Otázka: Psychické poruchy
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Ruffy
Psychická porucha je považována jako nepříjemný stav, znemožňuje úplné zapojení do běžného života, ztěžuje člověku vztahy a k jiným lidem.
Pojmy spojené s psychickými poruchami
Psychiatr = lékař se specializací na psychiatrii (mohou předepsat psychiatrickou léčbu, provést fyzickou prohlídku, předepsat léky), vyšetřují těžké případy (např. schizofrenii)
Klinický psycholog = absolvent vysokoškolského studia psychologie, který absolvuje atestaci ve zdravotnickém zařízení (pomáhá menším psychickým potížím, jako jsou malé deprese, nervozita…)
Psychoterapeut = absolvoval psychoterapeutický výcvik určitého směru
Symptom = příznak (bolest hlavy)
Syndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota)
Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), kterou publikovala WHO, rozlišuje několik základních skupin nemocí.
Příčiny:
1) dědičné
2)poškození mozku
3)vliv působení chemických látek
4)dlouhodobý stres
5)situační faktory
6)sociální faktory
Formy pomoci
– Farmakologická léčba
– Psychoterapie (= léčba pomocí psychologických prostředků)
– Poradenství (=krátkodobá pomoc, zabývá se konkrétní situací)
– Krizová intervence (např. linka důvěry)
– Sociální pomoc (zapojení rodiny a blízkých)
- 1. NEUROTICKÉ PORUCHY
Neuróza je psychická porucha, která je provázena stavy úzkosti a nepříjemnými emocemi, ale nenarušuje schopnost racionálního myšlení.
Neuróza je výsledkem vnitřních a vnějších vlivů (každý z nás máme určitý typ temperamentu a také jinou odolnost vůči zátěži).
Příznaky neurotické poruchy – úzkost, nepříjemné emoce, poruchy spánku, poruchy pozornosti, poruchy paměti, …)
- Fobická úzkostná porucha
-je charakteristická iracionálním, nepříjemným strachem z něčeho, co samo o sobě není nebezpečné
Agorafobie = strach z veřejných prostranství a z míst, kde je dav lidí
– Nemocný se obává opustit domov, má strach z cestování v hromadných dopravních prostředcích, z nakupování, apod.
Sociální fobie = strach ze styku s lidmi a z komunikace, zejména tam, kde by člověk mohl být středem
pozornosti
Generalizovaná úzkostná porucha – nadměrné nekontrolovatelné obavy a úzkosti týkají se běžných
denních záležitostí
Panická úzkostná porucha – opakované záchvaty intenzivního strachu doprovázené fyziologickými projevy jako je pocení, bušení srdce, …
Obsedantně kompulzivní porucha – obsese jsou vracející se neodbytné myšlenky nebo představy, které pacienta obtěžují
-kompulze je jednání související s obsedantními myšlenkami
-cílem kompulzí je zbavit se úzkostí (např. opakované časté mytí rukou je výsledkem obsese spojené s čistotou)
Léčka úzkostných poruch > kognitivně behaviorální terapie – KBT.
- Psychosomatická onemocnění
-tělesné obtíže vyvolané psychickými faktory, především dlouhodobým stresem
-typické jsou bolesti hlavy, poruchy zažívání, ekzém, bolesti kloubů a páteře, chronická únava
Rozdíl mezi psychózou a neurózou spočívá v tom, že v psychóze postiženému chybí nadhled (svým bludům bezmezně věří), zatímco neurotický pacient si je změn ve vnímání vědom (a tyto vjemy je schopen alespoň částečně zpochybnit).
- 2. PSYCHOTICKÁ ONEMOCNĚNÍ
Psychóza – je charakteristická ztrátou kontaktu s realitou, tedy ztrátou schopnosti reálně se orientovat v okolním světě a v sobě samém
Schizofrenie – je psychotické onemocnění, které se projevuje narušením myšlení, vnímání, poruchou emocí a osobní identitou.
