Sluneční soustava a vesmír

 

   Otázka: Sluneční soustava a vesmír

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): gabkamat

 

 

 

 

Sluneční soustava

Tvoří ji Slunce, tělesa, která kolem něho obíhají, a prostředí, kde se tento pohyb uskutečňuje.

Vznikla před více než 4,7 mld. let, kdy se z mezihvězdné hmoty vytvořil diskový útvar, který začal rotovat. Uprostřed diskového tělesa se zvyšovala hustota i teplota a formoval se zárodek budoucího Slunce.

Slunce je ústřední hvězda sluneční soustavy, má tvar koule o průměru 1,4 mil.km

Je tvořeno plazmou (horký ionizovaný plyn), chemické složení Slunce – 73% H, 25% He, 2% ostatních prvků

Zdrojem energie vyzařované ze Slunce jsou jaderné reakce, které probíhají v nitru Slunce (při nich se mění vodík na helium)

Povrchová teplota Slunce dosahuje 6000 K

Slunce tvoří 99,86% hmotnosti celé sluneční soustavy, gravitační silou ovládá všechna tělesa sluneční soustavy

 

Vykonává 2 základní pohyby:

a) rotace kolem vlastní osy – vzhledem k tomu, že Slunce není tuhé těleso, rychlost rotace není na povrchu Slunce stejná (na rovníku trvá 25dní a v pólových oblastech 34 dní)

b) pohyb okolo středu Galaxie – s celou sluneční soustavou (jednou za 250 mil. let)

 

Planety sluneční soustavy tvoří 2 skupiny:

a) terestrické planety = vnitřní – planety zemského typu, jedná se o planety stejného složení a srovnatelných rozměrů – Merkur, Venuše, Země, Mars

b) velké planety = vnější – jsou tvořeny zkapalněnými plyny a pravděpodobně pevným jádrem. Kolem všech velkých planet jsou tzv. prstence (tvořené meteorickým prachem a balvany) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

 Všechny planety obíhají kolem Slunce po eliptických dráhách přibližně ve stejné rovině

 Všechny planety také rotují kolem své osy

 Všechny planety kromě Merkuru mají atmosféru

 Většina planet má své měsíce (do roku 1995 jich bylo známo 61). Největší počet měsíců má Jupiter a Saturn

 

Vesmír = soubor všech vesmírných těles, které na sebe vzájemně působí.

 Vznikem vesmíru se zabývají tzv. kosmologické hypotézy.

 Podle nejznámější hypotézy velkého třesku asi před 15mld.let existovala látka o vysoké teplotě v superhustém stavu. V této látce nastal výbuch, tzv. velký třesk (big – bang), látka se začala rozpínat a začaly se tvořit struktury, základy budoucích kosmických těles (hvězd, planet, měsíců, komet a meteoroidů).

 Pro velké vzdálenosti ve vesmíru se používají zvláštní délkové jednotky

 Astronomická jednotka (AU) – střední vzdálenost Země od Slunce (149,6 mil.km)

 Světelný rok (ly) – vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok (např. ze Slunce letí světelný paprsek na Zemi 8minut a 20 sekund)

 Paprsek (pc) – vzdálenost, ze které je astronomická jednotka vidět pod úhlem 1 vteřiny = 206 000 astronomických jednotek

 

Součástí vesmíru jsou :

a) galaxie = hvězdné soustavy obsahující miliardy hvězd. Naše galaxie se nazývá Mléčná dráha, má tvar elipsy, obsahuje asi 150 mld. hvězd, průměr naší galaxie je 100 000 světelných let.

b) hvězdy = kulová gravitačně vázaná tělesa složená z plazmy.

Probíhají v nich termojaderné reakce, které vytvářejí vysokou teplotu a světlo. Hvězdy jsou základními stavebními prvky vesmíru.

Nejbližší hvězdy jsou Slunce, Proxima Centauri

c) planety (=oběžnice) – větší tělesa obíhající kolem hvězdy.

Nemají vlastní zdroj záření, svítí pouze světlem odráženým od hvězd.

Menší planety se nazývají planetky.

d) měsíce – pevná tělesa obíhající kolem planet

e) komety (=vlasatice) – menší tělesa obíhající kolem hvězdy po protáhlých dráhách.

Jádro komety tvoří prach a led, kolem jádra je plynoprachový obal přecházející v ohon, který je protáhlý vždy směrem od hvězdy – odpuzuje ho tlak jejího záření.

f) meteoroidy – malá tělesa meziplanetární hmoty

g) meteor – záblesk zazáření meteoroidu při průletu atmosférou

h) meteorit – zbytek meteoroidu, který dopadl na Zemi.

Na místě dopadu vzniká meteoritový kráter.





Další podobné materiály na webu: