Rusko a historie Ruska (SSSR)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

zemepis

 

Otázka: Rusko a historie Ruska (SSSR)

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): jozkapodpasem

 

RUSKO

  • Oficiální název je Ruská federace
  • Největší stát světa
  • Rozkládá se na východní Evropě a téměř celé severní Asii
  • Hlavní město – Moskva
  • přibližně 17,1 mil km² a 145 mil obyvatel
  • 85 územních subjektů, z nichž je 22 republik
  • 9 časových pásem
  • Prezident: Vladimir Putin

 

FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

Reliéf

  • povrch je převážně rovinatý v evropské části Ruska leží Východoevropská nížina, od asijské části ji odděluje pohoří Ural
  • hranice mezi Evropou a Asií: Bajdaratský záliv, řeka Bajdarata, východní úpatí Uralu, horní tok řeky Ural, Mugodžarské vrchy, řeka Emba, pobřeží Kaspického moře, řeka Kuma, Kumo-manyčská sníženina, řeka Don, Azovksé moře,Kerčský průliv
  • na východ od Uralu leží jedna z největších nížin světa – bažinatá Západosibiřská rovina
  • směrem na východ a jih se povrch zvyšuje -> v asijské části je Středosibiřská vysočinaKavkaz(Elbrus – 5 642 m), který zasahuje i do evropského Ruska. Dále pohoří Altaj s četnými ledovcovými jezery
  • Sopečné Středokamčatské pohoří (sopka Ključevskaja)
  • Nejnižší bod – proláklina Kaspického moře (- 28 m)
  • Poloostrovy – Kola, Čukotka, Kamčatka, Tajmyr, Kanin…
  • Ostrovy – Kurilské ostrovy, Nová země, Jižní ostrov, Sachalin…

 

Klima

  • většina území se nachází v mírném pásu, na severu v polárním a subpolárním a oblast Černého moře je v subtropickém pásu
  • chladné kontinentální klima s velkými teplotními rozdíly
  • jaro a podzim o něco studenější než ve střední Evropě, ale zimy hodně chladné a kruté
  • Černomořská oblast a jihovýchod – zimy mírné a léta teplá
  • Téměř 2/3 Ruska pokrývá permafrost
  • Sibiř a Dálný východ – věčně zmrzlá půda -> problémy při výstavbě

 

Vodstvo

  • moře tří světových oceánů– Severního ledového, Tichého a Atlantského
  • Kaspické, Azovské, Černé, Bílé, Japonské, Čukotské, Ochotské, Baltské, Barentsovo, Beringovo, Karské a Ochotské moře
  • Nejdelší řeka: Ob (s Irytšem 5410 km), nejvodnatější Jenisej
  • Amur, Lena, Volha, Dněpr, Don, Severní Dvina
  • Ob, Jenisej, Lena (Sibiřské řeky) – jarní tání -> způsobují záplavy
  • Největší jezero – Kaspické moře; nejhlubší – Bajkal (1637 m)

 

SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA

Hlavní organizace, kterých je členem

  • SNS – Společenství nezávislých států
    • organizace zahrnující 9 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu
    • spíše symbolický význam ve smyslu návaznosti na SSSR, zóna volného obchodu
  • EU – Rusko není členem, ale Až do propuknutí krize na Ukrajině budovaly EU a Rusko   strategické partnerství
  • NATO – také není členem, spíše protipól (pozůstatek studené války), NATO chrání členy před ruskou aktivitou (armáda ČR v Pobaltí)
    • je „členem“ Rady NATO – Rusko, která byla založena za účelem bezpečnostních záležitostí,

 

Obyvatelstvo

  • Cca 145 mil.
  • Nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva – 70 % v evropské části; Sibiř téměř liduprázdná
  • Národnostní menšiny – Tataři, Ukrajinci, Čuvaši, Bělorusové
  • Porodnost je 1.7
  • 31 jazyků – Oficiálním jazykem celého státu je ruština
  • Jediným oficiálním písmem je cyrilice
  • Náboženství – převládá pravoslavné křesťanství

 

HOSPODÁŘSTVÍ

Zemědělství

  • vysoké % zaměstnanosti
  • Centrální Rusko – úrodné černozemě – obilnice
  • Oblasti okolo Volhy – produkce cukrové třtiny, slunečnice, brambory – alkohol
  • Severní Kavkazsko – oblast okolo Azovského a Kaspického moře – subtropické klima – ovoce, vinná réva…
  • Obrovské zásoby dřeva
  • Ruské rybářské loďstvo patří k největším na světě
  • Kolchoz – v SSSR forma kolektivního zemědělství (jako JZD v ČSSR)

 

