Psychohygiena a duševní poruchy

 

   Otázka: Psychohygiena a duševní poruchy

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Flerin

 

 

 

 

• Místo psychohygieny v životě člověka
• Stresory a reakce na zátěžové situace
• Cesty k zachování duševní rovnováhy
• Přehled duševních poruch a jejich vlivu na osobnost člověka

 

1. Psychohygiena (= duševní hygiena)

=      soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání rovnováhy a duševního zdraví

• stojí na pomezí mezi lékařskými a psychologickými vědami
• Význam psychohygieny
  • Prevence somatických a psychických nemocí – duševně zdraví člověk bývá odolnější proti somatickým nemocem
  • Dobrá pracovní výkonnost – vyrovnaný člověk se dokáže dobře koncentrovat na práci i odpočinek
  • Fungující sociální vztahy – člověk, který má pevné duševní zdraví, je schopen působit pozitivně na svoje sociální okolí a tím také budovat uspokojivé vztahy
  • Subjektivní spokojenost – člověk, který nežije pod vlivem stresu, neprožívá silná citová napětí, která by mohla způsobit jeho nevyrovnanost
• Metody psychohygieny
  • Dostatečná doba spánku
  • Správná výživa (nepřejídání se, vyvážené složení stravy, pravidelnost, atd.)
  • Správné dýchání, dostatek pohybu
  • Správné hospodaření s časem (vyváženost času věnovaného práci a odpočinku)
  • Relaxační a autoregulační cvičení
  • Volný čas
    • Prostor, který může člověk věnovat sám sobě a svým koníčkům
    • Důležitý pro regeneraci a odreagování od každodenních starostí
    • Člověk by měl mít koníček – vede k dobré náladě a zkvalitnění života

 

1. 2.    Duševní porucha

=      změna některých psychických jevů, která se projevuje v chování a prožívání a způsobuje problémy v sociální komunikaci a interakci

• zabývají se jimi zejména psychopatologie a psychiatrie
• Dělení duševních poruch
  • Psychózy – vážné psychické poruchy, které narušují osobnost člověka, dochází k poruchám vnímání a poznávání (neschopnost odlišit realitu od fantazie)

např. schizofrenie – rozštěpení osobnosti, maniodepresivní psychóza – chorobné změny nálad

• Neurózy – nejčastější psychická porucha, je většinou přechodného charakteru, bez poruch mozku, souvisí se situací, která je pro člověka stresující

např. poruchy spánku, poruchy trávení (mentální anorexie), velká únava, fobie

−      Fobie = chorobný strach z určité osoby, zvířete, předmětu jevu

např. arachnofobie (pavouci), klaustrofobie (uzavřené prostory)

• Poruchy osobnosti (psychopatie) – dlouhodobá odchylka od běžných projevů

např. explosivní psychopatie – po nepatrném podnětu přichází výbuch hněvu

• Oligofrenie (slabomyslnost) – vyznačuje se nerozvinutostí poznávacích schopností a procesů, je trvalá, dělí se na debilitu, imbecilitu, idiocii

 

Zátěžové situace

• Problémy rodinného života
• Rychlé životní tempo, stres
• Závažné choroby
• Závislosti
• Globální problémy (válečné konflikty, …)
• Zhoršující se životní prostředí
• Vzrůstající agrese

 

1. 3.    Reakce na zátěžové situace

• Stres (angl. stress = tíha, tlak, tíseň)

=      stav psychické zátěže, který vzniká působením rušivého faktoru na člověka během uspokojování potřeby nebo dosahování cíle

• ke stresu dochází při prohloubení a chronickém působení konfliktu
• zvyšuje nároky na člověka, který se se stresem musí vyrovnat
• Frustrace (zmaření)

=      psychický stav a chování člověka, které jsou vyvolané překážkou na cestě k určitému cíli a uspokojení potřeb

• překážka působí rušivě na uspokojování potřeby a dosažení cíle
• aktivizuje tzv. obranné frustrační mechanismy
• náchylnost k frustraci není u všech stejná, stupeň odolnosti vůči frustraci = frustrační tolerance – projevuje se schopnostmi dlouho snášet frustrační stav
• negativně ovlivňuje chování člověka, v některých případech ale může být i motivačním činitelem a vyvolat zvýšené úsilí ve snaze dosáhnout vytyčeného cíle
• Způsoby reakce na zátěžovou frustrační situaci:

−      Agrese = chování, které je vedeno se záměrem zranit, ublížit, zničit, či poškodit cizí majetek, může mít verbální i fyzickou podobu

−      Únik (útěk) = vyhýbání se povinnostem nebo nepříjemnostem, častým únikem je nemoc

−      Projekce – svalování vlastní viny za neúspěch na někoho jiného

−      Kompenzace – snaha vyvážit neúspěch úspěchem v jiné oblasti

−      Racionalizace – hledání rozumového vysvětlení problému

• Deprivace (strádání)

=      chronické neuspokojení potřeb nebo nedosahování vytyčených cílů

• dochází k ní tehdy, když jsou základní potřeby uspokojovány na úrovni existenčního minima nebo klesají pod tuto úroveň
• Podoby deprivace

−      Fyzická (biologická) – např. nedostatek spánku

−      Psychická – např. chronické neuspokojování psychických potřeb

−      Senzorická – nedostatek podnětů

−      Sociální – příliš velká sociální izolace