Otázka: Starověký Egypt a Mezopotámie
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Natalaj
Charakteristika:
- První větší civilizace, rozšíření zemědělství (závlaha z řek)
- Mezopotámie – Eufrat, Tigris
- Egypt – Nil
Egypt
Periodizace
- Před dynastické období (5000–2700 př. n. l.)
- Stará říše (2800–2100 př. n. l.)
- Střední říše (2100–1600 př. n. l.)
- Nová říše (1600–700 př. n. l.)
- Pozdní doba (700–300 př. n. l.)
- 4. tis. př. n. l. existoval Horní a Dolní Egypt (podle toku Nilu).
- 4. – 3. tis. př. n. l. faraon Meni sjednotil oba státy do jedné říše a nastává období Staré říše (3000-2181 př. n. l.). Sídlil ve městě Mennofer.
- Vládcové Střední říše (2040-1786 př. n. l.) sídlí ve Vésetu (Théby).
- Nová říše trvá od roku 1560 př. n. l. do 1080 př. n. l., tamní vládcové si podmanili Sýrii (po Eufrat), Palestinu a Krétu. Sídelní město opět Véset.
- Důležitý je cyklus záplav
- Důležité je náboženství (polyteismus – cca 100 bohů)
- Počátkem roku 3000 př. n. l došlo k antropomorfizaci (polidštění) bohů,
- zůstává lidská hlava nebo jiné části těla (důležité znaky)
- Nejstarší památky z dolního Egypta (centrum Memphis)
Bohové:
Amon
- Bůh, který vznikl jako první a jeho podstatu nikdo nezná
Re
- Bůh slunce
Anubis
- Bůh zemřelých a pohřebišť
- Patron balzamovačů a mumifikace
Kult mrtvého
- Pohřbívání mrtvých do písku – přirozená mumifikace – počátek mumifikace
- Víra v posmrtný život
- Mumifikace probíhá pomocí plátna s pryskyřicí
- Mumie namáčeny do mumifikačních roztoků a vkládány do sarkofágu, který je z několika vrstev
- Pohřby doprovázeny čtením z knihy mrtvých
Kanopy = nádoby na vnitřnosti (při mumifikaci by se zkazily)
- Zdobeny polychromovanými ornamenty (malování barvami na připravený křídový podklad)
- zachycení neměnného času, dvojník přežívá po dobu uchování ostatků
Architektura:
- Stavební materiál: kámen, cihly, písek
- Základní stavební princip: převládá tzv. Architráv = vodorovný kámen na vzpěrách, pouze výjimečně v pyramidách i klenba
Mastaba
- Nejstarší typ stavby
- Obdélníkové základny
- Hroby vyšších úředníků a dvořanů
- Nejčastěji budovány poblíž pyramid
- Komora pro pohřbívání až 30 m pod zemí
- Byly řazeny vedle sebe a mnohdy vytvářely celá města
Stupňovitá pyramida
- Džoserova pyramida v Sakkaře
- Nejstarší
- 7 mastab na sobě
Pravidelná pyramida
- Cheopsova pyramida u Gízy
- 146 m – nejvyšší
Hrobky tesané do skal
- Údolí králů (Théby)
- Všechny hrobky až na Tutanchamonovu vykraden
- Zdobený nábytek v hrobkách s výbavou panovníka
Obelisky
- Zprvu sloužily ke kultovním účelům, později se staly významným symbolem moci
- V Nové říši byly stavěny po dvou u vchodu do chrámu
- Byly zdobeny hieroglyfy
- V novověku často dopravovány do Evropy a nyní zdobí mnoho našich měst – Řím, Paříž, …
Sochařství:
- Na vysokém stupni – životní a nadživotní velikost, správné proporce
- Námětem byli panovníci a božstvo
- V pozdějším období i jemná modelace výrazu obličeje
- Sochy polychromovány (barveny), do očí byly dávány i drahé kameny (tzv. inkrustace)
Inkrustace = technika vkládání různých materiálů do sebe
a) Monumentální linie sochařství
- Značně stylizované – nekonkrétní, nebo nereálná podoba
- Strnulé – trůnící nebo vznešeně sedící
- Menkauré s manželkou – Z období Staré říše
b) Realistická linie sochařství
- Busta královny Nefertiti
- sochař Thutmóse
- Z období Nové Říše
- Nefertiijti byla ženou Amenhotepa IV., který se přejmenoval na Achnatona
pohřební masky
- Tutanchamonova
- Ze zlatého plechu, sklíčka, drahokamy
- Nalezena roku 1922 v Údolí králů
Reliéfy
- Mnohdy zaměňovány s malbou, protože jsou velice nízké a polychromovány
- Na stěnách pyramid a chrámů
- a) zapuštěný reliéf = zvýraznění linek
- b) normální reliéf
Malířství:
- Egyptské malířství sloužilo náboženství a panovníkovi, bylo prostředníkem v kontaktu se světem „nahoře“
- Na vnitřních stěnách mastab, skalních hrobek, méně v pyramidách (téměř ne)
- Malby umístěny v podélných pásech nad sebou
- Dodržován tradiční egyptský kánon pro zobrazení
- Narativní (výpravný) charakter
- Z počátku smíšená technika reliéfu a malby – brzy opuštěn
- Techniky malby: přírodní hlinky na omítce (štuk, sádra), jako štětec posloužil většinou rákos
Egyptský kánon pro zobrazení figury
- Hlava a nohy z profilu, oko a ramena zepředu
Dva typy zobrazení:
- a) Pásová perspektiva
- Co je blíže to je dole, co je dále je výše
- b) Hieratická perspektiva
- Důležitost znázorněna velikostí
- Faraon je největší, otroci nejmenší
- Podle postavení ve společnosti
Ikonografie
- ustálené výjevy ze života faraona (lov v bažinách, lov ptáků, boj s nepřáteli aj.)
