Otázka: Renesanční filosofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Michael
Renesanční filosofie (obecná charakteristika, renesance a humanismus, nové názory na svět, kopernikanismus, Mikuláš Kusánský, Giordano Bruno, Francis Bacon)
Renesanční filosofie
- Prudké změny ve všech sférách společenského života.
- Člověk se osamostatňuje od vlivu přírody
- do vývoje civilizace výrazně zasahují nové poznatky o vesmíru a přírodě uplatňují se různé vynálezy
- rozvoj univerzit osvobozuje ducha a intelekt
- důraz na hodnotu individuálního lidského osudu a pozemského života vede k zesvětštění
- Rysy renesanční filosofie
- filozofický návrat k antice
- nová filozofie vycházející z aktuálních poznatků.
- Spjatý s učenci a vzdělanci
- Zvýšený zájem o člověka
- Vedla ke vzniku nových tříd (měšťanstva a námezdně pracujících)→ rozpad feudálního řádu
- Přišli nové názory na svět
| Středověký názor | Renesance a Humanismus |
| Středem vesmíru, který je stvořen Bohem je Země a středem Země je Jeruzalém | Vesmír je nekonečný a Země je jen jedna z planet |
| Země je plochá deska | Země je kulatá |
| Cílem života je příprava na život po smrti | Život na Zemi má svou samostatnou hodnotu a má se užívat |
| Ideálem je askeze (odříkání) | Ideálem je radost ze života, umění zpříjemňuje člověku život |
- Rozdělení renesanční filozofie
- Filozofický návrat k antice
v Pekarca, Boccacio, Rotterdamský
v Založena Platonská akademie ve Florencii
- Nová filozofie
v Přírodní (M.Kusanský,G. Bruno, F. Bacon)
v Společenská (Thomas More, Thomas Hobbes, Tomasso Campanella, Niccolo Machiavelli)
Mikuláš Kusánský
- německý diplomat a filozof
- předznamenal novověkou filozofii, nebyl pochopen ve své době
- Dílo: O učené nevědomosti
- Kritika toho co víme, čím více člověk poznává, tím více si uvědomuje, jak málo toho ví
- O vědomé, učené nevědomosti
- Zabýval se Poznávací schopnosti
- Ve 3 formách
v Smyslové
- jednotlivé dojmy
v Rozvažovací
- není možný bez smyslového podnětu
v Rozum
- projev aktivní schopnosti,
- dává smysl do vnějšího vjemu, získávaných smyslovým vnímáním
- prostřednictvím jejich logického rozlišování a srovnávání umožňuje dosáhnout hlubšího pochopení podstaty věcí
- pokládá si otázku – Co je Bůh? Je možné ho pochopit?
- Bůh je absolutní nekonečno, harmonie a rovnováha – je sloučením všech myšlených protikladů, stojí mimo naši schopnost chápání. Bůh je a není, je nejmenší a největší …(užívá matematických příkladů)
- Svět, univerzum je odvozené nekonečno složené nekonečno, plné vztahů
- Jednotlivé věci jsou konečné – rovnocenně se podílí na harmonii a rovnováze univerza, každé jsoucno je stejně hodnotné
- astronomické názory:
- svět je nekonečný, vždy dočasně v nějaké míře → Bůh stvořil svět podle matematických principů
- člověk musí tudíž k poznání světa používat matematiku
- ještě před Koperníkem vyslovil myšlenku, že se Země pohybuje
- nauka o podstatě a hodnotě individuality
- neexistují dvě stejná individua
Giordano Bruno
- italský filozof, většinu života strávil ve vězení svaté inkvizice
- křestním jménem Filippo, Giordano jeho řádové jméno (vstoupil již v 15 letech do dominikánského řádu)
- opustil řád, aby se mohl zabývat světským studiem (vědy a objevy) – od té doby štvancem
- přednášel a vyučoval po celé Evropě (Francie, Německo, Anglie, Praha …)
- nikde nenašel klid a stálé posluchače, ani nakladatele jeho „kacířských“ knih
- po 15 letech se na pozvání vrátil do Itálie – byl svým hostitelem zrazen a vydán římské inkvizici (7 let mučen – neodvolal – upálen)
- Dílo: O nekonečném, vesmíru, světech
- Filozofické názory
- Svět je věčný, zůstává neměnný – změně podléhají jen jednotlivé věci
- pluralita světů – neexistuje jen jediná sluneční soustava
- svět je dynamická jednota, vesmír je velký organismus a je ovládán jediným principem – Bohem
- pod vlivem M. Kusánského formuluje radikální panteistickou představou boha a jeho role ve světě
- kritizoval scholastiku
Francis Bacon
- anglický filozof
- syn vysokého státního úředníka, současník Shakespearův
- po studiích v Cambridge dosáhl vysokého postavění
- poté politický pád – souzen parlamentem pro přijímání darů a úplatků – ač soudem (a králem) osvobozen, odešel do ústraní a věnoval se vědě a filozofii
- Dílo: Novum Organon
- přemýšlel jak se vyhnout chybám
- vychází z přirozenosti člověka
- lidský rozum je nedokonalý (nemáme důvěřovat lidským smyslům)
- stanovuje 4 základní druhy chyb → IDOLY
v IDOLY RODU předsudky celého lidského rodu, posuzujeme věc „lidsky“, místo abychom usilovali o objektivní stanovisko
v IDOLY JESKYNĚ předsudky vznikající vlivem naší individuality, souvisí s nedokonalostí lidských smyslů
v IDOLY TRHU klam je způsoben nedokonalým slovním pojmenováním problému (lidský jazyk je nedokonalý nástroj), vzniká ve společenském styku, protože si nevážíme slov
v IDOLY DIVADLA omyly, které přetrvají v důsledku přejatých lživých tvrzení (z generace na generaci), přebíráme názory autorit, ač jsou vymyšlené stejně jako divadelní hry
- Zavádí Induktivní metodu
- Od jednotlivosti k obecnému
- Vše zakládal na empirismu – pokládal za důležitou zkušenost
- Vizi ideální společnosti se věnuje v nedokončeném spise – Nová Atlantida
- Utopická představa o dokonalém státě
- Zemi vedou vzdělaní odborníci
