Starověký orient – maturitní otázka

Otázka: Starověký orient

Předmět: Dějepis

Přidal(a): anonym1234

Egypt – památky a vědecké poznatky, písmo a náboženské představy, významní faraóni a jejich činy; Mezopotámie – Sumerové a jejich dovednosti, Babylónie (Gilgameš, Chammurapi), Asyřané, Chetité, Peršané, Foiničané (hláskové písmo), Židé (Starý zákon); Indie – harrapská kultura, Buddha, Ašóka, památky a vědecké poznatky; Čína – významné dynastie, Konfucius a jeho učení, vynálezy, dovednosti a památky; indiánské říše v Americe – kultury Aztéků, Mayů a Inků, významné památky, vědecké poznatky a náboženské představy

Starověk je období přibližně od vynálezu písma do stěhování národů. Nejvýznamnějšími orientálními oblastmi byly asi Mezopotámie, Egypt, Indie a Čína. V Americe byli indiáni a na blízkém východě kromě Mezopotámie i několik dalších říší (Foinicie, Chetitie, Persie). Průběh starověku se liší v závislosti na daném území, v některých oblastech vůbec neproběhl.
Orient = východ; státy ležící tam, kde vychází Slunce
vznik státu!! – potřeba organizace, řídící a kontrolní instituce, neomezená moc panovníka, stabilita, centralizovaný byrokraticky řízený despotický stát, pro vznik států je potřeba rozvinuté zemědělství, protože zemědělci byli usazeni na jednom místě, kde obdělával půdu->> vznikají sídliště, vznik státu je také neodlučitelně spjat s vznikem písma, tudíž se vznikem úřednického aparátu

v této době vnikly nejstarší civilizace, základní znaky civilizace:

a) vzniká centralizovaný stát
b) s prvními státy vzniká právo, zákony, písmo (písemné památky)
c) rozvíjí se řemeslo, obchod, vzniká organizované náboženství
d) veřejné stavby a komunikace
e) je kladen důraz na vzdělání mládeže
f) v čele stojí samostatný vládce, kterého považovali lidé za ztělesnění některého z bohů, měl neomezenou moc
základy lidské kultury a vzdělanosti
znaky: příznivé podnebí, půda, závlahové zemědělství, otroci
převaha civilizace říční nad přímořskou

Civilizace

stupeň vývoje, přechod společenství, které vyjde z pravěku, ale není pořád státním útvarem, vznikají všude jindy – Mezopotámie -4000 p.K., Čechy- 8.-9.stol. n.l.

Mezopotámie

Nejstarší civilizace světa – Sumerové
Staroorientální státy – v povodí řek, půda patří panovníkovi, panovník božím prostředníkem (teokracie), základní zdroj obživy zemědělství

Sumerové

Jejich původ není jasný
Na poč. 3. Tis. p.K. vytvořili v oblasti J Mezopotámie (území dnešního Iráku) – v povodí Eufratu a Tygrisu řadu městských států – Ur, Uruk, Eridu, Nippur, Lagaš, Kiš,
centrem měst je zikkurat = stupňovitý chrámový pahorek, chrám řídil i hospodářství státu = chrámové hospodářství, později vznikem despocií mluvíme o palácovém hospodářství
vynalezli nový způsob zavlažování, kalendář o 12 měsících, šedesátkovou a desítkovou soustavu, vůz s koly
dosavadní největší vynález PÍSMO – sumerské klínové písmo, psali na hliněné destičky rákosovým písátkem
později spolu města začínají bojovat (všichni chtěli být hegemonem = nejvýznamnějším městem) – r. 2340 Sargon Akkadský se zmocnil vlády v Kiši a severně od Sumeru vytvořil město Akkad, sumerská města porazil a vytvořil Akkadskou říší.

Akkadská říše (2300–2100)

První centralizovaný stát
Sargon Akkadský –dobyl velká území, ale neuměl je spravovat
Narám-Sín vnuk Sargona –vybudoval napři Ninive – budoucí sídlo asyrských panovníků
asi 2198 vpadli do Mezopotámie Gutejci (horské kmeny), 100 let ovládali oblast Mezopotámie (nejvýznamnější město Lagaš, vládce Gudea z Lagaše) 2100 – vyhnáni vládcem Uruku = poslední rozkvět Sumeru
dále rozvíjeli Sumerské písmo

Urská říše (2100-2004)

zakladatel Ur-Nammu ovládl celou J Mezopotámii, jeho syn dobyl Elam i Asýrii
jednotné míry, váhy, kalendář
největší rozkvět – Šulgi
opírá se o byrokracii (úředníci)
války s Elamem (v), Churrity (s) a Amorejci (z)
nezávislé městské státy: Isin (zakladatel Išbi-Erra) a Larsa (zakladatel: Naplánum), rozvoj obchodu, zemědělství a kultury
2004 př. n. l. – Ur dobyt Elamem – Sumerové mizí z dějin

Asýrie

V 2.tis. vrcholí
Vzniká v severnější části Mezopotámie v době úpadku Akkadské říše, vlády se ujala knížata z města Aššuru – název říše

Staroasyrská říše (20- 18. stol p.K.)

čilé obchodní vztahy s Malou Asií
bohaté na zlato, stříbro, měď
postupně Asýrii ovládl vedlejší stát Babylonie, kolem roku 1650 získali Asýrii Churrité a je připojena ke státu Mitanni

Novoasyrská říše (1000- 612?)

velice mocný stát, vznikla zde profesionální armáda
mnoho pramenů-kroniky, smlouvy, soupisy půd,..
hlavní město Ninive, obrovské, hradby, zahrady, paláce, chrámy,..
Tiglatpilesar III. – 728 př.n.l. –dobyl Babylonii, měl syna Sargona II.
Sargon II. – 722 zvítězil v bojích o trůn a založil sargonovskou dynastii,(( získal Damašek a Gazu (Egypt) – po dobytí Palestiny deportoval Židy do Asýrie (722)))??
Sinacherib – Sargonův vnuk, boj s Elamem, 689př.n.l. dobyl Babylon – během povstání byl zničen
Asarhaddon – Sinacheribův syn, obnova Babylonu + dobytí Egypta
neustálé vnitřní boje o trůn
Aššurbanipal – největší rozmach, Babylon dobyt r. 648 př.n.l., založil knihovnu v Ninive (Epos o Gilgamešovi)
postupně Asyřané ztratili Egypt i Babylonii, stát slábne a Ninive bylo barbarsky zpustošeno r.612 – zánik říše

Babylonie

V J Mezopotámii, v povodí Eufrat a Tygris prosperuje zemědělství – hodně městských států – hegemonii získává Babylon

Starobabylonská říše (1800př.n. l. – 1595př.n.l.)

hl.m. Babylon
největší rozmach za Chamurappiho – vydal Chamurappiho zákoník, jeden z nejstarších na světě, řídí se zásadou “oko za oko, zub za zub”, na kamenné stéle (2,5 metrů) je vyzobrazen Chamurappi předávající zákoník bohu spravedlnosti Šamašovi
Chamurappi rozdělil obyvatele do tří vrstev: Awílové – nejvyšší a nejbohatší vrstva, Muškíni – svobodní obyvatelé, Wardové – otroci
1764 př.n.l. – vítězství Chamurapiho nad Elamem
1763 – dobytí Larsy
1758 – vítězství nad Asýrií
jazyk Babylónština
nejvyšší bůh Marduk
1594 – Babylonie dobyta Chetity, po smrti Chamurappiho

Chetitská říše (2000-1000 př.n.l.)

hl.m. Chattušaš
chetitský jazyk-rozluštil Bedřich Hrozný
výroba železa
Indoevropané
války s říší Mitanni a Egyptem
nájezd mořských národů – konec říše 1200

Říše Matanni

území severní Sýrie
hl.m. Vašukani
rozmach v 15.stol. př.n.l.
boje s Chetity a s Egyptem
1300 př.n.l. – připojeno k
Asýrii

