Revoluční rok 1848 - dějepis (2)

dějiny

Otázka: Revoluční rok 1848

Předmět: Dějepis

Přidal(a): mmka

Revoluční rok 1848

vrcholí národní obrození, politický program
na začátku Národního obrození čeština měla jazykový charakter, který se postupně formoval
snaha prosadit myšlenku austroslavismu
nejrevolučnější rok stol., neboť revoluce proběhla téměř v celé Evropě
- výjimka Rusko, kde vládne Mikuláš I. -> nazýván „četníkem Evropy”
  - přísný režim, samoděržaví, povstání Děkabristů, snaha poměry změnit nebyla úspěšná
  - Rusko bylo oporou Svaté aliance
- netýkala se ani Anglie
v mnohém tento rok znamenal návrat k myšlenkám a heslům VFR
- po Vídeňském kongresu Svatá aliance zakázala hovořit o svobodě, rovnosti a bratrství, o konstituci
- tyto myšlenky však přetrvávaly a v tomto roce se objevili v nové podobě
Evropa se za toto půl století změnila -> nové vynálezy, průmyslová revoluce, moderní proletariát

Příčiny:

snaha buržoasie odstranit feudální přežitky s prosazováním průmyslové revoluce roste hospodářská moc buržoasie
pro rozvoj průmyslové výroby, podnikání nebyly všude stejné podmínky (nejlepší v západní Evropě-Anglie, Nizozemí)
feudální režimy převládaly v: Rusku, Prusku, Německu, Rakousku
touha národů po svobodě, snaha odstranit feudální rozdrobenost, sjednotit země (Itálie, Německo)
mezi zeměmi celní zábrany, snaha sjednotit trh,…
mnohonárodnostní monarchie-práva omezena, neměli vlastní sněmy,…
zejména v Rakousku-Slovanské národy -> neměli rovnoprávné postavení s německými (hlavní vládnoucí národ rakouští Němci), lépe na tom byli i Maďaři v Uhrách
Slovanské národy práva neměly, chtěly svůj sněm, svoji kulturu, chtěly federalizovat
Rakousko-jedna z federací Slované
vývoj urychlující hospodářské události: neúroda, hlad, prům. a obchodní krize
(1846 -> velké sucho, neúroda, neúroda brambor -> hladomor např. v Irsku -> stoupala cena potravin, lidé všechny peníze utratili za potravu, ostatní výrobky nebylo, kde prodávat, nebylo odbytiště, továrny proto propouštěly dělníky,…)

Revoluce vypukla v lednu 1848 v Itálii

v únoru 1848 se rozšířila do Francie
v březnu do celé Evropy -> někdy nazýváno-„jaro národů“

Začíná v Itálii, nejprve sicilským povstání, později bouřemi v severní Itálii

snaha sjednotit zemi, odstranit cizí nadvládu-např. v Sicílii vládnou Bourboni
(první pokusy o sjednocení 1870)
Francie a Rakousko (velel maršál Radecký) proti nim vyslaly svá vojska -> Itálie poražena u Custozza)
později snaha o odvetu, ale neúspěšně -> sever zůstal pod nadvládou Rakouska

Pro vývoj v Evropě důležité události ve Francii

Francie-konstituční monarchie (=tzv. červencová monarchie)
od r. 1830 v čele LUDVÍK FILIP ORLEÁNSKÝ (Karel X. svržen revolucí 1830)
- poslední francouzský král rodu Bourbonů
červenec 1830 jejich monarchie nahrazena konstituční, měla ústavu, ale volební právo měla pouze úzká skupina (nejbohatší, bankéři, velkostatkáři, statkáři, podnikatelé -> pouze 1% země)
ve letech zasáhla Francii průmyslová i hospodářská krize -> závratně stoupla nezaměstnanost (hladoví dělníci demonstrovali, heslem revoluce „chléb nebo smrt“)
nespokojenost rostla i na venkově
místem, kde nejvíce byla monarchie kritizována jsou tzv. bankery-veřejná shromáždění, svolávána pod záminkou soukromých oslav
- 22. února 1848 bankery zrušeny
  - -> lidé vyšli do ulic, stavěli barikády, pronikli do sídla vlády
- 25. února 1848 vládu svrhli a vyhlásili republiku-2.republika
  - Ludvík F. opustil zemi, ustanovena prozatímní vláda, volby do národního shromáždění, všeobecné hlasovací právo
  - snažili se řešit nezaměstnanost, byly zřizovány národní dílny (odpor v dalších vrstvách obyvatelstva)-nakonec zrušeny

