Sociologie – maturitní otázka ZSV (3)

 

Otázka: Sociologie

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): jiggly

 

 

 

 

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI:

SOCIALIZACE = Proces, v jehož průběhu si děti osvojují a poznávají kulturní normy a hodnoty. Tento proces je nejintenzivnější v prvních rocích života dítěte, ale není omezen jen na toto období. I když ne tak intenzivně, probíhá během celého života v rámci každodenního sociálního života člověka.

Dítě si neosvojuje jen jazyk, ale také specifické vidění světa, určité názory, postoje, přesvědčení a identitu.

Cílem socializace je zespolečenštění člověka tak, aby byl schopen vycházet s druhými lidmi, aby mohl existovat ve společnosti.

Úspěšně socializovaný člověk se v soukromí chová tak, jak by se choval na veřejnosti, tedy očekávaně a vypočitatelně.

SOCIÁLNÍ STATUS = pozice
Sociální status je hodnota postavení, které člověk zaujímá v nějakém sociálním útvaru. Toto postavení má vzhledem k jiným postavením určitou hodnotu a je svázáno s vykonáváním určité role.

Vlastnosti:

  • naše postavení / pozice na společenském žebříčku – vyjadřuje základní postavení člověka ve společnosti

  • připsaný – nemůžeme ho ovlivnit – rasa, pohlaví, vzhled, národnost

  • získaný – vychází z našeho výkonu – vzdělání, zaměstnání, účast na veřejném životě

– majetek (příjem, dům, auto)

– moc

– prestiž (úcta vztahující se k sociální pozici)

dnes: INKONZISTENCE  = (nesoudržnost) statusu:  

např. lékaři, vědci a učitelé mají vysoké vzdělání i prestiž, ale nízký příjem i podíl na moci. Naopak pochybní podnikatelé nebo drogoví dealeři / majitelé kasin apod. mají vysoké příjmy, vliv na politické rozhodování, ale min. prestiž

projevem s. statusu je SOCIÁLNÍ ROLE:

Sociální role je soubor očekávaných chování člověka, odráží jeho postavení ve společnosti, je tím, co se od člověka v daném postavení očekává.

  • požadavky a očekávaní kladená na osobu s určitým statusem (např. žena může hrát roli matky, dcery, sestry, manželky, sekretářky, cvičitelky aerobiku atd.)

     

    SOCIÁLNÍ MOBILITA = změna sociálního statusu, přesun z jedné společenské vrstvy do druhé

  • HORIZONTÁLNÍ
    status se příliš nemění (stěhuji se jinam, ale bydlím podobně; najdu si stejnou práci apod.) ⇨ územní přemisťování, profesní změna bez změny sociální vrstvy

  • VERTIKÁLNÍ:

    • vzestupná – zvýšení kvalifikace – vyšší pozice v zaměstnání – vyšší příjem ⇨ přesun do vyšších společenských vrstev

    • sestupná – ztráta práce, špatná investice, uvěznění ⇨ přesun do nižších společenských vrstev

PŘÍČINY MOBILITY:
– objektivní – jedinec nemůže ovlivnit – př.: hospodářská krize – masová nezaměstnanost
– subjektivní – vzdělání; spoření na důchod apod.

 

SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE = rozvrstvení společnosti
Sociální stratifikace je rozvrstvení společnosti například podle věku, pohlaví, povolání, materiálního blahobytu, moci, prestiže či atraktivity.

  • z lat. strátum = vrstva

  • Úkolem soc. je zkoumat co tuto stratifikaci vytváří, co ji udržuje na životě

  • Týká se vertikální vyšší nebo nižší, nadřízenosti X podřízenosti

  • (kojenci z nižších vrstev – mají vyšší míru úmrtnosti, děti z vyšších vrstev jdou do lepších škol, ve válce slouží lidé z nižších vrstev, senioři z vyšších vrstev žijí déle)

  • Zařazení do vrstev vyznačuje naši budoucnost

4 systémy sociální stratifikace:

  1. OTROKÁŘSTVÍ

    • otrok neměl žádná práva

    • otrokář vlastnil otroka, mohl ho prodávat,…

  1. KASTY

    • typické pro Indii

    • uzavřené čistokrevné skupiny – do ní se narodíme

    • nejvyšší – DRAHMÁNI – kněží, nejnižší – NEDOTKNUTELNÍ

    • sociálně uzavření – nemůžeme měnit své soc. postavení

Askryptivní společnost – naše soc. determinování

  1. STAVY

    • typické pro feudální Evropu:

        • šlechta – nejvyšší

        • Duchovenstvo

        • měšťané, řemeslníci, obchodníci, svobodní rolníci

        • Poddaní

Stavy i kasty jsou vymezeny zákony.

