Otázka: Filozofie – vznik, význam, disciplíny, základní přístupy
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Pedrino
FILOSOFIE
– filein = láska, sofie = moudrost => „láska k moudrosti“
– způsob myšlení
– vznikla na přelomu 7. a 6. století př.n.l.
– soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, nebo i toho, co je přesahuje –
metafyzika
– hledá pravdivé poznání smyslu a dobrého života a k tomu využívá prostředky reflexe, racionální
argumentace a diskuse, která vyžaduje určité pojmy
– z filosofie se časem rozvíjejí další vědy, jako například přírodní vědy, matematika apod.
– pochází z německého myšlení
– není možná APODIKCE = nezpochybnitelnost, nenamítnutelnost
– ÚLOHU FILOSOFIE vymezil Kant třemi otázkami: Co mohu vědět?, Co mám činit?, Co je člověk?
MÝTUS
– nejdůležitější předpoklad vzniku filosofie
– příběh se symbolickým nebo náboženským významem
– mýty lidem zprostředkovávaly názor na svět, přírodu a lidské bytí, vysvětlovaly účel věcí a někdy i původ států,
měst, rodů apod.
ZÁKLADNÍ FILOSOFICKÉ PROBLÉMY
– CO JE TO BYTÍ? = bytí jednotlivých věcí, hlavně ale bytí světa jako celku
– BYTÍ = základní vlastnost jsoucna, skrze niž je jsoucnem
FILOSOFICKÁ TÁZÁNÍ
– neustále trvající proces na rozdíl od otázek, které jsou pouhými střípky, které tvoří tázání
TÁZÁNÍ KOSMOLOGICKÁ
– hledání řádu světa
– OTÁZKY:
– Co ovládá přírodu?
– Řídí něco pohyby?
– Co je to změna, pohyb?
– Je svět věčný, nebo má začátek a konec?
TÁZÁNÍ ONTOLOGICKÁ
– tvoří nejobecnější jádro filozofie, ptají se, jak jsoucna jsou (nikoli, jak se nám jeví, že jsou)
– OTÁZKY:
– Jak vznikl tento svět?
– Z čeho je tento svět?
TÁZÁNÍ GNOZEOLOGICKÁ
– zabývají se problémem poznání světa
– ptají se, jak se nám jeví to, co je
– OTÁZKY:
– Je svět poznatelný?
– Je-li svět poznatelný, tak do jaké míry?
– Co vlastně poznáváme?
TÁZÁNÍ LOGICKÁ
– souvisí s tázáními gnoseologickými
– neptají se, jestli můžeme poznávat, ale jak správně poznávat
– později se logika z filozofie oddělila a dnes je samostatnou vědní disciplínou
TÁZÁNÍ AXIOLOGICKÁ
– týkají se hodnot (hodnocení) v různých oblastech lidského světa
– hodnoty jsou různé: etické, estetické, ekonomické apod.
– OTÁZKY:
– Co jsou to hodnoty a kde se vzaly?
– Do jaké míry jsou hodnoty stálé a do jaké proměnlivé?
– Jaká je hierarchie hodnot?
TÁZÁNÍ ANTROPOLOGICKÁ
– zkoumají podstatu člověka a jeho zvláštní jsoucna
– vychází z axiologických tázání a v mnoha případech se překrývají
– OTÁZKY:
– Jaký smysl má existence člověka?
– Jaký smysl mají dějiny?
– Jakou roli hraje jedinec v dějinách?
TÁZÁNÍ ETICKÁ
– etika (nauka o chování) je někdy chápána jako něco, k čemu filozofie směřuje, vyjadřuje praktický význam
filozofie pro člověka
– etické problémy se týkají hodnot jednání člověka a posuzování lidských činů z hlediska dobra a zla
– OTÁZKY:
– Co je to dobro?
– Co je podstatou lidského štěstí?
– Existuje zlo, nebo zlem chápeme nepřítomnost dobra?
TÁZÁNÍ ESTETICKÁ
– zabývají se „třetím“ způsobem, jímž se člověk „zmocňuje“ světa: 1. způsob praktický, 2. způsob teoretický, 3.
způsob estetický
– OTÁZKY:
– Proč je něco krásné a něco ohavné?
– Je krásno samo o sobě, nebo je to výsledek našeho vnímání?
