Otázka: Sluneční soustava a vesmír
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): gabkamat
Sluneční soustava
- Tvoří ji Slunce, tělesa, která kolem něho obíhají, a prostředí, kde se tento pohyb uskutečňuje.
- Vznikla před více než 4,7 mld. let, kdy se z mezihvězdné hmoty vytvořil diskový útvar, který začal rotovat. Uprostřed diskového tělesa se zvyšovala hustota i teplota a formoval se zárodek budoucího Slunce.
- Slunce je ústřední hvězda sluneční soustavy, má tvar koule o průměru 1,4 mil.km
- Je tvořeno plazmou (horký ionizovaný plyn), chemické složení Slunce – 73% H, 25% He, 2% ostatních prvků
- Zdrojem energie vyzařované ze Slunce jsou jaderné reakce, které probíhají v nitru Slunce (při nich se mění vodík na helium)
- Povrchová teplota Slunce dosahuje 6000 K
- Slunce tvoří 99,86% hmotnosti celé sluneční soustavy, gravitační silou ovládá všechna tělesa sluneční soustavy
Vykonává 2 základní pohyby:
- a) rotace kolem vlastní osy – vzhledem k tomu, že Slunce není tuhé těleso, rychlost rotace není na povrchu Slunce stejná (na rovníku trvá 25dní a v pólových oblastech 34 dní)
- b) pohyb okolo středu Galaxie – s celou sluneční soustavou (jednou za 250 mil. let)
Planety sluneční soustavy tvoří 2 skupiny:
- a) terestrické planety = vnitřní – planety zemského typu, jedná se o planety stejného složení a srovnatelných rozměrů – Merkur, Venuše, Země, Mars
- b) velké planety = vnější – jsou tvořeny zkapalněnými plyny a pravděpodobně pevným jádrem. Kolem všech velkých planet jsou tzv. prstence (tvořené meteorickým prachem a balvany) – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
- Všechny planety obíhají kolem Slunce po eliptických dráhách přibližně ve stejné rovině
- Všechny planety také rotují kolem své osy
- Všechny planety kromě Merkuru mají atmosféru
- Většina planet má své měsíce (do roku 1995 jich bylo známo 61). Největší počet měsíců má Jupiter a Saturn
Vesmír = soubor všech vesmírných těles, které na sebe vzájemně působí.
- Vznikem vesmíru se zabývají tzv. kosmologické hypotézy.
- Podle nejznámější hypotézy velkého třesku asi před 15mld.let existovala látka o vysoké teplotě v superhustém stavu. V této látce nastal výbuch, tzv. velký třesk (big – bang), látka se začala rozpínat a začaly se tvořit struktury, základy budoucích kosmických těles (hvězd, planet, měsíců, komet a meteoroidů).
- Pro velké vzdálenosti ve vesmíru se používají zvláštní délkové jednotky
- Astronomická jednotka (AU) – střední vzdálenost Země od Slunce (149,6 mil.km)
- Světelný rok (ly) – vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok (např. ze Slunce letí světelný paprsek na Zemi 8minut a 20 sekund)
- Paprsek (pc) – vzdálenost, ze které je astronomická jednotka vidět pod úhlem 1 vteřiny = 206 000 astronomických jednotek
Součástí vesmíru jsou:
- a) galaxie = hvězdné soustavy obsahující miliardy hvězd. Naše galaxie se nazývá Mléčná dráha, má tvar elipsy, obsahuje asi 150 mld. hvězd, průměr naší galaxie je 100 000 světelných let.
- b) hvězdy = kulová gravitačně vázaná tělesa složená z plazmy.
- Probíhají v nich termojaderné reakce, které vytvářejí vysokou teplotu a světlo. Hvězdy jsou základními stavebními prvky vesmíru.
- Nejbližší hvězdy jsou Slunce, Proxima Centauri
- c) planety (=oběžnice) – větší tělesa obíhající kolem hvězdy.
- Nemají vlastní zdroj záření, svítí pouze světlem odráženým od hvězd.
- Menší planety se nazývají planetky.
- d) měsíce – pevná tělesa obíhající kolem planet
- e) komety (=vlasatice) – menší tělesa obíhající kolem hvězdy po protáhlých dráhách.
- Jádro komety tvoří prach a led, kolem jádra je plynoprachový obal přecházející v ohon, který je protáhlý vždy směrem od hvězdy – odpuzuje ho tlak jejího záření.
- f) meteoroidy – malá tělesa meziplanetární hmoty
- g) meteor – záblesk zazáření meteoroidu při průletu atmosférou
- h) meteorit – zbytek meteoroidu, který dopadl na Zemi.
- Na místě dopadu vzniká meteoritový kráter.
