Otázka: Řím
Předmět: Dějepis
Přidal(a): —
Řím
- Prolog, Mýtus (zdroj Vergilius, Livius)
– vznik 753 přnl(od tohoto data počítají čas)
– Troj. válka – Aeaneas(Dardan) – zachraňuje Trojany(cestou do Itálie se staví v Kartágu, kde se do něj zamiluje královna Dido -> odmítnutí -> Dido se zabijí)
– přistál u řeky Tiber -> spojili se s Latiny(pův. obyvatelstvo) pomocí sňatku s Lavinií(město Lavinium) -> syn Julus(odstěhoval se a založil město) – zde vládlo 12 králů, 12tý měl 2 syny Numitor a Amutius; Numitor(dcera Rheasilvia) byl vyhnán Amutuiem
-> Mars + Rheasilvia – Romus a Remulus -> do řeky v košíku ->zachránila je vlčice, šel kolem Faustulus(odvedl je a vychoval – kopec Palatin) -> Numitor je poznal(děda)
– v Palatinu založili město – hádky o jméno, Romulus zabil Rema -> ROMA
1. fáze – Řím = království – Romulus a 7 králů -> zákl. struktura : rozdělení na Plebeje(neurození); Patricie(urození)= populus romanus(obyvatelé Říma – všechna práva) – dělení na rody = kurie => sněmy – 1. comitia curiata(rodový sněm) a senát
-dle tradice Romulus zavedl klientelismus(vztah klient/patron),státní(království znak = dvoubřitá sekera, purpurový plášť) a cloaka maxima (odvodňovací kanál)
- Pravda: Řím založen Etrusky -> Etruskové (753 – 510 přnl)
– kmen z Toskánska, přejali písmo od Řeků, vyspělé zemědělství
– 7. stol. – začíná expanze, jejich moc vrcholí 6. století přnl (poté začíná upadat – 474 přnl nám. bitva u Kimé – řekové rozdrtili loďstvo estrusků – konec)
-st. zřízení: každé město samostatné, spojovala se do svazů a volili si náčelníka
– bohyně Uni a Minerva(silné postavení ženy ve spol.)
– vysoká úroveň umělců a řemeslníků
– záhady kolem Etrusků – nikdo neví, odkud jsou; etruský jazyk – „supermrtvý“
– předposlední král – Servus Tullius – > reformy(zrušil kurie, zavedl tribue(již neřešil jen problémy rodin); rozdělil obyv. dle majetku do skupin
– poslední král – Tarquinius Superbus (510 přnl – vyhnání Tarquiniovců)
– postupem času se oslabovala moc krále – vedlo to v 5. Stol přnl. ke vzniku republiky
Římská republika (vznik 5. stol přnl.)
– Během vytváření orgánů probíhali i územní boje o Itálii
– Řím org. -> boj Patriciů s Plebejci, plebejci chtějí práva -> 1. Protest – 494 přnl. secessio Plebis(1. Secese lidu – Plebejejové odešli na kopec a vyhrožovali, že si založí vlastní město -> přemluvili je(odpuštění dluhů, žádné tresty za stávku, nový orgán tribui = comitia tributa, pro plebejce(tribut měl veto))
– 449 druhá secese => Leges duodecim tabularum=zákony dvanácti desek (moudří muži posláni do Řecka studovat ústavu); položeny základní zásady : „co není zakázáno je dovoleno“ a „zákony jsou zákony měnitelné“
– 449 Plebejové rovnoprávní – trvá to jen do 444(zrušeno, zůstala jim jen některá práva)
– Plebejové dostávali stejný majetek i důležité úřady -> 3. Stol úplná rovnoprávnost(nová vrstva – nobilita = bohatí lidé(Pleb i Patr.)
