Rusko a nástupnické státy bývalého SSSR

 

Otázka: Rusko a nástupnické státy bývalého SSSR

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Filip

 

Historický vývoj

• 1922 – vznik SSSR (Svaz sovětských socialistických republik)
• po druhé světové válce jedna ze dvou supervelmocí
• nadvláda jedné strany (70 let) – centrum Moskvy ovládalo šestinu světa
• sovětský centralismus – pozastavil vývoj hospodářství a společnosti → hospodářské problémy, nízká životní úroveň
• zaměření na kvantitu
• 1985 – Perestrojka (hospodářská a politická reforma, M. S. Gorbačov) – úkolem byla především restrukturalizace sovětské ekonomiky
• 1991 – rozpad SSSR na jednotlivé státy → konec studené války
• 1991 – dohoda o vzniku SNS (Společenství nezávislých států) – symbolický význam, organizace zahrnující devět z patnácti bývalých svazových republik Sovětského svazu
• SNS tvoří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán
• sídlem SNS je Minsk

 

Rozdělení postsovětského prostoru

• Rusko – bývalé jádro říše, usiluje opět o velmocenské postavení
• baltské státy – zcela se odpoutaly a zařadily se do euroatlanských struktur
• východoevropské státy – na pomezí vlivu západu a východu, pravoslaví
• kavkazské státy – rozdílné vztahy, separatismus
• středoasijské státy – nekomunistické aristokracie, ekonomické vazby na Rusko, islám

 

Ruská federace

• zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii
• hlavní město: Moskva
• počet obyvatel: 146,1 milionů (9. nejlidnatější země světa)
• hustota zalidnění: 8,56 obyvatel/km²
• rozloha: 17 098 246 km² (největší stát světa, 12% souše)
• 85 samosprávných celků, z toho 22 republik
• státní zřízení: federativní prezidentská republika (Vladimir Putin)
• velké regionální i sektorové disproporce
• vývoj po rozpadu SSSR umožnil rozkradení majetku → „noví Rusové“
• členství v organizacích: stálý člen Rady bezpečnosti OSN, SNS, G20, OBSE, OSKB, SCO, APEC a další
• úřední jazyk: ruština
• měna: Ruský rubl (RUB)
• 11 časových pásem
• sousední země: Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko a Severní Korea (prostřednictvím Kaliningradské oblasti ještě Litva a Polsko)

 

Přírodní poměry – povrch

• Ural tvoří přirozenou hranici mezi Evropou a Asií
• roviny – 70%, Východoevropská tabule, Západosibiřská tabule, Severosibiřská tabule
• Středosibiřská vysočina
• západní polovina – roviny, ovlivněno pevninským ledovcem
• východní polovina – hornatá, chladná, permafrost, řídce osídlena
• rozsáhlé lesy
• nejvyšší hora: Elbrus (5642 m n. m)
• nejnižší bod: Kaspické moře (-28 m n. m)
• pohoří: Velký Kavkaz (Elbrus 5642 m n. m.), Ural, Středosibiřská vysočina, Verchojanské pohoří, Kolymské pohoří, Altaj, Sajany, Jabloňové pohoří, Sichote Aliň, Středoruská vrchovina
• nížiny: Západosibiřská nížina, Kaspická nížina, Východoevropská nížina
• mysy:
  • S – Čeljuskinův (pol. Tajmyr)
  • V – Děžněvův (Čukotka)

• ostrovy: Kurily, Nová Země, Sachalin, Severní Země, Novosibiřské ovy, Wrangelův ostrov, Kolgujev
• poloostrovy: Kamčatka, Čukotka, Tajmyr, Jamal, Kola, Kanin, Oněžský poloostrov

 

Přírodní poměry – vodstvo

• řeky: Volha, Ob, Jenisej, Lena, Amur, Ural, Kolyma, Lena, Don, Severní Dvina, Pečora, Něva
• řeky sibiřského typu – často zamrzají – záplavy, velká bezodtoká oblast
• úmoří:
  • Severní ledový oceán – Dvina, Pečora, Ob, Jenisej, Lena
  • Atlantiku – Něva, Záp. Dvina, Dněpr, Don
  • Černého moře – Amur
  • Kaspické moře – bezodtoková oblast – Volha

• řeky dosahují maxima koncem jara (roztává sněhová pokrývka)
• vodní toky přitékající z vysokých hor – maxima v létě
• Amur – má monzunový režim odtoku (maxima koncem léta, monzunové deště)
• nejdelší řeka – Ob + Irtyš
• velké řeky – využívají se pro dopravu, zavlažování zemědělské půdy, bohatá zásobárna – největší hydroelektrárny na Jeniseji a Angaře
• jezera: Bajkal (nejhlubší jezero na světě, -1637 m, 1/5 světových zásob sladké vody, největší zásobárna pitné vody na světě), Ladožské (největší evropské jezero), Oněžské, Čudské, Kaspické moře (největší bezodtokové jezero světa, 368 000km²)
• oceány: Severní ledový, Tichý, Atlantský
• zálivy: Obský záliv
• průlivy: Tatarský, Kurilský, Beringův

 

Přírodní poměry – podnebí

• polární, subpolární, mírný a subtropický pás
• převažuje kontinentální podnebí, velké rozdíly mezi létem a zimou
• ovlivněno teplými mořskými proudy
• severovýchodní Sibiř až -70°C
• střední Rusko – chladné zimy, velmi horká léta, málo srážek
• oblast Černého moře – mírné zimy, příjemné teplá léta
• Sibiř – extrémní zimy, léto krátké s četnými srážkami, permafrost – trvale zamrzlá půda (problém ve stavebnictví)
• nejchladnější oblasti Evropy a Asie
• teploty od -70°C až do + 30°

 

Přírodní poměry – biomy

• 1/3 území – tajga (jehličnatý les)
• smíšené lesy a lesostepi
• step – zemědělství, černozemě, málo srážek
• polopouště – ústí Volhy, sever Kaspického moře
• tundra – nejsevernější oblasti, bezlesé
• permafrost – trvale zamrzlé půdy, Sibiř

 

Obyvatelstvo

• průměrná hustota zalidnění je nízká
• 70% obyvatel žije v evropské části – Moskva, Petrohrad, Povolží, Ural
• mnohonárodnostní stát – více než 100 národů
• 80% obyvatel tvoří Rusové, 3,7% Tataři, 1,4% Ukrajinci, Baškirové, Čuvaši, Čečenci, Arméni …
• jazyk: ruština, jazyky jednotlivých autonomních oblastí a republik
• náboženství: převažuje pravoslaví, islám, buddhismus a judaismus
• přistěhovalecká populace v Rusku třetí největší na světě a činí 11,6 milionu lidí
• průměrná délka života 71 let s výrazným rozdílem mezi pohlavími: 65 let u mužů a 77 u žen
• úmrtnost i porodnost je vyšší než u většiny evropských zemí
• Rusko oficiálně hovoří 31 jazyky
• jediným oficiálním písmem je cyrilice, v níž musí být zapisovány úřední dokumenty
• v některých oblastech i latinka
• 54 % ruské pracovní síly dosáhlo vysokoškolského vzdělání (nejvyšší počet na světě)
• míra gramotnosti v Rusku je okolo 99,4 %

 

Sídla

• Evropská část
• severní přístavy zamrzají (kromě Murmansku)
• Volha – S-J směr, ústí do bezodtokého Kaspického m.
• i přes rozsáhlý přístup k mořím, Rusko uplatňuje vazby s Evropou pouze jako vnitrozemský stát – železnice, silnice, produktovody
• hranici mezi Evropou a Asií tvoří Ural, řeka Ural, řeka Emba
• severní pobřeží – Barentsovo moře
• exkláva – oblast Kaliningrad mezi Polskem a Litvou, dříve Východní Prusko

a) Region Moskva

• nadnárodní význam
• 1/5 průmyslové hodnoty Ruska, patří mezi nejdražší světová centra
• přibližně 9 milionů obyvatel
• ložiska hnědého uhlí
• obklopeno hustými lesy
• průmysl energetický, chemický a strojírenský
• zemědělství a rekreace – nečernozemní střed
• sídlo patriarchy ruské pravoslavné církve
• Kreml, památky
• významná města: Vladimír, Rjazaň, Ivanov

b) Region jižního Uralu

• významná průmyslová oblast – těžba rud (Fe, Cu), barevné kovy, platina, zlato
• hutnictví, strojírenství, vojenský průmysl
• významná města: Jekatěrinburg, Čeljabinsk, Magnitogorsk, Perm, Ufa

