Téma: Psychopatologie
Předmět: Psychologie, Společenské vědy
Přidal(a): Prevratilova
Popis/úvod
- nauka popisující symptomatiku duševních poruch
- základní uznávané okruhy psychiky, kterými se zabývá:
- vědomí
- vnímání
- myšlení
- paměť
- pozornost
- emoce
- inteligence
- jednání
- osobnost
1) Vědomí
- dvojí význam:
- stav bdělosti, pozornosti (vigilita)
- uvědomování si sebe sama a svého okolí
- hypnóza – uměle navozená změna vědomí
- poruchy vědomí:
- synkopa – krátkodobé bezvědomí
- kvantitativní:
- Somnolence – lehčí stupeň, spavost, ospalost, lze přivést silnějšími podněty k vědomí
- Sopor – hlubší útlum, k vědomí přivedeme pouze silnými podněty a na krátkou dobu
- Koma – nejhlubší stupeň bezvědomí, nelze přivést k vědomí
- kvalitativní: je porušeno vnímání, myšlení, afektivita, paměť a z toho vyplývající poruchy jednání:
- DELIRIUM – obluzené vědomí – stav zmatenosti, porušen obsah vědomí, mohou být halucinace a amnézie
- AMENCE – porucha sebeuvědomění, orientace, bezradnost, mírnější forma deliria
- MRÁKOTNÉ STAVY – obnubilace, nejvýraznější změny v sebeuvědomění, náhlý nástup, bývá potom úplná amnézie
2) Vnímání (percepce): je to subjektivní obraz reality zprostředkovaný našimi smysly
PATOLOGICKÉ NENÍ :
- Smyslové klamy
- Eidetismus – živé, barevné vjemy
- Paobrazy – vjemy přetrvávající v době, kdy už podnět nepůsobí
- Pareidolie – schopnost z nepřesných počitků vytvářet jasné vjemy (podíl fantazie)
Poruchy vnímání:
- pravá iluze – zkreslený vjem vzniká na základě nesprávné interpretovaného zevního podnětu; iluze jsou přítomny u delirií a psychóz
- halucinace – šalebný vjem, o jehož reálnosti je nemocný nevývratně přesvědčen a který vzniká bez zjevného podnětu; vyskytují se u intoxikací a psychóz
Druhy halucinací:
- sluchové, zrakové, hmatové ( taktilní), čichové a chuťové, tělové, atd.
- pseudohalucinace (nepravé halucinace) nebo pseudoiluze – nemocný dovede rozlišit šalebné vjemy od reality
3) Myšlení
- logické, racionální zpracování vjemů a paměťových stop za účasti ostatních psychických funkcí včetně emocí
Poruchy myšlení:
- Kvantitativní :
- bradypsychismus – útlum myšlení, tempo myšlení pomalé
- tachypsychismus – překotné myšlení, zrychlené, projeví se i ve zrychlené řeči
- poruchy cíle myšlení – roztržité myšlení, zabíhavé myšlení, ulpívavé myšlení, nevýpravné myšlení
- Kvalitativní:
- myšlenkový záraz – nemocný se náhle v řeči zarazí bez zjevného zevního podnětu; u schizofrenie
- obsese – přetrvávající myšlenky, impulsy nebo představy, které postižený subjekt vnímá jako rušivé a nesmyslné, vtíravé, opakující se myšlenky
- subjekt se je snaží ignorovat, potlačit a neutralizovat
- subjekt má náhled a je si vědom, že vznikají spontánně v jeho mysli
- kompulze: opakující se jednání s určitým cílem, jež subjekt koná v důsledku reakce na obsesi podle určitých rituálních pravidel nebo stereotypním způsobem
- toto chování má neutralizovat působení obsese
- subjekt má náhled na nesmyslnost nebo nadměrnost tohoto jednání
- bludy – mylné přesvědčení, vzniklé z chorobných duševních předpokladů, nemocný mu věří a má vliv na jeho jednání
- různé druhy – expanzivní (megalomanické), depresivní (mikromanické), paranoidní (pronásledování) – vztahovačnost, podezíravost
4) Paměť
- schopnost, a to i po odeznění vyvolávajících podnětů
Poruchy paměti:
