Státověda – maturitní otázka

společenské vědy

 

   Otázka: Státověda

   Předmět: Společenské vědy, Politologie

   Přidal(a): Terka

 

STÁTOVĚDA

Některé základní pojmy

  • Národ – sociální konstrukt, skupina lidí, které spojuje společná historie, kultura, jazyk či obývané území.
  • Národnost – příslušnost osoby k určitému národu.
  • Polis – město/obec/městský stát, typ starověkého řeckého městského státu.
  • Civitas – typ společnosti založený na principu teritoriality a vlastnictví, občan má odpovědnost i určitá práva (v podstatě občanství).
  • Impérium – velká říše/nejvyšší výkonná moc ve státě.
  • Stát = určitý administrativní aparát na daném území, disponující mocí vládnout.
  • Právní stát = Stát má vlastní systém zákonů, které musí být v souladu s mezinárodním právem. Dnes všechny mezinárodně uznávané státy.
  • Sociální stát = stát, který se snaží o blaho a slušné žití svých obyvatel pomocí nástrojů sociální politiky (dávky, důchody).

 

Státní moc

  • Legislativa (tvoří parlament, prezident),
  • Exekutiva (vláda),
  • Justice (soudy),

Úloha = služba společnosti (ochrana vnější/vnitřní).

Suverenita

  • Vnější právo uzavírat mezinárodní smlouvy, navazovat, udržovat a vypovídat diplomatické styky.
  • Vnitřní – nezávislost státní moci na jiném politickém subjektu uvnitř/zevně státu (pol. Ideologií, náboženství).

Teorie vzniku státu:

  • K obrně území,
  • Náboženská (z boží vůle),
  • Patriarchální („rozrůstající se rodina“) – vládne muž, rodina-rod-kmen-stát,
  • Patrimonální (moc vznikla z vlasteneckého práva k půdě),
  • Mocenská (moc je produktem utlačování menšiny většinou) – vynucení poslušností mocí,
  • Smluvní (ústava – stát je výsledek dohody mezi lidmi, kteří se dobrovolně vzdávají přirozených svobod ve prospěch svých představitelů) – teorie společenské smlouvy,
  • Marxistická (odstranit třídní společnost),

Teorie zániku státu

  • Zhroucení – vnitřní či vnější tlak; Somálsko, Řím, Rak.-Uher.,
  • Změna režimu – revoluce, puč, pakt elit; ČSSR-> ČSR,
  • Rozdělením – separatismus (Kosovo), rozdělení (ČSR -> ČR, SR),
  • Spojení – integrace, federalismus; USA, Německo,

Jellinekova tříprvková charakteristika: (co stát musí mít)

  • Území,
  • Obyvatelstvo,
  • Administrativní aparát (organizace vykonávající státní moc),
  • Vedlejší: Obrana, suverenita, znaky, uznání,

 

Druhy státu

  • svrchovaný x závislý
    • svrchovaný – politická entita reprezentovaná jednou centralizovanou entitou, která má suverenitu nad určitým územím,
    • závislý – nejsou samostatnými státy, často geograficky vzdálené od mateřské země,
  • centralizovaný x decentralizovaný
    • centralizovaný – řízen z jednoho místa, často hlavní města,
    • decentralizovaný – značnou část moci mají samosprávní celky,
  • národní x národnostní x mnohonárodnostní
    • národní – jeden národ, menšiny nepatrné (Dánsko, Norsko),
    • národnostní – většinový národ + významné menšiny (ČR, SR),
    • mnohonárodnostní – 2 a více rovnocenných národů (Indie, Švýcarsko, USA),
    • občanské – státy jsou národnostně velmi smíšené,
      • národní x občanský (podle postavení jiných národů ve státě),
        • národní – národ má výstavní postavení (Řecko, Albánie),
        • občanský – občani mají stejná práva, bez ohledu na národnost,

Funkce státu

  • Vnější – zahraniční politika, obchod, obrana,
  • Vnitřní – organizace státu (hospodářská, sociální, kulturní, ochranná – dodržování zákonů, zdravotnická…),
  • Vnitřní i vnější – obrana,

Správní fce.

  • Obranná – vnější (armáda) i vnitřní (zákony),
  • Sociální – podpora nepracujících,
  • Třídně-potlačovatelská – rovnováha spol.,

 

Ekonomická a hospodářská fce.

Zabezpečuje dobré fungování ekonomiky státu tak, že se bude rozvíjet, udržovat míru inflace a nezaměstnanosti.

