Rusko a nástupnické státy bývalého SSSR

zemepis

 

Otázka: Rusko a nástupnické státy bývalého SSSR

Předmět: Zeměpis

Přidal(a): Filip

 

Historický vývoj

  • 1922 – vznik SSSR (Svaz sovětských socialistických republik)
  • po druhé světové válce jedna ze dvou supervelmocí
  • nadvláda jedné strany (70 let) – centrum Moskvy ovládalo šestinu světa
  • sovětský centralismus – pozastavil vývoj hospodářství a společnosti → hospodářské problémy, nízká životní úroveň
  • zaměření na kvantitu
  • 1985 – Perestrojka (hospodářská a politická reforma, M. S. Gorbačov) – úkolem byla především restrukturalizace sovětské ekonomiky
  • 1991 – rozpad SSSR na jednotlivé státy → konec studené války
  • 1991 – dohoda o vzniku SNS (Společenství nezávislých států) – symbolický význam, organizace zahrnující devět z patnácti bývalých svazových republik Sovětského svazu
  • SNS tvoří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán
  • sídlem SNS je Minsk

 

Rozdělení postsovětského prostoru

  • Rusko – bývalé jádro říše, usiluje opět o velmocenské postavení
  • baltské státy – zcela se odpoutaly a zařadily se do euroatlanských struktur
  • východoevropské státy – na pomezí vlivu západu a východu, pravoslaví
  • kavkazské státy – rozdílné vztahy, separatismus
  • středoasijské státy – nekomunistické aristokracie, ekonomické vazby na Rusko, islám

 

Ruská federace

  • zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii
  • hlavní město: Moskva
  • počet obyvatel: 146,1 milionů (9. nejlidnatější země světa)
  • hustota zalidnění: 8,56 obyvatel/km2
  • rozloha: 17 098 246 km² (největší stát světa, 12% souše)
  • 85 samosprávných celků, z toho 22 republik
  • státní zřízení: federativní prezidentská republika (Vladimir Putin)
  • velké regionální i sektorové disproporce
  • vývoj po rozpadu SSSR umožnil rozkradení majetku → „noví Rusové“
  • členství v organizacích: stálý člen Rady bezpečnosti OSN, SNS, G20, OBSE, OSKB, SCO, APEC a další
  • úřední jazyk: ruština
  • měna: Ruský rubl (RUB)
  • 11 časových pásem
  • sousední země: Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko a Severní Korea (prostřednictvím Kaliningradské oblasti ještě Litva a Polsko)

 

Přírodní poměry – povrch

  • Ural tvoří přirozenou hranici mezi Evropou a Asií
  • roviny – 70%, Východoevropská tabule, Západosibiřská tabule, Severosibiřská tabule
  • Středosibiřská vysočina
  • západní polovina – roviny, ovlivněno pevninským ledovcem
  • východní polovina – hornatá, chladná, permafrost, řídce osídlena
  • rozsáhlé lesy
  • nejvyšší hora: Elbrus (5642 m n. m)
  • nejnižší bod: Kaspické moře (-28 m n. m)
  • pohoří: Velký Kavkaz (Elbrus 5642 m n. m.), Ural, Středosibiřská vysočina, Verchojanské pohoří, Kolymské pohoří, Altaj, Sajany, Jabloňové pohoří, Sichote Aliň, Středoruská vrchovina
  • nížiny: Západosibiřská nížina, Kaspická nížina, Východoevropská nížina
  • mysy:
    • S – Čeljuskinův (pol. Tajmyr)
    • V – Děžněvův (Čukotka)
  • ostrovy: Kurily, Nová Země, Sachalin, Severní Země, Novosibiřské ovy, Wrangelův ostrov, Kolgujev
  • poloostrovy: Kamčatka, Čukotka, Tajmyr, Jamal, Kola, Kanin, Oněžský poloostrov

 