Politické zřízení Říma během doby jeho existence
Demokracie:
Zákonodárná moc
– sněmy -comitia curiata – rodiny(málo)
-comitia centuriata – vojenský sněm
-comitia tributa – schvalování zákonů (forum,nejpočetnější)
S.P.Q.R. = Senatus Populus que Romanus
– senátoři voleni doživotně, + – vláda
– v podstatě vláda (komunikace se zahraničím, vyhlašování války.. )
– odlišeni barvami togy(při vzniku senat 300 lidí, za césara 900)
– Cenzor (mohl i odvolat senátora, 1 na 5 let,dohlížel na mravy..) a Konzul, v případě nebezpečí diktátor
Imperium
– Konzulové (2) – > úředníci, kteří převzali pravomoc krále( 4. Stol přnl + = vojenští velitelé) -> nejvýznamější
– Z konzulů -> diktátor(na půl roku, při nouzi)
– Praetor – nejvyšší soudce
– Questor – vrchní vyšetřovatelé + dozor nad státní pokladnou
– Cenzor (mohl i odvolat senátora, 1 na 5 let)
– Aedilové – městští úředníci, správci trhu atd..
– Pontifex maximus – nejvyšší kněz
– Tribunové – zájmy plebejců
- Úřady – 1. Dočasné (kromě senátora) a 2. Kolegiální (kromě diktátora) -> každý jiné kompetence, po konci svého období -> audit
- Nebyli placeni
Římská armáda
Do 107 přnl = reformy Gaia Maria – Legie(6000 lidí), lidé si své zbraně platili sami, lehké + těžké jednotky(hastati,principes, triarii) + jízda
Po 107 = reformy Gaia Maria = zbroj od státu, žold pro vojáky, i jiné národy v armádě, dělení jednotek(kohorty..),vyznamenávání vojáků a vojevůdců, pro vojevůdce triumf(pro konzuly, diktátory) – senát schvaloval -> průvod od Martova(dle boha Marta) pole po Kapitol, vítězné oblouky
Války
1. Fáze – 5. Stol – 3. Stol = boj o Itálii
– boj s Etrusky a Latiny
-390 přnl – Galové=Keltové přepadají sever Itálie – > 387 přnl. Brennus s Galy obsazují Řím krom kopce kapitolu ->Římané nabízejí výkupné – Brennus odchází (Vae victis = běda poraženým)
– Římané porazili Samnity a vrhli se na Tarent -> konflikt s Řeky
– Řekům přijel na pomoc Pyrrhos – Epeirský král (měli slony) (( Pyrrhovo vítězství – kvůli jeho ztrátám v bitvách)
– konflikt s Řeckem – 280 bitva u Herakleia, 279 bitva u Auskulu, 272 Pyrrhos definitivně poražen – kapitulace Tarentu => 265 ovládnutí jižní Itálie- poslední etruský region padl, 260 založeno Mediolánum = Miláno
+ hradby kolem Říma
2. fáze 3. Stol – 146 přnl = Punské války
1. Punská válka 264 – 241 př. n. l.
– Kartágo = féničané(Phoeni -> punové); Kartágo vzniklo 814 v Tyru x Řím
– Kartágo – Oligarchic. Republika (v čele se 2 suffety(volení vládci))
– záminka – revolta v Mesaně(na Sicílii) ->Řím i Kartágo posílá vojsko -> Kartágo odjíždí – berou to jako urážku -> vyhlašují válku 264přnl.
– Kartágo dominuje na moři, Řím na souši -> Římané zajmou loď a opíší její plány + vylepšili – triéry, pentiéry
– 256 bitva u Eknonu(největší námořní) zde Řím vítězí(senátoři Vulco a Regulus)
-> vylodění v Africe(Regulus a 4 legie) – dobývali města a přesvědčovali je, aby se k nim přidali ( např. Libie,Numidie) – Kartágo najímá žoldáky (Xantifos, spartský žoldák) – > drtivá porážka Regula + Regulus zajat -> poslán do Říma vyjednat mír – přesvědčuje je, aby nepřijímali(vydaří se), poté se kvůli cti vrací z5, kde je umučen k smrti
– 242 bitva u Aegatských ostrovů – Řím vítězí – > 241 K. přijímá mír(Kart. Ztrácí sicílii, Reparace, Řím obsazuje Korziku, Sardýnii a Ilyrii(228 jim vyhlásili válku)
– 225 – 222 přnl. na Řím útočí Galové – > zatlačeni na sever
2. Punská válka 218 – 201 přnl ( během ní I. Makedonská válka)
– po porážce Kartága – vzpoura(3 roky, kvůli rychlím reparacím) -> potlačeno Hamilkarem Barkasem(otec Hanibala)
– Hamilkar zabral téměř celou Hispanii (zemřel při potyčce);Hasdrubal(zeť) – založil nové Kartágo
– Hanibal: přísaha o nenávisti Říma,učil se s vojáky, výborný stratég, ve 14ti byl v bitvě, kde padl jeho otec, ve 20ti velel jízdě -> ve 23 velel armádě
– měl perfektní výzvědnou službu, vyhrál všechny bitvy kromě poslední
– Saguntum se bojí Kartáginské expanze -> spojenectví s Římem -> 220 přnl. Hanibal obléhá Saguntum, Řím posílá pomoc -> válka = druhá punská válka
– Řím vysílá 2 armády (1. Hispánie, 2. Kartágo) -> Hanibal se přes Alpy vyhýbá Řím. Vojskům (velké ztráty), poté přes bažiny v Itálii(přišel o oko); – Hanibal se spojil s Galy
– 217 Přnl. Bitva u Trasimentského jezera – drtivá porážka Říma – > v Římě se volí diktátor(Cunctator)
– po uplynutí diktátorova 0.5 roku – dva konzulové (Varro a Paulus); 216 bitva u Kann – Ř. armáda zničena (80 000 mrtvých); Varro přežil
– Řím okamžitě mobilizuje(otroky, vězně, 17+..)
– Hanibal se snaží o Aliance s ostatními Lat. Kmeny
-212 Řím dobyl Syrakůsy – zabit Archimédes římským legionářem
– 211 Hanibal útočí na Řím(aby je rozptýlil), donucen se stáhnout
-Publius a Gneus Scipio – jeli bojovat do Hispanie(oba padli) , 209. Obsadili nové Kartágo
– Hanibalova Sicílie ohrožena – žádá posili – nic nedostal
– Publius Cornelius Scipio(Africanus) získal povolení o útoku na Afriku (Hanibal se musel vracet)
– 202 přnl bitva u Zamy – Hanibal poražen (díky spojencům, které Scipio získal (numid.atd.. + jízda))
– 201. Mír – reparace, kartágo nesmí vést války proti spojencům říma, odevzdat loďstvo, odevzdat slony, Hanibal vyhnán z Kartága(později spáchal sebevraždu v Bythinii)
3. Punská válka 149 – 146 př. n. l.
-Kartágo zaplatilo reparace, Řím se dělil na 2 skupiny (1. Klid s Kartágem, 2. Ceteram aute cenzeo Cartaginem delendum esse = ostatně soudím,že kartágo musí být zničeno – Marcus Porcius Cato(důl. osoba,kraiera – Q,A,P,K,C))
– Cato a 2. Skupina vyhráli a čekali na záminku -> Kartágo vyjíždí proti Massimissovi(poraženo)
– 149 Řím vyhlašuje Kartágu válku – Publius Cornelius Scipio(Emilianus) – konzul, co vedl armádu
– nepřijatelné podmínky pro Kartágo -> 2 leté obléhání následované úplným zničením Kartága (Scipio na rozkaz S.P.Q.R.) – ze 700 000 zbylo 50 000
1. Makedonská válka 215 – 205 přnl
– řekové vytvářejí spolky (achájský(sparta),Aitalský(athény)) -> Řím se spolky uzavírá spojenectví -> nelíbí se to Mak.