c) Region Petrohrad

• „Benátky severu“
• kulturní a politické centrum, cestovní ruch
• významné památky
• 5 mil. obyvatel
• dříve hlavní město
• přístav, který v zimě nezamrzá
• ne řece Něvě
• založeno Petrem Velikým – francouzská architektura

d) Region Povolží

• centrum strojírenství a chemického průmyslu – ropa, zemní plyn, draselné soli
• Volha – velký význam (doprava, energetika), přehrady, kanály
• ropovod Družba
• významná města: Kazaň, Samara, Nižní Novgorod, Volgograd
• autonomní republiky: Tatarstán, Baškotostán, Marijsko, Udmurtsko

e) Černozemní střed

• Donská a Kubáňská oblast (mezi Donem a Kavkazem) – jedna z nejúrodnějších oblastí Evropy
• pšenice, kukuřice, slunečnice
• významná města: Voroněž, Rostov na Donu, Krasnodar

f) Region sever

• tajga – obrovské zásoby dřeva
• Pečorská pánev – těžba černého uhlí
• Karélie – dříve finská oblast, jezera
• přístavy: Archangelsk (Bílé moře), Murmansk – přístav v zimě nezamrzá (Golfský proud), havárie atomové ponorky Kursk 2005
• poloostrov Kola – těžba apatitu

g) Severní Kavkazsko

• pestré národnostní složení
• snahy o odtržení Ruska
• Dagestán, Čečensko, Severní a Jižní Osetie
• Soči – ZOH 2014 – strach o bezpečí sportovců
• pastevectví

 

Asijská část

• 2/3 území tvoří tajga a tundra
• téměř neobydleno (1/5 obyvatel)
• původní obyvatelé – Evenkové, Jakuti, Čukčové
• nedostatečná dopravní síť
• Transsibiřská magistrála – nejdelší železnice světa (Moskva – Vladivostok), 9 298 km
• obrovské nerostné bohatství – není celé zmapováno, těžce dobyvatelné
• chybí investice do výstavby infrastruktury a měst
• osídlení podél magistrály a velkých řek
• Bajkalsko-amurská magistrála (BAM)

a) Západosibiřská rovina

• převážně tajga s rašeliništi a se statisíci jezery
• jedno z největších nalezišť ropy a zemního plynu na světě
• Kuzbas – Kuzněcká černouhelná pánev – metalurgie a chemický průmysl
• stepi – celiny – pěstování pšenice a chov skotu

b) Východní Sibiř

• hornatá, cca 40 % Ruska
• hospodářství je založeno na těžbě dřeva, rud, drahých kovů a uhlí
• výroba levné elektrické energie z vodních zdrojů
• spolu s tepelnými elektrárnami tvoří jednu z největších energetických základen na světě (instalovaný výkon přesahuje 35 000 MW)
• nejdůležitějšími centry jsou Krasnojarsk a Irkutsk (na Transsibiřské magistrále)

c) Dálný východ

• trvale chladné podnebí => omezení hospodářství, extrémně periferní oblast Ruska
• dominuje těžební průmysl – zlato, diamanty, rudy
• obydleny jižní části podél BAM a TSM
• východní pobřeží – intenzivní rybolov
• Jakuti, Čukčové, Evenkové – původní obyvatelé

 

Průmysl

• průmysl se podílí 30% na tvorbě HDP
• pozice globálně klesá, ale stále má jednu z nejrozsáhlejších průmyslových výrob na světě
• nejvýznamnější ložiska surovin – asijská část Ruska
• ropa a plyn – Západosibiřská nížina, největší světový producent plynu
• černé uhlí – Kuzbas, Sibiř (Kuzněcká, Lenská, Tunguská pánev)
• železná ruda – Ural, Kursk (Kurská magnetická anomálie – nefungují kompasy, mnoho rudy)
• měď – Ural
• diamanty, zlato – Sibiř
• platina – severní Ural, 2. na světě (1/4)
• také titan, stříbro, nikl, chrom, wolfram, soli a fosfáty
• největší význam má těžební průmysl
• velké zásoby fosilních paliv
• dominují tepelné elektrárny (75%), dále hydroelektrárny (kaskáda Volžsko-Kamská a Angarsko-Jenisejská), jaderné (11%)
• strojírenství – Moskevská oblast, Petrohrad, Povolží, Ural, Novosibirsk
• hutnictví – Kurská oblast, Ural, západní Sibiř
• chemický průmysl – petrochemie, hnojiva, plasty
• dřevoprůmysl – Ural, Sibiř
• textilní průmysl – Petrohrad
• potravinářský průmysl – Povolží
• automobily Lada (Moskva), lodě (Petrohrad)
• převažuje export
• devátá nejsilnější ekonomika na světě

 

Zemědělství

• vyrovnaný podíl rostlinné a živočišné výroby
• zemědělská půda – 13% rozlohy
• orná půda 8%, louky a pastviny 5%
• světová obilnice – pšenice, ječmen, oves, kukuřice
• nejlepší podmínky má oblast jižně od Moskvy (brambory, žito, oves) až Předkavkazsko (ovoce, zelenina, víno, tabák)
• jih západní Sibiře (živočišná výroba)
• chov skotu, prasat, ovcí a koní
• rybolov – východní moře (losos, sleď), Volha (kaviár)

 

Doprava

• špatná infrastruktura
• železnice – TSM, BAM
• letecká – Moskva, Petrohrad
• námořní přístavy – Archangelsk, Murmansk, Vladivostok, Rostov, Petrohrad
• potrubní – ropa a zemní plyn do Evropy

 

Ohniska konfliktů

• Kavkazsko
• Krym
• Jaderná kontaminace Uralu
• Černobyl
• Volha
• Bajkal
• Sibiř

 

Ukrajina

• město: Kyjev
• 45,6 mil. obyvatel
• unitární stát (24 oblastí, Kyjev, Sevastopol, Krymská autonomní republika)
• jazyk: ukrajinština
• Ukrajinci, Rusové, Krymští Tataři
• energetika: 49 % z vodních zdrojů, 44 % nukleární zdroje
• 57 % povrchu státu tvoří orná půda
• většina tvořena velmi kvalitní hlubokou černozemí vytvořenou na spraších
• kdysi produkovala 30 % zemědělské produkce SNS
• pšenice, ječmen, cukrová řepa, brambory, kukuřice, slunečnice
• skot, mléčné výrobky, na Krymu vinařství

 

Západní Ukrajina

• silná menšina Poláků ve Lvově
• žije zde několik tisíc Čechů od 2. pol. 19. stol.
• Volyňsko-podolská plošina – zemědělství
• Východní Karpaty – hornaté území
• Lvov a Brest (Bělorusko) – produktovody z Ruska, železnice

 

Východní Ukrajina

• cca 1/3 obyvatel tvoří Rusi
• Donbas – Doněcká oblast – tradiční těžba černého uhlí (zasahuje do Ruska)
• rozsáhlá průmyslová oblast nadstátního významu, energetika
• krajina silně přeměněná člověkem
• Doněck, Charkov, Rostov na Donu (Rus.) – velká hustota obyvatel
• problémy s nedostatkem vody, odpady, ekologie

 

Střední Ukrajina

• povodí řeky Dněpru
• centrem Kyjev, Dněpropetrovsk
• intenzivní smíšené zemědělství
• severně od Kyjeva na řece Pripjať leží Černobyl
• Krivij Rih a Nikopoľ – těžba Fe a Mn
• Oděsa – nejvýznamnější přístav, průmyslová oblast

 

Krym

• 60 % Rusů
• žádají opětovné připojení k Rusku
• do stalinovské éry obýván Krymskými Tatary, pak násilně vystěhováni
• Kerčský průliv

 

Středoasijské republiky

• Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán

 

Dějiny

• od 4. století turkické kmeny
• součástí Mongolské říše, Sámanovské říše atd.
• později pod vlivem Ruska – likvidace místních kultur
• jedná se o státy bývalého Sovětského svazu

 

FG

• oblast od Kaspického moře po pohoří Ťan Šan a Pamír
• nížiny: Turanská, Kaspická
• pouště: Kyzylkum, Karakum
• Kazašská plošina
• vnitrozemské státy s kontinentálním podnebím
• malé množství srážek – polopouštní oblasti (monzunové deště zachycují Himaláje)
• řídká říční síť – řeky vysychají, popř. jsou využívány k zavlažování – výjimkou řeky Syrdarja, Amudarja napájené horskými ledovci

 

Ekonomika

• zemědělství – pastevectví, rostlinná výroba možná jen s umělým zavlažováním, bavlník (náročný na vodu), tabák
• díky intenzivnímu zemědělství se potýká s ekologickými problémy (zasolování půd, vysýchání vodních toků a jezer) – Aralské jezero
• v některých oblastech naleziště ropy a zemního plynu
• velké množství nerostných surovin (Kazachstán)
• těžební průmysl, textilní průmysl

 

Kazachstán

• republika
• 17 mil. obyvatel
• 6 obyvatel/km²
• Kazaši (65%) – muslimové, Rusové (21%) – pravoslavní křesťané, Ukrajinci (2%)
• hlavní město: Astana
• symbol rozmachu velmi moderní hlavní město Astana v kontrastu k chudým částem země

 

Uzbekistán

• republika
• 29 mil. obyvatel
• 63 obyvatel/km² – nerovnoměrné osídlení, většina ve Ferganské dolině a Taškentské oblasti
• 88% islám, 9% pravoslaví
• Uzbeci
• hlavní město: Taškent

 

Turkmenistán

• 80% území pouště
• 5,4 mil. obyvatel
• islám (90%), pravoslaví (7%)
• Turkmeni (77%)
• hlavní město: Ašchabad

 

Kyrgyzstán

• 90% území v nadmořské výšce nad 1500 m. n. m.
• 5,2 mil. obyvatel
• 26 obyvatel/km²
• islám (77%), pravoslaví (18%)
• Kyrgyzové (67%)
• hlavní město: Biškek

 

Tádžikistán

• 93% území hory (Pamír, Ťan-Šan), na 7% území žije 90% obyvatelstva
• 7,7 mil. obyvatel
• Tádžikové (80%), 90% islám
• hlavní město: Dušanbe

 

Zakavkazsko

Arménie

• v 17. stol. byla rozdělena mezi Turecko a Persii
• počátkem 19. stol. připadla východní Arménie Gruzii (carské Rusko)
• Arméni, žijící na území Turecka byli v letech 1890 – 1922 systematicky vyvražďováni – při genocidě přišlo o život 1,5 mil. lidí (genocida= úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny
• 1988 – zemětřesení o síle 7,2 stupně RS – 50 000 obětí
• 1989 – anexe (=násilné připojení) Náhorního Karabachu Armény – Ázerbájdžánské území => 1991 – 1994 válka
• 1991 – rozpad SSSR => nezávislost
• okupace Nachičevanu
• město: Jerevan
• 3,2 mil. obyvatel, 1,3 % Kurdů
• 301 n. l. první stát, který přijal za státní náboženství křesťanství
• velmi hornatá země, obtížně se zakládají pole

 

Ázerbájdžán

• od 4. stol rozšířeno křesťanství, od 7. stol. Arabové => násilná islamizace
• 1828 severní část připojena k Rusku, jižní součásti Iránu
• 1919 uznání nezávislosti Ázerbájdžánu západními mocnostmi
• město: Baku
• 9,1 mil obyvatel
• náboženství: šíitský islám, 85 % obyvatel
• těžba ropy
• motorem hospodářství nyní stavebnictví, především v Baku
• exkláva Nachičevan – okupován Armény (exkláva= území oddělené od celku a obklopené jiným územím)

 

Gruzie

• do 6. stol. Kavkazká Ibérie, 340 n. l. přijato křesťanství, 7. stol. příchod Arabů, část obyv. islamizováno
• 1920 SSSR uznalo Gruzii za nezávislý stát, za podmínek, že bude v Gruzii povolena bolševická politická strana
• SSSR porušili všechny podmínky a získali Gruzii vojenskou silou
• vznik Abcházie, Adžárie a Jižní Osetie – ruské autonomní oblasti
• 1990 vyhlášena nezávislost Gruzie
• 2008 válka v Jižní Osetii, na osetskou stranu se přidalo Rusko – vytlačili Gruzínce z J. Osetie
• Rusko uznalo Abcházii a Jižní Osetii za samostatné státy
• město: Tbilisi
• 4,6 mil. obyvatel
• 40 % EAO v zemědělství, potravinářský a automobilový průmysl
• významný export Fe rudy, jedno z nej. ložisek manganu na světě
• ČR vyváží do Gruzie zbraně, Rusko nám hrozí sankcemi