Salinita moří – geologie

 

   Otázka: Salinita moří

   Předmět: Geologie / Zeměpis

   Přidal(a): Nikola Junková

 

 

 

Gymnázium J. S. Machara
Nikola Junková, 7SP

 
Salinita, neboli slanost, obecně označuje vlastnost roztoku, která je dána celkovým
obsahem minerálních látek. Obvykle se salinitou míní obsah minerálních látek v mořské
vodě, případně ve velkých jezerech, přičemž největší podíl má v těchto vodách chlorid
sodný. Salinita se udává v promilích, případně v procentech, přičemž průměrná salinita
moří se pohybuje kolem 35‰, což znamená, že v každém litru vody je přibližně 35 gramů
solí. Zajímavou výjimkou potvrzující pravidlo však je Mrtvé Moře – voda v něm obsahuje
280 g soli na litr, což je přibližně 8x více než je tomu v jiných moří. Mrtvé moře ale nepatří
mezi klasická moře. Ve skutečnosti se jedná o slané jezero, které se rozkládá mezi
Izraelem a Západním břehem Jordánu. Nachází se 420 metrů pod hladinou a je nejníže
položeným slaným jezerem na světě, které dosahuje hloubky až 380 metrů. Sůl z Mrtvého
moře je bohatá na hořčík, vápník, draslík a bromidy. Vysoký obsah solí však zapříčiňuje to
že v něm, kromě pár druhů bakterií, není žádný život. Naopak v Baltském moři se obsah
solí pohybuje kolem 4‰. Tato esej bude mimojiné pojednávat i o tom, co by se stalo,
kdyby salinita v mořích náhle vzrostla, nebo naopak klesla.

 

Každý ví, že voda v moři je slaná. Stejně tak každý ví, že například dešťová voda slaná
není. Proč je to tak? Proč jsou některé vody na Zemi slané a jiné ne? Jsou dvě věci, které
nám odpověď na tuto otázku mohou zodpovědět. Nejprve je nutno zmínit, že ani „sladká“
voda není zcela bez solí. I dešťová voda obsahuje stopy solí, které se do ní dostaly během
průchodu atmosférou. Dešťová voda se vsakuje do země, kde „nabírá“ další minerály,
které pak řekami tečou do moří. Obsah solí v řekách samozřejmě není s vodou v mořích
srovnatelný, voda v řekách není považována za slanou. Voda z řek však poté teče do
moří, odkud se vypařuje, ale v solí se vypařuje daleko méně, než moře přijímají. Tyto
hypotézy však nejsou úplně stoprocentní, lze o nich relativně dost polemizovat a čas od
času bývají vyvraceny. Proč? Mořská voda se totiž utvářela po hodně dlouho dobu, ze
které nemáme prokazatelné důkazy, voda smývá pevninu, ve které není až tak vysoká
koncentrace soli, v průběhu geologických epoch se slanost vody liší, horniny pevnin mají
jiné složení, než obsahují mořské vody, a tak dále. Rozhodně je zřejmé, že slanost mořské
vody vzniká spolupůsobením mnoha příčin a záleží nejspíš na tom, kde která z nich právě
převládá. Složení mořské vody se v průběhu geologických epoch měnilo, liší se i podle
jednotlivých moří, či míst v nich. Jak to tedy je, to nejspíš nikdo s jistotou neví. Co ale
můžeme říci o něco jistěji je fakt, že salinita by v budoucnu klesat ani stoupat neměla,
neboť minerály z moří se usazují na dně, kde tvoří nové horniny zhruba stejně rychle a ve
stejném množství, jako minerály do moří přibývají. A jistě také víme, že voda prvotního
oceánu nebyla “sladká”.

 

Další otázkou je, proč je voda slaná někde méně, někde více. Salinita moře závisí na tom,
kde se nachází. V místech, kde je odpařování vyšší než dešťové srážky a přítok sladké
vody menší, jsou moře slanější. Naproti tomu, například výše zmíněné Baltské moře a
Černé moře obsahují soli mnohem méně, protože se do nich vlévají velké řeky a výpar zde
není příliš vysoký.
Kromě NaCl obsahuje mořská voda mnoho dalších látek, jako jsou jsou síran sodný, síran
vápenatý, chlorid hořečnatý, síran hořečnatý, chlorid draselný, síran draselný, uhličitan
strontnatý, zlato, mangan, stříbro, měď, nikl, kobalt, molybden, fluor, antimon, železo,
křemík, selen, síra, zinek a jod. Další složky se vyskytují v množstvích příliš malých, aby
se daly detekovat běžnými analytickými postup. Dále je mořská voda velmi bohatá i na
různé stopové prvky, které v lidském organismu fungují jako „spouštěče různých
chemických reakcí“, které jsou pro správné fungování organismu velmi důležité a proto již
naši předkové věřili, že mořská voda léčí a lidé i dnes při nejrůznějších zdravotních
potížích odjíždějí na léčebné pobyty k moři.