– Jakou roli hraje krásno v našem životě?
FILOSOFICKÉ DISCIPLÍNY
DĚLENÍ PODLE ARISTOTELA
– FILOSOFIE TEORETICKÁ = fyzika, matematika, metafyzika
– FILOSOFIE PRAKTICKÁ = etika, politika
HLAVNÍ DĚLENÍ FILOSOFIE
– ontologie, gnozeologie, filosofická antropologie, etika
MEZNÍ DISCIPLÍNY
– filosofie práva, náboženství, techniky, dějin, jazyka, kultury, vědy,…
ONTOLOGIE
– „teorie bytí“
– nauka o bytí
– „bytí“ jednotlivých věcí, ale především bytí světa jako celku
– zabývá se tím, co je bytí a jsoucno – věci, které se kolem nás vyskytují, hmota, substance (podstata), čas,
prostor, konečno, nekonečno, zákonitost, nutnost, vývoj, kvalita, rozpor apod.
– často se ztotožňuje s metafyzikou
– „Co je to nic?“ „Existuje hmota?“ „Jsou věci nutné, nebo nahodilé?“
GNOZEOLOGIE
– způsob, jak můžeme svět poznávat
– zabývá se problémem zdrojů, podmínek, možnostmi a mezemi poznání (kde jsou hranice poznání)
– dále se zabývá otázkami pravdy, která je cílem každého poznání a jejího ověřování
– v současné době je do gnozeologie zahrnována i HERMENEUTIKA = teorie interpretace (vysvětlování, výklad) a
porozumění textům
– AGNOSTIK = myslí si, že poznání něčeho není možné (bez důkazu nevěří v Boha)
ANTROPOLOGIE
– „filosofie člověka“
– zabývá se otázkami „Co je člověk? Kdo jsem já?“
– říká, že člověk je víc než věc – něco, ale i částí člověka je něco jiného
– vztah duše a těla
– jak se má člověk postavit k sobě samému nebo k přírodě
– v současné době staví do popředí otázku lidské svobody
– řeší otázku, zda je člověk tvorem racionálním nebo iracionálním
PROBLÉM
– biologie x kulturní filosofie: nastal střet mezi těmito směry, S. Freud řekl, ač jsou to disciplíny kulturní, vede
nás k biologii, biologie zařazuje totiž někam člověka, ale kulturní filosofie ho vyřazuje
DALŠÍ FILOSOFICKÉ DISCIPLÍNY
– LOGIKA = formy a zákony správného usuzování
– ESTETIKA = cit pro krásu, hodnocení světa z hlediska krásy a ošklivosti
– ETIKA = teorie morálky, otázky dobra a zla, smysl života apod.
– FILOSOFIE PŘÍRODY = výklad podstaty přírody, jejich forem, jevů, změn, snaží se objasnit zákonitosti
přírodního dění
FILOSOFIE A NÁBOŽENSTVÍ
FILOSOFIE
– kritická rozumová věda, nestaví na víře, snaží se dojít k závěrům, hledá, bádá; mnohé problémy nemá
dořešené (Co je po smrti?)
NÁBOŽENSTVÍ
– to, co člověku zjevuje Bůh, je situováno v oblasti nadrozumové; otázky (Co bylo prvotní?, Co je po smrti?) jsou
přesně dány = dogmata – teorie se stala nezměnitelným závěrem a nepřihlíží k podmínkám vzniku či novým
podmínkám
NÁZORY NA VZTAH MEZI FILOSOFIÍ A NÁBOŽENSTVÍM
– nemají spolu nic společného (každá oblast má svou pravdu, své vlastní problémy)
– jsou v protikladu, jedno vylučuje druhé
– mají úzký jednotný vztah
– jsou sice rozdílné, ale mají mezi sebou vztah
VÝZNAM FILOSOFIE
– sjednocení získaných poznatků ze speciálních věd
– formování životního postoje člověka
– vyjasňování smyslu života
– vytvoření morálních i právních pravidel nezbytných pro dobré fungování společnosti
SOUČASNÉ FILOSOFICKÉ PROBLÉMY
– proces globalizace
– ekologická hrozba
– vztah k přírodě
– životní prostředí a jeho ochrana
– problémy spojené s rozvojem vědy a techniky – zbraně, klonování, euthanasie, interrupce,…
