Otázka: Revoluce a občanská válka v Rusku
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Babayar
Revoluce a občanská válka v Rusku: 1905 – 1921
Ruská revoluce a později občanská válka jsou události, které výrazně ovlivnily běh dějin nejen v Evropě, ale i ve světě. Jejich důsledky jsme mohli sami velmi tvrdě pocítit například při pozdějším okupování České republiky jednotkami SSSR.
Vraťme se ale zpátky a podívejme se co tomu všemu předcházelo.
Je rok 1904 a carské Rusko pod vedením cara Mikuláše II. vyhlašuje válku Japonsku. Bohužel ve válce se mu vůbec nedaří a to ještě zhorší už tak velmi křehkou a nevyváženou ekonomiku a hospodářskou situaci v zemi.
Vše to vede samozřejmě k různým nepokojům a demonstracím.
V lednu 1905 se lidé sešli před carským palácem a chtěli předat carovi petici. Car rozkázal zahájit do protestujících střelbu. Zabili při tom na tisíc demonstrantů. Tomuto krveprolití se říká Krvavá neděle a byl to rozhodující okamžik, který dal Rusku jasný směr, na jehož konci byla revoluce. Přibližně v tu dobu se začínaly ozývat různé revoluční skupiny, například moskevské a petrohradské sověty (socialisté-revolucionáři neboli eseři), které vedl Vladimir Iljič Uljanov, řečený Lenin.
Dalším politickým uskupením byli Sociální demokraté, kteří měli s revolucionáři společnou základní myšlenku, ale rozcházeli se v debatách o pozdějším řízení Ruska. Po roku 1905 nepokoje přetrvávaly, ale car jim nevěnoval příliš pozornosti, protože vedl válku s Německem a Rakouskem-Uherskem o ovládnutí střední Evropy. V roce 1906 však car přece jenom ustanovil parlament bez jakýchkoliv pravomocí s názvem Duma. V roce 1914 vypukla první světová válka a Rusko se do ní zapojilo na straně Spojenců. Bohužel dále dostávalo tvrdé rány, co se týče četných porážek především s Německem. V roce 1916 byl Lenin přesvědčen, že v nejbližší době opravdu dojde k revoluci. A nemýlil se. Na začátku roku 1917 propukla v Petrohradě takzvaná Únorová revoluce, při které byl svržen car Mikuláš II. a celá carská rodina byla zatčena. Lenin, v té době v exilu, se vrátil do Ruska v dubnu 1917, a ve svém „úžasném“ projevu s názvem Dubnová teze řekl, že únorová revoluce byla jen jednou z etap ke konečné socialistické revoluci. A zase se nemýlil. Díky obrovské míře podpory ze strany nižších tříd, kterou si získal mimo jiné sloganem: „Všechnu moc sovětům, půdu rolníkům, okamžitý mír“, se Lenin rozhodl spolu s Trockým udělat převrat a převzít v Rusku moc.
24. října 1917 začala po Leninově výzvě v Petrohradě Říjnová revoluce a to s podporou křižníku Aurora, s jehož pomocí dobili bolševici Zimní palác u břehu řeky Něvy. Tato revoluce znamenala konečné vítězství socialistů (bolševiků) v revoluci, ale také začátek občanské války.
Zajímavostí je, že podle našeho kalendáře proběhla tato revoluce 7. listopadu
a ne 24. října (stejně jako jiná data, která jsou zde uvedena, se toto řídí podle juliánského kalendáře, který je oproti tomu našemu posunut o 14 dní (datováno do roku 1918-poté byl v Rusku přijat náš Gregoriánský kalendář)).
Občanská válka 1917 – 1921
Lenin ihned po převzetí moci vyjednal mír s Německem a vydal zákon o rozdělení velkostatků rolníkům. Staré Rusko zmizelo pod socialistickým vedením do měsíce. Lenin se snažil zrušit nebo inovovat vše, coby připomínalo starou vládu. Zavedl také volební právo pro ženy a spoustu jiných občanských svobod. I přes to všechno se bolševici setkali také s tvrdým odporem. K potlačení opozice ustanovil Lenin Všeruskou mimořádnou komisi pro boj s kontrarevolucí (ČEKA). Začátkem roku 1918 začal odpor proti novému režimu sílit. Při ústavodárném shromáždění v lednu roku 1918, nedokázali menšinový bolševici zabránit opozičním poslancům ve zrušení všech zákonů a opatření, které doposud zavedli. Brzy poté zahájili Němci, již nezavazováni mírovou smlouvou, prudkou ofenzívu. A tím se konečně dostáváme k té válce. Krom Němců měl totiž Lenin i jiné potíže. Na Moskvu a Petrohrad útočili armády pod vedením bývalých carských generálů. Ti si říkali bílí a v létě roku 1918 ovládali ¾ Ruské říše. Kvůli tomu nastolil Lenin diktaturu válečného komunismu a Trockého pověřil sestavením revoluční Rudé armády.
Další tři roky probíhali mezi oběma tábory krvelačné boje. Na jedné straně již zmiňovaný Lev Davidovič Trockij (Trocký), lidový komisař Rudé armády a války, a na straně druhé admirál Alexandr Vasiljevič Kolčak vrchní velitel protibolševických sil, Simon Petljura vůdce ukrajinských separatistů, generál Pjotr Nikolajevič Wrangel velitel dobrovolnické armády a baron Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg velitel bílých divizí v Mongolsku a na Sibiři. Všichni čtyři protibolševičtí vůdci byli postupně popraveni (jeden v Rusku, dva v cizině a jeden v Mongolsku). To znamenalo konečné, ale velice krvavé vítězství bolševiků v občanské válce. Vítězství se tomu ale moc tehda říkat nedalo, protože v tu dobu bylo Rusko v totálním hospodářském chaosu a na pokraji ekonomického bankrotu.
Země ležela naprosto v troskách. 30. prosince roku 1922 vzniká složením RSFSR, Ukrajinské SSR, Běloruské SSR a Kavkazské SFSR Sovětský svaz neboli SSSR.
Shrnutí a letopočty:
- 1904 → Vyhlášení války Japonsku
- 1905 → První nepokoje, Krvavá neděle
- 1906 → Ustanovení bezpravomocné Dumy
- 1914 → Chvilkové uvolnění od nepokojů, začátek světové války
- 1917 → Únorová revoluce, svržení cara a nastolení státu
- 24. 10. 1917 → Říjnová revoluce
- 1918 → Zrušení veškerých bolševických opatření po revoluci
- 16. 7. 1918 → Popravena celá carská rodina včetně cara Mikuláše II
- 1920 → 5. divize Rudé armády pod vedením Trockého dobyla Kazaň
- 1921 → Vítězství občanské války komunisty, země v troskách