  • Daňová politika – umožňuje fungování tržní ekonomiky,
  • Celní politika – daň z dovozu a vývozu,
  • Monetární politika – množství peněz v oběhu (proti inflaci),

Kulturní fce. = vzdělání, kulturní rozvoj atp.

 

Formy států

Platón (dělba podle toho, kdo vládne)

  • Monarchie (král),
  • Sofokracie (vláda filosofů),
  • Aristokracie (vláda několika urozených),
  • Teokracie (vláda nejsilnějších),
  • Oligarchie (vláda nejbohatších),
  • Demokracie (Podle Platóna špatná),

Aristoteles (dělba podle toho, kolik lidí vládne)

  • Vláda jednotlivce – Monarchie x Tyranie (Samozvanost a vláda ku vlastnímu prospěchu),
  • Vláda skupiny – Aristokracie x Oligarchie (Vláda nejbohatších ku vlastnímu prospěchu),
  • Vláda mnoha – Politeia x Demokracie (Politeia = na vládě se podílí všichni svobodní občané),

Historické typy států – otrokářský, feudální, kapitalistický, socialistický, personální unie (sdílí hlavu státu),

Státy podle územně správního členění

 

Dnešní typy států

Monarchie = dědičná/volitelný vládce

  • Absolutní – panovník má neomezenou moc (Saudská Arábie – král, Vatikán – papež),
  • Konstituční – panovníkova moc omezena ústavou,
  • Polo-konstituční – R-U,
  • Parlamentní – panovník omezen i ústavou i parlamentem (Evropské monarchie),
    • Zajímavost Andorra – diarchie – francouzský prezident v zastoupení a urgellský biskup v zastoupení,
    • VB – sněmovna reprezentantů, sněmovna lordů,
  • Dualistická – faktickou moc má monarcha, jmenuje vládu, které sám předsedá,
  • Stavovská – panovník a sněm; sněm legislativa, zástupci jednotlivých stavů – vyšší a nižší šlechta. Měšťanstvo, duchovenstvo,

Republika – představitelé voleni na základě ústavy,

  • 3 nezávislé složky moci,
  1. Legislativa,
  2. Exekutiva,
  3. Justice,
  • Parlamentní – exekutiva=vláda, legislativa=parlament, prezident=formální (ČR),
  • Semiprezidentská – exekutiva=prezident i vláda (Francie),
  • Prezidentská – exekutiva=prezident, nezávislý na parlamentu (USA),
  • Kancléřská – v čele spolkové vlády kancléř z vítězné strany, volený parlamentem (Německo),

Diktatura – příkazy, utlačování

  • jednoduchá – tradiční nástroje moci (armáda, policie, soudy, byrokracie),
  • cézaristická – diktátor usiluje o získání podpory mezi lidmi, aby mohl svůj režim legitimizovat,
  • totalitní – právní stát mění na policejní, moc v rukou jedné strany,

Demokracie ­– vláda lidu

  • lidé mají určitá práva,
  • způsob, jak občané uplatňují svou vůli je zakotveno v ústavě,
  • přímá d. – jednotlivá hlasování o otázkách (referenda),
  • nepřímá d. – o otázkách rozhodují zvolení zastupitelé (=> zastupitelská d.),

 

Sociální stát

  • Welfare state – pojem popisující situaci ve VB,1939,
  • měl by zajistit každému svému občanovi základní sociální minimum,
  • vede sociální politiku-přerozděluje peníze potřebným
    • přímé výdaje – podpory, přídavky, důchody,
    • nepřímé výdaje – „umělá“ zaměstnanost,
  • Argumenty vzniku:
    • solidarita – pomoc občanovi (vyplácení dávek),
    • pragmatismus – co je pro člověka (stát) užitečné a potřebné, to dělá,
    • pokrok – motivace,
  • soc. státy jako takové 40. let 20. st., rozmach po 2. sv. v.,
  • současné době dochází ke zneužívání sociálního státu=krize státu (výdaje jsou větší jak příjmy),
  • cíle soc. státu
    • omezování chudoby,
    • zajišťování prosperity,
    • zajišťování sociální rovnosti,
    • zajišťování soc. integrace a zamezování soc. exkluzi,
    • zajišťování soc. stability,
    • zajišťování nezávislosti jednotlivců,
  • Problémy:
    • výdaje vyšší jak příjmy,
    • generace stárne,
    • parazitování na sociálních dávkách,
    • aparát soc. státu neefektivní.
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!