Sophiina volba (W. Styron) – rozbor díla

 

Dílo: Sophiina volba (W. Styron)

Předmět: ČJ – rozbory děl

Přidal(a):  TerkaCZ

 

Rozbor díla: Sophiina volba

Základní charakteristika

• Literární forma: próza
• Literární druh: epika
• Literární žánr: psychologický román s prvky historického i společenského dramatu
• Rok vydání: 1979 (v češtině 2001, překlad Radoslav Nenadál)
• Určeno: čtenářům s zájmem o psychologii, historii 2. světové války, šoa a morální dilemata

 

Téma

• Tragédie a trauma holocaustu a jejich dopad na jednotlivce. Příběh líčí osudy Sophiiny, ženy s tragickou minulostí z koncentračního tábora, a jejího partnerského vztahu v poválečném New Yorku.
• Morální volby a osudová rozhodnutí prožívající na pozadí válečných hrůz.
• Láska, vina a odpuštění v extrémních životních situacích.
• Vztahy mezi postavami v prostředí poválečného New Yorku.
• Konflikt dobra a zla, hledání smyslu v nesmyslnosti války.

 

Motivy

• Holocaust jako nezměrné zlo, symbolizované Sophinou traumatickou volbou.
• Vina a nevinnost, trest a odpuštění.
• Láska, žárlivost, přátelství a zrada.
• Vnitřní zápasy a psychické následky válečného utrpení.
• Tajemství minulosti a její nezapomenutelnost.

 

Hlavní myšlenka

• Ukázat, jak hluboké trauma a historické krutosti formují lidské osudy a morální svědomí.
• Ukázat nemožnost jednoznačného úsudku o lidských činech, zejména v extrémních podmínkách.
• Reflexe viny, trestu, soucitu a možnosti smíření po utrpení.
• Význam osobních rozhodnutí v kontextu historických událostí.

 

Námět

• Styron byl inspirován skutečnými osudy přeživších holocaustu, zejména traumaty, která nesli po zvěrstvech druhé světové války. Přesnějším impulzem byla jeho setkání s přeživšími, jejich vyprávění a vnitřní dramatika jejich životů, konkrétně i tragická volba, kterou musela učinit jedna žena během transportu do koncentračního tábora.
• Autor chtěl zpracovat téma morálních dilemat, viny a lidské psychiky při extrémních situacích, což jej vedlo k hlubokému psychologickému a historickému románu.
• Styron čerpal také z osobních zkušeností s psaním a svým životním obdobím (včetně časů, kdy se snažil prosadit jako spisovatel v New Yorku).

 

Kompozice a struktura

• Román má retrospektivní složení, vyprávění je vedeno formou vzpomínek hlavního hrdiny Stinga.
• Chronologie je přerušovaná, prolíná současnost s minulostí, kdy se odkrývají problémy a traumatické události Sophina života.
• Text je rozdělen do kapitol s výraznými psychologickými a filosofickými úvahami.
• Kombinace realistického a symbolického vyprávění.

 

Vypravěč a úhel pohledu

• Ich-forma – vypravěčem je Stingo, který reflektuje své zkušenosti se Sophií a Nathem.
• Vypravěčje subjektivní a intimní, často se věnuje filozofickým úvahám a vnitřním konfliktům.
• Pozorovatel a aktér zároveň, spoluprožívá trauma postav.

 

Jazyk a styl

• Jazyk je spisovný, emotivní, bohatý na obrazy a symboliku, s existenciálními reflexemi.
• Používá metafory a lyrické pasáže, které zdůrazňují psychickou tíhu a atmosféru.
• Styl je propracovaný, kombinující realistické popisy s poetickými momenty.
• Použití citací a odkazů na literární a filozofické texty (např. Rainer Maria Rilke).

 

Použité prostředky

• Symbolismus – Sophiina volba jako metafora nejhoršího možného dilema.
• Kontrast – světlo a tma, láska a nenávist, minulost a přítomnost.
• Psychologický rozbor postav jako jádro díla.
• Flashbacky a retrospektivní dějové linie.
• Ironie vyvážená tragikou.

 

Charakteristika postav

• Sophie: Tragická žena, přeživší holocaust s tíživou minulostí a nevyřčenou vnitřní bolestí; symbol utrpení i odolnosti.
• Stingo: Mladý idealistický spisovatel, pozorovatel, který zkoumá a pomáhá odkrývat temné stránky Sophie a jejího příběhu.
• Nathan: Sophiin manžel, genialní, ale rozpolcený vědec, vztah s ní je složitý, plný vášně a komplikací.
• Další postavy jsou spjaty s prostředím New Yorku a doplňují dramatický konflikt příběhu.

 

Časoprostor

• Místo: Poválečný New York, ale retrospektivně i koncentrační tábory v Evropě během druhé světové války.
• Čas: 1947 (současnost vyprávění) a období 2. světové války (vzpomínky).

 

Stručný obsah

Román „Sophiina volba“ vypráví příběh mladého spisovatele Stinga, který se po válce usadí v New Yorku a naváže blízký vztah s tajemnou Sophie a jejím manželem Nathanem. Sophie skrývá hrůznou minulost přeživší holocaust, jež se postupně odhaluje v tragické formě „volby“, kterou musela učinit v jednom z koncentračních táborů, rozhodujíc o životě svých dětí. Příběh analyzuje psychické následky této volby a symbolizuje nesmírný tlak osudu a morálních dilemat války. Román zkoumá téma viny, odpuštění, lásky a přežití v nelidských podmínkách i komplikovaných mezilidských vztahů.

 

Podrobný rozsáhlý děj

Stingo, dvacetiletý jihoamerický rodák a začínající spisovatel, přijíždí v roce 1947 do New Yorku a nastěhuje se do Brooklynu, kde žije skromně a snaží se prosadit literárně. Brzy se seznámí s Nathanem, charismatickým a intelektuálně nadaným mužem, a jeho partnerkou Sophií, krásnou, tajemnou ženou s bolestivou minulostí. Trojice začne žít spolu v bytě zvaném Růžový palác. Stingo je fascinován Sophiniou osobností a příběhem, postupně se od ní dovídá části jejího traumatu z nacistických koncentračních táborů.

Sophie se vyznačuje vysokou inteligencí a kulturou, ale také hlubokými vnitřními rozporami a vinou, které ji tíží od chvíle, kdy byla během války zatčena a transportována do Osvětimi. Tam musela učinit nelidské rozhodnutí – Sophiina volba – kdy byla nucena rozhodnout, které ze svých dětí bude posláno na smrt. Tento okamžik je zdrojem jejího celoživotního utrpení a psychického rozkladu. Stingo si uvědomuje, jak hluboký je její emocionální a psychologický stav, který se postupně odráží na jejím vztahu k Nathanovi, který je často vášnivý, ale konfliktní.

Stingo současně sleduje vývoj jejich vztahu, zejména narůstající Nathanovu závislost na alkoholu a psychické problémy, které vedou k jejich častým hádkám a napětí. Významné jsou rozhovory a vnitřní monology postav, které rozkrývají víru, vina, utrpení a snahu o odpuštění. Sophie se často vyhýbá explicitnímu sdílení svého utrpení, vnitřně však prožívá extrémní pocity viny a sebepohrdání.

V průběhu příběhu Stingo vystupuje nejen jako vypravěč, ale i jako spoluprožívající a občasný rádce Sophii, pomáhá jí vyrovnávat se s minulostí. Zároveň se snaží pochopit a přijmout morální složitost situací, které vznikly během válečných událostí. Román obsahuje i referenční události, jako jsou vzpomínky na Rudolfa Hösse, velitele Osvětimi, které Sophie svěřuje Stingovi. Konec je tragický – Sophina trauma a nemožnost úniku z minulosti vedou k její sebevraždě, která je pro Stinga hlubokým psychickým otřesem.

 

Vlastní zhodnocení

„Sophiina volba“ představuje výjimečné psychologické dílo, které kombinuje osobní osudy s historickým traumatem holocaustu a jeho dopady na lidskou psychiku. Styron precizně vystavěl komplexní postavy a jejich vnitřní konflikty, a to s velkou citlivostí a hloubkou. Dílo klade otázky o vině, trestu, morálce a možnostech odpuštění v extrémních situacích. Text je zároveň i reflexí o síle lásky, přátelství a lidské odolnosti. V literárním kontextu patří k významným dílům 20. století, vyžaduje však pozornost čtenáře kvůli své náročnosti a hluboké psychologické a historické vrstvě.