Psychopatologie – maturitní otázka

matematika

Téma: Psychopatologie

Předmět: Psychologie, Společenské vědy

Přidal(a): Prevratilova

Popis/úvod

1) Vědomí

dvojí význam:
- stav bdělosti, pozornosti (vigilita)
- uvědomování si sebe sama a svého okolí
hypnóza – uměle navozená změna vědomí
poruchy vědomí:
- synkopa – krátkodobé bezvědomí
- kvantitativní:
  - Somnolence – lehčí stupeň, spavost, ospalost, lze přivést silnějšími podněty k vědomí
  - Sopor – hlubší útlum, k vědomí přivedeme pouze silnými podněty a na krátkou dobu
  - Koma – nejhlubší stupeň bezvědomí, nelze přivést k vědomí
- kvalitativní: je porušeno vnímání, myšlení, afektivita, paměť a z toho vyplývající poruchy jednání:

DELIRIUM – obluzené vědomí – stav zmatenosti, porušen obsah vědomí, mohou být halucinace a amnézie
AMENCE – porucha sebeuvědomění, orientace, bezradnost, mírnější forma deliria
MRÁKOTNÉ STAVY – obnubilace, nejvýraznější změny v sebeuvědomění, náhlý nástup, bývá potom úplná amnézie

2) Vnímání (percepce): je to subjektivní obraz reality zprostředkovaný našimi smysly

PATOLOGICKÉ NENÍ :

Smyslové klamy
Eidetismus – živé, barevné vjemy
Paobrazy – vjemy přetrvávající v době, kdy už podnět nepůsobí
Pareidolie – schopnost z nepřesných počitků vytvářet jasné vjemy (podíl fantazie)

Poruchy vnímání:

pravá iluze – zkreslený vjem vzniká na základě nesprávné interpretovaného zevního podnětu; iluze jsou přítomny u delirií a psychóz
halucinace – šalebný vjem, o jehož reálnosti je nemocný nevývratně přesvědčen a který vzniká bez zjevného podnětu; vyskytují se u intoxikací a psychóz

Druhy halucinací:

sluchové, zrakové, hmatové ( taktilní), čichové a chuťové, tělové, atd.
pseudohalucinace (nepravé halucinace) nebo pseudoiluze – nemocný dovede rozlišit šalebné vjemy od reality

3) Myšlení

logické, racionální zpracování vjemů a paměťových stop za účasti ostatních psychických funkcí včetně emocí

Poruchy myšlení:

Kvantitativní :
- bradypsychismus – útlum myšlení, tempo myšlení pomalé
- tachypsychismus – překotné myšlení, zrychlené, projeví se i ve zrychlené řeči
- poruchy cíle myšlení – roztržité myšlení, zabíhavé myšlení, ulpívavé myšlení, nevýpravné myšlení
Kvalitativní:
- myšlenkový záraz – nemocný se náhle v řeči zarazí bez zjevného zevního podnětu; u schizofrenie
- obsese – přetrvávající myšlenky, impulsy nebo představy, které postižený subjekt vnímá jako rušivé a nesmyslné, vtíravé, opakující se myšlenky
  - subjekt se je snaží ignorovat, potlačit a neutralizovat
  - subjekt má náhled a je si vědom, že vznikají spontánně v jeho mysli
- kompulze: opakující se jednání s určitým cílem, jež subjekt koná v důsledku reakce na obsesi podle určitých rituálních pravidel nebo stereotypním způsobem
  - toto chování má neutralizovat působení obsese
  - subjekt má náhled na nesmyslnost nebo nadměrnost tohoto jednání
- bludy – mylné přesvědčení, vzniklé z chorobných duševních předpokladů, nemocný mu věří a má vliv na jeho jednání
  - různé druhy – expanzivní (megalomanické), depresivní (mikromanické), paranoidní (pronásledování) – vztahovačnost, podezíravost

4) Paměť

Poruchy paměti:

amnézie – ztráta paměti, může být částečná, úplná, např. při úrazech hlavy
hypermnézie – zvýšení paměti, většinou na úkor kvality, např. u mánie
Hypomnézie – oslabení a snížení výkonu paměti
pseudologia phantastica (bájivá lhavost)
konfabulace – typická pro těžké organické poškození mozku, stav, kdy nemocný doplňuje mezery v paměti smyšlenkami, je přesvědčený o jejich pravdivosti

5) Pozornost

poruchy pozornosti:

6) Emoce

vyjadřují náš citový postoj ke skutečnosti, působí na motivaci a chování, ovlivňují fyziologické funkce v organismu a mají blízký vztah k instinktům
poruchy emocí – častý nebo hlavní projev některých nejzávažnějších duševních poruch
- patický afekt – neobyčejně intenzivní afekt, na jehož vrcholu dojde ke krátkodobému mrákotnému stavu s následnou amnézií; vzácný jev
- patická afektivní dráždivost – sklon k nadměrně silným afektům; hlavně u organických mozkových poruch
- emoční labilita – proměnlivé emoce i na slabé podněty
- hypersenzitivita – dojímavost, lítostivost
- fobie – vtíravé strachy
- poruchy nálad – vyznačují se velkými změnami v intenzitě,
  - může trvat měsíce i léta
- má hluboký vliv na osobnost postiženého, na jeho jednání, postoje a není ovlivnitelná ani příznivými prožitky, ani není přístupná logickému a racionálnímu přesvědčování okolí
- různé druhy – euforická, manická, depresivní…
Při nedostatku emocí hovoříme o emoční oploštělosti.

7) Inteligence

poruchy intelektu:

mentální retardace – vznik během prvých 2 let života:
- lehká (IQ 50-69)
- středně těžká ( IQ 35-49)
- těžká (IQ 20-34)
- hluboká ( IQ<20)
demence – vznik po 2. roce života, úbytek inteligence již předtím rozvinuté

8) Poruchy jednání a vůle:

Vůle – zaměřuje jednání člověka k určitému cíli
hypobulie – snížená vůle
abulie – úplná ztráta schopnosti zahájit nějakou činnost, neschopnost cokoliv chtít, o cokoliv usilovat
hyperbulie – zvýšená vůle, realizace nápadů bez rozmyslu

9) Osobnost

Poruchy osobnosti

Projevy:

nevyvážená struktura osobnostních vlastností a nápadností (abnormální projevy nebo postoje),
neschopnost sociálního přizpůsobení,
Kognitivní (poznávací) funkce nebývají postiženy, pouze se hodnotí jiným způsobem, jsou deformované, zkreslené interpretace
emotivita jiná intenzita i menší přiměřenost (přecitlivělost, nebo citová tupost),
chování je maladaptivní (potíže se sebeovládáním, snížená tolerance k zátěži).

Dělení poruch osobnosti: