Rusko, Východní Evropa, SNS

 

   Otázka: Rusko, Východní Evropa, SNS

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Vlček/MessiCZ

 

 

 

 

–          do oblasti V Evropy zahrnujeme pobaltské státy (Litva, Lotyšsko, Estonsko) a další země býv. SSSR: Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko

–          SNS, Společnost nezávislých států, je organizace zahrnující 12 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu. (Kromě pobalt. států)

 

VÝCHODNÍ EVROPA

 

Poloha – tranzitní země mezi Evropu a Ruskem => výhodné

Podnebí – Celé území V Evropy leží v mírném pásu.

–     Čím víc na Z, tím méně srážek a podnebí má postupně více kontinentální charakter   (méně srážek, velké teplotní rozdíly mezi létem a zimou)

–     Čím více na S,tím chladněji

Povrch – rozsáhlý prostor Východoev. roviny

–    pobaltské státy v Baltské nížině

–          na J se táhne od Ukrajiny, přes Rusko po Kazachstán pás velmi úrodných černozemních stepí

–          v podkarp. Rusi pohoří Karpaty (kolem 2000) => horská vegetace

–          smíšené lesy v Bělorusku, směrem na S víc a víc jehličnanů (nejvíce Estonsko), na Ukrajině stepi

Vodstvo – Litva, Lotyšsko, Estonsko přímořské státy (Baltské moře)

–          Ukrajina přímoř. (Černé, Azovské moře)

–          Moldavsko vnitroz.

–          řeky: Dněpr, Dněstr, Západní Dvina, Němen (neman)

–          v Estonsku Čudské jezero

–          Ukrajina Kyjevská a Kachovská vodní nádrž

Obyvatelstvo – menší přír. obv. (největší Moldavsko)

–          relativně málo dětí, prům. věk se zvyšuje

–          poměrně nízká hustota zalid.

–          jsou to země býv. SSSR  => výrazné ruské menšiny s kterými jsou problémy

–          nár. menšiny: Rusíni (podkarp. rus), Poláci v Litvě (v historii společný stát), Rusové v Moldavsku), Gagausové (Moldavští Turci – zůstali z osmanské říše), Krymští Tataři

–          Slovanské státy (východní): Ukrajina, Bělorusko

–          Baltské: Litva. Lotyšsko

–          Ugrofinský (skupina Uralská): Estonsko

–          Románské: Moldavsko

–          Pravoslaví: Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko

–          Katolictví: Litva

–          Protestantství: Lotyšsko,Estonsko

Nerostné bohatství – Litva: rašelina

–          Lotyšsko: rašelina

–          Est.: hořlavé břidlice – jsou první na světě, ptz. se téměř nikde jinde nenachází, hnědé uhlí

–          Ukrajina: železná ruda, č. uhlí, ropa a zem. plyn, uran, mangan, soli, rašelina

–          Bělorusko a Moldavsko nemají nic významného

Ekonomika – pobaltské státy jsou ekonomicky rozvinuté, rozvinutý průmysl a služby, ale surovinová závislost na Rusku

–          všechny státy západní Ev. kromě Ukrajiny jsou závoslé na dovozu surovin z Ruska

–          Bělorusko mnohem méně rozvinutá ekonomika, také surovinově závislé na Rusku

–          Moldavsko je podle HDP na obyvatele nejchudší Ev. zemí (méně než 3000)

–          Pobaltské státy v posledních letech velký hospodářský růst, jsou členy EU a NATO

Doprava – Všechny země poměrně řídce zalidněné  => řidší dopravní síť

–          v Pobalt. státech o něco kvalitnější, naopak na Ukrajině naprosto šílená dopravní síť

–          důležitou roli u přímoř. států hraje námořní doprava

–          Ukrajina letecká doprava

 

POBALTÍ – nejvyspělejší oblast býv. SSSR

– chudé na nerostné suroviny, těží se zde velké množství rašeliny

– v Estonsku největší svět. zásoby hořlavých břidlic

– na baltském pobřeží těžba jantaru (zkamenělá pryskyřice)

– významní dodavatelé mléčných a masných výrobků, textilních látek a oděvů, elektrických spotřebičů a strojírenských výrobků

– zemědělství zaměřeno především na chov skotu a prasat

– půdy vhodné jen pro pěstování krmiv a nenáročných plodin (brambory, obiloviny)

významná složka hospodářství je rybolov

LITVA

–          parlamentní republika, hl. m. Vilnius

–          měna lit

–          historicky spjatá s polskem, později součást Ruska

–          největší z pobalt. republik, ale s nejhorším přístupem k moři

–          strojír. prům., chemický, dřevozpracující, potravin. (zprac. ryb)

–          v pobaltí celkově poměrně rozvinutý průmysl

–          první v Ev. v podílu jaderné energie

–          z pobaltí nejlepší podm. pro zeměď.

–          pěstování obilovin,brambor, chov skotu

 

LOTYŠSKO

–          parlamentní republika, hl. m. Riga

–          měna lat

–          nejlepší přístup k moři z pobalt. republik

–          hl. město Riga je nejdůl. přístavem v pobaltí

–          průmysl potravinářský (zprac. ryb), strojírenský, hutnictví barevných kovů, chemický

–          vývoz potravin, dopravních prostředků

–          pěstování brambor, chov skotu

 

ESTONSKO

–          parlamentní republika, hl. m. Tallinn

–          měna estonská koruna

–          nejvyspělejší z pobaltských zemí

–          průmysl potravinářský, strojírenský (lodě), dřevozpracující, chemický, zpracování ryb

–          v zemědělství prakticky jen živočišná výroba – skot, prasata

 

 

OSTATNÍ STÁTY VÝCHODNÍ EVROPY

– Ukrajina a Bělorusko a Moldavsko jsou postkomunistické státy a stále to překonávají

 

UKRAJINA

–          oficiálně demokracie, ale v praxi je to ještě nepřekonaný komunismus

–          hl. m. Kyjev

–          měna hřivna

–          Osou nížinatého území je Dněpr, na Z země se zvedají Východní Karpaty

–          k Ukrajině patří poloost. Krym (ovoce, zelenina, vinná réva)

–          výborné podmínky pro zeměď. (černozemě, nížiny), akorát poměrně sucho

–          obilniny, ovoce a zelenina, vinná réva, cukrová řepa, brambory

–          chov skotu, prasat

–          při pobřeží Černého moře rybolov

–          průmysl je málo vyspělý, je zde velké množství obrovských továren, ale málo kvalitní výroba

–          průmysl prakticky všechna odvětví: hutnictví, těžké strojírenství, zbrojní výroba, automobilový prům., textilní, chemický

–          má dostatek nerost. surovin pro výrobu energie (č. uhlí), hlavně tepelné elektrárny, také velký podíl jaderné energie (díky zásobám uranu)

–          v roce 1986 jaderná katastrofa – Černobyl

–          rozvoji brání nízká životní úroveň (postkomunistický stát)

–          země etnicky rozdělena na ukrajinský západ a ruský východ

–          na poloostr. Krym se většina obv, hlásí k ruské národnosti (do 50. let 20. stol. patřil Rusku), na Krymu žije také 15%  Tatarů („Krymští Tataři“)

 

BĚLORUSKO

–          komunistická diktatura, prezident Lukašenko

–          hl. m. Minsk

–          měna rubl

–          naprostá izolace v rámci Ev., s výjimkou Ruska se kterým má dobré vztahy

–          vnitrozemský stát bez výrazného nerost. bohatství

–          chudá země, závislá na dovozu surovin z Ruska

–          početná ruská menšina

–          tranzitní země mezi V a Z (plynovody, ropovody)

–          průmysl strojírenský, hutnický, dřevozpracující

–          1/3 území jsou bažiny a močály, také velké plochy lesů => jen méně náročné plodiny (pěstování brambor, obilnin), spíše pastviny (skot)

–          produkce mléka, kůže

–          jih země zasažen výbuchem Černobylu

 

MOLDAVSKO

–          oficiálně demokracie, ale v praxi je to ještě nepřekonaný komunismus

–          hl. m. Kišiněv, měna leu

–          malý vnitrozemský stát sevřený řekami Dněstr a Prut

–          úzký pruh území na na V břehu dněstru je mimo kontrolu vlády, existuje zde mezinárodně neznávaná Podněsterská republika

–          asi ¼ obv. tvoří Ukrajinci a Rusové (většina v Podněstří)

–          průmysl je rozvinutý jen minimálně, hlavně potravinářský, jinak téměř nic

–          poměrně dobré podm. pro zeměď. – teplo, kopečky => pěstování vinné révy, pak také ovoce, zelenina,obilniny

 

 

 

RUSKO

Poloha – obrovské území (rozlohou největší stát světa) – V Ev., střední a S a SV Asie

– pobřeží je velmi členité, patří sem řada ostrovů (Novosibiřské o., Severní země, Země Fr. Josefa, Nová země…) a poloostr. (Čukotka, Kamčatka – činné sopky, Tajmyr, Jamal,Kola)

Podnebí – velmi pestré díky obrovské rozloze státu

–          od subtrop. až k polárnímu (subtrop. málo, většina území mírný pás)

–          většina území kontinent. podn.

–          vliv atlantského oceánu slábne směrem na V k Uralu, za kterým se už neprojevuje

–          proto má podnebí směrem na V stále silnější kontinentální ráz (ubývá srážek, vetší teplotní amplitudy)

–          hory vytvářejí „podkovu“ otevřenou směrem na S => vpády arktického vzduchu

–          na S zamrzlá moře, což způsobuje ještě více extrémní kontinentální podnebí (moře nevyrovnává teplotní výkyvy, ptz je zamrzlé)

–          Ojmjakon – nejnižší naměřená teplota na S polok. (-78 °C)

Povrch – velkou část území tvoří nížiny rozdělené pohořím Ural (které také odděluje Ev. část Ruska os Asijské, kolem 1500) – Východoevropská rovina, Západosibiřská rovina

–    Kaspická nížina

–          na V se terén zvedá – Středosibiřská vysočina, Verchojanské pohoří,pohoří Čerského, Kolymské poh. atd.

–          J a JV území je lemován vysokými pohořími – Kavkaz, Altaj, Sajanské poh…)

–          Severosibiřská nížina

–          V Kapické nížině při ústí Volhy do Kasp. moře je nejníže položené místo Ev. (-28 m)

–          Asijské území na V od Uralu se nazýva Sibiř

Vodstvo – Rozlehlá Sibiř je odvodňována veletoky: Ob, Jenisej, Lena, Kolyma do Severního ledového oceánu

–          do Atlantiku: Západní Dvina, Dněpr, Don

–          Ural a Volha vtéká do Kaspického moře (Bezodtoká obl.)

–          2 největší Ev. jezera: Ladožské a Oněžské

–          jezero Bajkal je nejhlubší na světě, je tvořeno hlubokou příkopovou propadlinou Kaspické moře

Půdy – dlouhodobě zamrzlé půdy (permafrost) – Sibiř a Dálný východ

–          Severní oblasti Ruska pokrývají Tundry, zaledněná území

–          většinu území mírného pásu zabírají Tajgy s jehličnatými lesy (těžba dřeva, ale nic víc z toho)

–          směrem na J se objevují stepi a lesostepi (černozemě a hnědozemě – zeměď. využití)

–          v oblastech se subtrop. podnebím se vyskytují pouště a polopouště (v Kaspické nížině)

Nerostné bohatství – velké zásoby hlavně v Asijské části. Ev. část je částečně vyčerpaná

–          světové zásoby paliv (uhlí, ropa, zemní plyn) – okolí Moskvy, Západosibiřská rovina

–          V Sibiř obrovské zásoby č. uhlí, ale nedá se odsud dovézt

–          ropa – v okolí Kaspického moře, Povolží (ropovod Družba, který vede ropu i k nám)

–          železná ruda – Kurská oblast, Ural, Západosibiřská rovina

–          Sibiř má obrovské nerost. bohatství – ropa, zemní plyn, černé a hnědé uhlí, diamanty, zlato, uran, barevné kovy, železná ruda

–          diamanty a zlato na Sibiři

–          téměř všechny rudy

Obyvatelstvo – národnostně velni pestrý stát (asi 100 národností)

–          80% Rusové

–          menšiny: Tataři v Povolží, Ukrajinci, Čuvaši

–          průměrná hustota zalid. je velmi nízká (9 obv./km2)

–          počet obv. trvale klesá

–          velká migrace do Izraele (když dokážou,že maj židovského předka, maj nárok na Izraelskou národnost)

–          70% žije v evropské části- Moskva, Sankt-Peterburg, Povolží, Ural.

–          Náboženství-většina se hlásí k pravoslaví, ostatní-islám, buddhisté

Ekonomika – Největší význam má těžební pr. (Rusko má velké zásoby fosilních paliv)

–          po těžkém hospodářském a mocenském propadu v 90. letech minulého století se začíná vzmáhat, pomáhá mu cena ropy, která je hlavním vývozním zbožím

–          mnohonásobně větší vývoz než dovoz

–          důležité spojení s Ukrajinou a Kazachstánem, které ho zásobují chybějícími potravinami

Doprava – významná vnitrostátní letecká doprava

–     Důležitou dopravní tepnou je magistrála Moskva-Vladivostok.

–          želez. trať Trans Sibiřská Magistrála (Moskva – Novosibirsk – Vladivostok)

–          přístavy: Santkt – Peterburk, Vladivostok

–          sítě ropovodů a plynovodů

Zemědělství – Nejlepší podm. pro zeměděl. má obl. jižně od Moskvy (brambory, žito, oves) až po Předkavkazsko (ovoce, zelenina, víno, tabák) a jih Západní Sibiře ( živočišná výr.)

– ale zeměď. je málo produktivní

– Rybolov- vých. moře, Volha-kaviár

Průmysl – hlavně těžební průmysl

– strojírenský (zbrojní – skoro jediné s čím dokáže konkurovat ve světě, elektrotechnický, dopravní strojírenství) – Moskevsko, Sankt Peterburk

– energetický – hlavně tepelná energetika, také vodní elektrárny (Jenisej, Angara, Volha), Moskevsko jaderná energetika

– hutnictví železa a oceli, barevných kovů

– dřevozpracující (S Ev., Sibiř)

 

– stát. zřízení federativní prezidentská republika (21 republik), prezident Putin (má autoritu, popularitu – stabilizoval Rusko na rozdíl od Jelzina pře ním)

– měna rubl

– hl. m. Moskva

– velká vojenská síla, jaderná velmoc

– stát nemá moc zkušeností s opravdovou demokracií

– díky rozlehlosti státu 11 časových pásem

Severní oblasti tundry – chov sobů a kožešinové zvěře, rybolov

Pás tajgy – největší zásoby dřeva na světě, zemědělství podél řek, chov a lov kožešinové zvěře

Pás stepí a lesostepí – zemědělsky důležitá oblast

–          hnědozemě a černozemě

 

SPOLEČENSTVÍ NEZÁVISLÝCH STÁTÚ

 

–          během 1. sv. v. v Rusku převrat z Carského Ruska na Bolševické (bolševický převrat)

–          Rusko vystoupilo z v., aby na tento převrat mělo sílu

–          po v. zformován Sovětský svaz (1920), který trval až do r. 1991, kdy se rozpadl na 15 států

–          SNS vzniklo v roce 1991 jako volný svazek postsovětských států s nově získanou samostatností. Do SNS nevstoupily pobaltské státy, ty se začlenily spíše do evropských struktur (členy EU,NATO)

–          Organizace nemá příliš nadstátních pravomocí, její význam je tak spíše symbolický ve smyslu návaznosti na SSSR.

–          sídlem SNS je běloruský Minsk

–          členské státy a hlavní města:

Rusko – Moskva

Bělorusko – Minsk

Ukrajina – Kyjev

Moldavsko – Kišiněv

Kazachstán – Astana

Turkmenistán – Ašchabad

Uzbekistán – Taškent (Toskent)

Tádžikistán – Dušanbe

Kyrgyzstán – Biškek

Arménie – Jerevan

Ázerbájdžán – Baku

Gruzie – Tbilisi

 

STÁTY STŘEDNÍ ASIE

–          Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán

–          Vnitrozemská bezodtoká oblast (Kaspické moře)

–          extrémně kontinentální podnebí

–          málo srážek

–          na S Kazachstánu Stepi, na J již zcela převládají pouště a polopouště (Karakum, Kyzylkum)

–          Západní část přiléhá ke Kaspickému moři a je plochá, ve V části se zvedá Kazašská plošina a vysoká pohoří (Pamír, Ťan Šan)

