Psychické vlastnosti osobnosti a specificky získané dispozice

společenské vědy

 

   Otázka: Psychické vlas. osobnosti a spec. získané dispozice – maturitní otázka

   Předmět: Společenské vědy, Psychologie

   Přidal(a): Magdalena

 

PSYCHICKÉ VLASTNOSTI ČI VLASTNOSTI OSOBNOSTI A SPECIFICKY ZÍSKANÉ DISPOZICE

OSOBNOST

  • soustava vlastností, které charakterizují celistvou individualitu člověka,
  • souvisí s realizací životních cílů a rozvinutím svých možností ve společnosti,
  • individuální spojení psychologických, biologických a sociálních aspektů,
  • strašlivě moc definicí pojmu osobnost,
    • většina obsahuje že: osobnost představuje souhrn nebo spojení charakteru, temperamentu, inteligence a schopností,
    • propojenost nebo jednota všech duševních funkcí,
    • myšlení, prožitky a jednání, které se u jedince vyznačují unikátností anebo osobitostí,
    • relativní nezávislost a stabilita psychosociálního bytí člověka,

Pojetí osobnosti:

 

Psychoanalytické pojetí – Freud

→ Topografický model osobnosti ,

  • Podvědomí – emoční zážitky, traumatický, zakázané přání, tendencí apod. (manifestace – prožitky, zejména sny, chybné úkony, přeřeknutí apod.),
  • Předvědomí – věděl a co aktuálně nepostrádá, latentní přítomnost ve vědomých aktivitách,
  • Vědomí – adaptační a cílevědomá aktivita, Funkce- poznávací, výkonová,

→ Strukturální model osobnosti,

  • ID – princip slasti (reflexy, pudy, iracionální),
  • EGO – princip reality (řídí, integruje),
  • SUPEREGO – princip dokonalosti (normy spol. a kult., mravní příkazy),

 

16 faktorový model

  • Raymond Cattell,
  • snaha stanovit základní vlastnosti osobnosti (redukce všech možných popisů člověka),
  • metoda – faktorová analýza, dotazníky,
    • L-data – údaje o životě, záznam o chování člověku ve společenství (škola, matriky, lékařské záznamy…),
    • Q- data – sebeposouzení v dotazníku,
    • T- data – objektivní testy – výsledky zkoušek, situací, kde se hodnotí chování jedince,
  • povrchový rys je kombinací dvou či více pramenných rysů,
  • Big five,
    • lexikální přístup k rysům osobnosti,
    • vychází z Eysencka a Catella,
    • Velká pětka:
      • Otevřenost ke zkušenostem,
      • Neuroticismus (emoční stabilita),
      • Extroverze,
      • Přívětivost,
      • Svědomitost,

 

TEMPERAMENT

  • celkové ladění osobnosti – převládající nálada = způsob distribuce základní životní energie,
  • je převážně vrozený – projevy už v dětství, relativně stálý,

 

Hippokratova/ Galénova typologie

  • lidská povaha je ovlivněna poměrem čtyř tekutin v těle – slizu, krve, žluči a černé žluči,
  • Sangvinik – převládá u něj krev, je veselý, společenský,
  • Cholerik – převládá žluč, je výbušný, dráždivý,
  • Flegmatik – převládá hlen, je klidný, bývá pomalejší, spolehlivý,
  • Melancholik – převládá černá žluč, jsou po většinu času nešťastní, přecitlivělí,

Neurofyzická teorie I. P. Pavlova

  • objeveno při pokusech se psy,
  • pracuje se stavy podráždění a útlumu centrální nervové soustavy,

Eysenckova teorie typů

  • Typ slabý: melancholik,
  • Typ silný:
    • Vyrovnaný: živý (sanqvinik) a klidný (flegmatik),
    • Nevyrovnaný: cholerik,

Eysenckova teorie typů osobnosti

  • dvě základní dimenze rysů + jedna přidaná,
  • extraverze X introverze,
  • neuroticismus X stabilita,
  • + psychoticismus X síla superega – přidáno později, genetická dispozice stát se psychotickým nebo psychopatickým,

Kretschmerova typologie temperamentu

  • typ temperamentu založen na stavbě těla,
  1. Astenik (leptosom) – štíhlý, vysoký, dlouhé končetiny,  na svou výšku malá váha, schizotymní temperament, je citlivý až přecitlivělý, někdy naopak chladný, někdy ho rozhodí i maličkost, je raději sám; sklony k schizofrenii,
  2. Atlet – silná kostra s mohutnými svaly, hodně pohyblivý, viskózní temperament, jsou klidní, vyrovnaní, nemají moc široké zájmy,  při extrémním projevu temperamentu se často objevuje epilepsie,
  3. Pyknik – podsaditý, středně vysoký člověk s kratšími končetinami, cyklotymní temperament, má smysl pro humor, je aktivní; sklony k bipolárně afektivní poruše,
  • Dysplastik – nacházejí se u něj odchylky od znaků základních tělesných typů,

 

CHARAKTER

  • souhrn získaných (naučených) relativně stabilních osobnostních vlastností, které určují psychosociální fungování člověka,
  • zahrnuje charakteristiky určující to, jaké má člověk vztahy vůči sobě ( sebepojetí), ostatním lidem, společenským skupinám a přírodě,
  • jádro → centrum různých druhů hodnot (morálních, etických, estetických),

 

Psychoanalytická teorie charakteru

  • Sigmund Freud,
    • charakter je zástupcem libida (psychologické síly sexuální povahy),
    • charakter podle centra slasti,
    • viz. vývojová teorie → orální, anální, falický a genitální charakter,