následně v červnu 1848 nové povstání (1000 mrtvých během několika dní) – skončilo porážkou, mnozí deportováni z dělnického hnutí vznikla Strana pořádku (snažili se o klid ve Francii)
v prosinci 1848 LUDVÍK NAPOLEON zvolen prezidentem republiky, 1852 se nechal zvolit císařem
1852 vzniklo 2. císařství – 1870 už si nezískal Ludvík Napoleon, ale vládl jako Napoleon III. (synovec Napoleona Bonaparte)
- 1870 Francie byla poražena Pruskem (prusko-francouzská válka)
- styl vlády bývá označován jako bonapartismus

Revoluce v Německu

pod vlivem únorových událostí proběhla revoluce v Německu
šlo hlavně o sjednocení, Německo rozdrobeno, byl zde Německý spolek
revoluce vypukla v březnu 1848, dochází k povstání v Berlíně-boj na barikádách
zajatý pruský král sliboval vypracovat konstituci, 3. odvolal vojsko
ve všech zemích požadovány konstituce, revoluce se šíří do všech německých zemí
zástupci zemí se rozhodli svolat sněm do Frankfurtu, aby se jednalo o sjednocení, cíl připravit ústavu budoucího Německa
dvě koncepce:
- Velkoněmecká (chtěli spojit všechna území německého spolku, součástí sjednoceného Německa by se staly i české země, západní část Rakouska-část habsburské monarchie)
- Maloněmecká (nepočítali s Rakouskem, nespokojenost Rakouska-ztratilo by vliv nad Německem)

do Frankfurtu byl pozván František Palacký, dopisem však účast odmítl: „Psaní do Frankfurtu“, kde vysvětluje, proč se Češi nemohou zúčastnit sněmu, argumentoval Zlatou bulou sicilskou (České země nebyly nikdy říšským lénem, spojení bylo pouze zájmem panovníků). Vyjadřuje naději, že Rakousko zůstane samostatné, existence má opodstatnění pro malé národy-Slovany (ochrana před velkými národy-Ruskem)
Převládla Maloněmecká koncepce-spojení pouze německých zemí, sjednocení Německa pod nadvládu Pruska (největší vliv)
-> vypracována ústava, německá císařská koruna nabídnuta pruskému králi FRIDRICHU VILÉMU IV., který ji odmítl (nechtěl liberalizovat)
Frankfurtský sněm rozehnán, ústavu odmítli respektovat panovníci v jiných německých zemích
- jaro 1849 nová vlna revoluce, ale byla potlačena, rozehnán parlament
- znovu obnoven Německý spolek (i s Rakouskem)
- ->Německo zůstalo rozdrobeno
- -> německé události ovlivnily události v Rakousku

Revoluce v Rakousku

situace v Rakousku byla poněkud složitější -> mnohonárodnostní monarchie
- nespokojené Slovanské národy, neměli stejná práva jako Němci a Maďaři, vůdčí postavení měli Rakušané-Vídeň (vládnoucí národ, úřední jazyk) a na východě Maďaři-Uhry
můžeme mluvit o 3 revolucích (ČZ, Rakousku, v Maďarsku)
- Slovanské národy požadovali konstituci (=ústava), jiné státní uspořádání, zrovnoprávnění češtiny, žádali stejná práva

V době Vídeňského kongresu vládl v Rakousku FRANTIŠEK I. (1792-1835)-období františkovsko-metternichovské (Františko-metternichovký absolutismus)
- Metternich: „Vládni a nic neměň“
- symbol neměnnosti-Klement Lothar (pravidlo-vládne a nic nemění)

1835-1848 FERDINAND I. Dobrotivý (mírnější, laskavý, mentální omezenost)
- cenzura, tajná policie,…
revoluce začala v březnu
myšlenky o konstituci, o právech šíří skupina mladých lidí, studenti, inteligence -> Repeal („vpřed“)-pokrokoví lidé, právníci, novináři, lékaři, scházeli se v hostinci U Zlaté váhy, diskutovali o svobodách (zrušení cenzury,…)
-> 11. března 1848 svolali shromáždění ve Svatováclavských lázních, kde jednali o českých požadavcích (zrušení nevolnictví,…) -> vznikla petice
-> Svatováclavský výbor (který byl sestaven) měl doručit petici do Vídně císaři
- požadavky:
  - sociální – zrušení poddanství
  - státoprávní – chtěli svůj sněm, aby úředníci v úřadech uměli česky
  - politické – ústava, uznání různých práv a svobod
  - liberální a národnostní požadavky
  - dále svatost tajemství dopisu, svoboda tisku, svoboda náboženská, právo shromažďovat se
- výbor se vydal do Vídně, kde mezitím vypukla revoluce
- -> lidé chtěli konstituci, požadovali odstoupení Metternicha, jako tváře absolutismu (uprchl z Vídně do Londýna v přestrojení)
- Vystrašený císař Ferdinand I. slíbil konstituci a že požadavky Čechů splní -> tzv. Kabinetní list=Magna Charta budoucích českých svobod (znamenala zemský sněm a zrovnoprávnění češtiny s němčinou)
- -> Sešel se Říššký sněm-všichni se těšili na liberalizaci národů

mluví se o jaru národů-dali si velké naděje, že absolutismus skončí, že bude konstituce, zavládl optimismus
- i Slované věří, že jim revoluce přinese svobodu
V českých zemích nebyl jednotný národ na uspořádání na našem území žili Němci-snaha o sjednocení
-> reakcí Slovanů na pangermanismus (=sjednocení všech Němců) bylo svolání Slovanského sjezdu do Prahy, na který se měli dostavit zástupci všech slov. národů u nás (Slováci, Srbové, Poláci, Chorvaté,…) – začátek června 1848

jednali o budoucnosti Slovanů v Rakousku
řešili se různé koncepce:
- odtržení od Rakouska (prosazovali Slovinci a Chorvaté) a vytvoření jedné obrovské Slovanské říše pod nadvládou Ruska (nesouhlas Poláků-špatné zkušenosti s Ruskem)
- dále vytvoření samostatných států
- nakonec převládala myšlenka austroslavismu=Aurstia (Rakousko), Slávové (Slované)
  - představa o vytvoření slov. národů jako jedné federace v rámci Rakouska
  - protagonisté Palacký, J. Dobrovský
  - Nakonec sjezd nedošel k závěru, byl přerušen Svotodušními bouřemi

12. června se na Koňském trhu konala sbratřovací mše na svátek Sv. Ducha
když se lidé po mši rozcházeli, docházelo k potyčkám mezi účastníky mše a granátníky. Lidé chtěli vysvětlení od Windischgrätze a směřovali ke kasárnám. Při přestřelce kulka náhodou zasáhla manželku Windischgrätze (bojoval za císaře), který to považoval za útok na sebe. Povolal granátníky a chtěl Prahu zničit (vytáhl děla na Petřín)
bojovali hlavně mladí lidé, studenti-Karlův most, Klementinum, Karlovo náměstí
Praha hořela-hořely staroměstské mlýny
Windischgrätz zabránil, aby přišly posily z venkova
boje až do 18. června, po týdnu revoluce končí porážkou, Praha donucena kapitulovat (Windischgrätz pyšný, že uchránil Rakousko)