– Makedonie (Filip V.) se spolčila s Hanibalem – konec 205, mírem ve Foiniké
– Makedonie dostala Ilyrii
2. Makedonská válka (200 -196 přnl)
– Filipos VI. Se spojil se Syrským králem proti řeckým městům (ta uzavřela spojenectví s Římem (řecká města + Pergamon))
– koalice Mak. a Syrie se rozpadla -> Řím + řec. Města+ Pergamon x Mak -> 197 bitva u Kynoskefal – Ma. Poražena -> mír (podm. : vše vrátit, respektovat svobodu řec. Měst)
1. Syrská válka 170 – 168
– Sama Syrie(Antiochos) napadla Řecko-> vylodila se Římská armáda -> 188 bitva u Magnesie -> Syrie poražena
– Římané se otočili a jeli bojovat na východ -> končí Seleukovská říše(zůstal jen Pergamon – rozšiřoval se); zachránilo to Ptolemaiovu říši -> na troskách Seleuk. Říše – Parthové(Mithridates), Pontové, 166 – Juda Makabejský –obnova státu Judea)
3. mak. válka 171 – 168 přnl
– syn Filipa VI, Perseus nesouhlasil s utlačováním -> válka -> Mak. poražena(konzulem Paulem) -> konec Antigonovské říše a Makedonie -> Mak. rozdělena na 4 kusy, poměrně autonomní
(- 4. mak. válka -> 148 Makedonie povstala -> poražena a provincií říma)
Válka s achájským spolkem
- pod vedením Korintu část Ach. Spolku – proti Římu -> Řím vysílá legie ->Řecko poraženo a rozdrceno, Korint zničen (146 přnl.)
-Pergamon byl stálým spojencem Říma, Král Thalos III. V závěti 133 přnl odkázal Pergamon Římu -> provincie v Asii
– 136 přnl. Velké povstání otroků na Sicílii
– 170 přnl v Římě mnoho vlastníků půdy -> vysoká korupce(kvůli přívalům východního bohatství) -> všiml si toho Cato -> zavedl daň z přepychu, vyházel korupčníky ze senátu a napsal spis o zemědělství
- 2 pol. Skupiny v Římě – Populáti(lid,chudší,tribun) a Optimáti(nobilita + senát)
- Tiberius Sempronius Gracchus(133 tribunem) – pozemková reforma( určité množství pozemků na 1 rodinu, zbytek pro bezzemky; tyto pozemky rozdělovala 3. Členná komise) -> povolila mu to Comitia tributa(Marcus Octavianus to vetoval -> odvolán, prošlo to)
- Senátory to štvalo – > kampaň proti Gracchovi
- Tiberius zabit v pouliční bitce
- 123 nastoupil jeho bratr Gaius na pozici tribuna -> vydává zákony – kolonie pro chudé Římany, obč. práva Ital. Spojencům -> odmítl to tribun(ztráta podpory)
- Římani se dělí na pro a proti Gaiovým zákonům
- 122 Gaius zvolen proti zákonu znovu tribunem -> v Římě boje na meče -> zabit vlastním otrokem(pravděpodobně z vlastní vůle)
Krize republiky
- V Římě 2 skupiny – Optimáti a Populáti
Během krize republiky probíhaly tyto události : (Legie -> Pergamon(bylo zde povstání);Útok na Germanii a Galii; Numidie(Jugurta), 90 – 88 – válka se spojenci(88 řím poražen, spojenci získávají občanství); 90 přnl – Pontos – Mithridates útočí na řec. Města = válka se spojenci, poráží i Římany – > spojenci dostávají občanství; vzpoura otroků(136-132 sicílie) a Spartakus (73 přnl)
- Za populáty: Gaius Marius(7x zvolen konzulem), přižeňen do rodiny Juliovců(strýc Caesara), armádní reformy
- Za optimáty: 100 přnl. Lucius Sulla(jeho + – žák Gneus Pompeius), poslán porazit Mithridata, legáti ho vyzvali, aby se vrátil -> napochodoval s armádou do Říma a vyhnal Mariovce -> pořádek
- Když byl Sulla pryč Mariovci udělali totéž
- Sulla mezitím porazil Mithridata -> táhl na Řím, tam čekala armáda Mariovců -> 83 přnl. bitva mezi Popul. Legiemi a Sullou – > Sulla vítězí
- Sullova diktatura 83 – 79 přnl.