Novobabylonská říše

S růstem Novoasyrské říše se dostává pod její nadvládu, až Chaldejec Nabopolasar koncem 7.století nastolil poslední babylonskou chaldejskou dynastii.
Nabuchadonosor II. – dobyl Jeruzalém (587, Babylónské zajetí Židů), ovládl Sýrii a Palestinu
Babylon – téměř nedobytný, chrám boha Marduka na 90 m zikkuratu
visuté Semiradiny zahrady
po smrti Nabuchodonosora dochází k úpadku, ze severu přicházejí Peršané (král Kýros)
539 vzdávají se Peršanům bez boje

Persie

Původně součástí Médské říše, ale r.550př.n.l. udělal Kýros později Veliký převrat.
Roku 546 byla dobyta Lýdie, 539 Babylonie, 525 Egypt, 518 Pandžáb. Dobytá území nebyla pleněna, ale král se inspiroval jejich kulturou.
Výboje Peršanů završil Dáreos I. připojivší střední Asii a vybudovavší zpevněné cesty po říši a průplav mezi Nilem a Rudým mořem.
Peršané měli klínové písmo a jejich náboženství vycházelo z učení proroka Zarathuštry.
Persie padla r.331př.n.l. v bitvě u Gaugamel (králem se stal Alexanr Makedonský Veliký).

Židé

zdrojem informací je Bible (Starý zákon), jako první uznávali jediného boha
vykopávky města Jericho – 7000 př.n.l. – nejstarší město světa
obyvatelé Filištíni a Kanaanejci
rozděleno do několika městských států – pronikání Hebrejů
Mojžíš vyvedl roku 1220 př n l Izraelity z Egypta a roku 1180 je Jozue přivedl do země zaslíbené, v Palestině nejdříve bojují s Pelištejcemi a dalšími národy a pak vytváří židovský stát pod vedením Saula
Hebrejské kmeny vytvořily dvanáctičlenný svaz, v čele každého byl soudce, po vytvoření státu pod vedením Saula – doba královská (předtím doba soudcovská)
syn Saula byl David a jeden z jeho synů Šalamoun se proslavil jako nevýznamnějším vládcem, po jeho smrti se nepodařilo udržet jednotu židovského státu a rozpadá se na dvě království – izraelské a judské království

Egypt

podél Nilu a u delty
Dolní Egypt = sever, zemědělství
Horní Egypt = jih, pastevectví
vznik jednotného státu – přelom 4./3. tis.
král (faraon) + úředníci (nejvyšší vezír) + kněží + řemesl., zem. + otroci
osídlení již v neolitu

Archaická doba (3150-2700 pnl.)

do roku 3000 –Horní a Dolní Egypt = sjednoceno 1. faraonem Menni
královské sídlo + hlavní město Menifer (Memfis), rozdělení na 42 krajů
cca 2900 př. n. l. – hieroglyfy (=písmo bohů)

Stará říše (2700 – 2180 pnl.)

nejstarší pyramida Džoser krále Džosera v Sakkáře
nejvyšší – Cheopsova v Gíze
na západě od Nilu – oáza Fajjím
Egypt si podmanil Sinaj a Núbii
sociální nepokoje především mezi správci (nomarchové) jednotlivých krajů (nomů)
země se rozdělila na několik nezávislých částí

Střední říše (2040 – 1786 pnl.)

nové sjednocení vésetskými králi, centrum = Véset (Théby)
boje s Libyí a Núbií
nájezd Hyksósů

Nová říše (1560 – 1080 pnl.)