 

Ale zpět k tématu. Salinita není plošně stálá, ale různě se mění s ohledem na celou řadu
procesů. Nejvýrazněji hodnotu salinity ovlivňují srážky, cirkulace vody, výše zmíněný výpar
a říční přítoky, tání mořského ledu, tvorba mořského ledu a tání ledových ker.
Atmosferické srážky, říční přítoky a tání mořského ledu salinitu snižují a tvorba mořského
ledu a výpar, neboli evaporace salinitu zvyšují.

 

Mořské vody pokrývají 71 % povrchu planety Země – 96,5% planetárního vodstva.
Salinita, která bývá, jak bylo již zmíněno, kolem 3,5%, je podstatná pro druhové složení
ekosystému a každý její výkyv může způsobit změny tohoto složení(Ohrozilo by to druhy,
kterým by toto prostředí nevyhovovalo, ale zas by to mohlo začít vyhovovat jiným druhům.)
Salinita půdy nebo vody způsobuje, že si organismy ve slaném prostředí musí vytvářet
mechanismy buď zabraňující ztrátám vody, nebo eliminující účinek solí (odstraňování solí
mimo organismus).

 

Kdyby došlo k prudkým výkyvům salinity moří, mohlo by se, kromě ovlivnění ekosystému
stát něco podobného, jako před 250 miliony lety, na přelomu prvohor a druhohor. Tenkrát
kvůli kolísání obsahu solí v mořích nastalo tzv „Permské vymírání, nazývané také „velké
permské vymírání“ či „vymírání na rozhraní perm-trias“. Nebylo to však způsobeno jen
těmito výkyvy, ale i několika dalšími aspekty, takže toto je opravdu pouhé polemizování.
Zvýšení či snížení salinity by mělo vliv i na půdu, přesněji na její úrodnost, pokud by se do
ní soli dostaly.

 

Závěrem bych řekla, že ač se salinita moří může zdát zanedbatelnou vlastností, není tomu
tak. Kdyby se salinita výrazně změnila, některé druhy organismů by byly ohroženy, mohly
by nastat i různé komplikace se zemědělstvím, kdo ví co všechno ještě. Slaná voda sice
není pitná, což je v zásadě trochu škoda, neboť více pitné vody by lidstvu neškodilo, ale
bez ní by mohlo také nastat mnoho komplikací. Navíc má prý léčivé účinky, čehož třeba
jednou rádi využijeme.

 

Zdroje
http://www.utdallas.edu/~pujana/oceans/why.html
http://www.icmprostejov.cz/content/chytr%C3%A9-ot%C3%A1zky
http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/zemepis/hydrosfera-2
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_book_1-2-4.html
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/fyz_geogr/web/pages/12-1-chemicke-vlastnosti.html
http://www.vitejtenazemi.cz/slovnik/index.php?article=45
http://cs.wikipedia.org/wiki/Salinita
http://www.coral-shop.com/news.php?id=215
http://www.vernier.cz/experimenty/esv/15/index.php
http://ceses.cuni.cz/CESES-65-version1-TRS_WP_15.pdf
http://szs-bnl.wz.cz/view.php?cisloclanku=2008020038
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%BD_oce%C3%A1n
http://www.fithall.cz/rest/magazin/268-20-Krasa-a-moda/2440-morska_voda.html
http://www.zaujmi.cz/priroda-zvirata/zajimavosti-z-prirody/proc-je-moreslane/
http://vtm.e15.cz/clanek/proc-je-more-slane-kdyz-reky-ktere-do-nejtecou-jsou-sladke
http://www.e-kniha.com/proc-je-voda-v-mori-slana.html
http://zajimavosti.net-mag.cz/?action=art&num=492





Další podobné materiály na webu: