Starověký Řím – dějiny umění k maturitě

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Starověký Řím

   Předmět: Dějiny umění

   Přidal(a): podslugym

 

 

 

– hory -> není vhodný k zemědělství

– pádská úrodní nížina

– roviny-> voda stékající z úbočí Apenin odplavovala úrodnou půdu, měnila nížiny v močály (z bažin se šířila malárie) -> roviny odvodňovány a vysoušeny

 

Etruskové a počátky Říma

– první vyspělou civilizaci v Itálii vytvořili Etruskové (3 teorie o původu Etrusků – 1. přišli z východu (z Lýdie), 2. ze severu, 3. původní obyvatelé Itálie)

– Etruskové přijali písmo od Řeků, s nimiž byli díky velké řecké kolonizaci ve styku

– Etruskové se v Itálii objevili v 10.-9. sto pnl (Etrurie byla tvořena řadou suverénních městských států)

– Etruskové měli vyspělé zemědělství, odvodňovali bažiny, zavlažovali suché oblasti čímž zvětšovali rozlohu zemědělské půdy

– rozvoj řemesla a obchodu v Etrurii

– námořní obchod vedl ke střetu s Řeky (jejich oporou byla kolonie Massalia i Korsika) -> Korsika zajímavá pro Etrusky -> soupeření -> na stranu Etrusků Kartágo -> Korsiku získali Etruskové

– Etruskové obsadili Latium a z několika vesniček na břehu Tiberu vybudovali město- ŘÍM

– Etruskové nová odbytiště pro své výrobky – Německo, Dánsko, Švédsko, Británie

– r. 474 pnl zažili Etruskové drtivou porážku od Řeků v námořní bitvě u Kýmé

– Římané dostávali etruská města pod svou nadvládu (poslední bylo dobyto 265 pnl – město Volsinie)

– i Keltové po rozpadu Etrurie šli na její území

 

– Řím vznikl spojením vesnic, které ležely na pahorcích mezi nimiž byly bažiny

– na vrcholku Palatinus sídlil kmen Latinů (+ Sabinové) -> pro vývoj Říma důležitý Etruskové, kteří tuto oblast ovládali

– vysoušení – E. vybudovali klenutou stoku-> pak vznikl prostor, kde vznikl forum a to cloaca maxima

– 3 hlavní římští bozi – Jupiter, Iuno, Minerva

– Římané se dělili podle příslušnosti k rodům a na patricje a plebeje

– patricijové – urozená vrstva (potomci původního obyvatelstva Říma)

– plebejové – neurození (původ od přistěhovalců)  -měli méně práv než patricijové -> nesměli zastávat úřady, nesměl být sňatek mezi patriciji a plebeji

– Římští králové – 3 poslední byli Etruského původu – Tarquiniovci

Servius Tullius – předposlední etruský král – tvůrce reforem (rozdělení obyvatelstva do majetkových tříd, rozdělení obyvatelstva do čtyř místních tribuí – okresů => potlačení rodového původu občana, roli hrál už jen majetek a místo narození)

– poslední římský král Tarquinius Superbus – sesazen a vyhnán z říma -> 510 pnl vyhnání Tarquiniovců

– v polovině 5. st. pnl vznik republiky

 

Boje plebejů za emancipaci

– politický život Říma spočíval v rukou patricijů

– plebejové se na řízení Říma nemohli podílet -> snažili se zlepšit svoje postavení

– 494 pnl první secese plebejů- plebejové hrozili, že si na pahorku Říma založí své vlastní město pokud jim nebude v požadavcích vyhověno

– výsledek: vznik plebejského úřadu tribunát lidu (tribun mohl říci Veto! na zasedání senátu, když se mu zdálo, že by zákon mohl poškozovat právo plebejů a o zákonu se přestalo jednat)

– 449 pnl druhá secese – plebejové si vynutili zapsání práva, a tak vznikly zákony dvanácti desek , v nichž platí rovnost občanů před zákonem

 

Politické zřízení Říma

– Římský politický systém se podobal Řeckému:

– sněmy, senát /obdoba rady starších (členství v senátu bylo doživotní)

– v čele římského státu stáli dva na rok volení konzulové

– úředníci cenzoři (odhadovali jmění pro zařazení občanů do majetkových tříd)

– v případě nebezpečí byl do čela státu jmenován diktátor, který měl zcela neomezené pravomoci

– občanem se člověk v Římě stával tím, že se narodil rodičům (občanům) nebo že ho takoví rodiče adoptovali (Latinové mohli získat občanství tím, že se přistěhovali do Říma)

– práva občana: mohl se účastnit sněmu, zastávat úřady, uzavírat manželství, vlastnit soukromý majetek a volně s ním nakládat, odvolat se ke sněmu v případě trestu smrti)

– povinnosti občana: platit daně, sloužit vojsku

 

Ovládnutí Itálie

– poté, co se Římané zbavili etruské nadvlády, začali si podmaňovat latinská města

– Řím s Latiny rozšiřovali své území až na území Etrusků

– oslabení Etrurie využili Keltové (Galové) – barbarské kmeny

– 387 pnl. Galové porazili Římany a vtrhli do Říma – byli zde několik měsíců, nakonec se spokojili s vysokým výkupným a odtáhli

– roku 410 nl vyplenili Řím Germáni (ale do té doby nevnikla za hradby Říma cizí vojska)

– 256 pnl ztratily samostatnost i etruské Volsinie, patřila pod římskou nadvládu celá Itálie

 

Kartágo

– Foiničané žili na východním pobřeží Středozemního moře

– území Foinikie tvořila řada městských států

– Foiničané hodně obchodovali a za obchodem putovali a na svých cestách zakládali osady- nejvýznamnější obchodní osada Kartágo (založeno roku 814 pnl)

– Kartaginci se osamostatnili a dokonce s podmaňovali jiné foinické kolonie

– z Kartága se stal městský stát (bohatl z obchodu s otroky)

– Kartaginci se vydávali na objevné plavby (Británie, Irsko, jih afrického pobřeží)

-Kartaginci se z počátku spojovali s Etrusky, aby vytlačili Řeky (Korsika, Sardinie))

– střet zájmů- Sicílie (tam osady jak Kartaginců, tak Řeků) – Kartaginci=Punové

 

Punské války

– když Punové odstranili ze Sicílie Řeky, začali se o Sicílii zajímat Římané

– na Sicílii vzpoura proti syrakuskému králi – vzbouřenci požádali o pomoc jak Puny tak Římany

– Punové vyslali svá vojska na Sicílii a Řím se tím cítil ohrožen, tak vyslal vojska na Sicílii také a tím došlo ke konfliktu mezi Kartágem a Římem, tzv. 3 punské války

 

První punská válka

– na pevnině měli převahu Římané, na moři měli převahu Punové, proto Římané vyslali na moře své loďstvo

– Římané měli promyšlené lodě -> můstek + bodák-> probodnutí lodě nepřítele a okamžité propojení lodí

241 pnl bitva u Aegatských ostrovů – Římané vítězí nad Puny (Kartágo muselo zaplatit válečné náhrady, ztratilo Sicílii, Sardinii a Korsiku)

 

Druhá punská válka

– punský vojevůdce Hamilkar Barbas ovládl Hispánii (ložiska stříbra a mědi)->posílené Kartágo se mělo vrhnout do nové války s Římem

– hranici mezi římskou a kartaginskou sférou vlivu tvořila řeka Iberu

– v roce 221 pnl se stal velitelem punských vojsk Hanibal

Napsat komentář