Bylo možné přecházet z jednoho stavu do druhého a to díky:

  • povýšení od panovníka – zásluhy

    • sňatek žen

    • koupě šlechtického titulu

  1. TŘÍDY

  • v moderní společenské stratifikaci

  • nejsou vymezeny zákonem ani náboženstvím

  • vymezeny jsou: ekonomickými rozdíly mezi lidmi – majetek, peníze, schopnosti, dovednosti, uplatnění na trhu práce

  • postavení člověka není dáno narozením, ale díky výkonu, talentu MERITOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI (zásluha, výkonová společnost)

  • naše ohodnocení ve společnosti je dáno naším výkonem

  • otevřené společnosti – můžeme přestupovat, brát si příslušníky jiných tříd, …

  • nerovné – hierarchické rozvrstvení společnosti na – kasty, stavy, třídy- socioekonomické vrstvy – často tvar pyramidy

  • související pojmy: rozevírání socioekonomických nůžek, sociální stát, sociální smír, snesitelná míra nerovnosti, solidarita, přerozdělování apod.

  • příčina: nerovné rozdělení vzácných statků / peněz / moci / práv / příležitostí atd.

 

SOCIÁLNÍ ÚTVARY = skupiny lidí, které jsou vymezeny vztahy mezi nimi, v nichž lidé kolektivně organizují své institucionální činnosti

  • seskupení – vzniká nahodile, chybí společná identita, chybí komunikace – př. lidé ve frontě, na koncertě

  • dav – zvláštní druh prostorového seskupení; dav zkoumal systematicky Gustav Le Bon – koncipoval teorii davového chování:  člověk v davu ztrácí individualitu, převažují instinktivní reakce, ztrácí se rozumová a morální kontrola

SOCIÁLNÍ SKUPINY:

  • stavební prvek společnosti

  • 3 a více osob, mezi nimiž jsou vzájemné vztahy a vazby

  • spojuje je vzájemná identita (pojetí sebe sama)

  • vymezení se vůči okolí („my a oni“)

  • komunikace

  • normy a sankce za jejich porušení

  • vzájemná očekávání

  • společně vykonávaná činnost

  • př. rodina, školní třída, parta, fotbalový tým apod.

Druhy skupin dle různých kritérií:

  • malé (členové se znají osobně) x velké

  • formální

    • jsou osou / podstatou fungování moderní společnosti –existuje v nich systém neosobních pravidel jednání (obvykle psaných) – vztahy podřízenosti – nadřízenosti

    • jsou založeny na moci a autoritě

    • v jazykové rovině vykání a pouze určitá konverzační témata

    • př. úřady, školy, firmy, armáda

  1. neformální

    • jsou založeny na emocionálně podložených vztazích a vzájemné pomoci – pravidla a cíle se utváří postupně a spontánně – komunikace založena na společných zájmech a zážitcích + tykání

    • př. rodina, přátelé

  2. členské – jsme členy skupiny ať chceme nebo ne (členy rodiny, etnika)

  3. referenční – skupiny, které se nám líbí, ztotožňujeme se s jejich cíli, chceme se stát členy; vysoce prestižní referenční skupiny (stíhací piloti, zednáři)

  4. primární – bezprostřední kontakt mezi členy, důležité jsou city, uspokojování potřeb, sympatie, pocit, že někam patřím; účastníme se celou osobností a ostatní nás vidí se všemi klady i zápory (rodina, komunita)

  5. sekundární – účastníme se v nich pouze v nějaké roli (politická strana, pracovní kolektiv)

RODINA:

Rodina je skupina jedinců, mezi nimiž existují příbuzenské a citové vazby, je původní a nejdůležitější sociální skupinou, která je základním článkem sociální struktury. Rodina je ekonomickou jednotkou, spojuje jí společně užívaný majetek, a zároveň výchovnou jednotkou, rodiče jsou odpovědni za socializaci a výchovu svých dětí.

