Revoluční rok 1848 – 1849

 

   Otázka: Revoluční rok 1848 – 1849

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Pavla

 

 

 

 

příčiny:

–        vliv průmyslové revoluce na politiku

–        rozvoj kapitalismu

–        odpor k vládě šlechta a přežitkům feudalismu

–        požadavek konstituce

–        nespokojenost s politickým uspořádáním

–        národní požadavky

–        právo národů na svobodu a samostatnost

–        revoluce urychlena – krizí v Anglii, neúroda – nedostatek brambor

 

cíle:

–        odstranit feudalismu a absolutistické vlády

–        rozvoj industriální společnosti

–        sjednocení rozdrobených zemí

–        osvobození od cizích vlád

 

2 vlny:

–        leden 1848 – z Neapolska přes Uhry do střední Evropy

–        únor 1848 – z Paříže přes Německo do Čech

 

ŠVÝCARSKO

–        konzervativní  vs. městské kantony, vítězí městské

–        1848 – přijata ústava

 

ITÁLIE

–        nenávist k Habsburkům a Bourbonům

–        touha po sjednocení

–        leden 1848 – nepokoje na Sicílii a v Neapolsku

–        březen 1848 – povstání v Miláně, Benátkách a Lombardii

–        Karel Albert (Piemont), Camilo Benso Cavour – chtěli sjednotit Itálii a ústavní monarchii → červenec 1848 porážka u Custozzy

–        léto 1848 – vyhlášena republika v Toskáně, Benátkách a Římě

–        březen 1849 – nová válka Karel Albert x Rakousko, K. A. poražen u Novarry

–         na trůn nastupuje Viktor Emanuel – mír s Radeckým

–        konec republiky v Toskáně, Římě a Benátsku, útok neapolských vojsk na Sicílii

–        sjednocení země nevyřešeno

–        1849 – 2. vlna povstání – vyhlášena Republika v Římě – Francie revoluci potlačí

–        1859 – připojena k Sardínii Lomabardie, poté Toskánsko

–        1861 – sjednocení Itálie bez Benátska a Říma

–        1866 – připojení Benátska

–        1871 – připojení Říma bez Vatikánu

 

FRANCIE

–        cíl – odstranit monarchii Ludvíka Filipa Orleánského, rozšíření politických práv a svobod

–        bankety – veřejná shromáždění pod záminkou soukromých oslav

–        22. 2. 1848 – shromáždění v Paříži – výzvy k revolučním povstáním → barikády, boje, Filipův útěk do Londýna (konec monarchie)

–        25. 2. 1848 – vyhlášena republika

–        prozatímní vláda – z liberálů, demokratů a socialistů

–        národní dílny pro nezaměstnané

–        volby do Národního shromáždění – vítězství příznivců monarchie

–        odmítli řešení sociálních otázek, zrušeny národní dílny – nezaměstnanost

–        v květnu pokus socialistů o nový převrat – povstání potlačeno

–        nová ústava – oddělena zákonodárná moc od výkonné, v čele prezident volený na 4 roky

–        prosinec 1848 – prezidentem zvolen Ludvík Bonaparte

–        1851 – prohlásil se za dědičného císaře → období 2.  císařství (1852 – 1870)

–        vojensko – policejní diktatura

–        do r. 1870 – Francie parlamentní monarchií

–        1879 – prezidentem Jules Graivue

 

NĚMECKO

–        březen 1848

–        boj za občanská práva a národní jednotu

–        lidové shromáždění v Bádensku a Bavorsku – slib reforem a svobody tisku

–        Sasko – abdikace konzervativní vlády

–        březen – povstání v Berlíně – barikády, slib změny ústavy

–        vítězství umírněných liberálů – v čele vlády

–        Prozatímní parlament – měl připravit volby

–        jednání zástupců německých zemí o budoucnosti Německa

–        2 koncepce na sjednocení

a) velkoněmecká – území v rozsahu bývalé SŘŘ

b) maloněmecká – německá území bez HM

–        březen 1849 – vyhlášena nová německá ústava

  • občanské svobody, náboženská tolerance, zrušení feudální závislosti, vyhlášení všeobecného hlasovacího práva pro muže, zodpovědnost vlády parlamentu, vítězství maloněmecké koncepce, monarchie v čele s císařem

–        titul císaře nabídnut pruskému králi Fridrichu Vilému IV. – odmítl

–        1849 – nové povstání – revoluce poražena

–        1861 – volby – v čele vlády Otto von Bismarck

–        1866 – rozpad Německého spolku

–        1871 – Německo prohlášeno za jednotné (ve Versailles)

 

RUSKO

–        Alexandr II. 1861 – manifest o zrušení nevolnictví

–        1864 – internacionála v Londýně – Manifest – Karl Marx

–        1919 – 3. internacionála – komunistická internacionála

–        1873 – spolek tří císařů – Rusko, Německo, R-U (pouze politická spolupráce)

 

DŮSLEDKY

–        odstranění feudálních přežitků kromě Ruska

–        formují se politické požadavky

–        přetrvání nerovnoměrného hospodářského vývoje

–        rozvoj průmyslové revoluce

–        sjednocení Itálie a Německa





Další podobné materiály na webu: