Otázka: Rusko a SSSR v 1. polovině 20. století
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Kuře
Od roku 1894 vládne v Rusku Mikuláš II.
–rusko-japonská válka (1904-1905) na Dálném východě
-obléhání ruských jednotek v přístavu Port Arthur, který později kapituloval
-do Tichého oceánu připlula část Baltské flotily, jež byla poražena v bitvě u Cušimy
-Rusko ztratilo část Sachalinu a přístav Port Arthur
-odhalená slabost samoděržaví vedla k první ruské revoluci (1905-1907)
-leden 1905 krvavá neděle v Petrohradě (pobití snad 1000 dělníků)
-dále vzpoura na křižníku Potěmkin, generální stávka a ozbrojené povstání v Moskvě
-svolána Duma (zdánlivý parlament), ale všechnu moc stále kontroluje car
–ruská účast v první světové válce
-poměrně rychlá mobilizace
-1914:po počátečních úspěších porážky u Tannebergu (od Němců) a Krášniku (od R-U)
-obrat v bitvě o Halič, R-U ustupuje až za Karpaty
-1915:porážka u Gorlice (Němci se dostali až k Rize)
-1916:Brusilovova ofenzíva (úspěšná, pak se zadrhla a Rusové opět ustupují)
-1917:neúspěšná Kerenského ofenzíva; 3.3 1918 Brestlitevský mír
–druhá revoluce=únorová (1917)
-v Petrohradě ozbrojené povstání, Mikuláš abdikuje
-ustanovena Prozatimní vláda vedená Kerenským (chce pokračovat ve válce)
-zároveň vznikají Sověty (lidové rady), chtějí mír
–třetí ruská revoluce=říjnová (1917)
-Lenin se vrací ze švýcarského exilu, ozbrojený převrat v Petrohradě
-7.11 svržení Prozatimní vlády
-Lenin vydává dekrety (o půdě; o míru; o vytvoření rady lidových komisařů)
–Občanská válka (1917-1923)
-mnoho válčících uskupení, zjednodušené rozdělení Bělogvardějci a Rudoarmějci
-kromě Rusů bojují intervenční sbory Britů, Američanů a Japonců; československé legie
-nejednotnost a rozpory v protibolševické opozici způsobily vítězství Rudé armády
-výjimkou boje s nově vzniklým polským státem
-zemřelo kolem 8 milionů lidí, to je více než ruských padlých v první světové válce
-Rudý i Bílý teror
–prosinec 1922 vyhlášen SSSR
-1924 umírá Lenin, moc přebírá Stalin
-ruská tajná policie Čeka-GRU-NKVD a KGB
-likvidace odpůrců-příměstské tábory a gulagy
-hospodářství:orientace na těžký průmysl, plánování, kolektivizace
-Stalin provádí časté čistky, 1937 a 1939 likvidace armádních špiček
–zahraniční vztahy SSSR
-1922:Rappal (Německo) odpuštění reparací, obnovení diplomatických styků
-1935:Spojenecká smlouva s Francií (a ČSR)
-1939:pakt Ribentrop-Molotov
-dohoda o neútočení, rozdělení Polska; SSSR obsazuje pobaltské republiky
–Druhá světová válka
-operace Barbarossa (od 22.6 1941) „překvapivý“ německý útok na SSSR
-tři směry útoku:skupina armád Sever (cílem Leningrad)
skupina armád Střed (cílem Moskva)
skupina armád Jih (cílem Kyjev, Stalingrad a ropná pole na Kavkaze)
-zpočátku úspěchy, hlavně severní armády, která se probila k Leningradu a oblehla ho (9/41-1/44)
– Střed se dostal k Moskvě (operace Tajfun), před ní byl ale odražen
-Jih obsadil Ukrajinu
-1942:postup Jihu na Stalingrad (bitva o něj 7/1942-2/1943) a na Kavkaz
-sovětský protiútok (operace Uran), obklíčení Němců ve Stalingradu
-po jejich kapitulaci, útok na Ukrajinu, protiútok Němců-stabilizace fronty (Charkov)
-1943: operace Citadela, největší tanková bitva v historii u Kurska
– po ní už Němci v podstatě jen ustupují
-9.5 1945 přijímají kapitulaci
-Zimní válka s Finskem, boje s Japonskem
–konference a schůzky
-1943:schůzka ministrů zahraničí v Moskvě; Teherán
-1945:Jalta, Postupim
-poválečné rozdělení sfér vlivu
