Správa bezpečnosti a obrany státu – maturitní otázka

Otázka: Správa bezpečnosti a obrany státu

Předmět: Veřejná správa

Přidal(a): Lucinka0305

Orgány na tomto úseku:

prezident ČR = vrchní velitel ozbrojených sil, schvaluje vojenské řády, jmenuje vojáky do hodnosti generála, jmenuje náčelníka vojenské kanceláře prezidenta republiky.

parlament ČR = může vyhlašovat válečný stav nebo stav ohrožení státu, schvaluje působení profesionální armády, zřizuje orgán obrany – branný výbor sněmovny.

vláda a ministerstva (vnitra, obrany, spravedlnosti, financí) – vyhlašuje stav nouze, rozhoduje o účasti na mírových operacích, vytváří koncepci obrany státu, schvaluje pohyb ozbrojených sil.

bezpečnostní sbory – tvoří je: PČR, hasičské sbory, celní správa, vězeňská služba, BIS (bezpečnostní a informační služba), úřad pro zahraniční styky, generální inspekce bezpečnostních sborů.

armáda ČR

Instituce územní samosprávy

krajské úřady (referáty, odbor ochrany obyvatel)
obecní úřady (odbor ochrany obyvatel, odbor krizového řízení)

Obrana a ochrana obyvatelstva

Mimořádná událost – situace, která narušila stabilitu systému s ohrožením bezpečnost. Ohrožuje život, zdraví, majetek, životní prostředí. Vyžaduje provedení záchranných nebo likvidačních prací.

Mimořádné události jsou:

a) živelné pohromy – škodlivé působení přírodních sil
b) havárie – většinou má původ v nedbalosti nebo v selhání nebo zařízení či strojů
c) katastrofy – a) nebo b) mající extrémně závažné a ničivé následky.
- Druhy katastrof: přírodní – povodně; meteorologické – tornádo, hurikán, sucho, horko; geologické – lavina, zemětřesení, sopečná činnost; ostatní – požáry, epidemie, pandemie, člověkem způsobené (jaderné), dopravní, teror, žhářství, válka.

Stupně mimořádných událostí, podle kterých se vyhlašuje stav ohrožení a způsob řešení rizik krizových situací: 1. stupeň – až 10 postižených
2. stupeň – 11 – 100
3. stupeň – 101 – 1000 zvláštní stupeň – nad 1000

Krizové situace

zpracovává se pro ně plán, který se musí pravidelně aktualizovat, a to zejména kvůli zmapování, výskytu těchto situací, určení zodpovědných osob, soupis potřeb, záložních zdrojů či konkrétní postupy.
Řízení krizových situací: – krizovou situaci řídí starosta, primátor, hejtman. Obce, města kraje musí mít ustanovenou bezprostřední radu s krizovým štábem.

Stavy ohrožení obyvatelstva státu

Stav nebezpečí – vyhlašuje hejtman max. 30 dní, jedná se o nebezpečí povodní, dlouhotrvající vedro/sucho, průmyslové či ekologické havárie, obyvatelstvo je varováno sirénami.
Nouzový stav – na max. 30 dní, týká se epidemie, pandemie, povodně, dlouhotrvající vedro/sucho, ekologické a průmyslové havárie. Obyvatelstvo se dozví pomoci media, sirény, výjezd PČR.
Stav ohrožení státu a válečný stav – vyhlašuje parlament ČR, bez časového omezení.
Integrovaný záchranný systém – je to koordinovaný postup všech jeho složek při záchranných, likvidačních pracích a mimořádných událostech. Složky IZS: PČR (158), hasiči (150), záchranná zdravotní služba (155), obecní policie (156), tísňová volání v systému EU (112), armáda, horská služba, vodní záchranná služba, hygiena.

Správa obrany státu

Ministerstvo obrany ČR (MO) – je ústředním orgánem státní správy pro zabezpečování obrany státu, správu vojenských újezdů, řízení armády ČR. V kompetenci MO jsou vojenské organizace (vojenský stavební úřad, vojenský lesní úřad, vojenský ubytovací úřad, vojenský historický úřad, vojenské školy, inspekce.)

Činnost: Zpracovává návrh vojenské obranné politiky státu. Navrhuje opatření k zajištění obrany vládě ČR a Radě obrany státu. Koordinuje činnost orgánů důležitých pro obranu státu. Řídí Vojenské zpravodajství. Zajišťuje nedotknutelnost vzdušného prostoru ČR. Vede Inspekci MO ČR. Organizuje a provádí mobilizaci Armády ČR, vede evidenci občanů podléhajících branné povinnosti, eviduje válečné prostředky. Povolává občany k branné povinnosti. Organizuje spolupráci v rámci evropských struktur.

Vojenské výcvikové prostory (VVP) + vojenské újezdy
Tvoří územní správní jednotku, jde o vymezenou část území státu určenou k zajišťování obrany a k výcviku ozbrojených sil. V současnosti existují v ČR 4 vojenské újezdy. Vojenský výcvikový prostor je zřizován na území vojenského újezdu pro zabezpečení polního výcviku AČR (pro boj).

Seznam vojenských újezdů:
a) Boletice okres Český Krumlov – cvičiště pro výcvik tankových a mechanizovaných vojsk – vodní a ženijní výcvik a výcvik jednotek pro zahraniční mise.
b) Březina okres Vyškov – slouží jako cvičiště se zařízením pro výcvik žáků vojenských škol.
c) Libavá okres Olomouc – cvičiště s leteckou střelnicí.
d) Hradiště okres Karlovy Vary – cvičiště s největším taktický prostorem vhodné k výcviku protivzdušné obrany.

Úřady územní samosprávy – odbory obecních úřadů s rozšířenou a přenesenou působností se podílejí na evakuaci obyvatel, rozhodují o použití prostředků pro zajištění obrany, vydávají povolovací příkazy, evidují osoby podléhající branné povinnosti.

Armáda Čr

Armáda ČR brání svobodu, suverenitu, celistvost a nezávislost území ČR, chrání životy a zdraví občanů, majetek, vnitřní pořádek a vnější bezpečnost s možností využití kolektivní obrany NATO. V Armádě platí hierarchické rozhodování. AČR zaměstnává profesionální vojáky a civilní zaměstnance (ČR má profesionální armádu od 1. 1. 2005). Výzbroj a technika je sledovaná Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě → maximální počet bojových a dopravních letadel, vrtulníků, děl, tanků, raket, vojáků. Armádu ČR řídí generální štáb AČR v čele s náčelníkem generálního štábu.

Armádní ozbrojené síly obrany ČR se včetně aktivních záloh člení na:

pozemní síly – patří tam: výsadkové, tankové, průzkumné, mechanizované prapory, jednotky rychlého nasazení, dělostřelecké brigády.
vzdušné síly – zajišťují obranu vzdušného prostoru ČR a společné úkoly obrany států EU. Mají k dispozici prostředky bojové techniky (stíhací letouny, bitevní letouny, vrtulníky, dopravní letouny, protiletadlové rakety), základny vrtulníkového, dopravního letectva a správu letišť.
podpůrné síly – radiační, chemické, biologické, ženijní, záchranné brigády, zásobovací prapory, logistiku, spojovací prapory. Vojenské útvary se člení podle počtu příslušníků: družstvo, četa, rota, prapor, pluk, divize, brigáda, armáda. Dále je lze rozčlenit podle odbornosti: pozemní síly (tankové, motostřelecké), vzdušné síly (letectvo, výsadkáři), specializované (chemické, biologické), komplety společných sil (zásobovací, spojovací), zdravotní a lékařské (vojenské nemocnice) a vojenská policie.

Krajská vojenská velitelství – jedná se o velitelství územní obrany, která se nacházejí ve 13 krajích a Hlavním městě Praze. Vedou vojenskou evidenci občanů, branců, odvedenců, vojáků v záloze a vojáků mimo činnou službu. V případě ohrožení státu ukládají osobám povinnost poskytnout potřebné a věcné prostředky. Mohou ukládat nařízení omezující svobodu pohybu a pobytu, případně omezují shromažďovací právo (nejen v době ohrožení).

