Otázka: Aristoteles
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Kar
Stát ≈ formy vlády, státní zřízení, samospráva/demokracie a volební systémy
- forma politické organizace lidské společnosti, vyznačuje se sdružením obyvatel určitého území v právní celek
- státní moc je nezávislá. vnitřní i vnější záležitosti si každý stát řeší sám
znaky státu
- ohraničené území – půda, vzdušný prostor, vodstvo
- organizace státu – administrativní aparát, soustava státních orgánů spjatá se státním aparátem
- právo – schopnost samostatně o něčem rozhodovat v právních vztazích
- obyvatelstvo – občani
- státní suverenita – vnitřní (=nezávislost státní moci na jiném pol. subjektu uvnitř státu), vnější (=právo státu uzavírat mezinárodní dohody a smlouvy)
- ozbrojená složka
mezinárodně-právní subjektivita
- Stát je hlavním subjektem mezinárodního práva, důležitá pozice díku tomu, že jeho suverenita není odvozena od žádné jiné moci.
- Stát je považován za entiku který má- stale obyvatelstvo, vymezené území, vládu a způsobilost vstupovat do vztahu s ostatnímý státy
teorie vzniku státu
- teorie náboženská
- patří k nejstarším
- stát vzniká a existuje z boží vůle a odráží božskou dokonalost —> božský původ státu
- teorie patriarchální
- stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny
- monarcha hraje roli otce v rodině
- teorie mocenská
- stát vzniká vládou mocnějších nad silnějšími
- teorie násilí
- vysvětluje stát jako produkt uplatnění síly, např. podmanění
- teorie smluvní
- stát vzniká smlouvou mezi občany, kteří se svobodně vzdají části své suvereniti ve prospěch celku
funkce státu
I) vnitřní :
- právní – stát funguje na základě práva, př. zajištění respektování právního řádu
- ekonomická – stanovení podmínek pro chod ekonomiky, má zabezpečit dobré fungování ekonomiky státu, např. sleduje nezaměstnanost a inflace
- bezpečnostní – zajišťuje bezpečnost občanů a jejich majetku i vnitřní zabezpečení státu, jeho orgánů a institucí na státním území
- sociální – zajištění občanů v nemoci, ve stáří a při ztrátě prostředků obživy
- kulturní – péče o kulturní dědictví, vytváření podmínek pro rozvoj kultury, rozvoj školství, vědy a výchovy
II) vnější:
- diplomacie – zajištění vztahu s dalšími státy
- obranná – obrana území před případným napadením a udržení mezinárodní bezpečnosti
- regulace zahraničního obchodu – stanovení podmínek a okolností pro zahraniční obchodní vztahy
státní moc
- záruka demokracie, že státní moc nebude zneužita proti občanům
- moc není soustředěna do jednoho státního orgánu, rozlišujeme tři složky
moc zákonodárná (LEGISLATIVA)
- ve své pravomoci má vydávání zakonů
- zastupuje ji parlamet, pravomoc určuje ústava
- schvaluje program vlády, rozpočet
- parlament se dělí na dvě komory- poslanecká sněmovna a senát
—> poslanecká sněmovna
- tvoří ji 200 poslanců
- v čele je předseda poslanecké sněmovny- volen poslanci
- předseda zahajuje, končí jednání, navrhuje pořadí projednávaných zákonů
- podle stranické příslušnosti poslanci vytváří poslanecké kluby
—> senát
- tvoří ho 81 senátorů
- každé dva roky se vymění jedna třetina členů
- senát zastupuje poslaneckou sněmovnu v případě jejího rozpuštění
- jedná se o brzdu poslanecké sněmovny
- schvaluje nebo vrací zákony
moc výkonná (exekutiva)
- tvořena vládou, prezidentem a státním zastupitelstvím
- vláda je tvořena premiérem, místopředsedou a ministry
- prezident jmenuje premiéra a následně dle jeho návrhu i ostatní členy
- vláda po svém jmenování musí získat důveru Posl. sněmovny, která také může kdykoliv vyslovit nedůvěru→ vláda musí podat demisi.
