Otázka: Rajonizace okrasných dřevin
Předmět: Sadovnictví
Přidal(a): Emkaa
Nároky okrasných dřevin
- Dřeviny rostou obvykle ve společenstvech – fytocezónách
- Obsahují druhy stromové, keřové, bylinné, v určitém poměru
- Společenstva ve své konečné fázi (klimaxu), jsou relativně stálá, odolná i vůči kalamitním vlivům( sucho, mráz, vítr, škůdci, choroby)
Úkol sadovníka a krajináře
- Vytváření společenstev tak aby vše dlouhodobě fungovalo
- Přizpůsobení lokalitám
- Poznávat a znát přirozená společenstva
- Používat správné druhy
Faktory ovlivňující výběr druhů
- Nadmořská výška
- Mikroklima, pásma mikroklimat, orientace stran
- Světelné podmínky
- Poloha, konfigurace
- Srážky
- Podzemní voda
- Půda: mateřská hornina, zvětrávání, fyz. vlastnosti
- Ošetření
- Znečištěné prostředí
- Domácí dřeviny
- Introdukované dřeviny -» zdomácnělé
Rajonizace podle zemědělských výrobních typů
- 5 výškových zón nazvaných podle charakteristických zemědělských plodin – okopanin
- Podtypy se člení podle charakteru půdy a nazývají se podle obilovin
- Kukuřičný výrobní typ – 200 m. n. m.
- Řepařský výrobní typ – 350 m. n. m.
- Bramborářský výrobní typ – 500 m. n. m.
- Horský výrobní typ – 800 m. n. m.
- vysokohorský výrobní typ – nad 800 m. n. m.
Podle vegetačních stupňů vůdčích dřevin
- Zjednodušení a zpřehlednění systému
- Větší ekologická plasticita dřevin oproti zemědělským plodinám pěstovaným pro výnos
- Kladení důrazu na polohu
- Vegetační stupně (VS)
-
- Nazvané podle vůdčích skupin lesních společenstev
- VS Dubový – do 400 m. n. m.
- VS Bukový – 400 – 800 m. n. m.
- VS Smrkový – 800 – 1350 m. n. m.
- VS Klečový – nad 1350 m. n. m.
- Hranice nejsou ostré, přechod je plynulý
Vegetační stupeň dubový (VSD)
- U nás zahrnuje nížiny a rovinné, úměrně zvlněné polosuché krajiny
- Průměrná roční teploty na 8 °C, srážky pod 600 mm
- Patří tam nejteplejší území jižní Moravy
- Nejvíce rozšířeny jsou listnaté stromy, s převahou dubu, nejčastěji Quercus petraea
- Smíšené doubravy Quercetum mixtum jsou nejdokonaleji ustrojenými splečenstvy s bohatým keřovým a bylinným patrem
- Dle stanovištních podmínek mají řadu variant – Querceto – Carpinetum, Querceto – Pinetum, Quercetum – pubescentis, …
Vegetační stupeň bukový (VSB)
- Zahrnuje vyšší pahorkatiny a podhůří vysokých horských masivů se středně vlhkým a vlhkým klimatem
- Bučina (Fagetum), není tak bohatě ustrojena jako dubina
- Zapojené bučiny jsou velmi stinné a neumožnují vegetaci většině rostlinných druhů
- Dle stanovištních podmínek jsou varianty – Fageto- Quercetum, Fageto – Abietosum, Fageto – Piceetum, …
Vegetační stupeň smrkový (VSS)
- Zaujímá horské a vysokohorské polohy
- Horní hranici lesa tvoří smrk ztepilý, je velmi kolísavá, u nás do výšky 1350 m.n.m.
- Charakterizující je vlhčí klima, krátká léta a silné zimní mrazy
- Tvoří se surový lesní humus a vznikají podzolové půdy
- Smrčina javorová (j. klen), jeřábová, jalovcová, klečová, …
Vegetační stupeň klečový (VSK)
- Je nad horní hranicí lesa, kterou chrání před erozí a lavinami
- Ve střední Evropě 1800 – 2000 m.n.m. a přechází v holé
- Pinus mugo – borovice kleč
Vlhkostní podmínky
- Vegetaci ovlivňuje vzdušná i půdní vlhkost
- Vzdušná vlhkost se zvyšuje stoupající nadm. výškou je to důsledkem výparu na vlhkých půdách, v uzavřeném prostředí zabraňujícím účinku větru v podrostovém mikroklimatu
- Na místech s vysoko stojící spodní vodou, popř. občas zaplavující, na půdě minerálně bohaté vznikli v přírodě lužní lesy
- Dle podmínek mají své varianty
Lužní háj smíšené doubravy (LHd)
- Vyskytuje se ve VSD na provzdušněných půdách s nestagnující vodou
Lužní háj typu olšiny (LHo)
- Olšina (Alnetum) je rozšířena na půdách zamořených, bahnitých, neprovzdušněných, se stálou nepohyblivou vodou
- Je typická hlavně pro vyšší polohy (Alnetum incanae) ale vyskytuje se i v polohách nižších ( Alnetum glutinosae)