Průmysl

  • Především těžký průmysl
  • Těžba energetických surovin; obrovské zásoby ropy a zemního plynu
  • Dřevozpracující průmysl
  • Zásoby černého i hnědého uhlí na střední a východní Sibiři (Jakutsko), v Kuzněcké a Kansko-ačinské pánvi
  • Donbas – rozsáhlý těžební a průmyslový region
  • Zásoby železných rud na hranicích s Ukrajinou a na jižní Sibiři.
  • Těžba zlata, niklu, cínu, bauxitu, platiny
  • Vodní elektrárny – Jenisej, Volha

 

Významné oblasti:

  • Moskva a okolí – rozvojové centrum, dopravní uzly, kulturní centrum
  • Jižní Ural – těžký průmysl, vojenské strojírenství, dodnes některá města nepřístupná cizincům kvůli vojenskému programu; Jekatěrinburg, Čeljabinsk
  • Volžsko – vjatský region a Povolží – těžba ropy a zemního plynu -> plynovody, ropovody až do západní Evropy; Volgograd, Toľjatti

 

Kaliningradská oblast:

  • Ruská exkláva na pobřeží Baltského moře; sousedí s Litvou a Polskem
  • Patřila Německu, ale Sověti oblast 1945 dobyli a dnes je to pro Rusko strategická oblast, protože místí přístavy jsou jediné ruské přístupy k Baltskému moři, které přes zimu nezamrzají.

 

Doprava

  • Nedostatek kvalitních silnic -> železnice
  • Transsibiřská magistrála – nejdelší železnice světa – z Moskvy do Vladivostoku – 9288 km
  • Bajkalsko-amurská magistrála
  • Země vlastní jedinou flotilu atomových ledoborců na světě
  • Loďstvo – Největšími přístavy -> Novorossijsk, St. Petěrburg

 

Anexe Krymu

  • Vyvrcholení politické krize na poloostrově Krymu na jaře 2014. Krym nyní patří de jure Ukrajině, ale de facto Rusku a v podstatě právě jen Rusko, které tuto událost představovalo jako obranu etnicky ruských obyvatel Krymu, a pár dalších zemí dosud uznalo ruskou anexi poloostrova.

 

SSSR

  • Svaz sovětských socialistických republik
  • eurasijský stát, který existoval v 1922 až 1991
  • První vůdce – V. I. Lenin (vznik gulagů), po jeho smrti nastoupil J. V. Stalin. Ten zahájil rozsáhlou industrializaci spojenou s plánovanou ekonomikou a politickým útlakem a rozšiřoval gulagy, ve kterých zahynuly miliony lidí (gulag představoval tábory produkující otrockou práci)
  • Po druhé světové válce se stal Sovětský svaz jednou ze dvou světových velmocí a podílel na studené válce, dlouhém ideologickéma politickém boji se Spojenými státy, v němž nakonec neuspěl
  • Na konci 80. let se poslední sovětský vůdce Michail Gorbačovpokusil stát reformovat, ale Sovětský svaz se zhroutil a byl rozpuštěn. (zánik – 26. prosince 1991)
  • Rozpad přinesl pro postsovětské republiky obrovské ekonomické a hospodářské potíže

 

 SSSR v 2. sv. válce

  • Pakt Molotov-Ribbentrop – „Pakt o neútočení“ (8.1939)
    • Německo mělo otevřené dveře k invazi do západní a severní Evropy. Hospodářské dohody mu zajistily přísun strategických surovin a Sovětskému svazu zajistily dodávky strojů a zařízení. Došlo také ke spolupráci na vojenské úrovni
  • Sovětská invaze do Polska
  • Vojenská operace; zatímco nacisté zatočili na Polsko ze západu, SSSR to vzalo z východu
  • Invaze skončila rozdělením území Polska mezi Německo a SSSR a zánikem Druhé Polské republiky.
  • Sověti se drželi všech spojeneckých dohod, ale i tak je 6.1941 Německo napadlo
  • Blokáda Leningradu – Němcům nevyšel přímý útok, a tak město 900 dní obléhali a při to zemřelo hlady asi milion lidí.
  • Útok na Moskvu – první významný neúspěch německé pozemní armády
  • 1942 – Současný útok na Kavkaz a Stalingrad. Cílem bylo ovládnout ropná pole v Povolží a Zakavkazsku. Plán současného útoku se většinou hodnotí jako hrubá chyba Hitlera, Němci tím rozdělili síly do dvou směrů.
  • Kavkaz – Němcům se podařilo vystoupit dokonce až na Elbrus a zapíchnout zde vlajku s hákovým křížem, po neúspěchu u Stalingradu se ale museli stáhnout i z Kavkazu, aby nebyli Rudou armádou odříznuti.
  • Září 1942–únor 1943– bitva u StalingraduNejvětší německá porážka na východní frontě. německá vojska kapitulovala a celá armáda padla do zajetí
  • Červenec 1943– bitva u Kurska. Sověti zatlačili Němce daleko na západ a ti se už na východní frontě nevzchopili.