Přírodní poměry – vodstvo

  • řeky: Volha, Ob, Jenisej, Lena, Amur, Ural, Kolyma, Lena, Don, Severní Dvina, Pečora, Něva
  • řeky sibiřského typu – často zamrzají – záplavy, velká bezodtoká oblast
  • úmoří:
    • Severní ledový oceán – Dvina, Pečora, Ob, Jenisej, Lena
    • Atlantiku – Něva, Záp. Dvina, Dněpr, Don
    • Černého moře – Amur
    • Kaspické moře – bezodtoková oblast – Volha
  • řeky dosahují maxima koncem jara (roztává sněhová pokrývka)
  • vodní toky přitékající z vysokých hor – maxima v létě
  • Amur – má monzunový režim odtoku (maxima koncem léta, monzunové deště)
  • nejdelší řeka – Ob + Irtyš
  • velké řeky – využívají se pro dopravu, zavlažování zemědělské půdy, bohatá zásobárna – největší hydroelektrárny na Jeniseji a Angaře
  • jezera: Bajkal (nejhlubší jezero na světě, -1637 m, 1/5 světových zásob sladké vody, největší zásobárna pitné vody na světě), Ladožské (největší evropské jezero), Oněžské, Čudské, Kaspické moře (největší bezodtokové jezero světa, 368 000km2)
  • oceány: Severní ledový, Tichý, Atlantský
  • zálivy: Obský záliv
  • průlivy: Tatarský, Kurilský, Beringův

 

Přírodní poměry – podnebí

  • polární, subpolární, mírný a subtropický pás
  • převažuje kontinentální podnebí, velké rozdíly mezi létem a zimou
  • ovlivněno teplými mořskými proudy
  • severovýchodní Sibiř až -70°C
  • střední Rusko – chladné zimy, velmi horká léta, málo srážek
  • oblast Černého moře – mírné zimy, příjemné teplá léta
  • Sibiř – extrémní zimy, léto krátké s četnými srážkami, permafrost – trvale zamrzlá půda (problém ve stavebnictví)
  • nejchladnější oblasti Evropy a Asie
  • teploty od -70°C až do + 30°

 

Přírodní poměry – biomy

  • 1/3 území – tajga (jehličnatý les)
  • smíšené lesy a lesostepi
  • step – zemědělství, černozemě, málo srážek
  • polopouště – ústí Volhy, sever Kaspického moře
  • tundra – nejsevernější oblasti, bezlesé
  • permafrost – trvale zamrzlé půdy, Sibiř

 

Obyvatelstvo

  • průměrná hustota zalidnění je nízká
  • 70% obyvatel žije v evropské části – Moskva, Petrohrad, Povolží, Ural
  • mnohonárodnostní stát – více než 100 národů
  • 80% obyvatel tvoří Rusové, 3,7% Tataři, 1,4% Ukrajinci, Baškirové, Čuvaši, Čečenci, Arméni …
  • jazyk: ruština, jazyky jednotlivých autonomních oblastí a republik
  • náboženství: převažuje pravoslaví, islám, buddhismus a judaismus
  • přistěhovalecká populace v Rusku třetí největší na světě a činí 11,6 milionu lidí
  • průměrná délka života 71 let s výrazným rozdílem mezi pohlavími: 65 let u mužů a 77 u žen
  • úmrtnost i porodnost je vyšší než u většiny evropských zemí
  • Rusko oficiálně hovoří 31 jazyky
  • jediným oficiálním písmem je cyrilice, v níž musí být zapisovány úřední dokumenty
  • v některých oblastech i latinka
  • 54 % ruské pracovní síly dosáhlo vysokoškolského vzdělání (nejvyšší počet na světě)
  • míra gramotnosti v Rusku je okolo 99,4 %

 

Sídla

  • Evropská část
  • severní přístavy zamrzají (kromě Murmansku)
  • Volha – S-J směr, ústí do bezodtokého Kaspického m.
  • i přes rozsáhlý přístup k mořím, Rusko uplatňuje vazby s Evropou pouze jako vnitrozemský stát – železnice, silnice, produktovody
  • hranici mezi Evropou a Asií tvoří Ural, řeka Ural, řeka Emba
  • severní pobřeží – Barentsovo moře
  • exkláva – oblast Kaliningrad mezi Polskem a Litvou, dříve Východní Prusko

a) Region Moskva

  • nadnárodní význam
  • 1/5 průmyslové hodnoty Ruska, patří mezi nejdražší světová centra
  • přibližně 9 milionů obyvatel
  • ložiska hnědého uhlí
  • obklopeno hustými lesy
  • průmysl energetický, chemický a strojírenský
  • zemědělství a rekreace – nečernozemní střed
  • sídlo patriarchy ruské pravoslavné církve
  • Kreml, památky
  • významná města: Vladimír, Rjazaň, Ivanov

b) Region jižního Uralu

  • významná průmyslová oblast – těžba rud (Fe, Cu), barevné kovy, platina, zlato
  • hutnictví, strojírenství, vojenský průmysl
  • významná města: Jekatěrinburg, Čeljabinsk, Magnitogorsk, Perm, Ufa

c) Region Petrohrad

  • „Benátky severu“
  • kulturní a politické centrum, cestovní ruch
  • významné památky
  • 5 mil. obyvatel
  • dříve hlavní město
  • přístav, který v zimě nezamrzá
  • ne řece Něvě
  • založeno Petrem Velikým – francouzská architektura

d) Region Povolží

  • centrum strojírenství a chemického průmyslu – ropa, zemní plyn, draselné soli
  • Volha – velký význam (doprava, energetika), přehrady, kanály
  • ropovod Družba
  • významná města: Kazaň, Samara, Nižní Novgorod, Volgograd
  • autonomní republiky: Tatarstán, Baškotostán, Marijsko, Udmurtsko

e) Černozemní střed

  • Donská a Kubáňská oblast (mezi Donem a Kavkazem) – jedna z nejúrodnějších oblastí Evropy
  • pšenice, kukuřice, slunečnice
  • významná města: Voroněž, Rostov na Donu, Krasnodar

f) Region sever

  • tajga – obrovské zásoby dřeva
  • Pečorská pánev – těžba černého uhlí
  • Karélie – dříve finská oblast, jezera
  • přístavy: Archangelsk (Bílé moře), Murmansk – přístav v zimě nezamrzá (Golfský proud), havárie atomové ponorky Kursk 2005
  • poloostrov Kola – těžba apatitu

g) Severní Kavkazsko

  • pestré národnostní složení
  • snahy o odtržení Ruska
  • Dagestán, Čečensko, Severní a Jižní Osetie
  • Soči – ZOH 2014 – strach o bezpečí sportovců
  • pastevectví

 

Asijská část

  • 2/3 území tvoří tajga a tundra
  • téměř neobydleno (1/5 obyvatel)
  • původní obyvatelé – Evenkové, Jakuti, Čukčové
  • nedostatečná dopravní síť
  • Transsibiřská magistrála – nejdelší železnice světa (Moskva – Vladivostok), 9 298 km
  • obrovské nerostné bohatství – není celé zmapováno, těžce dobyvatelné
  • chybí investice do výstavby infrastruktury a měst
  • osídlení podél magistrály a velkých řek
  • Bajkalsko-amurská magistrála (BAM)

a) Západosibiřská rovina

  • převážně tajga s rašeliništi a se statisíci jezery
  • jedno z největších nalezišť ropy a zemního plynu na světě
  • Kuzbas – Kuzněcká černouhelná pánev – metalurgie a chemický průmysl
  • stepi – celiny – pěstování pšenice a chov skotu

b) Východní Sibiř

  • hornatá, cca 40 % Ruska
  • hospodářství je založeno na těžbě dřeva, rud, drahých kovů a uhlí
  • výroba levné elektrické energie z vodních zdrojů
  • spolu s tepelnými elektrárnami tvoří jednu z největších energetických základen na světě (instalovaný výkon přesahuje 35 000 MW)
  • nejdůležitějšími centry jsou Krasnojarsk a Irkutsk (na Transsibiřské magistrále)

c) Dálný východ

  • trvale chladné podnebí => omezení hospodářství, extrémně periferní oblast Ruska
  • dominuje těžební průmysl – zlato, diamanty, rudy
  • obydleny jižní části podél BAM a TSM
  • východní pobřeží – intenzivní rybolov
  • Jakuti, Čukčové, Evenkové – původní obyvatelé

 

Průmysl

  • průmysl se podílí 30% na tvorbě HDP
  • pozice globálně klesá, ale stále má jednu z nejrozsáhlejších průmyslových výrob na světě
  • nejvýznamnější ložiska surovin – asijská část Ruska
  • ropa a plyn – Západosibiřská nížina, největší světový producent plynu
  • černé uhlí – Kuzbas, Sibiř (Kuzněcká, Lenská, Tunguská pánev)
  • železná ruda – Ural, Kursk (Kurská magnetická anomálie – nefungují kompasy, mnoho rudy)
  • měď – Ural
  • diamanty, zlato – Sibiř
  • platina – severní Ural, 2. na světě (1/4)
  • také titan, stříbro, nikl, chrom, wolfram, soli a fosfáty
  • největší význam má těžební průmysl
  • velké zásoby fosilních paliv
  • dominují tepelné elektrárny (75%), dále hydroelektrárny (kaskáda Volžsko-Kamská a Angarsko-Jenisejská), jaderné (11%)
  • strojírenství – Moskevská oblast, Petrohrad, Povolží, Ural, Novosibirsk
  • hutnictví – Kurská oblast, Ural, západní Sibiř
  • chemický průmysl – petrochemie, hnojiva, plasty
  • dřevoprůmysl – Ural, Sibiř
  • textilní průmysl – Petrohrad
  • potravinářský průmysl – Povolží
  • automobily Lada (Moskva), lodě (Petrohrad)
  • převažuje export
  • devátá nejsilnější ekonomika na světě

 

Zemědělství

  • vyrovnaný podíl rostlinné a živočišné výroby
  • zemědělská půda – 13% rozlohy
  • orná půda 8%, louky a pastviny 5%
  • světová obilnice – pšenice, ječmen, oves, kukuřice
  • nejlepší podmínky má oblast jižně od Moskvy (brambory, žito, oves) až Předkavkazsko (ovoce, zelenina, víno, tabák)
  • jih západní Sibiře (živočišná výroba)
  • chov skotu, prasat, ovcí a koní
  • rybolov – východní moře (losos, sleď), Volha (kaviár)

 

Doprava

  • špatná infrastruktura
  • železnice – TSM, BAM
  • letecká – Moskva, Petrohrad
  • námořní přístavy – Archangelsk, Murmansk, Vladivostok, Rostov, Petrohrad
  • potrubní – ropa a zemní plyn do Evropy

 

Ohniska konfliktů

  • Kavkazsko
  • Krym
  • Jaderná kontaminace Uralu
  • Černobyl
  • Volha
  • Bajkal
  • Sibiř

 

Ukrajina

  • město: Kyjev
  • 45,6 mil. obyvatel
  • unitární stát (24 oblastí, Kyjev, Sevastopol, Krymská autonomní republika)
  • jazyk: ukrajinština
  • Ukrajinci, Rusové, Krymští Tataři
  • energetika: 49 % z vodních zdrojů, 44 % nukleární zdroje
  • 57 % povrchu státu tvoří orná půda
  • většina tvořena velmi kvalitní hlubokou černozemí vytvořenou na spraších
  • kdysi produkovala 30 % zemědělské produkce SNS
  • pšenice, ječmen, cukrová řepa, brambory, kukuřice, slunečnice
  • skot, mléčné výrobky, na Krymu vinařství

 

Západní Ukrajina

  • silná menšina Poláků ve Lvově
  • žije zde několik tisíc Čechů od 2. pol. 19. stol.
  • Volyňsko-podolská plošina – zemědělství
  • Východní Karpaty – hornaté území
  • Lvov a Brest (Bělorusko) – produktovody z Ruska, železnice

 

Východní Ukrajina

  • cca 1/3 obyvatel tvoří Rusi
  • Donbas – Doněcká oblast – tradiční těžba černého uhlí (zasahuje do Ruska)
  • rozsáhlá průmyslová oblast nadstátního významu, energetika
  • krajina silně přeměněná člověkem
  • Doněck, Charkov, Rostov na Donu (Rus.) – velká hustota obyvatel
  • problémy s nedostatkem vody, odpady, ekologie

 

Střední Ukrajina

  • povodí řeky Dněpru
  • centrem Kyjev, Dněpropetrovsk
  • intenzivní smíšené zemědělství
  • severně od Kyjeva na řece Pripjať leží Černobyl
  • Krivij Rih a Nikopoľ – těžba Fe a Mn
  • Oděsa – nejvýznamnější přístav, průmyslová oblast

 

Krym

  • 60 % Rusů
  • žádají opětovné připojení k Rusku
  • do stalinovské éry obýván Krymskými Tatary, pak násilně vystěhováni
  • Kerčský průliv

 

Středoasijské republiky

  • Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán

 

Dějiny

  • od 4. století turkické kmeny
  • součástí Mongolské říše, Sámanovské říše atd.
  • později pod vlivem Ruska – likvidace místních kultur
  • jedná se o státy bývalého Sovětského svazu

 

FG

  • oblast od Kaspického moře po pohoří Ťan Šan a Pamír
  • nížiny: Turanská, Kaspická
  • pouště: Kyzylkum, Karakum
  • Kazašská plošina
  • vnitrozemské státy s kontinentálním podnebím
  • malé množství srážek – polopouštní oblasti (monzunové deště zachycují Himaláje)
  • řídká říční síť – řeky vysychají, popř. jsou využívány k zavlažování – výjimkou řeky Syrdarja, Amudarja napájené horskými ledovci

 

Ekonomika

  • zemědělství – pastevectví, rostlinná výroba možná jen s umělým zavlažováním, bavlník (náročný na vodu), tabák
  • díky intenzivnímu zemědělství se potýká s ekologickými problémy (zasolování půd, vysýchání vodních toků a jezer) – Aralské jezero
  • v některých oblastech naleziště ropy a zemního plynu
  • velké množství nerostných surovin (Kazachstán)
  • těžební průmysl, textilní průmysl

 

Kazachstán

  • republika
  • 17 mil. obyvatel
  • 6 obyvatel/km2
  • Kazaši (65%) – muslimové, Rusové (21%) – pravoslavní křesťané, Ukrajinci (2%)
  • hlavní město: Astana
  • symbol rozmachu velmi moderní hlavní město Astana v kontrastu k chudým částem země

 

Uzbekistán

  • republika
  • 29 mil. obyvatel
  • 63 obyvatel/km2 – nerovnoměrné osídlení, většina ve Ferganské dolině a Taškentské oblasti
  • 88% islám, 9% pravoslaví
  • Uzbeci
  • hlavní město: Taškent

 

Turkmenistán

  • 80% území pouště
  • 5,4 mil. obyvatel
  • islám (90%), pravoslaví (7%)
  • Turkmeni (77%)
  • hlavní město: Ašchabad

 

Kyrgyzstán

  • 90% území v nadmořské výšce nad 1500 m. n. m.
  • 5,2 mil. obyvatel
  • 26 obyvatel/km2
  • islám (77%), pravoslaví (18%)
  • Kyrgyzové (67%)
  • hlavní město: Biškek

 

Tádžikistán

  • 93% území hory (Pamír, Ťan-Šan), na 7% území žije 90% obyvatelstva
  • 7,7 mil. obyvatel
  • Tádžikové (80%), 90% islám
  • hlavní město: Dušanbe

 

Zakavkazsko

Arménie

  • v 17. stol. byla rozdělena mezi Turecko a Persii
  • počátkem 19. stol. připadla východní Arménie Gruzii (carské Rusko)
  • Arméni, žijící na území Turecka byli v letech 1890 – 1922 systematicky vyvražďováni – při genocidě přišlo o život 1,5 mil. lidí (genocida= úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny
  • 1988 – zemětřesení o síle 7,2 stupně RS – 50 000 obětí
  • 1989 – anexe (=násilné připojení) Náhorního Karabachu Armény – Ázerbájdžánské území => 1991 – 1994 válka
  • 1991 – rozpad SSSR => nezávislost
  • okupace Nachičevanu
  • město: Jerevan
  • 3,2 mil. obyvatel, 1,3 % Kurdů
  • 301 n. l. první stát, který přijal za státní náboženství křesťanství
  • velmi hornatá země, obtížně se zakládají pole

 

Ázerbájdžán

  • od 4. stol rozšířeno křesťanství, od 7. stol. Arabové => násilná islamizace
  • 1828 severní část připojena k Rusku, jižní součásti Iránu
  • 1919 uznání nezávislosti Ázerbájdžánu západními mocnostmi
  • město: Baku
  • 9,1 mil obyvatel
  • náboženství: šíitský islám, 85 % obyvatel
  • těžba ropy
  • motorem hospodářství nyní stavebnictví, především v Baku
  • exkláva Nachičevan – okupován Armény (exkláva= území oddělené od celku a obklopené jiným územím)

 

Gruzie

  • do 6. stol. Kavkazká Ibérie, 340 n. l. přijato křesťanství, 7. stol. příchod Arabů, část obyv. islamizováno
  • 1920 SSSR uznalo Gruzii za nezávislý stát, za podmínek, že bude v Gruzii povolena bolševická politická strana
  • SSSR porušili všechny podmínky a získali Gruzii vojenskou silou
  • vznik Abcházie, Adžárie a Jižní Osetie – ruské autonomní oblasti
  • 1990 vyhlášena nezávislost Gruzie
  • 2008 válka v Jižní Osetii, na osetskou stranu se přidalo Rusko – vytlačili Gruzínce z J. Osetie
  • Rusko uznalo Abcházii a Jižní Osetii za samostatné státy
  • město: Tbilisi
  • 4,6 mil. obyvatel
  • 40 % EAO v zemědělství, potravinářský a automobilový průmysl
  • významný export Fe rudy, jedno z nej. ložisek manganu na světě
  • ČR vyváží do Gruzie zbraně, Rusko nám hrozí sankcemi





Další podobné materiály na webu: