Otázka: Psychické procesy a stavy
Předmět: Psychologie, Společenské vědy
Přidal(a): pkovar
Definice
- = jedná se o psychologické poznávání
- svět poznáváme pomocí smyslů (smyslové poznávání), myšlením (rozumové poznávání) a zkušenostmi (empirické poznávání)
Stupně smyslového poznávání
Počitek
- základní informace o okolí získáváme pomocí smyslových orgánů, jejichž činnost se nazývá čití
- v mozku se pak stimul přejatý přes smysly zpracovává a vzniká tzv. počitek
- počitek je odraz jednotlivých vlastností určitého předmětu (velikost, barva, vůně…)
druhy počitků:
- Počitky zrakové – receptorem je zde oko, počitek je barva a poruchou může být například slepota, krátkozrakost, dalekozrakost, daltonismus…
- Počitky sluchové – receptorem je zde ucho, počitek jsou tóny a zvuky a poruchou může být hluchota nebo nedoslýchavost
- Počitky čichové – receptorem je zde nos, počitek jsou vůně nebo zápachy a poruchou může být dočasně nebo dlouhodobě snížená citlivost čichu
- Počitky chuťové – receptorem jsou chuťové pohárky na jazyku, počitkem sladkost, slanost, kyselost a hořkost a poruchou může být také dočasné nebo dlouhodobé snížení citlivosti
- Počitky tělové – receptorem je naše tělo, počitkem například hlad, sytost, nevolnost
- Počitky hmatové – receptor povrch našeho těla (nejčastěji ruce), počitek tlak, teplota a bolest
Vnímání
- vnímání je druhý stupeň smyslového poznávání
- je to komplex činnosti smyslových orgánů
- vnímáním vzniká vjem
- vjem je odraz předmětů a jevů jako celku
charakteristiky vnímání:
- Celostnost
- obraz, který se skládá z částí je vnímán jako celek
- Výběrovost
- nevnímáme vše, ale vybíráme si dominantní části, členění obrazu může být ovlivněno našimi potřebami a zkušenostmi, např. optické klamy
- Významovost
- vnější obrazy a objekty jsou pro nás nositeli určitých významů
poruchy vnímání:
- Smyslové klamy – vyskytují se běžně, nejsou znakem patologie, vznikají na základě fyzikálních zákonů (např. hůl ponořená do vody vypadá jako zlomená)
- Eidetická vloha – také není příznakem žádného duševního onemocnění, jedná se o schopnost velmi podrobně popsat pozorované, nejvíce v dětství
- Halucinace – klamné jevy, vznikají bez vnějšího stimulu smyslových orgánů, ale a dotyčná osoba je přesvědčená o skutečnosti, tato porucha spojená s patologií, a nejčastěji se jedná o psychózu, nebo je jedinec intoxikován (př. alkohol, drogy)
Představivost
- představivost je třetím stupněm smyslového vnímání
- je to schopnost znovu si vybavit nějaký podmět (osoba, obraz, dotek, zvuk…)
- výsledkem představivosti je představa
dělení představ:
Podle hlavního smyslového orgánu:
- Zrakové – např. představa blízkého člověka
- Sluchové – např. hlas matky
- Hmatové – např. tvrdost dřeva
- Chuťové – např. chuť jablka
- Čichové – např. vůně skořice
- Tělové – např. pocit hladu
Podle obsahu:
- Konkrétní – např. svého psa
- Abstraktní – vzpomínkové/fantazijní
- zvláštní formou představ je tzv. bdělé snění = vytváření snů v bdělém stavu
představy se nám vybavují na základě asociačních zákonů:
Primární asociační zákony:
- Zákon dotyku a času – spojují se představy prožité ve stejnou dobu na stejném místě
- Zákon podobnosti a kontrastu – vzájemně na sebe navazují podobné nebo zcela odlišné předměty
- Sekundární asociační zákony
- Zákon novosti – novější představy se vybavují snadněji
- Zákon četnosti – snadněji si vybavíme zážitky, které v minulosti probíhali častěji
- Zákon živosti – nejprve si vybavíme zážitky, které měly silní emoční dojem
typy představivostí:
- Zrakové (vizuální) – člověk si lépe vybaví to, co už viděl
- Sluchové (auditivní) – člověk si lépe vybaví to, co už slyšel
- Pohybové (motorické) – člověk si lépe vybaví to, co už dělal
- Smíšené – málokdy se vyskytuje vyhraněný typ, ve většině případů se jedná o kombinaci jednotlivých typů
Rozumové poznávání
Myšlení
- zprostředkovaný způsob poznání, při kterém poznáváme vzájemné souvislosti předmětů a jevů
- podstatou myšlení je vykonávání myšlenkových operací
myšlenkové operace:
- Analýza – rozdělení celku na části, dokáže vyzdvihnout detaily
- Syntéza – spojování částí v celek
- Srovnávání – porovnávání objektů a zjišťování jejich podobnosti
- Abstrakce – vybereme pouze podstatné a ostatní necháme stranou
- Generalizace – zevšeobecnění, popisujeme stejné vlastnosti jednoho druhu
výsledkem myšlení může být:
- Pojem= slovní označení podmětů nebo jevů
- Soud= vyjadřuje vztah mezi dvěma pojmy
- Úsudek= vytváříme ho ze dvou soudů
druhy myšlení:
- Induktivní – od znalosti detailu docházíme k závěru
- Deduktivní – od závěru usuzujeme jednotlivé detaily
- Konvergentní – osoba reaguje na určitý podmět naučeným způsobem
- Divergentní – kreativní způsob řešení dané situace
Průvodní procesy a poznávání
Pozornost
- stav, který zajišťuje soustředění jedince na určitý jev
dělíme na:
- Úmyslná – vzniká působením vůle
- Neúmyslná – vzniká působením zvláštních podnětů (např. hlasitý zvuk)
Paměť
- psychický proces odrazu minulých zkušeností ve vědomí člověka
- umožňuje zachovávat významné výsledky našeho poznání
paměť má 3 etapy:
- Schopnost zapamatování a uložení obsahu do paměti
- Schopnost uchování v paměti
- Schopnost si vybavit uložený obsah
podle délky uchování podnětu pak ještě dělíme na:
- Ultrakrátkou
- Krátkodobou
- Střednědobou
- Dlouhodobou
- Psychické stavy
City
- psychické procesy, které zahrnují subjektivní zážitky, jsou provázeny fyziologickými procesy (např. srdeční tep) a souvisí se změnami pozornosti a motorickými projevy
znaky citů:
- Subjektivnost – stejnou situaci mohou dva jedinci prožívat zcela odlišně
- Spontánnost – city nelze ovládat, vznikají impulzivně
- Předmětnost – emoce se vážou k určité osobě/události
- Aktuálnost – situace tady a teď
- Polarita – mnoho citů tvoří protikladné dvojice
druhy citů:
- Tělesné – týkají se prožívání našeho těla, př.: únava, bolest, tlak…
- Citové reakce – bezprostřední reakce na silný podnět, může dojít až k patickému afektu, který provází ztráta vědomí
- Citový stav – nálada, dlouhodobá pohotovost k emočním reakcím
- Citové vztahy – subjektivní prožívání vůči nějaké osobě, zvířeti či věci
- Vyšší city – city společenského vědomí
- vznikají v průběhu socializace člověka a podílejí se na vytváření jeho společenského vědomí
typy:
- Intelektuální city – city, které člověk prožívá při poznávací činnosti
- Estetické city – city, které člověk prožívá při hodnocení působících podnětů z hlediska jejich krásy
- Etické city – city, které člověk prožívá při dodržování nebo porušení morálního principů
- Sociální city – city, které člověk prožívá při styku s jinými lidmi nebo společenskými skupinami.