  • Primární, neformální a malá sociální skupina.

KULTURA:

Kultura jsou sociálně zakotvené vzorce vnímání a jednání, které si lidé, jako členové společnosti osvojili a které jsou pozorovatelné v jejich každodenním jednání a chování.

  • slovo kultura pochází z římského slova colere a znamená to pěstovat, obdělávat, zlepšovat půdu

  • souvisí to s tím, jak člověk přetvářel přírodu k potřebě svého života

  • jako první použil toto slovo Cicero ve smyslu excolere animi = kultura ducha

  • kultura provází člověka celý život, dnem i nocí

  • opak přírody, všechno, co nevyrůstá samo sebou, ale je výsledkem činnosti člověka a společnosti

    Kultura je složitý: 
    a) jev (kultura v daném okamžiku v dané podobě)
    b) proces (proměnlivá, vyvíjí se)
    – odráží náš vztah k přírodnímu prostředí a společenskému světu

    Pojetí kultury: 
    a) nejširší = vše co člověk vytvořil svou tvůrčí činností (opak přírody)
    b) užší = výtvory, činnosti určité skupiny lidi (národní kultura)
    c) nejužší = estetično (krásno, umění)

    Znaky kultury: 
    1) kultura je naučená, není vrozená
    2) kultura jako celek je kolektivním produktem
    3) je adaptivní (schopna se přizpůsobit změnám)
    4) zachovává si kontinuitu v čase (hodnoty z generace na generaci)

SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE= Proces, v jehož rámci se sdělují či vyměňují informace, jedná se o typ sociální interakce.

Dělí se na:

  • Verbální – tj. slovní komunikace

  • Neverbální – tj. mimoslovní komunikaci (gesta, mimika, tón hlasu, pozice těla…)

Vývoj komunikačních systémů ovlivnil pokrok lidstva. Lze vydělit pět epoch rozvoje komunikace:

  1. Znamení a signály

  2. Mluvení

  3. Psaní

  4. Tisk

  5. Masová komunikace

MASOVÁ KOMUNIKACE

Na rozdíl od komunikace přímé (tváří v tvář) má masová komunikace tyto znaky:

  • Je jednosměrná, bez zpětné vazby

  • Její příjemce je anonymní (nemusí být vůbec žádný)

  • Skupina příjemců je různorodá

MASMÉDIA = (hromadné sdělovací prostředky) = slouží k předávání informací najednou velkým skupinám lidí (k masové komunikaci). Patří k nim především noviny, rozhlasové a televizní vysílání, internet.

Počátek masové komunikace je spojen s příchodem novin na poč. 19. stol. a s rozšířením filmu, rozhlasu a televize počátkem 20. stol. Masmédia mají velký vliv na společnost jako celek.

Hlavní funkce masmédií bývají vykládány v kladném i záporném smyslu:

  • Orientační a informační – jsou zdrojem informací (ale i dezinformací, určují priority o kterých se informuje)

  • Interpretační – vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění (ale i manipulují veřejným míněním, nutí lidi, jak mají informace chápat).

  • Veřejná kontrola moci pomocí médií – v totalitních systémech významný nástroj formování politických postojů lidí atd.

  • Socializační – předávají informace dalším kulturám a pokolením (ale výběrem toho, co reprodukují, negativně ovlivňují kulturu)

  • Zábavní (a oddechová) – nabízejí běžnému člověku zábavu

Podle kritiků masmédia snižují vkus veřejnosti, zvyšují hladinu kriminality, přispívají k morálnímu rozkladu či potlačují tvořivost.

Ochránci masmédií zdůrazňují jejich roli při ochraně svobody projevu, odhalování korupce nebo poskytování kultury miliónům lidí.

Masmédia mají mimořádné postavení v politice. Jejich prostřednictvím prezentují politici své postoje a svou osobu.

 

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.