Psychické vlastnosti osobnosti – maturitní otázka

Otázka: Psychické vlastnosti osobnosti

Předmět: Společenské vědy, Psychologie

Přidal(a): Michela

Psychické vlastnosti osobnosti – výkonnostní

Inteligence

obecná rozumová vlastnost
Inteligence je schopnost učit se zkušenosti, přizpůsobit se řešit, nové problémy, používat symboly, myslet, usuzovat, hodnotit a orientovat se v nových situacích na základě určování podstatných souvislostí.
IQ = kvocient inteligence představuje číselné vyjádření úrovně inteligence jednotlivce poměřením mentálního věku (zjišťuje se pomocí testu) k věku fyzickému

Druhy inteligence:

Obecná inteligence = schopnost řešit nově vzniklé obtížné situace
Sociální inteligence = schopnost jednat s lidmi a řešit mezilidské vztahy
Emoční inteligence = schopnost radostného prožívání života a zvládání každodenních problémů

Znaky inteligence:

Metody zjišťování inteligence

Pozorování
Psychotesty – soubor úkolů, které má člověk splnit za přesně daných podmínek, výsledky se vyhodnocují podle přesně daných norem
Testy máme individuální, skupinové, verbální, názorové

Poruchy obecné (abstraktní) inteligence, příčiny vzniku

Mentální retardace:

Vrozená či ranně získaná (do 2 let věku)
Závažné postižení rozumových schopností, které vede k významnému omezení adaptivního fungování dítěte či dospělého v jeho sociálním prostředí.
Základním diagnostickým kriteriem je nízké skóre v komplexním testu inteligence (tedy výkon nižší než 2 standardní odchylky od průměru).
K diagnoze však nestačí pouze výsledek testu, dotyčný jedinec musí také selhávat v plnění nároků očekávaných od jedince jeho věku v jeho sociálním prostředí (tedy rodině).
Postižení kognitivních schopností bývá u mentálně retardovaných lidí rozloženo nerovnoměrně. Často se zachycuje opožděný vývoj řeči a verbální inteligence spolu s poruchami chování.

Demence:

snížení již nabytých intelektových schopností
Může k ní dojít po dosažení dvou let věku jedince.
Bývá způsobena úrazem, infekcí, degenerativními chorobami, …
Pro vyšetření suspektně dementního jedince je tedy nutné znát úroveň jeho intelektu v předchorobí. Často napoví dosažená úroveň vzdělání.

Pseudodemence:

Patří do skupiny účelových reakcí.
Vyskytuje se v tíživých životních situacích, jako je policejní vazba, výkon trestu, válka nebo živelné katastrofy.
Postižení nevědomky předstírají psychickou poruchu, jde tedy o poruchu psychogenního rázu.
Postižený odpovídá na otázky obdobně jako dementní pacienti avšak odpovědi jsou blízké správným.
Začátek poruchy bývá náhlý, přičemž je nápadná rychlá ztráta sociálních návyků jako je hygiena či alimentární způsoby.
Časté jsou výpady paměti na určitá specifická období.
Vyskytuje se u osob citlivých, osob s poruchou osobnosti a u jedinců se sníženým intelektem.

Schopnosti

Schopnosti jsou individuální vlastnosti, které jsou podmínkou pro úspěšné vykonávání jedné či více činností.

Stupně schopnosti

Nadání – souhrn schopností určitého druhu umožňující nadprůměrné výkony v dané oblasti činnosti (např. hudební nadání zpěváka je souhrn schopností skládající se z dobré paměti, hlasu, pohybu, mimiky).
Talent – umožňuje dosažení v oboru vynikajících výkonů, jde o vysoce rozvinutý souhrn schopností (např. král popu Michael Jackson).
Genialita – mimořádně rozvinutý talent, vznikají tak epochální díla trvale obohacující lidstvo (např. Jan Ámos Komenský).

Druhy schopností

Obecné schopnosti – schopnosti, které potřebujeme při vykonávání téměř všech činností. (např. inteligence, moudrost, soudnost)
Specifické schopnosti – speciální předpoklady pro realizaci různých činností v různé úrovni od neschopnosti přes nadání, talent až po genialitu. (např. jazykové, matematické)
Primární schopnosti – umožňují rozvoj ostatních schopností (např. vnímání, představivosti, psychomotoriky, intelektu, emocionality)
Sekundární schopnosti – rozvinuty na základě primárních schopností, jde o schopnosti, které vznikly při různých druzích lidské činnosti (např. schopnost čtení, psaní, počítání)

Vlohy (dispozice)

Vloha (dispozice) = Základní báze na které se rozvíjí schopnosti, vrozené a v procesu ontogeneze biologicky podmíněné vlastnosti nervové soustavy – některé části nervové soustavy pracují dokonaleji než druhé. Vloha je vrozený základ individuálního rozvoje schopnosti.

Činitelé ovlivňující vlohy

Vědomosti = jsou osvojená, tj. pochopená a zapamatovaná fakta mezi nimi (v podobě pojmů, pravidel, pouček, zákonů, vzorců, značek apod.) v nichž se odráží poznání objektivní skutečnosti ve vědomí člověka

Dovednosti = jsou získané pohotovosti správně, co nejrychleji a s nejmenší námahou vykonávat určitou činnost na základě osvojených vědomostí a předcházejících praktických zkušeností
Týkají se rozumových činností (apl. matematických vzorců) nebo (apl. injekcí, stlaní lůžka)
Dovednosti jsou specifičtější než schopnosti
- konkrétní využití vědomostí v určitých činnostech
- přenos vědomostí do reálného života

Dělení dovedností

Senzomotorické dovednosti – jsou založeny na spojení smyslového vnímání a pohybů (např. sport – gymnastika, hra na klavír atd.)
Sociální dovednosti – týkají se empatie, altruizmu, komunikace, schopnosti žít v rodině, ve společnosti, umět navazovat kontakty s lidmi, umění organizovat.
Dovednost měkká – týká se umění řídit lidi (manažer), umění komunikovat s lidmi, umění organizovat
Dovednost tvrdá – jde o schopnost přesně měřit úroveň dosaženého výkonu (např. rozhodčí při krasobruslení měří přesnost, počet chyb, frekvence opakování aj.)
Dovednost percepční – jde o schopnost přesně vnímat, rozlišovat a porovnávat vnímané podněty (např. Rozlišování barev, vůní, druhy vína)

Návyky

Návykem označujeme zautomatizované vykonávání některých složek činnosti (nebo také celé činnosti), kterého bylo dosaženo mnohonásobným opakováním příslušných úkonů (např. psaní na stroji).