- amnézie – ztráta paměti, může být částečná, úplná, např. při úrazech hlavy
- hypermnézie – zvýšení paměti, většinou na úkor kvality, např. u mánie
- Hypomnézie – oslabení a snížení výkonu paměti
- pseudologia phantastica (bájivá lhavost)
- konfabulace – typická pro těžké organické poškození mozku, stav, kdy nemocný doplňuje mezery v paměti smyšlenkami, je přesvědčený o jejich pravdivosti
5) Pozornost
- zaměřené vnímání; posuzuje se koncentrace a kapacita
poruchy pozornosti:
- hypoprosexie – stav snížené pozornosti
- aprosexie – ztráta pozornosti
- hyperprosexie – nadměrná pozornost
- paraprosexie – zaměření pozornosti nesprávným směrem
6) Emoce
- vyjadřují náš citový postoj ke skutečnosti, působí na motivaci a chování, ovlivňují fyziologické funkce v organismu a mají blízký vztah k instinktům
- poruchy emocí – častý nebo hlavní projev některých nejzávažnějších duševních poruch
- patický afekt – neobyčejně intenzivní afekt, na jehož vrcholu dojde ke krátkodobému mrákotnému stavu s následnou amnézií; vzácný jev
- patická afektivní dráždivost – sklon k nadměrně silným afektům; hlavně u organických mozkových poruch
- emoční labilita – proměnlivé emoce i na slabé podněty
- hypersenzitivita – dojímavost, lítostivost
- fobie – vtíravé strachy
- poruchy nálad – vyznačují se velkými změnami v intenzitě,
- může trvat měsíce i léta
- má hluboký vliv na osobnost postiženého, na jeho jednání, postoje a není ovlivnitelná ani příznivými prožitky, ani není přístupná logickému a racionálnímu přesvědčování okolí
- různé druhy – euforická, manická, depresivní…
- Při nedostatku emocí hovoříme o emoční oploštělosti.
7) Inteligence
- schopnost vhodně používat nashromážděné poznatky a vědomosti
- inteligenční kvocient: IQ = (mentální věk: kalendářní věk) x 100
poruchy intelektu:
- mentální retardace – vznik během prvých 2 let života:
-
- lehká (IQ 50-69)
- středně těžká ( IQ 35-49)
- těžká (IQ 20-34)
- hluboká ( IQ<20)
- demence – vznik po 2. roce života, úbytek inteligence již předtím rozvinuté
8) Poruchy jednání a vůle:
- Vůle – zaměřuje jednání člověka k určitému cíli
- hypobulie – snížená vůle
- abulie – úplná ztráta schopnosti zahájit nějakou činnost, neschopnost cokoliv chtít, o cokoliv usilovat
- hyperbulie – zvýšená vůle, realizace nápadů bez rozmyslu
9) Osobnost
- souhrn všech psychických a tělesných vlastností jednotlivce
Poruchy osobnosti
- trvalé, málo ovlivnitelné stavy osobnostních rysů, které se odlišují od normy
- Příznaky již v dětství, dg.se v spolehlivě až v adolescenci
Projevy:
- nevyvážená struktura osobnostních vlastností a nápadností (abnormální projevy nebo postoje),
- neschopnost sociálního přizpůsobení,
- Kognitivní (poznávací) funkce nebývají postiženy, pouze se hodnotí jiným způsobem, jsou deformované, zkreslené interpretace
- emotivita jiná intenzita i menší přiměřenost (přecitlivělost, nebo citová tupost),
- chování je maladaptivní (potíže se sebeovládáním, snížená tolerance k zátěži).
Dělení poruch osobnosti:
- Paranoidní porucha osobnosti
- Schizoidní porucha osobnosti
- Disociální (asociální) porucha osobnosti
- Emočně nestabilní porucha osobnosti
- Impulsivní
- hraniční
- Histrionská porucha osobnosti
- Narcistická porucha osobnosti
- Anankastická porucha osobnosti
- Pasivně-agresivní (negativistická) porucha osobnosti
- Úzkostná (vyhýbavá) porucha osobnosti
- Závislá porucha osobnosti