- Každý minist má na starosti jiný rezort: Školství, financí, zdravotnictví, dopravy
soudní moc (jurisdikce)
- tvořena ústavním soudem a soustavou soudů
- soudy jsou nezávislé
- soudci jsou jmenováni prezidentem bez časového omezení a jsou neodvolatelní
- Ustavní soud (v Brně) – dohlíží na dodržování ústavy, zda nejsou porušována lidská práva nebo jestli není přijatý zákon v rozporu s ústavou a práv. řádem
– skládá se z 15 soudců jmenovaných na 10 let prezidentem
– Soustava soudů:
- Nejvyšší soud (Brno)
- Nejvyšší správní soud (Brno)
- Vrchní soud (Praha a Olomouc)
- Krajský soud (v krajských městech)
- Okresní soud (v býv. Okresních městech)
ústava
- Ústava rigidní– pro změnu je zapotřebí souhlas vyššího počtu hlasujících
- Ústava flexibilní– k její změně je stačí běžný způsob hlasování, lze ji změnit prostým zákonem
Formy vlády
DEMOKRATICKÁ (vláda lidu)
– státní forma, umožňující účast všech plnoprávných občanů na správě a řízení státu
- jejich účast může být buď přímá (hlasování – referendum) nebo nepřímá (zastupitelská, reprezentativní)
- umožňuje občanům v pravidelných obdobích volit své zástupce (poslance), kteří vykonávají státní moc za své voliče
- protikladem demokracie je diktatura
NEDEMOKRATICKÁ (=vládne jen úzký okruh osob, nebo dokonce jedinec)
- aristokracie (vláda privilegovaných – šlechty)
- byrokracie (úřednická vláda)
- plutokracie (moc v rukou vyšší vrstvy – vláda úzké skupiny bohatých, forma oligarchie)
- oligarchie (vláda privilegované vrstvy magnátů)
- monokracie (vláda jedince, samovládce, diktátora)
Monarchie a republiky
- monarchie – zaručuje dědičnou, doživotní vládu jednoho panovníka
- absolutní (neomezená) – panovník má veškerou moc
- konstituční (omezená) – moc panovníka omezena ústavou, resp. parlamentem
- republika – hlava státu volena v řádných volbách lidem nebo parlamentem na základě ústavy, omezené volební období, státní moc se odvíjí od lidu, státní moc je rozdělena: moc zákonodárná, výkonná a soudní
- parlamentní – vedoucí postavení má parlament složený z poslanců (ČR, SR)
- prezidentská – v čele prezident, který plní výkonné moci, neexistuje předseda vlády (USA, Rusko)
- semiprezidentská – prezident má vyšší pravomoci než parlament, ale nižší než v prezidentské (Francie, Polsko, Finsko)
- kancléřská – dominantní postavení má kancléř, prezident volen parlamentem (Německo)
státní zřízení
unitární stát
- je jednotný, s jedinou vládou, jedinými zákony a jediným občanstvím na celém území státu
- ČR, SR, Itálie, Polsko, Nizozemsko
federace
- spolkový stát, vzniklý spojením více států, které se vzdaly části své suverenity ve prospěch celku
- jednotlivé části mohou mít vlastní ústavu, zákony i dvojí soustavu nejvyšších stát. orgánů
- mají společnou hlavu státu, měnu, armádu, zahraniční politiku
- Německo, USA, Indie, Rakousko
konfederace
- svaz států
- smluvní sdružení samostatných států, které úzce spolupracují
- zachovní vlastních ústav i občanství
- vytváří orgány pro společné zajištění obrany, zahr. politiky, příp. zahraničního obchodu a měny
- Commonwealth of Nations
demokracie
- forma politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na správě a řízení státu
- základní podmínky demokracie:
- existence právního státu – existující demokratické právní normy a systém, jak je uplatňovat
- základní hodnoty demokracie:
- svoboda – odpovědnost ( můžeme se svobodně rozhodnout, ale neseme za sebe zodpovědnost )
- rovnost – spravedlivost
- druhy demokracie:
- přímá (referendum) – založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných
- nepřímá (zastupitelská) – občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně –> volený zástupce
- principy demokracie:
- suverenita lidu (lid je zdrojem veškeré státní moci)
- cílem státní moci je sloužit všem občanům (stát slouží lidem, nikoli lidé státu)
- rozdělení státní moci na složku zákonodárnou, výkonnou a soudní
- parlamentarismus (legislativa je pravidelně obnovována – volby)
- právní stát (vztah občana a státu je vymezen právním řádem)
- dodržování všech základních lidských práv a svobod
- politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, nedbají na ochranu menšin
- právo na svobodné vlastnictví a svobodné podnikání
- sociální spravedlnost v otázkách ochrany a sociálně ekonomického zabezpečení sociálně slabých – staří, nemocní, nezaměstnaní apod.
- svoboda tisku a projevu
právní stát
- vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva
- právní řád stanoví i pravidla chování státních orgánů, aby nemehla být jejich moc zneužitelná proti občanům
- stanovuje pravidla chování občanů ve státě
- prosazována vláda práva
rovnost
- Rovnost příležitostí– jedním ze základních principů demokracie, každý by měl dostat stejnou příležitost, bez rozdílu na pohlaví, národnost, či barvu pleti
- Rovnost politická– lidi jsou si lidsky i politicky rovni. 1 člověk=1 hlas
- Rovnost před zákonem– povinnost aplikovat zákon takovým způsobem, aby bylo uplatněno právo, bez jakéhokoliv popírání práv, diskriminace a nebylo nijak rozlišováno mezi lidmi (pohlaví, věk..)
svoboda
- stav bytosti, jednající na základě vlastní vůle, nezávisle na svém okolí
- Formální svoboda= nedosažitelná pro část společnosti- svoboda pohybu X nedostatek peněz.
- Reálná svoboda= možnost, kterou může, ale nemusí jedinec naplnit
spravedlnost
- Vyrovnávací– přiměřený trest
- Rozdělovací– kde se mezi několik subjektů rozdělují požitky nebo břemena, např. při dělení dědictví nebo kořisti, při rozdělování daní a podobně.
