Státověda – maturitní otázka

 

   Otázka: Státověda

   Předmět: Společenské vědy, Politologie

   Přidal(a): Terka

 

STÁTOVĚDA

Některé základní pojmy

• Národ – sociální konstrukt, skupina lidí, které spojuje společná historie, kultura, jazyk či obývané území.
• Národnost – příslušnost osoby k určitému národu.
• Polis – město/obec/městský stát, typ starověkého řeckého městského státu.
• Civitas – typ společnosti založený na principu teritoriality a vlastnictví, občan má odpovědnost i určitá práva (v podstatě občanství).
• Impérium – velká říše/nejvyšší výkonná moc ve státě.
• Stát = určitý administrativní aparát na daném území, disponující mocí vládnout.
• Právní stát = Stát má vlastní systém zákonů, které musí být v souladu s mezinárodním právem. Dnes všechny mezinárodně uznávané státy.
• Sociální stát = stát, který se snaží o blaho a slušné žití svých obyvatel pomocí nástrojů sociální politiky (dávky, důchody).

 

Státní moc

• Legislativa (tvoří parlament, prezident),
• Exekutiva (vláda),
• Justice (soudy),

Úloha = služba společnosti (ochrana vnější/vnitřní).

Suverenita

• Vnější – právo uzavírat mezinárodní smlouvy, navazovat, udržovat a vypovídat diplomatické styky.
• Vnitřní – nezávislost státní moci na jiném politickém subjektu uvnitř/zevně státu (pol. Ideologií, náboženství).

Teorie vzniku státu:

• K obrně území,
• Náboženská (z boží vůle),
• Patriarchální („rozrůstající se rodina“) – vládne muž, rodina-rod-kmen-stát,
• Patrimonální (moc vznikla z vlasteneckého práva k půdě),
• Mocenská (moc je produktem utlačování menšiny většinou) – vynucení poslušností mocí,
• Smluvní (ústava – stát je výsledek dohody mezi lidmi, kteří se dobrovolně vzdávají přirozených svobod ve prospěch svých představitelů) – teorie společenské smlouvy,
• Marxistická (odstranit třídní společnost),

Teorie zániku státu

• Zhroucení – vnitřní či vnější tlak; Somálsko, Řím, Rak.-Uher.,
• Změna režimu – revoluce, puč, pakt elit; ČSSR-> ČSR,
• Rozdělením – separatismus (Kosovo), rozdělení (ČSR -> ČR, SR),
• Spojení – integrace, federalismus; USA, Německo,

Jellinekova tříprvková charakteristika: (co stát musí mít)

• Území,
• Obyvatelstvo,
• Administrativní aparát (organizace vykonávající státní moc),
• Vedlejší: Obrana, suverenita, znaky, uznání,

 

Druhy státu

• svrchovaný x závislý
  • svrchovaný – politická entita reprezentovaná jednou centralizovanou entitou, která má suverenitu nad určitým územím,
  • závislý – nejsou samostatnými státy, často geograficky vzdálené od mateřské země,
• centralizovaný x decentralizovaný
  • centralizovaný – řízen z jednoho místa, často hlavní města,
  • decentralizovaný – značnou část moci mají samosprávní celky,
• národní x národnostní x mnohonárodnostní
  • národní – jeden národ, menšiny nepatrné (Dánsko, Norsko),
  • národnostní – většinový národ + významné menšiny (ČR, SR),
  • mnohonárodnostní – 2 a více rovnocenných národů (Indie, Švýcarsko, USA),
  • občanské – státy jsou národnostně velmi smíšené,
    • národní x občanský (podle postavení jiných národů ve státě),
      • národní – národ má výstavní postavení (Řecko, Albánie),
      • občanský – občani mají stejná práva, bez ohledu na národnost,

Funkce státu

• Vnější – zahraniční politika, obchod, obrana,
• Vnitřní – organizace státu (hospodářská, sociální, kulturní, ochranná – dodržování zákonů, zdravotnická…),
• Vnitřní i vnější – obrana,

Správní fce.

• Obranná – vnější (armáda) i vnitřní (zákony),
• Sociální – podpora nepracujících,
• Třídně-potlačovatelská – rovnováha spol.,

 

Ekonomická a hospodářská fce.

Zabezpečuje dobré fungování ekonomiky státu tak, že se bude rozvíjet, udržovat míru inflace a nezaměstnanosti.

• Daňová politika – umožňuje fungování tržní ekonomiky,
• Celní politika – daň z dovozu a vývozu,
• Monetární politika – množství peněz v oběhu (proti inflaci),

Kulturní fce. = vzdělání, kulturní rozvoj atp.

 

Formy států

Platón (dělba podle toho, kdo vládne)

• Monarchie (král),
• Sofokracie (vláda filosofů),
• Aristokracie (vláda několika urozených),
• Teokracie (vláda nejsilnějších),
• Oligarchie (vláda nejbohatších),
• Demokracie (Podle Platóna špatná),

Aristoteles (dělba podle toho, kolik lidí vládne)

• Vláda jednotlivce – Monarchie x Tyranie (Samozvanost a vláda ku vlastnímu prospěchu),
• Vláda skupiny – Aristokracie x Oligarchie (Vláda nejbohatších ku vlastnímu prospěchu),
• Vláda mnoha – Politeia x Demokracie (Politeia = na vládě se podílí všichni svobodní občané),

Historické typy států – otrokářský, feudální, kapitalistický, socialistický, personální unie (sdílí hlavu státu),

Státy podle územně správního členění

 

Dnešní typy států

Monarchie = dědičná/volitelný vládce

• Absolutní – panovník má neomezenou moc (Saudská Arábie – král, Vatikán – papež),
• Konstituční – panovníkova moc omezena ústavou,
• Polo-konstituční – R-U,
• Parlamentní – panovník omezen i ústavou i parlamentem (Evropské monarchie),
  • Zajímavost Andorra – diarchie – francouzský prezident v zastoupení a urgellský biskup v zastoupení,
  • VB – sněmovna reprezentantů, sněmovna lordů,
• Dualistická – faktickou moc má monarcha, jmenuje vládu, které sám předsedá,
• Stavovská – panovník a sněm; sněm legislativa, zástupci jednotlivých stavů – vyšší a nižší šlechta. Měšťanstvo, duchovenstvo,

Republika – představitelé voleni na základě ústavy,

• 3 nezávislé složky moci,

1. Legislativa,
2. Exekutiva,
3. Justice,

• Parlamentní – exekutiva=vláda, legislativa=parlament, prezident=formální (ČR),
• Semiprezidentská – exekutiva=prezident i vláda (Francie),
• Prezidentská – exekutiva=prezident, nezávislý na parlamentu (USA),
• Kancléřská – v čele spolkové vlády kancléř z vítězné strany, volený parlamentem (Německo),

Diktatura – příkazy, utlačování

• jednoduchá – tradiční nástroje moci (armáda, policie, soudy, byrokracie),
• cézaristická – diktátor usiluje o získání podpory mezi lidmi, aby mohl svůj režim legitimizovat,
• totalitní – právní stát mění na policejní, moc v rukou jedné strany,

Demokracie ­– vláda lidu

• lidé mají určitá práva,
• způsob, jak občané uplatňují svou vůli je zakotveno v ústavě,
• přímá d. – jednotlivá hlasování o otázkách (referenda),
• nepřímá d. – o otázkách rozhodují zvolení zastupitelé (=> zastupitelská d.),

 

Sociální stát

• Welfare state – pojem popisující situaci ve VB,1939,
• měl by zajistit každému svému občanovi základní sociální minimum,
• vede sociální politiku-přerozděluje peníze potřebným
  • přímé výdaje – podpory, přídavky, důchody,
  • nepřímé výdaje – „umělá“ zaměstnanost,
• Argumenty vzniku:
  • solidarita – pomoc občanovi (vyplácení dávek),
  • pragmatismus – co je pro člověka (stát) užitečné a potřebné, to dělá,
  • pokrok – motivace,
• soc. státy jako takové 40. let 20. st., rozmach po 2. sv. v.,
• současné době dochází ke zneužívání sociálního státu=krize státu (výdaje jsou větší jak příjmy),
• cíle soc. státu
  • omezování chudoby,
  • zajišťování prosperity,
  • zajišťování sociální rovnosti,
  • zajišťování soc. integrace a zamezování soc. exkluzi,
  • zajišťování soc. stability,
  • zajišťování nezávislosti jednotlivců,
• Problémy:
  • výdaje vyšší jak příjmy,
  • generace stárne,
  • parazitování na sociálních dávkách,
  • aparát soc. státu neefektivní.