–          Hlavními vodními zásobárnami jsou řeky Syrdarja a Amudarja, které kvůli velkému hospodářskému využívání vysychají cesou do Aralského jezera

–          Postupný zánik tohoto jezera je ekologickou katastrofou

–          region velmi bohatý na nerostné suroviny (uhlí, ropa, zemní plyn, rudy)

–          osídlena převážně národy, které patří do altajské jazykové rodiny

–          jen tádžikové patří do skupiny íránských národů (indoevropská rodina)

–          početné ruské menšiny

–          nábožensky homogenní region (islám)

–          základem hospodářství je pěstování a zpracování bavlny, dále pak těžký a hutnický průmysl (zásoby železné rudy)

–          jde o zemědělské, chudé (až na Kazachstán) státy

 

KAZACHSTÁN

–          největší země střední Asie

–          v rámci oblasti ekonomicky nejvyspělejší a nejrozvinutější průmysl

–          značné zásoby železných rud, uhlí, ropy, manganu

–          obiloviny, ovoce, zelenina

–          asi ¼ obv. jsou Rusové

 

UZBEKISTÁN

–          Většinu území pokrývá poušť, většina obv. se koncentruje do  Ferganské kotliny

–          pěstování bavlny, těžební průmysl (barevné kovy, zlato, zem. plyn)

–          velmi chudá země

–          oficiálně demokratická republika, ale ovládá ji autoritativní prezident, bývalý komunista

 

TURKMENISTÁN

–          nejtužší diktatura z těchto států

–          opozice zcela zničena prezidentem

–          prezident Turkmenbaši („otec Turků“) vládne neomezeně

–          tato pouštní země má obrovské zásoby zemního plynu a ropy, které se ale těži zastaralými technologiemi

–          velice špatné životní podmínky

 

TÁDŽIKISÁN

–          země byla po rozpadu SSSR postižena občanskou válkou

–          dnes autoritářská vláda

–          základem hospodářství je zemědělství

–          vývoz bavlny

 

KYRGYZSTÁN

–          první země z regionu, kde byl dlouhodobý diktátor svržen

–          etnicky poměrně nehomogenní (Uzbekové, Rusové)

–          pěstování bavlny

–          těžba železné rudy

 

STÁTY ZAKAVKAZSKA

–          Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie

–          tři republiky leží mezi Velkým a Malým Kavkazem

–          mezi Černým a Kaspickým mořem => oblast s mnoha údolími a prudkými řekami

–          nejpříznivější podnebí je na pobřeží černého moře

–          významnějším nerost. bohatstvím je jen ropa v Ázerbájdžánu (Kaspické moře)

–          etnicky velmi pestrý region. Žije zde asi 50 národů a etnik (Čerkésové, Osetinci, Adžárové…)

–          střetává se zde křesťanství (pravoslaví) s islámem

–          gruzínština patří do specifické kavkazské jazykové rodiny

–          arménština je zase samostatnou skupinou indoevropských jazyků

–          ázerbajdžádština je turkický jazyk (altajská rodina)

–          po rozpadu SSSR občanská válka v Gruzii, spor mezi Arménii a Ázerbajdžánem o Náhorní Karabach, složité vztahy s Ruskem => podlomení zdejší ekonomiky, dramatický propad životní úrovně, nezaměstnanost vzrostla.

 

GRUZIE

–          dlouho panoval autoritářský řežim

–          došlo k odtržení autonomních oblastí Abcházie a Oseti, nebylo mezinárodně uznáno, ale dosud nejsou pod kontrolou gruzínské vlády

–          Gruzie usiluje o navrácení těchto území (Abcházie – dříve proslulá letovisky u Černého moře)

–          křesťanství

 

ARMÉNIE

 

–          malý vnitrozemský stát v horách

–          v 90. letech minulého století válčila s Ázerbajdžánem o území Náhorního Karabachu, Arménie spor vyhrála a území dnes spravuje

–          křesťanství

 

ÁZERBAJDŽÁN

–          ropné bohatství, ale i přes to většina obv. pracuje v zeměď. a živ. úroveň je velmi nízká

–          také od rozpadu SSSR autoritářský reži