Fajjůmský portrét
- Destičky s portrétem zemřelého faraona
- portréty z období Nové říše
Písmo:
- Nejprve obrázkové, pak slabičné
- Proslavily se hieroglyfy
- Původní písmo je obrázkové, z něj se vyvinulo hieroglyfické písmo, později tzv. hieratická a démotická kurzíva
- Písmo rozluštil Bedřich Hrozný
Mezopotámie
- Rozkládala se na území dnešního Iráku, v podstatě mezi řekami Eufrat a Tigris
- Mezi nejznámější sumerské městské státy patří Ur, Uruk, Lagaš, Ninive, Eridu, Mari
Periodizace
- epocha sumerská (3500-2350 př. n. l.),
- epocha semitská (2350-539 př. n. l.)
- patří sem mimo jiné říše starobabylonská (Chamurappi), novobabylonská říše (Nabukadnezar) aj.
- Konec mezopotamské civilizace nastal 539 př. n. l. dobytím Babylonu Peršany
Architektura:
- V Mezopotámii často záplavy, proto se stavělo na vyvýšených terasách
- Stropy vytvářeny nejprve trámy, později klenbami z cihel
- Stavební materiál: převážně cihla (uvnitř stavby pálená, vně glazurovaná), a to v důsledku nedostatku kamene a dřeva
Zikkurat
- Typický pro architekturu Mezopotámie
- Je to stupňovitý chrám pálených cihel
- Nesloužil k pohřbívání (na rozdíl od pyramid), ale k uctívání bohů
- Obřad uctívání bohů zde probíhal na schodech
- Na vyvýšeném místě – z důvodu záplav
- Stavěli se z nepálených cihel, sušených na slunci
- zikkurat v Uru
- Palác v Mari – zachovány malby, zobrazení jako v Egyptě
- Další stavby:
- Ištařina brána
- Vysuté Semiramidiny zahrady v Babylonu
Sochařství:
- Sumerové vynalezli hrnčířský kruh
- Pro sochařství je typický tzv. tetramorf (býk, člověk, orel, lev), stély (Narámsinova stéla, Chammurappiho zákoník aj.) a sošky Gudey, správce Lagaše
- Sochy panovníka Gudey – stojící nebo sedící
- bůh a současně správce města Lagaš
- Náramsinova stéla – zobrazení dvou Sluncí
- Chammurapiho zákoník – klínovým písmem vytesán do podoby stély (podélná kamenná deska)
- Reliéf se zraněnou lvicí-naturalismus (ochrnutí)
Tetramorfy = spojení býka, orla, lva a člověka
- Typické pro sochařství Mezopotámie
- 5 nohou – efekt stojícího i jdoucího
Pečetní válečky – kamenné válečky
- sloužily k otisku do horkého vosku nebo hliněných destiček
Bohové
- Stejný život jako lidé, byli nesmrtelní
- Šamaš – bůh Slunce
- Ištar – bohyně plodnosti
Novobabylonské období
- největší rozkvět za vlády krále Nabukadnezara
- Babylonská věž – pravoúhlá
- základem byl zikkurat
- Ištařina brána – procesní cesta
- zoomorfní reliéfy (pálená hlína, na povrchu – glazura)
- zobrazení posvátných zvířat (býci) – polymorfy – např.
Asyrská říše
- Chetité = schopní stavitelé
- Použití kovu
- Geometrické tvary
- Palác Sarkona II. – brána paláce s hlavou býka (Asyrský býk).