hl. m. – Veset (Théby)
Ahmos I. – uhájil Horní Egypt, znovudobyl Dolní Egypt a definitivně porazil Hyksósy, sídlo ve Vesetu
královna Hatšepsovet (15. st. př. n. l.) po smrti manžela regentkou nezletilého Thutmose III., nakonec vládla 20 let, panoval mír, obchodní výpravy a stavební činnost
Thutmos III. – opakem královny, velký válečník – největší rozloha státu v historii
Amenhotep IV. – náboženská reforma: popřel Amónovo božství, jediným bohem vyhlásil sluneční životadárný kotouč – boha ATONA – na jeho počest změna jména na Achnaton (“prospěšný Atonovi”) = velmi odvážný čin, lid nechce, sídl oz Vesetu do Achetatonu, oblíbená manželka Nefertiti, zavražděn = konec náboženských reforem
Tutanchamon – sídlo přenesl zpět do Vesetu, upevnil opět Anónovy kněží, jeho hrobka první nevykradenou objevenou hrobkou (1922)
znovu uctívání Amona
pohřbívání v hrobkách ve skalách – Údolí králů
Ramesse II. – nejvýznamějším panovníkem Nové rise, boje s Chetity mír 1270 pnl. – jde o první dochovanou mírovou smlouvu na světě (uzavřena po bitvě u Kadeše v dnešní Sýrii s chetitským králem)
Ramesse III. – poslední významný panovník, koncem 13. století a počátkem 12. století Egypt terčem náporu mořských národů (Frýgové, Thrákové, Arméni) – odolal, ale ztratil vydobytá území v Asii
následovníci až na jednu vyjímku jméno Ramesse, území už jen bránili před útoky z Asie a Libye. Horní Egypt ovládnut vesetskými kněžími Amónova chrámu
Kleopatra
r. 525 pnl. součástí perské říše, r. 332 pnl. vláda Alexandra Makedonského, pak Ptolemaiovci

Kultura Egypta

a) pyramidy

první pyramidu nechal postavit Džoser (v Sakáře, stavitel Imhotep) – 58 m vysoká, stupňovitá (6)
Cheopsova pyramida – největší 146 m vysoká, 230 m má základna (12 fotbalových hřišť), barevné žuly, lesklé kameny
3 nejznámější a největší stojí v Gíze
pyramidy hlídá Sfinga (ta v Gíze má lidskou hlavu a lví tělo, hlava podle podoby faraóna Racheva), Napoleon do ní střílel
pyramidy sloužily jako hrobky (vedly tam chodby do podzemí, ale i slepé cesty, aby se tam nedostali zloději – nesmírné bohatství)
pyramidy byly zprvu stupňovité (pak už ne) – „schody do nebe“ , 1 ze 7 divů světa
pyramidu stavělo velké množství lidí (ne otroci), ale placení dělníci
těžké kvádry se posunovaly po válečcích, stavba trvala celý život panovníka

b) náboženství, mumie

Egypťané uctívali mnoho Bohů (Re, ra – bůh slunce)
věřili v posmrtný život (vážená srdce v podsvětí), duše byla nesmrtelná a sídlila v srdci
aby zachovali tělo, proto mumifikovali, balzamovali (na počátku pohřbívali do pouště)
balzamování prováděli kněží (vyňali vnitřní orgány i mozek, to dali do kanop, dutina byla vysušena a vyplněna
plátnem, tělo se nabalzámovalo a obalilo plátnem a vložilo do sarkofágu)
mezi jednotlivé vrstvy plátna se vkládaly předměty, amulety na ochranu
koupel v soli trvala asi 70 dní
balzamovali i zvířat (sokoly,…) protože je obětovali Bohům, se kterými souviseli
faraóni umírali velmi mladí, dožívali se asi 30-40 let (trpěli artrózou,…)
jaké rostliny v Egyptě rostly zjistíme z mumie (v jednotlivých vrstvách se objevují pozůstatky rostlin)

c) písmo

hrobky faraónů byly popsány magickými nápisy a zachovaly i jeho činy (ty dobré)
egyptské písmo = hieroglyfy, psali buď na papyrus nebo vytesávali do kamene
obrázkové písmo představovalo zprvu slovo, pak slabiky – postupně se zjednodušovalo na písmo démotické (lidové) a hieratické (kněžské) – psalo se jim rychleji., k psaní básní, zapisování daní
roku 1822 rozluštil hieroglyfy Jean Francois CHampollion v souvislosti s Napoleonskými válkami – pomocí Rosettské desky, která byla napsána řecky, hieroglyfy
hieroglyfy se přestaly používat poté, co Egypt dobyli Římané
papyrus se získával z rostliny, která rostla u vody – jednotlivé stonky se překládaly přes sebe, to se pak udusalo, polepili šťávou z rostliny a svinulo do svitků – i 40 m
do kartuše se zapisovaly jména králů , písmo vzniká v pol.4. tis, př.Kr. v době předdynastické

d) architektura

pyramidy
mastaby
- obdélníkový půdorys, předchůdkyně pyramid /(tam se dříve pohřbívalo), Džosérova pyramida byla původně mastaba
hrobky
- v Nové říši se hodně stavěly hrobky vytesány do skály, takové přírodní pyramidy
- velice nesnadné objevit takovou hrobku (proti lupičům) , vytesat takovou hrobku bylo těžké
- nejvíce hrobek vytesaných do skály najdeme blízko Théb v Údolí králů (jako 1. zde nechal postavit hrobku Tutmose I. a ostatní ho následovali), existuje i Údolí královen, kde byly podhřívány manželky faraónů
- dodnes nalezeno 62 hrobek, je jich tam ale snad až 4000
- v roce 1922 byla objevena hrobka faraóna Tutanchamona (zemřel v 19 letech) – nesmírné bohatství, objevil Angličan Carter
- na vstupu do hrobky byla naspána magická kletba, která měla zabránit vstupu do hrobky
chrámy
- chrám Abú Simbel u Asuánské přehrady (chrám faraona Ramesse II.)
- Chrám královny Hatšepsovet – jediná žena, faraon, nesmírně sebevědomá, vládla za nevlastního syna Tutmose III., sošky které chrám zdobily nechali faraóni, kteří vládli po ní rozbořit, zničit (neměli ji rádi)
  -chrámy zasvěcené hlavně bohům – Luxor, Karnak – obrovské vstupní brány, obelisky, sochy
obelisky
- obelisky u vstupní brány chrámu v Luxoru, jeden z obelisků stojí na místě, druhý se nachází v Paříži
  6. domy a paláce
uchovaly se zbytky městečka dělníků, kteří v době Střední říše stavěli pyramidy

e) sochařství

monumentální sochy faraónů
krásné sochařské portréty, výstižně zpodobující tváře mužů a žen, vznikly již v době Staré říše
nejznámějším portrétem je busta královny Nefertiti, manželky Achnatonovy

f) malířství

stěny chrámů i hrobek byly bohatě zdobeny malbami nebo reliéfy, které byly barevné
lidskou postavu zobrazovali: hlava z profilu, oko a tělo zepředu a nohy opět z profilu
znázornění různých zvířat a rostlin

g) literární památky

náboženské texty, nápisy na zdech pyramid
Kniha mrtvých – jak se chovat v podsvětí…
literatura světská – zaznamenávání daní, skutky faraónů, historické události
lékopisy (složení léků)

h) lékařství

dobré znalosti z anatomie, rozvíjela se gynekologie, hubařství

Indie

Harrapská kultura

Harappská kultura se vytvořila kolem r.2400př.n.l. v povodí Indu – centry byla města Harappa a Mohendžodáro, ale už ve 4. Tisíciletí p.K. byli schopni na tomto území přejít na zemědělství.
sídliště stavěna podle jednoho vzoru, centrum města citadela, státoprávní zřízení zůstává záhadou, ale uniformita svědčí o veliké centralizované říši
měli písmo – protoindické, a kontakt se Sumery.
Harappská kultura byla skoro 800 let neměnná, ale v 18.stol.př.n.l. začíná úpadek a v pol.2.tis.př.n.l. Harappská kultura zaniká a z Indie se na 1000 let vytrácí znalost písma.