Pojetí charakteru podle Ericha Fromma

  • Produktivní charakter,
    • člověk je vnímavý ke své přirozené potřebě lásky a tvořivost,
    • vyvíjí se v souvislosti s rozvojem etického cítění člověka,
  • Neproduktivní charakter,
    • pocity osamělosti, nejistoty,
    • 5 typů:
      • Vykořisťovatelský typ – vyhledává dobro mimo vlastní osobu, takovýto člověk je nedůvěřivý, cynický, závistivý a žárlivý,
      • Receptivní typ – loajální, poslušný, laskavý,
      • Shromažďovací typ – žije z přesvědčení, že okolní svět představuje hrozbu, je spořivý,
      • Tržní typ – vnímá sebe, ostatní osoby a předměty, jejichž hodnotu určuje trh, jsou soutěživý, ctižádostivý, agresivní,
      • Nekrofilní typ – proměnit vše živé na neživé  (biofilie a nekrofilie – biofilie je normální produktivní zdravý typ, nekrofilie je neproduktivní charakter),

 

Morálka

  • součást charakteru,
  • Lawrence Kohlberg,
  • vývoj morálky osobnosti,

Úroveň

  • Předkonvenční,
  • Konvenční,
  • Postkonvenční,
  • Konečné stadium – náboženské: lze ho dosáhnout až na sklonku života; člověk je jen nepatrnou součástí vesmíru, jednota s vesmírem či s bohem,

Stádium

  • zaměření na tresty a poslušnost,
  • instrumentální – relativistické zaměření,
  • zaměření na to být “hodný”,
  • zaměření na právo a pořádek,
  • zaměření na sociální smlouvu,
  • orientace na všeobecné zásady,

Projevené mravní myšlení

  • pravidla jsou dodržována ve snaze vyhnout se trestu,
  • “správné” chování je takové, které dotyčnému přinese odměnu,
  • “dobré” chování ostatním dělá radost – konformita s “být hodný”,
  • je důležité plnit povinnosti, dodržovat zákony,
  • správné je to, co se demokraticky dohodlo,
  • mravní skutky vycházejí ze zásad, které si člověk sám zvolí, řídí se řadou individuálních zásad, které říkají, že jedinec má právo na život, svobodu a spravedlnost,

Jean Piaget

  • teorie vývoje morálního vědomí,

Heteronomní morálka (5-9)

  • morálku chápou jako dodržování pravidel a zákonů jiných lidí, zejména dospělých autorit,
  • typické je předoperační myšlení, které se projevuje mravním realismem – zákony a pravidla chápou jako hmotné a neměnné, které je třeba striktně dodržovat,

Autonomní morálka (od 10)

  • děti morálce rozumějí jako dodržování svých vlastních souborů pravidel,
  • konkrétní později formálně operační myšlení, které se projevuje mravním relativismem,
  • zákony a pravidla jsou chápány jako sociální výtvor přijatý vzájemným souhlasem.

 

DRUHY SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ

  • verbální schopnost – ↑ psychologové, právníci, spisovatelé; ↓ inženýři,
  • prostorová představivost – prostorová orientace (↑ letec), vizualizace (deskriptivní geometrie), kinestetická představivost (↑ technik),
  • numerická schopnost,
  • percepční pohotovost – postřeh detailů (př. při hledání čtyřlístku),
  • paměťové schopnosti,
  • psychomotorické schopnosti – jemné pohyby prstů / obratnost při větších pohybech,
  • umělecké schopnosti,

 

INTELIGENCE

  • obecné nadání, celková rozumová vyspělost, mentální úroveň, intelekt, chytrost,
  • podmínka efektivní adaptace,
  • v kombinaci s tvořivostí podmínka úspěšného zvládání situace,
  • různé pojetí inteligence:
    • inteligence jako přizpůsobení,
    • inteligence jako schopnost abstraktně myslet,
    • inteligence jako vhled a pochopení,
    • inteligence jako schopnost učit se a tempo učení,

Druhy inteligence

  • Klasická teorie tří druhů inteligence E. L. Thorndike,
    • teoretická (abstraktní) – schopnost rozumět a zacházet se symboly (např. slova),
    • praktická (konkrétní) – schopnost rozumět a zacházet s věcmi (např. práce s přístrojem),
    • sociální – schopnost rozumět a umět jednat s lidmi,
  • R. B. Cattell,
    • fluidní (daná geneticky) – důležitá pro zvládání úkolů v nových podmínkách a situacích,
    • krystalická (rozvíjena učením) – důležitá pro zvládání úkolů pomocí dovedností z minulé zkušenosti,
  • Gardnerova teorie rozmanitých inteligencí,
    • jazyková,
    • hudební,
    • logicko-matematická,
    • prostorová,
    • tělesně-pohybová,
    • intrapersonální,
    • interpersonální,

Rozmezí intelektu

  •  0-25 –  těžká mentální retardace,
  •  25-50 – středně těžká mentální retardace,
  •  50-75 – lehká mentální retardace,
  •  75-85 – hraniční pásmo mentální retardace,
  •  85-100 – podprůměrná,
  • 100-110 – průměrná,
  •  110-120 – lehce nadprůměrná,
  •  120-140 – vysoká,
  • nad 140 – velmi vysoká, genialita,

 

VROZENÉ DISPOZICE

  • vlohy – vrozené dispozice (předpoklady),
  • nadání – rozvinuté vlohy se zapojením intelektu, vůle i citové složky,
  • talent – vysoce rozvinutý soubor vloh – příznivé spojení schopností, umožňující vykonávat určitou činnost,
  • genialita – mimořádně vyvinutý talent,

 

NAUČENÉ (ZÍSKANÉ) DISPOZICE

  • vědomosti,
  • dovednosti,
  • získávají se postupem života učením,
  • “osobní strop” – úroveň které může v dané činnosti dosáhnout za optimálních podmínek vývoj.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!