Otázka: Skalky a listnaté keře opadavé
Předmět: Sadovnictví
Přidal(a): Petr Pavel
Skalky
Napodobenina horské přírody, nese i prvky stepní krajiny, vřesoviště, rašeliniště, skalku zakládáme na svažitém terénu, vzdálenějším místě od budov (na rovině působí nepřirozeně), nepatří na místa zcela zastíněná, skalničky rostou nejraději na východě, obstojně i na západě a severu
Stavba skalek – promyšlení a vypracování plánu, rozmístění kamenů-ke stavbě skalky se používají kameny typické pro oblast v níž je skalka stavěna, kameny zapouštíme o 1/3 do země, podle potřeby upravíme terén a do země se položí zavlažovací potrubí, v těžkých nepropustných půdách se uloží pod ornici asi 20 cm vysoká drenážní vrstva ze štěrku, suti, štěrkopísku apod., celá plocha se pečlivě odplevelí a půda se obdělá (nikdy se nehnojí chlévským hnojem ani živým kompostem), pro lepší přístupnost se ve velkých skalkách zřizují kamenné pěšinky, terénní pažená schodiště nebo jen stupňovitě rozmetené kameny s rovnou nášlapnou plochou
Osázení skalek – osázení skalničkami(alpínky), trvalkami, travinami a sukulenty, dřevinami, rozmístění dřevin má působit dojmem přirozeného seskupení a nesmí konkurovat skalničkám, výběr dřevin se řídí rozměry skalky a motivy jednotlivých částí, použitelné r. – nízké trvalky (dymnivka, konvalinka), cibulové a hlíznaté rostliny (sněženky, bledule, modřenec)
Vřesovištní partie (vřes, vřesovec, pieris)-kolem potůčků a rybníčků se pěstují vlhkomilné trvalky a ve vodě bažinné a vodní rostliny
Výsadba rostlin – nejvhodnější termín je jaro (kromě cibulových a hlíznatých rostlin), skalničky se mohou vysazovat i v létě (s kořenovým balem), r. sdružujeme podle estetických zásad (rozměry,tvar, doba kvetení, barevný soulad)
Okolí skalky – má odpovídat osobitému rázu skalní partie, nejpřirozenějším rámcem jsou jehličnany (tis, jalovec, borovice které chrání před výsušnými větry)
Ošetřování skalek – choulostivé ros. se musí na zimu přikrývat, nejlépe chvojím, v druhé polovině března se odstraní chvojí a listí a mrazem uvolněné sazenice se přitlačí, kypření půdy se provádí až všechny ros. Vyraší, vyhynulá místa se doplní, příliš rozrostlé ros. se zredukují, během vegetace se musí skalky odplevelovat, opatrně zalévat, odstraňovat odkvetlá květenství -v srpnu a září se ros. dle potřeby dělí a rozsazují vymění a doplní se půda. Škůdci v teplém a vlhkém prostředí hlavně mšice,, největší škody způsobují myši, krtci, slimáci, plži a kosi
Zídky
Rozdělení:
a) Opěrné – používají se u svahů, proti větrné a vodní eroz
b) Zárubní -u koryt řeky, jsou zpevněné, musí mít pevný základ
c) Květinové -vhodný doplněk u cest, odpočívadel, blízkosti budov
Květiny: popínavky, skalničky, jehličnany (převislé, zakrslé)
Výška 120-150 cm. Materiál-břidlice, pískovec, tvárnice. Pod každou zídkou by měl být betonový základ. Vyhloubíme základ a uděláme podsyp, na něj tvrdý kámen, který zalijeme betonovou směsí.
Údržba: používáme antimechových přípravků, stmelení uvolněných cihel nebo kamenů, doplnování a zalévání květin
Listnaté keře opadavé
Rozd. : keře nízké ( pod 1,5 m); keře střední ( 2-3-4 m); keře vysoké ( 5-8 m) Tato skupina zahrnuje největší počet rodů a druhů. Dodávají sadovnické kompozici pestrost a zajímavost (listy, květy, kůra, tvar, plody…) Ve větších úpravách se sázejí nejčastěji do zapojených skupin, nikoli rozptýleně z důvodu náročné údržby. Fce. keřů: hygienická, podrostová, dekorativní, krycí, protierozní, živé ploty, Nár. Kvetoucí jsou choulostivé na slunce, a vyžadují přikrývku (chvojí, listí,…). Pokud keř přimrzne na jaře keře seřízneme (10-15 cm) a znova zapěstujeme, totéž provádíme u keřů nevzhledných a přestárlých. U kvetoucích odstraňujeme odkvetlá květenství, aby rostlina nevysilovala tvorbou plodů a z estetických důvodů.
Rozmnožování:Bylinnými a dřevitými řízky.Křížení, oddělky, odkopky, stěpování. Původní druhy semenem.