- Prohlásil se doživotně diktátorem(82 přnl), zlikvidoval pravomoci úředníků, zavedl násilí jako politic. Zbraň, proskripční listiny(soupis jmen jeho nepřátel(asi 90 senátorů)) -> majetek rozdělen mezi stát a udavače
- 79 kvůli nemoci odchází -> 79 zemřel
- Částečná likvidace republiky
Spartakus (73 – 71 přnl.)
- Povstání otroků(Galové a Germáni především; Spartacus = Thrák)
-> vzpoura -> dobytí školy Gladiátorů -> zamířili na Kápuu a potom na Vesuv, kde se ukrývali -> spustili se dolů z útesů -> pobili Římany, kteří na ně čekali
– počet vojáku stoupl na 50 000 s cílem utéci domů(Galie, Germanie), chtěli přejít Alpy
– další velitel a nástupce Krixos
– Na jaře 72 opouští Vesuva pochoduje na sever, kde poráží řecké legie, armáda mění směr -> Řím má strach(volí diktátora – Marcus Crassus(bohatý optimát))
– Spartakus uzavře dohodu s otroky o převozu, ty ho ale zradí a nepřijedou -> Crassus je zabetonoval u Rhegia
– poslední bitva 71 přnl. u Apulii – Spartakus zde zemřel(s ním asi 60 000 otroků); 6000 otroků ukřižováno podél cesty Via Appia
-Povstání v Hispánii – zmocnil se jí Římský prétor a odtrhl ji od Říma -> Gneus Pompeus(vyslán s Římem)
-Pompeus a Crassus – neměli se navzájem rádi
-Gaius Julius Caesar – narodil se 100 přnl. do rodu Juliů(Aeneův syn Jůl(prý)), jeho teta si vzala Gaia Maria, byl v Legiích
1. Triumvirát
– vyhlášen 60 přnl. – Tajná dohoda mezi Pompeiem, Crassem(70 konzulem) a Caesarem, že společně budou řídit Řím(snadné převzetí pomocí armády)
– Catilinovo povstání(kvůli proskripcím) 64-63 – odhaleno, potlačil Cicero
-59 – Caesar konzulem-> zákony: pozemková reforma; prosadil, aby senát zapisoval své výroky atd..
-58.(56 Luca) – Pompeius dostal na starost Hispanii(zůstal v Římě a poslal tam legie), Crassus -> Parthie – > 54. Bitva u Karrh(zemřel mu syn) a on 53 zajat a umírá = konec triumvirátu
– Caesar -> Galie – > zápisky o válce galské; využíval toho, že Galy poštvával proti sobě => rozděl a panuj, překročil Rýn, kde bojoval s Germány(postavil most přes Rýn); první Říman, co přeplul kanál La manche – > bojoval s Britany -> Britanové dávají výkupné za mír
-52 přnl. velké proticaesarovské povstání = Vrcingetorix(náčelník Abernů)
– Vercingetorix přiměl mnoho náčelníků ke spolupráci
– Caesar potlačil povstání -> zajetí Vercingetorixe -> do klece = součást Triumfu, poté poprava
– 53. Triumvirát končí(zbyli jen 2) – Pompeius se snaží o popularitu, když je Caesar pryč – > 52. Pompeius konzulem bez kolegy diktátor(nenazval se tak); do 51 byl Pompeius Caesarovým zeťem – > začíná jednat -51. Rozkaz, aby Caesar vrátil do Říma legie
-49 Caesar překračuje Rubikon s jednou legií = Alea Jacta Est => 49-46 obč. válka
-49 vstupuje do Říma, Pomepeius utíká do Řecka , Caesar do Hispánie, kde ničí Pompeiovy legie
– Římský lid ho jmenuje diktátorem – > zákony: bezplatné příděly obilí, restituce za to, co udělal Cato;
– díky získává velkou popularitu, když složí diktátorství, ale ihned zvolen konzulem
-48 Caesar -> Řecko na Pompeia, poráží Pompeia v Bitve u Farsaal – > Pompeius do Egypta(tam vládne Ptolemaisos 13. , nechá Pompeia zabít jako dárek Caesarovi -> za krutost od Caesara sesazen) – > nastupuje Ptolemaios 14. a Cleopatra
