Šedesátá léta ve světě i u nás – obecné shrnutí

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějepis

 

   Otázka: Šedesátá léta ve světě i u nás

   Předmět: Dějepis (referát)

   Přidal(a): Pilařová

 

 

Zdá se mi, že v tomto období padla na Evropu osvícenská vlna. Začalo to již v roce 1960, kdy se projevila snaha o zrovnoprávnění černochů ve volbách. Tedy možná by bylo politicky a etnicky korektnější používat Afroameričané. Založila se organizace OPEC, africké státy získaly nezávislost (Mali, Kamerun, Madagaskar, Nigérie + 10; tzv. Rok Afriky), Německo a svět se pomalu srovnal s minulostí, u nás proběhla amnestie politických vězňů, vznikla nová ústava… Lidé byli ve vesmíru. Jeden člověk přesněji.

Zkrátka stalo se spoustu zlomových událostí. V poslední době se hodně diskutuje rasová nenávist, která byla v USA zákonně zakázána roku 1964. Roku 1963 Martin Luther King pronesl svůj slavný projev “I have a dream”. Téhož roku byl spáchán atentát na Kennedyho, Thích Quang Duco se upálil na protest diskriminace buddhistů nebo převrat ve Vietnamu.

U nás docházelo k rozvolňování situace, týkalo se nás také odvolání Nikity Chruščova a měli jsme nový občanský zákoník.

V následujících letech vznikli třeba Beatles! Zemřel Churchill, propukl válečný konflikt ve Vietnamu, Izraeli, mezi Indií a Pákistánem. Zároveň Francie vstoupila do NATO. Československo roku 1966 získalo prvního Oscara, za dětskou roli Ivana Jandla ve filmu Poznamenaní.

Protesty začínaly nabývat na intenzitě po celém světě. V USA opět Black Power, v Japonsku studentské protesty. Celou situaci ještě podněcovaly válečné konflikty v Asii.

V roce 1968 byl spáchán atentát na Martina Luthera Kigna, Roberta Kennedyho. Richard Nixon se stal prezidentem USA. Byly také OH.

V ČSR proběhlo slavné Pražské jaro a následná okupace a přitažení opasku československým obyvatelům.

Lidé chodili po Měsíci v roce 1969! A to byla asi jediná positivní věc toho roku. Začaly vznikat živé pochodně, ČSSR si prošlo normalizací, nástup Husáka a s ním spojený 21. srpen, Sovětsko-čínská roztržka, konflikt na řece Ussuri…

Takže co zlatá šedesátá znamenají pro mě? Řádně perných deset let. Ale myslím si, že lidé začali vidět světlo na konci tunelu, západní svět se vzpamatoval a proběhly různé reformy. Důležitá byla otázka afroamerická. A hlavně umění. To bylo credo té doby. Beatles, Elvis Presley, Suchý a Šlitr, Miki Volek, Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Václav Neckář, Helena Vondráčková či Marta Kubišová… Co bylo nejvíc? Mohla se překládat zahraniční literatura! Byli herci jako Vlasta Chramostová, Jiřina Jirásková, Josef Kemr, Petr Haničinec, Miloš Kopecký, Jiřina Bohdalová, Miroslav Horníček, Lubomír Lipský, Stela Zázvorková a režiséři jako Miloš Forman. Ale nebylo vše zas tak růžové. Strana se snažila zabránit šíření moderní hudby.

Pozice si vydobyly malé divadelní scény jako Divadlo Na zábradlí nebo Divadlo za branou. V divadle ABC byl opět dán prostor hereckému mistrovství Jana Wericha, který spolu s Miroslavem Horníčkem oživil tvorbu předválečného Osvobozeného divadla. Jejich forbíny satiricky reagovaly na dění ve společnosti. Působili zde také mladí dramatici B. Grossman, Ivan Vyskočil a Václav Havel. Obrovskou popularitu získalo divadlo Semafor, na jehož představení stály dlouhé fronty. Tvorba dvojice Suchého a Šlitra se stala bezmála kultovní záležitostí. Světovou proslulost dosáhlo Černé divadlo Jiřího Srnce a Laterna magika, ve kterých byla uplatněna kombinace filmové projekce a živého herce.

V literatuře dostávali prostor donedávna umlčovaní tvůrci jako např. František Halas nebo Jaroslav Seifert, kterému byl udělen titul národní umělec. Možnost svobodně tvořit dostali též literáti mladší generace (J. Škvorecký, B. Hrabal, M. Kundera, L. Askenazy, L. Mňačko) kteří se ve svých dílech nevyhýbali dosud tabuizovaným tématům (“Smrt si říká Engelchen od L. Mňačka, Hrabalovy povídky či Škvoreckého “Zbabělci”).

A v neposlední řadě Rok Afriky byl podle mého krok dopředu, ale zároveň zpět. Není správné, aby jiné státy v podstatě vlastnily státy jinde. Ale tím, že si kolonie zvykly na to, že byly ovládány, dlouho jim tvralo (trvá) najít rovnováhu a řídit se bez konfliktů samotné.

Napsat komentář