Otázka: Revoluční rok 1848 – 1849
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Pavla
příčiny:
– vliv průmyslové revoluce na politiku
– rozvoj kapitalismu
– odpor k vládě šlechta a přežitkům feudalismu
– požadavek konstituce
– nespokojenost s politickým uspořádáním
– národní požadavky
– právo národů na svobodu a samostatnost
– revoluce urychlena – krizí v Anglii, neúroda – nedostatek brambor
cíle:
– odstranit feudalismu a absolutistické vlády
– rozvoj industriální společnosti
– sjednocení rozdrobených zemí
– osvobození od cizích vlád
2 vlny:
– leden 1848 – z Neapolska přes Uhry do střední Evropy
– únor 1848 – z Paříže přes Německo do Čech
ŠVÝCARSKO
– konzervativní vs. městské kantony, vítězí městské
– 1848 – přijata ústava
ITÁLIE
– nenávist k Habsburkům a Bourbonům
– touha po sjednocení
– leden 1848 – nepokoje na Sicílii a v Neapolsku
– březen 1848 – povstání v Miláně, Benátkách a Lombardii
– Karel Albert (Piemont), Camilo Benso Cavour – chtěli sjednotit Itálii a ústavní monarchii → červenec 1848 porážka u Custozzy
– léto 1848 – vyhlášena republika v Toskáně, Benátkách a Římě
– březen 1849 – nová válka Karel Albert x Rakousko, K. A. poražen u Novarry
– na trůn nastupuje Viktor Emanuel – mír s Radeckým
– konec republiky v Toskáně, Římě a Benátsku, útok neapolských vojsk na Sicílii
– sjednocení země nevyřešeno
– 1849 – 2. vlna povstání – vyhlášena Republika v Římě – Francie revoluci potlačí
– 1859 – připojena k Sardínii Lomabardie, poté Toskánsko
– 1861 – sjednocení Itálie bez Benátska a Říma
– 1866 – připojení Benátska
– 1871 – připojení Říma bez Vatikánu
FRANCIE
– cíl – odstranit monarchii Ludvíka Filipa Orleánského, rozšíření politických práv a svobod
– bankety – veřejná shromáždění pod záminkou soukromých oslav
– 22. 2. 1848 – shromáždění v Paříži – výzvy k revolučním povstáním → barikády, boje, Filipův útěk do Londýna (konec monarchie)
– 25. 2. 1848 – vyhlášena republika
– prozatímní vláda – z liberálů, demokratů a socialistů
– národní dílny pro nezaměstnané
– volby do Národního shromáždění – vítězství příznivců monarchie
– odmítli řešení sociálních otázek, zrušeny národní dílny – nezaměstnanost
– v květnu pokus socialistů o nový převrat – povstání potlačeno
– nová ústava – oddělena zákonodárná moc od výkonné, v čele prezident volený na 4 roky
– prosinec 1848 – prezidentem zvolen Ludvík Bonaparte
– 1851 – prohlásil se za dědičného císaře → období 2. císařství (1852 – 1870)
– vojensko – policejní diktatura
– do r. 1870 – Francie parlamentní monarchií
– 1879 – prezidentem Jules Graivue
NĚMECKO
– březen 1848
– boj za občanská práva a národní jednotu
– lidové shromáždění v Bádensku a Bavorsku – slib reforem a svobody tisku
– Sasko – abdikace konzervativní vlády
– březen – povstání v Berlíně – barikády, slib změny ústavy
– vítězství umírněných liberálů – v čele vlády
– Prozatímní parlament – měl připravit volby
– jednání zástupců německých zemí o budoucnosti Německa
– 2 koncepce na sjednocení
a) velkoněmecká – území v rozsahu bývalé SŘŘ
b) maloněmecká – německá území bez HM
– březen 1849 – vyhlášena nová německá ústava
- občanské svobody, náboženská tolerance, zrušení feudální závislosti, vyhlášení všeobecného hlasovacího práva pro muže, zodpovědnost vlády parlamentu, vítězství maloněmecké koncepce, monarchie v čele s císařem
– titul císaře nabídnut pruskému králi Fridrichu Vilému IV. – odmítl
– 1849 – nové povstání – revoluce poražena
– 1861 – volby – v čele vlády Otto von Bismarck
– 1866 – rozpad Německého spolku
– 1871 – Německo prohlášeno za jednotné (ve Versailles)
RUSKO
– Alexandr II. 1861 – manifest o zrušení nevolnictví
– 1864 – internacionála v Londýně – Manifest – Karl Marx
– 1919 – 3. internacionála – komunistická internacionála
– 1873 – spolek tří císařů – Rusko, Německo, R-U (pouze politická spolupráce)
DŮSLEDKY
– odstranění feudálních přežitků kromě Ruska
– formují se politické požadavky
– přetrvání nerovnoměrného hospodářského vývoje
– rozvoj průmyslové revoluce
– sjednocení Itálie a Německa