-příčin je více, jde o vzájemné působení dědičných dispozic a vyvolávajících podnětů
-dědičná dispozice se projevuje určitou změnou ve struktuře i funkci mozku
-vzniká nejčastěji mezi 20. – 30. rokem, ale může se objevit i později
-toto onemocnění má svůj typický průběh:
- Akutní schizofrenie
– stav, který je provázen bludy a halucinacemi, většinou trvá několik týdnů, nutná je hospitalizace
– u některých pacientů dochází pouze k jedné atace (asi 1/3), u většiny pacientů se však ataky vrátí
- Chronická schizofrenie
-charakterizována apatií, nedostatkem elánu a vyhýbání se společnosti
-příznaky:
- porucha plynulosti myšlení (roztříštěnost, chaos různých myšlenek)
- nesprávná orientace v realitě, v okolí a vztazích
- ztráta pocitu vlastní identity
- pocit cizosti vlastních myšlenek, vůle a vlastního těla
- bludy, které mají různé zaměření (pronásledování, ovlivňování, …)
- halucinace (slyšení hlasů, které pacientovi něco přikazují, komentují chování, něco sdělují, …)
-léčba je nutná farmakologická, psychoterapie
-v akutní fázi je většinou nutná hospitalizace
- Toxická psychóza
-je onemocnění způsobené užíváním některých látek, především stimulačních, ale i konopných drog
-má podobné příznaky jako schizofrenie (halucinace, paranoidní blud) > tyto příznaky mě měly odeznít po určité době od vysazení těchto látek
- 3. AFEKTIVNÍ PORUCHY (poruchy nálad)
- Depresivní porucha
-hlavním příznakem je patologicky smutná nálada, která vzniká bez zjevné příčiny
-nejčastější začátek mezi 20. a 40. rokem
-k depresi je dědičně podmíněná dispozice
-příznaky:
– zvýšená únava
-ztráta motivace k činnostem
-ztráta schopnosti prožívat radost
-žádné pozitivní vyhlídky do budoucna
-utlumení fyziologických procesů (ztráta chuti k jídlu, vyhasíná sexuální potřeba)
-poruchy sebehodnocení (pocit méněcennosti a neschopnosti)
-objevování bludů (u těžších forem)
Léčba – depresi je nutné léčit (sama od sebe neodezní).
-farmakologická léčba, psychoterapie
- Bipolární afektivní porucha
-depresivní stavy se střídají s manickými
- Manický syndrom
-základním příznakem je patologicky povznesená nálada spojena s hyperaktivitou
-člověk se pouští do nerealistických činů (např. nadměrně utrácí)
-manická nálada se odráží i ve fyziologických procesech (nadměrná chuť k jídlu)
- 4. PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY
- Mentální anorexie
-duševní porucha, která spočívá v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle
- Bulimie
-záchvaty přejídání spojené s vyvoláváním zvracení
ANABELL – organizace zabývající se pomoci lidem s poruchami příjmu potravy
- 5. AUTISMUS
Vývojové duševní postižení projevující se abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi objevující se před třetím rokem věku. Velmi těžká psychická porucha, která se nedá léčit. Děti/lidé co jí trpí, jsou těžko adaptabilní ve společnosti a většinou žijí ve vlastním světě.
Příčina = neznámá, jeho určení bývá nepřesné
Britští vědci objevili nedávno novou metodu zjištění autismu, a to pomocí magnetické rezonance mozku, díky které lze vidět lehké změny mozku lidí s autismem (jisté části mozku jsou u „postižených“ lidí větší a silnější, jiné naopak slabší), je to mnohem rychlejší a také levnější metoda, díky níž lze tuto poruchu zjistit i u dospělých lidí.
Pomocí terapie lze u některých autistických dětí zlepšit jejich sociální schopnosti do té míry, že se mohou plně účastnit běžné školní docházky.
Autistické děti často potřebují a vyžadují absolutní stálost svého prostředí. Malá změna v rutině pro ně může být velmi rušivá. Autisté často mají trvalé intenzivní nutkavé záliby. Například mohou být posedlé hledáním všeho o počítačích, majácích nebo jízdních řádech.
Aspergerův syndrom
Hloubka postižení mírnější než u autismu. Tyto děti úzkostlivě vyžadují dodržování rituálů od svého okolí. Jejich chování je výrazně repetitivní a mívají velice nízkou frustrační toleranci. Navazují kontakt s ostatními, bez ohledu na situaci, nebo kontakt tvrdohlavě odmítají. Nejsou schopny emocionální vzájemnosti ani sociálně přiměřeného chování. Jejich kognitivní schopnosti jsou obvykle v pásmu podprůměru, často se u nich objevuje hyperaktivita a poruchy pozornosti.
- 6. SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ
- a. Dyslexie >vývojová porucha čtení, buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu spec. vývojové poruchy učení, která se projevuje nesnázemi při učení. Dyslektik je výrazně ohrožen znesnadněním přístupu k tradičním vzdělávacím podnětům. Vyrovnává se zvláštní péčí v dyslektických třídách.
- b. Dysgrafie > porucha grafického projevu. Postihuje celkovou úpravu písma. Charakteristické je křečovité a neúhledné písmo. Podstatné je, že tato porucha žádným způsobem neovlivňuje intelekt. Velmi často je spojená s dyslexií.
- c. Dyskalkulie > porucha počítání. Zahrnuje specifické postižení dovednosti počítat, kterou nelze vysvětlit mentální retardací ani nevhodným způsobem vyučování. Porucha se týká ovládání základních početních úkonů, (sčítání, odčítání, násobení a dělení) spíš než abstraktnějších dovedností v oblasti algebry, geometrie apod.
