – reforma hospodářství, 1. textilní manufaktury (šlechtické)
- Budování silnic a cest – pošta
- Jednotná soustava měr a vah – loket, sáh, střevíc, máz, holba, žejdlík
+ Jednotná měnová soustava – tolarová a zlatková měna (1tolar = 2 zlatky)
- Od 1762 – vydávání bankocetlí = 1. papírové peníze
- 1775 – na venkově provedena Raabizace – návrh – část panské půdy měla být rozdělena a pronajata poddanými → Neujalo se to
- Východočeské povstání – 1775
- Selské Gubernium – v čele Antonín Níbl
- 1775 – poraženi v bitvě u Chlumce
- Následkem povstání byl – Robotní patent
- Reforma školství → vynucena situací
→ Jezuitský řád byl zrušen kvůli šlechtě (jen v Rakousku)
→ rozpadá se školský systém
1774 – Nový školský řád – 6 – 12 – povinná školní docházka
→ přezkušováni i starších
→ Triviální škola – číst, psát, počítat, hospodářské znalosti, náboženství
→ Hlavní škola – ve městech
→ Hlavní vzorová škola – školy pro učitele
- 1765 – spoluvládcem Marie Terezie je Josef II.
Josef II. (1780 – 1790)
- pokračuje v reformách
- 1781 – toleranční patent – povolená jsou i jiná náboženství → jsou však pouze tolerována, mohou uzavírat manželství, ale mají povinnost roboty
- za jeho vlády připraven – Josefínský katastr – zdaňoval i dominikál – panskou půdu
- Berní a urbaniální patent – zrušení roboty – nahrazena peněžní dávkou
- Neplatil dlouho – Leopold II. Byl donucen zrušit ho
Leopold II. (1790 – 1792)
- mladší bratr Josefa II.
- 1791 – korunován českým králem
→ počátek národního obrození
Národní obrození
- Snaha o povznesení češtiny na úroveň vyspělých jazyků
DĚLENÍ
- fáze – 1773 – 1815 – období vlivu osvícenství (Dobrovský)
- fáze – 1815 – 1830 – období vlivu preromantismu (Jungmann, Palacký)
- fáze – 1830 – 1848 – období vlivu romantismu (Tyl, Mácha, Erben)
- fáze – 1848 – 1859 – období vlivu realismu (Borovský, Němcová)
Teorie vzniku
- Teorie vzkříšení – národní obrození je zázrak
- Teorie vlivu světa – duchovně obrozená Evropa obrodila Čechy
- Teorie domácí tradice – logické vyústění Baroka, navazuje na reformační tradici
- Fáze
- 1773 – zrušení Jezuitského řádu
- 1774 – Marie Terezie – povinná školní docházka
- 1791 – Leopold se nechal korunovat Českým králem
- období vědeckého zájmu o češtinu
- základy novinářství, divadla a poezie
Josef Dobrovský
- zabýval se češtinou, ale psal latinsky
Díla: Dějiny české řeči a literatury
: Německo – český slovník
Gelasius Dobner – kritizoval Kroniku českou od Václava Hájka z Libočen (ten si ji celou vymyslel)
František Pelcl – Nová kronika česká
Novinářství
Václav Matěj Kramerius – Krameriusovi císařo-královské vlastenecké noviny
– Česká expedice – nakladatelství
Divadlo
- 1738 – divadlo V Kotcích
- 1771 – Kníže Honzik – z němčiny přeložená hra do češtiny
- 1783 – Stavovské divadlo
- 1789 – divadlo Bouda (na Václaváku) – po 3 letech zrušeno
Matěj Kopecký – loutkové divadlo
Václav Thám
Prokop Šedivý – Masné krámy
– Prašivý sládci
Poezie
- Básně v řeči vázané – almanach – vydal ho V. Thám
Puchmajerovci – 1. česká novobásnická škola
- Antonín Jaroslav Puchmajer
- Šebestián Hněvkovský
- fáze
- 1815 – Vídeňský kongres
- období Metternichovského absolutismu
- Heslo: Vládni a nic neměň
- začlenění češtiny do evropské literatury
Josef Jungmann
- O jazyce českém
- Historie literatury české
Rukopisy
- Rukopis Zelenohorský – báseň o českém sněmu a Libušin soud – 9. stol.
- Rukopis Královédvorský – Velký sborník – 13. stol.
- uutoři: Václav Hanka a Josef Linda
- G.M. ani Dobrovský je neuznali
- dochází ke zkoumání rukopisů – jsou to falzifikáty
František Palacký
- Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě
- Austroslavismus – politický názor, který hovoří o nutnosti zachovat Rakouska, aby chránil malé národy
Pavel Josef Šafařík – Slovanské starožitnosti
Ján Kollár – Slávy dcera
František Ladislav Čelakovský – Slovanské národní písně – ohlasová poezie
III. fáze
- revoluční rok 1848
- vlny revolucí
Karel Hynek Mácha – Máj
- Kat – cyklus z doby Karla IV.
- Obrazy ze života mého
Josef Kajetán Tyl – Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka
– Strakonický dudák
– Květy – časopis, který založil
Karel Jaromír Erben – Kytice
- fáze
- porevoluční útlaky
- 1859 – konec bachovského absolutismu
Karel Havlíček Borovský – Tyrolské elegie
– Obrazy z Rus
– časopis Slovan – založil ho v Kutné Hoře
– Národní noviny
Božena Němcová – Babička
– Divá Bára
– Pan učitel
Další podobné materiály na webu: