Otázka: Prvoci
Předmět: Biologie
Přidal(a): Blade
Prvoci
– jednobuněčné eukaryotické organismy
– většinou se živí heterotrofně
– parazité, saprofyté
Bičíkovci – Mastigophora
– pohyb zajišťuje 1 nebo více bičíku
– živí se osmózou nebo pinocitózou (přenos nějakých větších látek)
– pelikula – pružná blána bílkovinného původu, umožňuje lepší pohyb
– mikroskopické organismy (viditelné jen pod mikroskopem)
– žijí ve vodě (jsou na ní trvale vázání)
– mohou žít v těle živých organismu
– řadíme je mezi houby a živočichy (jsou si podobní)
Trypanosoma gambiense (trypanosoma spavičná)
– přenašeči mouchy CC
– v bažinatých oblastech (Afrika)
– parazituje na krevní plazmě (u člověk a na savcích)
– způsobuje spavou nemoc (člověk je unavený, má zduřelé uzliny, střídají se horečky a zimnice)
– chytin (kůra, způsobuje křeče)
Bičenka poševní
– parazit urogenitálních oblastí obratlovců
– přenáší se pohlavním stykem
– silné hnisavé výtoky, poškození plodů i potrat
Lamblie střevní
– ve střevech obratlovců a savců
– přenáší se výkaly psů
– způsobuje horečnaté záněty tenkého střeva
Ničivka útrobní – Leishmania
– způsobuje těžké nákazy vnitřních orgánu
– projevuje se horečkami, zvracením, chudokrevností, celkovou slabostí → může nastat smrt
– přenašeč komár
– kinetoplast – zvláštní proměnlivá mitochondrie
Kořenonožci – Rhizopoda
– eukaryotní organismy
– mají panožky – pohyblivé útvary, které umožňují pohyb a slouží k lovení potravy
– proměnlivý tvar
– vázaní na vodu – žijí v moři
– kolem těla si staví schránku s písku a kamínku
– živí se fagocytózou díky panožkám
Měnavka úplavičná
– parazit
– způsobuje úplavice, vysoké horečky
– krvavý průjem
– nachází se ve vodě → nepít špinavou vodu
– ve střevech obratlovců
– fagocytuje erytrocyty do mozku i jater
Měnavka velká
– v detritu stojných vod a nádrží (organické a anorganické zbytky na dně)
– nezpůsobuje nemoci
Hlenky – Mycetozoa
– podobné buňkám hub a živočichů (Myxomycota – mezi houby, Mycetozoa – mezi živočichy)
– fagocytóza bakterií
– jsou parazitické (není obou straně prospěšný)
– mají pohyblivé buňky
myxaméby – nemají bičík
myxomonády – 2 bičíky nestejně dlouhé, umožňují pohyb
– výskyt ve vlhkém prostředí, pařezy, kameny
– výrazné zbarvení – zářivě žluté, červené, fialové
– pohlavní a nepohlavní rozmnožování
pohlavní – ve vegetativním čase haploidní (samostatné) po čase se shlukují → vzniká plasmodium → dochází ke splynutí, splynou plazmy → plazmogamie, z plazmodia → se vytvoří výtrusnice (sporotar) → reprodukční fáze, výtrusnice obsahují spory – z těch kličí myxaméby a myxomonády
Pýchavička vlčí mléko
– červená barva, poté fialová
– na tlejícím dřevě, jehličí, listí
Dictyostellium discoideum
– modelový organismus (pro většinu hub)
Krásnoočka – Euglenozoa
– patří do říše excavata – jsou to jednobuněčné organismy, které mají buněčná ústa ve tvaru rýhy, ve které kmitá bičík a nahání potravu, živí se asimilací (fotosyntéza)
– mají dva bičíky
– volně žijící i parazitické organismy, nacházejí se ve sladké vodě
– někteří se živí myxotrofně – dokáží kombinovat autotrofii (fotosyntéza) a heterotrofii, živí se i dravě
– jsou součástí planktonu neutrofilních vod (bohaté na živiny)
– mají chloroplasty – chlorofyl A a B, karotenová a xantofylová barviva
– mají stigmu → což je drobné tělísko červené barvy – podílí se na fototaktických pohybech buňky (fototaxe – směrově orientovaný pohyb od světla a ke světlu)
– pelikula – lipoproteinová pružná vrstva, která pomáhá s pohybem – umožňuje změnu těla
– nepohlavní rozmnožování – dělením
Krásnoočko zelené, Krásnoočko štíhlé, Krásnoočko krvavé
– význam: součást planktonu sladkých vod, součást potravního řetězce (kořist pro jiné organismy)
Výtrusovci – Apicomplexa, sporozoa
– řadí se do říše chromalveolata (třída alveolata) – nejvyvinutější
– patří zde endoparazité
– způsobují závažná onemocnění
– pelikula – bílkovinné pásy, které drží buňku pohromadě a slouží k pohybu
– potravu přijímají celým tělem (osmóza nebo pinocytóza)
– dýchají anaerobně
– složité vývojové cykly – střídají mnoho mezihostitelů → hlavní je ten na kterém se rozmnožují
– dělí se na 3 skupiny: hromadinky, krvinovky a kokcidie
Hromadinky
– onemocnění hmyzu
Hromadinka švábí
Krvinovky
– parazité červených krvinek obratlovců
Zimnička čtvrtodenní – způsobuje malárii, přenašečem je bodavý hmyz (komár – Anopheles), vyskytuje se v teplých oblastech (JA, JAS, Mexiko), projevuje se těžší chřipkou, poté se po třech dnech objevuje zimnice, zvracení, průjem, léky se nazývají antimalárika, také se používá chytin → zabraňuje jí se rozmnožovat
Kokcídie
Kokcidíe jaterní – způsobuje kokcidií králíků – postižení4urogenitálních traktů a žlučovodu, může vést až ke smrti
Toxoplazma gongii – způsobuje toxoplasmózu – těžší chřipka – člověk se sní dokáže poprat, přenašečem je kočka domácí, parazituje na bílých krvinkách, nebezpečná pro nastávající matku, člověk má zvýšenou teplotu až horečky, zduření mízních uzlin, únava, nejrozšířenější prvokova nemoc
Nálevníci – Ciliophora
– patří do chromalveolata – skupina alveolata
– mají protáhlé tělo
– tělo mají pokryté brvami (ciliemi) – slouží k pohybu
– mají většinou dvě jádra
Makronukleus – vegetativní – slouží k vývoji, růstu a výživě
Mikronukleus – generativní – slouží k výrobě další generace, rozmnožování
– potravu přijímají buněčnými ústy – ta prochází buněčným hrtanem až do slepého konce → kde vzniká potravní vakuola → tráví, rozkládá → nestrávené zbytky jsou vyvrhovány buněčnou řití ven (zajišťují to pulzující vakuoly)
– vyskytují se ve vodním prostředí a to v znečištěné vodě organickými látkami
– bioindikátory čisté vody
– rozmnožování
pohlavní – konjugace – každý jedince si rozdělí své micronukleus a přitiskne se buněčnými ústy k druhému → jedno si vymění a odplave → v jedinci se micronuklea splynou a jedinec se rozdělí
nepohlavní – identické kopie, příčné dělení
¨ Trepka velká – častá, vyskytuje se ve vodě s organickými zbytky
¨ Mrskavka modrá – má velká buněčná ústa
¨ Vířenka konvalinková – nahání potravu – řasy, jiné nálevníky
¨ Slávinka – větší, živí se řasami
¨ Kožovec rybí – způsobuje kožní onemocnění ryb, objevuje se bílá krupice
¨ Bachořci – žijí v bachorech přežvýkavců, kde štěpí celulózu
