Ruční zpracování, rozměřování, orýsování

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Ruční zpracování, rozměřování, orýsování

Předmět: Technologie

Přidal(a): David Veselík

 

 

Ruční zpracování:

  • Měření, orýsování, řezání kovů, stříhání kovů, sekání, probíjení, pilování rovinných, spojených, tvarových ploch, rovnání a ohýbání, vrtání, ruční vystružování, řezání závitů, nýtování, měkké pájení, škrabání.

 

Měření – při měření porovnáváme rozměr určitého předmětu – výrobku s velikostí tzv. měřící jednotky (např. mm, m) rozlišujeme:

  • 1) Měření skutečných hodnot, kdy přímo odečítáme číselnou hodnotu
  • 2) Měření porovnáváním – kdy nezjistíme číselnou hodnotu, ale zjistíme, zda výrobek má požadovaný rozměr.

 

Měřidla jsou:

  • Pevná – ocel. Pravítko
  • Posuvná – posuvné měřítko, mikrometr
  • Kalibry
  • Hmatadla – slouží k přenesení rozměru, používají se pro místa obtížně dostupná běžnými měřidly.

 

Přesnost měření:

  • Ocel. Pravítko, hmatadlo = 0,2 – 0,5 mm
  • Posuvka – 0,05 – 0,1
  • Mikrometr – 0,01 až 0,05

 

Teplota měření:

  • Dle normy je 20 C

 

Chyby při měření:

  • Systematické – jsou způsobeny: chybným měřidlem, metodou měření, teplotou, pracovníkem = chyba paralaxy
  • Nahodilé – odstraňujeme opakovaným měřením.
  • Posuvná měřítka = jsou nastavitelná měřidla. U posuvných měřítek se porovnává naměřená veličina přímo s milimetrovou stupnicí. Ke zvýšení odečítací přesnosti slouží nonius.
  • Umožňují měření s přesností 0,1 mm, 0,05 mm, nebo 0,02 mm (vždy podle provedení nonia)
  • Vnější, vnitřní rozměry se měří pomocí obou měřících ramen popř. břitů a hloubky pomocí hloubkové měřící tyčinky (hloubkoměr), která je vložena v hlavním ramenu a je pevně spojena s posuvným ramenem.

 

Konstrukce a části posuvky:

  • Skládá se z měřítka s hlavní stupnicí a hlavního ramene (měřícím břitem), posuvného ramene s noniem (měřícím břitem). Proti hlavním ramenům pro vnější měření jsou měřící břit pro vnitřní měření. Nonius umožňuje měření s přesností 1/10, 1/20 nebo 1/50 mm. Při zavřené posuvce musí nulová ryska nonia souhlasit s nulovou ryskou milimetrové stupnice pravítka.

 

Postup měření:

  • Levá nulová ryska nonia – nulová značka udává na mm dělení – hlavní stupnici pravítka počet celých milimetrů. Zlomky milimetru 0,1 nebo 0,05 vyplívají z té rysky stupnice nonia, která se kryje s ryskou na milimetrové stupnici. Při posunutí posuvného ramene vždy o 0,1 mm doprava se ryska dílku nonia postupně kryjí s ryskami hlavní stupnice měřítka, které jsou umístěny nad ryskami dílku nonia.

 

Řezání kovů:

Patří mezi základní druhy třískového obrábění, při kterém oddělujeme mat. Mnohozubým nástrojem = pilou.

 

Pila může mít různá provedení:

  • Pilové listy, pásy kotouče
  • Pily jsou: rámové, pásové, kotoučové
  • Pilový list má mnoho pilových zubů: na dřevo se používají větší zuby než na kov.

 

Typy

  • Břit Beta 50 stupňů
  • Hřbetu gama – 0 – 10 stupňů
  • Čela Alfa – 5 až 30 stupňů
  • Špičky Delta – 90 stupňů

 

Pro pilový list je dále charakteristické:

  • Rozteč zubů (čím tvrdší mat. Tím menší rozteč)
  • Rozvod zubů nebo zvlnění (zabraňuje svírání pilového listu)

 

Materiál pilového listu:

  • rychlořezná ocel, zabraňuje svírání pilového listu, zuby jsou zakaleny.

 

Pilování:

  • Pilování je nejdůležitější ruční třískové zpracování kovů, při pilování dochází k oddělování třísek vícebřitým nástrojem – pilníkem.

 

Rozlišujeme podle:

  • Tvar zubu, druhu seku, podle velikosti a tvaru
  • Zuby jsou uspořádány ze šikma podélně, takže dochází k postupnému řezu a odebírání třísek.
  • Počet zubu: 10 mm pilníku se označuje jako 1 sek, je mezi 4 až 10

 

Druhy seků:

  • Jednorázový (pro měkký mat)
  • Křížový – (pro ocel a litinu)
  • Rašplový – (opracování dřeva)

 

Zuby se vysekávají nebo frézují.

Podle velikosti je: jehlový, dvouruční

 

Pilníky jsou:

  • Hrubé, jemné, jehlové strojní, ploché, kulaté, půlkulaté, čtyřhranné, trojhranné, nožový
  • Toto jsou kovové pilníky
  • Různé druhy brusných pilníků = volba pilníku podle tvaru a materiálu.
  • Hrubé pilníky = se používají k pilování hlavně barevných kovů ( Cu, Al, Pb, Sn, bronz, mosaz)

 

Stříhání kovů: ruční nůžky, pákové nůžky, tabulkové nůžky, elektrické ruční nůžky, nůžky padací.

 

Sekání:

  • Druhy: plochý, dělící, vysekávací, křížový, na drážky
  • Sekání není příliš efektivní, způsob obrábění a snažíme se ho nahradit jemnými způsoby obrábění.
  • Při sekání dochází k oddělování tlustých třísek

 

Štípání:

  • kombinačky, kleště

 

Řezání plamenem – používá se pro dělení silnějších mat

 

Ohýbání a rovnání:

  • Ohýbat můžeme pouze materiály k tomu vhodné tvárné a houževnaté
  • Ohýbání je za tepla (ohýbáme silnější mat., Protože teplem dojde k uvolnění struktury), v místě pohybu se vnější strana natahuje a vnitřní zkracuje
  • Ohýbání za tepla
  • Rovnání – vracení mat. Zpět do původního tvaru před úpravou.

 

Škrabání:

  • Je to nejpřesnější ruční zpracování kovů. Zaškrabávání se využívá tam, kde nemůžeme brousit, také na přání zákazníka.
  • Zaškrabávání patří k nejnamáhavějším způsobům ručního obrábění.
  • Přizpůsobujeme předem obrobené plochy, aby se tyto plochy dotýkaly pokud možno na nejvíc místech.

 

Pomůcky: plochý škrabák, trojhranný škrabák, lžícový škrabák, tušírovací škrabák, kamenné desky, příměrná pravítka a různé hranoly a válce

 

Postup:

  • Zaškrabání začíná hrubým zaškrabáváním, přičemž se odstranily stopy po obrábění.
  • Držíme v pravé ruce škrabák a levou se na něj tlačí.
  • Posunem dopředu se odebírá tříska o síle 0,05mm až do 0,02mm.
  • Sklon škrabáku je maximálně 30 stupňů. Hrubé škrabání – délka asi 15 mm, při jemném škrabání je 2 až 50mm.
  • Při zpětném pohybu škrabák nadzvedáváme, aby nezanechával v materiálu rýhy.

 

Další pomůcky:

  • Pilník, štětec, keramika – nebo hodně dobrý brousek, černidlo – kovářské saze s olejem, hadr + olej
  • Zaškrabat tzv. Parádu

 

Třídy:

Počítá se na 25 m čtverečních

  • Třída 5 – počet dotykových plošek 3-5
  • Třída 4 – 6-8 plošek
  • Třída 3 – 9-12 plošek
  • Třída 2 – 14-22
  • Třída 1 – 21-22 plošek

 

Vystružování:

  • Vystružování je přesné (díky lícování)

 

Postup:

Například průměr H7

  • 1) Vrták průměr – 19,25
  • 2) výhrubník průměr 19,75
  • 3) výstružník H7
  • 4) Kalibr průměr 20H7

 

Výstružníky:

  • S kuželovou stopkou, s rovnou stopkou, nástrčná (jde tam stopka a výstružník jde vyndat)

 

Ruční vystružování – rovné díry nebo kuželové díry.

  • Na výrobu Morze kužel do díry, nebo na kolíky – loupáky se používají i strojně.
  • Na všechny druhy ručních výstružníků používáme vratidlo nebo srdíčko.

 

Kalibrování – kalibry

  • Druhy kalibrů: do díry, na hřídel, obkročáky tvar C, závitové kalibry

 

Rozměřování:

Správnému vrtání, řezání musí předcházet důkladné rozměření rozměrů na obroku, dle výkresu. Přenést základní kóty, poté přenést dílčí kóty.

 

Následuje samotné orýsování obrobku:

  • To je přenesení výkresu na daný polotovar.
  • Dělíme na plošné = rovinné

 

Prostorové

  • Orýsování je přenášení rozměrů z výkresu na materiál, který se má opracovat.
  • Pro rovinné orýsování se používá měřítek, pravítek, kružítek, šablon a rýsovacích jehel (pro lehký kov používáme jen tužku, protože po orýsování rýsovací jehlou se při ohýbání plechy lámou).
  • Orýsováním se označují krajní meze pro obrábění!
  • Při plošném orýsování se vychází od hran, osových čar a postupně se nanáší další rozměry.
  • Rýsovací jehla se při rýsování drží mírně skloněná ve směru pohybu a odkloněná od horní hrany pravítka tak, že hrot sleduje hranu přiléhající k obrobku.

 

Postup při plošném orýsování:

Prostudování dokumentace (nesmí se nic přehlédnout), hrubé rozměření materiálu (musí se zjistit, zdali se výrobek na polotovar vůbec vejde), očištění materiálu (odmastit, očistit rez), příprava materiálu, nástrojů a měřidel (odjehlení menším jemným pilníkem), volba výchozí roviny, vlastní orýsování součásti podle výkresu, případné odůlčikování rysek.

 

Nářadí pro orýsování:

  • 1) rýsovací jehla, úhelník nebo křída
  • 2) svislé měřítko
  • 3) kružítko
  • 4) nádrh (výškoměr)
  • 5) důlčík, kladivo
  • 6) hledač středu
  • 7) podložky – šroubové a prizmatické

 

Měření úhlů:

  • Úhelník 90 stupňů
  • Příložník, úhelník
  • Obloukový úhloměr
  • Univerzální úhloměr