– Cleo + Caesar -> Caesarion(legitimoval ho(zvednutím))
-48 Ptolemaios 14. Povstal, spálil Alex. Knihovnu
– 47 syn Mithridata, Farnak , povstal – Pontos -> Veni Vidi Vici
– 46 – > likviduje zbytky Pomp. Legií + Julu z Numidie ; Caesar -> do Říma, zde slaví 4 triumfy najednou, dostává titul diktátor bez doby trvání + spoustu dalších fcí
– reformy: pro vojáky půdu,občanství vzdělaným cizincům, snížil dluhy, stabilizace měny, autonomie měst, reforma Kalendáře(Juliánský)zvýšil počet senátorů
– opozice, Cicero se domluvil s Brutem(syn Caesarovi milenky) a Senátory => 15.3. 44 přnl. Caesar zabit – > spiklenci nic neudělali a římané se dělí na 1. Pomsta za Caesara (vojáci většinou) a 2. Dobře, že ho zabili
– iniciativy se chytil Marcus Antonius(2 . konzul, zvolen Caesarem) – > připravoval Caesarův pohřeb, pomocí theatrálnosti toho pohřbu – manipulace lidí; Caesarova závěť – lidé dostávájí peníze atd.. – kloní se na 1. Stranu
– Vrahové Brutus + Kasius -> Řecko
– v závěti Gaius Octavianus(synovec) – dědicem politickým
– MA prohrává proti spiklencům
43. Druhý triumvirát (v Boloni)
– GO + Lepidus(velitel jízdy) + Marcus Antonius; nechali si odhlasovat pravomoce – > vyhlásili proskripce(listiny protivníků – Cicero umírá na útěku)
– 42 výprava do Řecka – hon na spiklence; 42 bitva u Filipp – triumvirát vítězí (umírá Kassius i Brutus) -> Lepidus spravuje Afriku, MA -> Egypt, Octavianus – Řím,Itálie
– 40 Lepidus neoficiálně vypadl z triumvirátu
– MA se zbláznil a dával území Kleopatře -> 31. GO vyráží bojovat s MA; 31 přnl nám. Bitva u Aktia(GO vítězí); MA s Kleo utíkají do Alex. -> 30 GO do Alex.;MA + Kleo – > sebevražda
Císařství(zlatá doba řím. Lit. Ovidius,Livius, Vergilius)
- Octavianus císařem, vrací se 30 přnl. z Alex(triumfy atd..); 27. Přnl. chce složit diktatorství, senát ho přemluví = > Principem(prvním senátorem); Octavianus = Augustus => Imperátor Augustus Divi Filius = počátek císařství
- Augustus se snažil o Pax romana – římský mír(chtěl připomenout tradice – respektoval je)
- Ovidius musel do vyhnanství, kvůli umění milovat
- Postavil mnoho vodovodů, chrámů,silnice, pošty atd..;zavedl příděly obilí, občas peníze;svá sídla staví na Palatinu= palác(přestavuje celý Řím)
- Praetoriáni – nejlepší z legií – ochranka císaře; důležitá pol. Moc(hlavně velitel)
- Budoval vedle úřadů republiky i císařské(jmenuje císař)
- Vznikají vedle aerarije i císařské finance; polovina provincií – císařské provincie – platí daně do císař. Pokladny
- I během Pax romana se bojovalo(Parthie,Galové,Germáni, Hispánie.. a hrozilo v mnoha jiných – dokázal se vyhnout konfliktům díky diplomacii(Persie)
- Snažil se zajistit hranice Říma(od Rýna po Dunaj – stavěl Limes Romanum = komplex pevnůstek)
- Většinou to vyřizoval Aggripa
- Podporoval kulturu(pomáhal mu jeho přítel Maecenatus), mravnost, plodnost
- Měl za manželku Livii(pomáhala mu řídit stát, pletichářka)
- Neměl potomky
– 9.9. roku 9 nl. Bitva v Teutoburském lese Řím x Cheruskové – > drtivé vítězství Chrusků – > vare,Vare vrať mi mé legie
-Augustus umírá roku 14. Nl -> neměl děti -> Tiberius
Tiberius (14 – 37 nl.)
– vojen. Velitel; zkušený; zaváděl úsporná opatření(Augustus mu nechal prázdnou pokladnu); zavedl tvrdou disciplínu v armádě; tresty za chyby úředníků;26 nl. Utekl na kapry, aby utekl od Římského pletichaření(11 let řídil Řím pomocí dopisů), zneužíval se zákon o urážce majestátu
-neměl potomky
Caligula (37-41 nl.) – Augustův pravnuk
– Jeho vláda začala slibně(odstraňoval udavačaství, daňové úlevy, úředníci se volili jako za republiky atd.. , ale poté se zbláznil a dělal blbiny, považoval se za boha, vedl tažení na Neptuna atp..
– 41. Nl ho zabil velitel jeho osobní gardy – praetoriánů -> dosadili Claudia
Claudius (41 – 54 nl.)
– velmi vzdělaný, koktal, uměl Etrusky, budoval akvadukty,silnice;vracel pravomoce senátu;budoval vzdělanou vládu – staré vládě bral pravomoce a nové je udílel;časem se vrátil k zákonu o urážce majestátu
– připojil k Impériu Británii,Trácii a Mauretánii
-jeho syn Britannicus(Nero ho otrávil, aby vládnul sám)
– 1. žena Mesalina – promiskuitní; 2. Žena Agrippina chtěla dosadit Nerona(Claudiův nevlastní syn) na trůn(manipulátorka)
Nero (54 – 68 nl.)
– Agrippina se mu pletla do vlády – nechal ji zabít; jeho učitel byl Seneca(později ho donutil k sebevraždě);považoval se za nadaného umělce, sportovce atp..;popravy, nucené sebevraždy..
-64 nl požár v Římě(zapálil Nero kvůli básni?) – obviněni křesťané -> hon na ně
– 68 vzbouřili se Praetoriáni a legie – když se jezdci blížili – sebevražda -> konec Julsko-Claudijské dynastie
-> 4 legie na 4 různých místech prohlásili své velitele za Císaře -> vyhrál Vespasianus(69 – 79 nl.) – velel na východě, kde zrovna potlačoval vzpouru v Judei(66-70) – > židi začali žít v diaspoře
– 79. (Vesp.) – konec dominátu(284 nl.) viz. Papír + křesťanství viz. učebnice
Diocletianus (284 – 305)
– provolán legiemi;situace Říma velmi špatná(útoky sousedů, nestále hranice, loupežníci v It..); Dalmatýnec – neurozený, pův. veleitelem praetoriánů, kteří zabili posledního císaře(ne on); zřekl se titulu princeps -> dominus = konec hry na republiku, zavedl tetrarchie(žádný nebydlel v Římě)
– zavedl diécéze – správní oblast(několik provincií)
– pronásledoval křesťany, nařídil dekrety: spálit jejich knihy, zničit modly a popravit ty, kteří neobětují řím. Bohům, 303 – modly; 304 – krvavý edikt – zabíjení křesťanů
– 305 odešel do Dalmácie – do ústraní -> Constantinus(chlorus) – 313(Maximinius) – viz. Papír
Constantinus I. (306 – 337)
- 313 edikt Milánský = zrovnoprávnění Křesťanství
- V každé diecézi působil biskup
