Otázka: Psychické procesy ve sportu
Předmět: Sociální politika
Přidal(a): anonym
Vnímání zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním prostředí (bolest, zadýchání).
Vnímání je subjektivním odrazem objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů.
Umožňuje základní orientaci v prostředí, respektive v aktuální situaci.
Vnímání času, prostoru, principy vnímání ve sportu, specifické vjemy
VNÍMÁNÍ ČASU
- Historický čas –generace, vývoj rodu, histor. události
- Biografický čas – vnímání událostí života jedince
- Situační čas – bezprostřední vnímání časových úseků (biorytmy – umělé svícení, variabilní nepravidelná doba tréninku…)
– Je cvičitelné, odhad času běhu, plavání, …
– Platí princip triády
PROSTORU
- vnímání prostoru se cvičí od dětství
- začíná upevněním spojení oko-ruka
- rozvíjí se při lezení, chůzi, pohybu v terénu
- cvičí se celoživotně
- uplatňuje se ve všech pohybových činnostech (vnímání rychlosti a dráhy míče, vnímání prostoru v malé tělocvičně, ve velké hale,
- řešením je cvičení, trénink
PRINCIPY vnímání ve sportu
- Princip reflexního oblouku – podnět –analyzátor-funkční dostředivá dráha-NS-odstředivá dráha
(sval) - Princip prahovosti –aby jedinec mohl vnímat podnět, musí mít urč. intenzitu (biologický základ)
- Princip komplexnosti – ps. procesy fungují jako systém, funcí tohoto systému jsou komplexní vjemy (pocit něčeho, cit pro něco)
- Princip celistvosti – nazírání na situaci jako celek, časoprostorové souvislosti – základní pohybová TRIÁDA
- Princip selektivnosti – výběrovosti při vnímání, vytěsnění některých vjemů úmyslně a neúmyslně
Specifické vjemy
VNÍMÁNÍ POHYBU
- Vnímání vlastního pohybu – nápodoba pohybů, např. ve dvojicích podle pokynů, otevřené i zavřené oči
- Vnímání okolního pohybu – zrakové a sluchové informace, zkušenosti (kinetóza – špatně z pohybu)
Pozornost, vlastnosti pozornosti ve sportu
POZORNOST
Je vždy podmíněna motivací, volním úsilím, přetrénováním, únavou
- A) bezděčná pozornost – upoutává vše, co je nápadné (arogantní chování, výstřední nebo značkové oblečení sportovce, aj.)
- B) záměrná pozornost – je konkrétní proces soustředěnosti na určitý podnět, signál, jev
- C) posturální pozornost – je pohotovost k reakci
Několik podnětů je třeba ve vnímání analyzovat, zpracovat v CNS, vybrat tu správnou reakci a realizovat ji.
– TRIÁDA= pohybové reakce v daném prostoru, v čase
VLASNOSTI POZORNOSTI
Opakování:
- A) intenzita
- B) rozdělení
- C) stálost
- D) rozsah
- E) bdělost
Paměť, představy (pohybová, o pohybu)
- poznávací procesy ve sportu
PAMĚŤ
Je schopnost zapamatovat si rychle krátké pohybové struktury bezprostředně po vjemu
- Sekundární paměť
- zapamatovat si delší pohybové celky, sestavy v gymnastice aj.
- Pohybová paměť
- na základě předchozího pohybového zážitku (trénováním, zkoušením, aj.)
PŘEDSTAVY
Má zásadní význam pro řízení motoriky
- FANTAZIJNÍ představy – obrazotvornost (např. esteticko-koordinační sporty)
- POHYBOVÁ představa – podložena proprioceptivním čitím (vnímání polohy těla), vyvolává napětí, vnitřní pohyb
- Představa O POHYBU – je i zraková, sluchová
Myšlení (pohybová, hráčská inteligence)
MYŠLENÍ znamená v širším slova smyslu souhrn všech vědomých mentálních (psychických) činností, v užším slova smyslu jejich nejsložitější a patrně jen člověku vlastní část, která je schopna abstrakce a reflexe
Druhy:
- a) OPERATIVNÍ (činnostní) – při utkání urč. akce aj.
- b) TAKTICKÉ – např. před zápasem
Jiný pohled:
- a) AUTISTICKÉ – vlastní zorný úhel
- b) týmové, kolektivní
POHYBOVÁ inteligence
- převážně vrozená, faktor sportovního nadání
HRÁČSKÁ inteligence
- vzácná schopnost herního myšlení
- součástí jsou: pohyb. Inteligence, umění „vidět pole“, herní kreativita, sociální dominance
Emoce ve sportu (sportovní stavy, úzkost, strach)
EMOCE – city
- jsou poznávací procesy ve kterých člověk hodnotí vztahy k někomu, k něčemu
- subjektivní zážitky libosti, nelibosti
- sport je důležitým zdrojem emocí
– příčiny – soutěživost, emoční dynamika, herní prožitky, nejistota výsledku
– prožitek – silná emoční epizoda, která má tendenci často opakovat. Časem si prožitek zlepšujeme
SPORTOVNÍ STAVY:
- 1) před startovní stavy – jsou často spojeny s trémou, napětí y očekávání, obavy o výsledek. Mají určité psychofyzické příznaky = pocení, žaludeční nevolnost, nespavost před startovní horečka nebo apatie
- 2) soutěžní stavy – emoce trvají od zahájení až do konce. Maximální zaujetí sportovce. Záleží na průběhu soutěže
- 3) pozávodní stavy – objevují se, jak to dopadlo. Cílem je úspěch a následuje odměna. Neúspěch může dojít zklamání frustrace.
– ÚZKOST = je vyvolána nereálným cílem
– STRACH = je zaměřen na určitý objekt
– Úzkost a strach jsou emoce astenické, tj. tlumící a blokující aktivitu
EMOCE lze definovat jako psychologický stav, který vede organismus do akce.
- Jsou také hodnocením, vztahem, postojem sportovce k osobám, sportovcům, jevům, událostem i činnostem.
- Vyjadřují, zda jím prováděná činnost probíhá úspěšně či neúspěšně, jak se mu daří realizovat vytyčené cíle.
- Oproti vnímání, které odvrátí objektivní realitu, vyjadřují emoce vztah i postoj sportovce k této realitě
- Emoce je reakce na podnětovou událost, skutečnou či imaginativní, přenášející změnu vnitřních orgánů i ve svalové oblasti. Projevující se subjektivně charakteristickým způsobem, 31 vyjádřená změnami v obličeji a v chování.
SPORTOVNÍ STAVY
- PŘEDSTARTOVNÍ stavy
- Sportovní soutěž je zpravidla veřejným vystoupením, předchází jí napětí z očekávání.
- Obecně jde o příznaky trémy, známé i z jiných oblastí veřejné činnosti.
- Emoční průběh záleží na důležitosti závodu a osobnosti sportovce.
- Ve sportu je vyhraněných ,,trémistů“ relativně málo, přesto osoby emočně labilní protínají předstartovní stavy dlouho předem a se značnou, stupňovanou intenzitou.
- SOUTĚŽNÍ stavy
- Je to emotivita, která doprovází sportovní činnost od zahájení do konce.
- Má povahu usilování, boje, zvládání a kvalitativně velmi záleží na průběhu činnosti, jejím zdaru či dílčích frustracích.
- Nemusí jít vždy o soutěž, závod, turnaj či podobnou organizační jednotku.
- K obdobným emočním stavům může docházet i v průběhu tréninkové aktivity.
- Sport vždy znamená srovnání s určitým standardem výkonu, porovnání individuální, nebo srovnání s představou
- POZÁVODNÍ stavy
- Jsou zásadně ovlivněny výsledkem sportovní činnosti, souladem s předchozí aspirační úrovní, která určuje emoce úspěchu a neúspěchu, tj. radosti a smutku.
- Běžné potréninkové stavy jsou určeny pocitem splnění úkolů a stupněm únavy (,,dostat do těla“) má eustresové účinky a je prožíván libě jako uspokojení z tréninkové investice do rozvoje výkonnosti.
ÚZKOST
- Úzkost ve sportu je větší psychologický problém, protože jde o nejasnou předtuchu nebezpečí, kterou subjekt není schopen přesně popsat a určit, ale velmi nelibě ji prožívá s bohatým somatickým a aktivačním doprovodem.
- Úzkost je na rozdíl od strachu bezpředmětná a nespecifická.
- Je proto méně pochopitelná a považuje se za patologický jev
- Úzkost je chápána ve dvou významech, jako stavová a rysová.
- Úzkost jako stav je aktuální emoce, která vzniká při nereálném ohrožení jedince
- Projevuje se snadným a častým vznikem úzkostných stavů
STRACH
- Strach se od úzkosti liší konkrétnější příčinou. Je to emoce, kterou je možno chápat jako obranný mechanismus, bránící člověka před poškozením
- Strach je ve sportovní činnosti velmi významným citem. Obecně vzniká z ohrožení hodnot.
- Prvním stupněm při přechodu překvapení ve strach je úlek, který je druhem náhlého strachu před neočekávaným nebezpečím.
- Protipólem strachu je odvaha, projevující se jako riskování
– Strach i silnější úzkost jsou prožívány jako škodlivé, nepřijatelné, trýznivé napětí, často s více či méně výraznými pocity nepříjemné tísně v srdeční krajině nebo kolem žaludku