Vojenská policie – zajišťuje policejní ochranu armády, vojenských objektů a materiálu. Působí proti vojákům a osobám nacházející se ve vojenských prostorech, řeší přestupky a trestné činy ve spojitosti s armádou, zajišťují kázeň a pořádek ve vojenských objektech, dohlíží nad výcvikem vojenských řidičů, používá zákonem stanovené donucovací prostředky (hmaty, pouta, varovný výstřel), je oprávněna zastavovat a kontrolovat vojenská vozidla, objasňovat dopravní nehody vojenských sil, vyžadovat dechovou zkoušku. Spolupracuje s PČR a obecní policií, plní úkoly mezinárodních smluv.

Vojenská kancelář – vojenská kancelář prezidenta ČR má v čele náčelníka, který je přímo podřízen prezidentu ČR, je pověřen řízením hradní stráže.

Hradní stráž – je součástí armády. Navazuje na tradice z první republiky. Plní úkoly, které souvisejí s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil ČR. Připravuje cesty prezidentu republiky (v souvislosti s ozbrojenými silami), připravuje ceremoniály (jmenování rektorů, soudců), zabezpečuje vojenské návštěvy a slavnostní akty. Hradní stráž zabezpečuje ostrahu a obranu sídel prezidenta republiky (Pražského hradu a zámku v Lánech), zajišťuje objekty, které jsou dočasnými sídly prezidenta a jeho hostů, chrání je před vstupem nepovolaných osob a před proniknutím teroristických nebo vojenských ozbrojených skupin, dále plní úkoly k reprezentaci úřadu prezidenta republiky na veřejnosti (střídání stráží). Hradní stráž zabezpečuje reprezentaci prezidenta republiky u protokolárních aktů při plnění ústavních pravomocí prezidenta republiky a ostatních protokolárních a reprezentačních aktivit stanovených zákonem.

Hradní stráž ČR – je vojenský útvar brigádního typu s celkovým počtem 936 osob.

Hradní stráž je organizována na:

a) velení a štáb – přímé řízení a velení všech jednotek a podřízených. Zahrnuje i styk s veřejností. Zabezpečuje chod všech útvarů prostřednictvím operačního odboru a odbor podpory. Jaroslav Ackarmann – velitel HS ČR.

b) strážní jednotky – 1. a 2. prapor – zabezpečují ostrahu areálu Pražského hradu, zámku v Lánech + dalších míst, kde je prezident. Chrání hosty ze zahraničí (mise). Používány při krizových situacích.

c) hudba hradní stráže – při střídání, jmenování generálů, soudců, udílení vyznamenání, vítání hosta, při charitě (státní charita), bohoslužby.

d) rota zabezpečení – podpora jednotek HS při plnění jejich úkolů.

a) dopravní četa – přeprava osob/materiálu, podle potřeb HS a vojenské kanceláře prezidenta ČR (VKPČR).
b) skupina doprovodné a ochranné služby (motocyklová jednotka) – motocyklový doprovod prezidenta ČR a nejvyšších představitelů cizích států. Plní úkoly HA a VKPČR. Speciálně upravené motocykly (BMW).
c) četa zabezpečení – materiální podpora jednotek HS při plnění hlavních úkolů.
d) četa psovodů – podpora HS, hlídkoví a speciální psi, obchůzky, vyhledávání výbušnin.

Historie

října 1918 – vznik Českoslovanské republiky, první ostraha Pražského hradu.
listopadu 1918 – T. G. Masaryk – budování ostrahy Pražského hradu (Lány).
prosince 2004 – profesionální brigádní útvar.

Nábor k Hradní stráži

kvalifikační předpoklady – poddůstojnická fce (desátník, četař, rotný – SŠ s výučním listem),
praporčická fce (SŠ + maturita), důstojnická fce (VŠ – bakalář nebo magistr).
psychologická vyšetření – u uchazečů z civilu je součástí lékařského vyšetření, opakovaná.
bezpečnostní způsobilost – uchazeč musí souhlasit s podáním žádosti o vydání osvědčení FO na stupeň utajení důvěrné nebo tajné podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
U uchazečů o vstup do aktivní zálohy HS je požadována bezpečnostní způsobilost na stupeň utajovaní vyhrazené, kterou vydává velitel HS.
fyzické předpoklady – výška mezi 178-188 cm, váha musí být odpovídající výšce tak, aby uchazeč neměl nadváhu, bez viditelných kosmetických vad, tetování, piercingů či náušnic, bez jakékoli formy vousů, účes včetně kotlet musí uchazeč udržovat upravené, kotlety nejdéle do půli ušních boltců, vlasy v krátkém účesu, dlouhé do drdolu, výborný zdravotní stav (klasifikace A), bez dioptrických brýlí, dobrá fyzická zdatnost.

Jak se dostat k službě u HS

a) uchazeči z civilu – může osobně kontaktovat pracoviště rekrutačních středisek Čechy nebo Morava nebo podat registrační formulář na internetu – kritériaarmy. cz
b) vojáci z povolání AČR – kontaktovat přímo pracovníka pro nábor HS, s nímž domluví předem termín zahájení procesu výběru. Dvě části – 1. Část – seznámení s podmínkami HA, motivační pohovor.
- část – psychologické vyšetření, profesionální pohovor s velitelem HS.

Výstroj a výzbroj – pro reprezentační účely HS vyzbrojena puškou v poniklované úpravě a bajonety, samopal, specifické druhy uniforem (1990 – teď), stejnokroj shodný s armádou ČR.

Střídání HS – při střídání nastupuje celá jednotka, hraje hudba HS, jeden vždy doprovází při střídání HS, přichází/odchází na náměstí (celá jednotka odchází).

Vojenský vikariát ČR – je zvláštní instituce s činností v Kanceláři náčelníka generálního štábu. Do kompetence patří katolická duchovní péče a provádí duchovní službu (vojenský kaplan, kněz).

Profesionální voják

Profesionální voják je ve služebním poměru, který vzniká bezúhonnému občanovi ČR na základě vlastní žádosti dnem rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, včetně jmenování do hodnosti a složení slibu. Délka trvání služebního poměru je vždy na dobu určitou (4-7 let), poté ukončení nebo doba neurčitá. Pracovní doba je 40 hodin týdně.
Povinnosti: Zachovávat mlčenlivost, dodržovat pravidla služební zdvořilosti i mimo službu, dodržovat vojenskou kázeň, plnit uložené úkoly, zákony a rozkazy. Je oprávněn použít zbraň (střelnou, bodnou, sečnou), hrozí-li nebo trvá útok proti němu, jiné osobě nebo chráněnému zájmu (zamezení útěku, spáchání trestného činu, zneškodnění zvířete). Nesmí být členem politické strany nebo hnutí. Náboženské vyznání může projevovat, nebrání-li mu v tom povinnost, která vyplývá z výkonu vojenské služby. Nemůže podnikat. Místo výkonu služby není volitelné.
Výhody: Má navýšený plat státního zaměstnance, odpovídající jeho hodnosti, vzdělání a praxi, osobní příplatek, příplatek za vedení, výslužné a odchodné. Další příspěvky: náborový, na stravování, na dovolenou, na ubytování, na kulturní a sportovní akce, na ubytování nebo byt v místě výkonu služby nebo na bydlení,
nebydlí-li ve služebním bytě, náhrady při dojíždění, výstroj. Má nárok na zdravotní péči, preventivní rehabilitaci, řádnou dovolenou 37 kal. dnů, zvláštní dovolenou 7 kal. dnů, krátkou dovolenou 10 dnů (nemůže-li denně dojíždět), další studium.

Hodnosti:

Mužstvo – vojín, svobodník.
Poddůstojníci . desátník, četař, rotný.
Praporčíci – rotmistr, nadrotmistr, praporčík, nadpraporčík, štábní praporčík.
Nižší důstojníci – poručík, nadporučík, kapitán.
Vyšší důstojníci – major, podplukovník, plukovník.
Generálové – brigádník, generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál.

BRANNÁ POVINNOST = je povinnost občana ČR plnit úkoly ozbrojených sil ČR. Zahrnuje povinnost podrobit se odvodnímu řízení, vykonat vojenskou službu a plnit další úkoly stanovené Branným zákonem. Branná povinnost platí pro muže od 18 do 60 let a pro ženy, pokud nepečují o dítě mladší 15 let. Povinná základní služba byla zrušena, ale brannou povinnost musí splnit občan za stavu ohrožení státu. Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiného státu jen se souhlasem prezidenta ČR.

Odvodní komise = rozhoduje o schopnosti nebo neschopnosti občana k vojenské službě. Postupuje se dle správního řádu. Občan se musí dostavit k odvodu, k lékařské prohlídce a vyšetření vojenské způsobilosti. Ženy mohou převzít odvodní povinnost dobrovolně.

NATO

Od svého vzniku Česká republika usilovala o členství v NATO. Konkrétní nabídku ke vstupu obdržela společně s Maďarskem a Polskem na madridském summitu Aliance 8. července 1997 Oficiální souhlas atlantické šestnáctky s rozšířením Aliance o tyto tři státy vyjádřili jejich ministři zahraničí svými podpisy na zasedání Rady NATO a Euroatlantické rady partnerství v Bruselu 16. prosince 1997. Během roku 1998 se uskutečnila ratifikace v parlamentech členských zemí Aliance a samozřejmě také v zákonodárných orgánech nově přijímaných zemí. O vstupu země do NATO rozhodl Parlament ČR v dubnu roku 1998.
Přistupování České republiky, Maďarska a Polska k Alianci vyvrcholilo 12. března 1999 ve městě Independence v americkém státě Missouri odevzdáním listin potvrzujících ratifikaci Washingtonské smlouvy. Poté se 16. března v Bruselu sešli nejvyšší představitelé nejen dosavadních šestnácti členských zemí NATO, ale také předsedové vlád nově přijatých tří středoevropských zemí, aby za přítomnosti generálního tajemníka Severoatlantické aliance Javiera Solany sledovali vztyčování vlajek nových členských států NATO. Takto byla završena sedmiletá snaha ČR o integraci do transatlantických bezpečnostních struktur. Armáda již také vyčleňuje deklarované síly a prostředky do aliančního uskupení. ČR si vstupem do Severoatlantické aliance zajistila vysokou míru bezpečnosti, jakou nikdy v minulosti neměla a posunula se do západního světa.

Hlavní úkoly NATO – ochrana svobody a bezpečnosti všech jeho členů, politickými a vojenskými prostředky. Vytvoření spravedlivého a mírového pořádku v Evropě, který je založený na společných hodnotách demokracie, lidských práv a právního státu. Základním principem Aliance je zásada společného závazku ke vzájemné spolupráci mezi státy založená na nedělitelnosti bezpečnosti (solidarita ostatních). Cílem je podporovat mírové a přátelské vztahy v celém severoatlantickém prostoru. V době podpisu této smlouvy bylo cílem NATO obrana členů proti možnému ohrožení hrozící ze SSSR.
Je to mezivládní organizace, členské státy si nechávají plnou svrchovanost a nezávislost. Umožňuje princip fóra, kdy státy diskutují o různých otázkách vojenského charakteru. Jedná se o spojení, kdy je trvale svázána bezpečnost Severní Ameriky a Evropy. Mohou být rozvíjeny nové bezpečnostní spolupráce.

Západoevropská unie (ZEU) – původně obranná aliance, působící nyní v krizovém řízení a zprostředkující vztah mezi NATO a EU.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která je institucí kooperativní bezpečnosti vytvářející normy a dohlížející na jejich dodržování členskými státy.

Organizace spojených národů (OSN) – ústřední instituce kolektivní bezpečnosti. Bezpečnost v Evropě závisí na účinnosti spolupráce mezi státy a jednotlivými institucemi. Význam OSN spočívá v jejím globálním rozměru. Jejím nejvýznamnějším příspěvkem k vytvoření bezpečného mezinárodního prostředí je dohoda členských států o právním zákazu používání síly v mezinárodních vztazích kromě práva na individuální a kolektivní sebeobranu. (kontrola zbrojení, odzbrojovací jednání.

Vojenské emise

AČR plní úkoly i mimo území ČR, tam kde o tom rozhodnou ústavní orgány ve spoluprací s NATO, OSN a orgány EU. Čeští vojáci jsou zaměstnáni jako: pozorovatelé OSN; členové delegace ČR při NATO v Bruselu; pozorovatelé OBSE v různých částech světa; mise KFOR (Kosovo), ISAF (Afgánistán).