Védské období

V pol.2.tis.př.n.l. přicházejí do Indie ze severu kočovné kmeny Árjů a brzy ovládají celou SZ Indii – centrem dnešní Pandžáb.
v čele kmenů rádžové, obyvatelstvo rozděleno do 4 varen -1. varna = brahmáni – nejvyšší, kněží, 2. varna = kšátriové = vojáci, obrana, 3. varna = vajšiové = řemeslníci, obchodníci, zemědělci (hospodářská prosperit, výživa),4. varna = šúdrové – nádeníci, nemajetní
Lidé si postupně začínají uvědomovat špatnost vzrůstající moci bráhmanů = v pol.1.tis.př.n.l. vzniká učení Gautamy Buddhy – buddhismus (neuznává bohy, cílem každého je nirvána) a Mahávíry Džina – džinismus (oproti buddhismu ještě velmi přísné nenásilí), z védského náboženství vzniká hinduismus.
V 1. tis. př.n.l. se kmeny spojují do větších celků – nejvýznamnější je Magadhská říše vrcholící ve 4.stol.př.n.l. za vlády Nandů (Himaláj – Godavárí).
O nejstarší minulosti Indů vypravují písemné památky – védy (sbírky vědomostí) z kon.2.tis.př.n.l. a pak eposy o dějinách z pol.1.tis.př.n.l. Mahábhárata a Rámájana.

Maurijská říše

r.321př.n.l. svrhl Nandy Čandragupta a vzniká Maurijská říše. Jejím nejvýznamnějším panovníkem byl Ašóka, který ovládl celou Přední Indii – zpočátku byl velmi krutý, ale po přestupu na Buddhismus začíná pečovat o blaho země.
Po Ašókově smrti začíná úpadek a jednotný stát byl obnoven až ve 2.stol.n.l. – Kúšánká říše v S Indii, nejv. panovník Kaniška.
Velice vzdělaná společnost, západ předběhla o několik staletí, např. od nich převzali arabové desetinnou soustavu s využitím nuly, indičtí učenci také vypočítali hodnotu pí.
písmo sanskrt

Čína

Nejstaršími doloženými čínskými dynastiemi jsou Sia, Šang a Jin.
Asi v r.1022př.n.l. porazily kmeny Čouů říši Šangů a Čouové se stali na 8 staletí vládci Číny.
Období vlády Čouů se dělí na dvě části – Západní Čou, kdy Čouové skutečně vládnou; a Východní Čou, kdy jsou Čouové vládci jen formálně a stále mezi sebou bojují malé státy – v 8.-5.stol. se většina států vzájemně zničila v krvavých válkách.
V té době se velmi rozvíjí čínská filosofie (Lao-c‘, Konfucius).
Ve 3.stol.př.n.l. období válčících států a r.221 Čchinové opět sjednotili Čínu. Prvním císařem byl Š‘-Chuang-Ti, který rozšířil Čínu na J, budoval průplavy a silnice, sjednotil čínské písmo (znakové) a dal si vybudovat velkou hrobku, kterou střežila hliněná armáda.
Po smrti Š‘-Chuang-Tiho byli Čchinové svrženi a nastupuje dynastie Chan (206př.n.l.-220n.l.).
Po r.220n.l. byla Čína na 4stal. rozdělena.

Číňané daleko před Evropou vynalezli:

a) střelný prach
b) objevili kompas – znali činnost magnetické jehly – měla tvar lžíce (podel souhvězdí velké lžíce = velký vůz)
c) vynález knihtisku
d) kormidlo
e) hedvábí z bource morušového (musel 10 x denně žrát, teplo, dobrá péče) – „hedvábná stezka“ – přes poušť „moře smrti“ – těžká cesta, nesnadný terén, až k Středomoří. Hedvábí se vyměňovalo za koně a tkaly ho ženy: 1 role hedvábní = 360 kg rýže (stejná cena), 2000 zámotků = 0,5 kg hedvábí. Byzantští mnichové v 7. a 8. st, vynesli v holích – zlomen monopol.
f) 105 př.Kr. nastie CHAN – papír (stromová kůra+bambus), předtím se psalo na tenké plátky bambusu – svisle, nebo se psalo na hedvábí
g) písmo pojmové, nejstarší literární památka = Kniha písní = kniha poezie. Složité písmo pro úzkou vrstvu vzdělanosti.