Historie zahraničních misí – první mise, které jsme se účastnili, byla mise:

a) POUŠTNÍ BOUŘE (1990–91) v Kuvajtu. Účast ČS protichemické jednotky. Federální shromáždění vydalo souhlas, aby bylo 200 českých vojáků vysláno do Kuvajtu.
b) UNPROFOR = mírová mise v zemích bývalé Jugoslávie (1992-95), do země bylo vysláno 2 250 vojáků ČS armády.
c) UNCRO = mírová v Chorvatsku.
d) IFOR, SFOR, SFOR 2 (1996-2001) – 6 300 vojáků v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku.
e) AFOR – 6. polní nemocnice po velkém zemětřesení v Albánii a Turecku v roce 1999.
f) KFOR – několik etap:
- 1. Etapa – 1999-2002 – zhruba 1 000 vojáků – mírová operace v Kosovu
- 2. Etapa – 2002-2005 – Česko-slovenský prapor se zhruba vojáky v Kosovu
- 3. Etapa – 2005 – doteď – Brigáda a úkolové uskupení STŘED.
g) protiteroristická operace TRVALÁ SVOBODA v Kuvajtu v roce 2002-2003, která pokračovala v Afghánistánu v r. 2004 do současnosti pod hlavičkou NATO.
h) IZ SFOR – Basra v Iráku – polní nemocnice s 500 vojáky.

Správa zpravodajských služeb a bezpečnosti státu

Správa zajišťující bezpečnost státu, ochranu a obranu a ochranu ekonomických zájmů státu.
Řídí se zákony: o Generální inspekci bezpečnostních sborů; o zpravodajských službách; o bezpečnostní informační službě; o ochraně utajovaných skutečností; o bezpečnostní způsobilosti o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Nadřízeným orgánem je vláda ČR, která má pro bezpečnostní systém státu zřízeny tyto instituce:

Bezpečnostní rada státu – Vrcholný orgán Vlády ČR pro problematiku bezpečnosti a přípravu návrhů opatření k zajišťování bezpečnosti.

Národní bezpečnostní úřad – Vykonává státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. Rozhoduje o vydání nebo zrušení osvědčení o bezpečnostní způsobilosti FO a PO (osoby vykonávající „citlivou činnost“ →zaměstnanci MO, AČR, MV, PČR, Vězeňská služba). Povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku. Vytváří a schvaluje národní šifrové algoritmy.

Generální inspekci bezpečnostních sborů – Kontroluje bezpečnostní složky. Centrála je v Praze, jednotlivé pracoviště v krajských městech. Vyhledává, odhaluje a vyšetřuje skutečnosti, při nichž byl spáchán trestný čin příslušníkem PČR, věz. služby, Celní správy.

Bezpečnostní informační službu – Civilní kontrarozvědka, která nespadá pod žádné ministerstvo, svá zjištění předává přímo Vládě a prezidentovi ČR. Peníze čerpá se samostatné kapitoly státního rozpočtu. Hlavním úkolem je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro bezpečnost a obranu státu (teror, extremismus, nelegální šíření zbraní, organizovaný zločin, nelegální migrace).

Zpravodajské prostředky: odposlech, sledování, krycí doklady. Nemá represivní ani sankční pravomoc, nemůže zadržet, zatýkat ani vyslýchat.

Úřad pro zahraniční styky a informace – Zpravodajská služba ČR, která získává a vyhodnocuje zpravodajské informace, které jsou dostupné prostřednictvím standartních prostředků, například diplomacie. Je také samostatnou organizací, za činnost je odpovědná ministru vnitra a Vládě ČR.

Vojenské zpravodajství – Je to ozbrojená vojenská zpravodajská služba AČR. Je součástí ministerstva obrany ČR a je podřízena ministru obrany. V čele je ředitel jmenovaný ministrem. Získává a zpracovává informace, svědčící o riziku terorismu, organizovaného zločinu a sabotáži. Zabezpečuje informace o možném vojenském ohrožení státu. Spolupracuje se zpravodajskými službami států NATO.