Otázka: Střední Asie
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): JC
Dříve se říkalo „Sovětský orient“ nebo „Muslimský jih“ (převažují zde vyznavači islámu – muslimové). Patří sem asijské státy, které v nedávné minulosti tvořily součást SSSR a které se nachází ve střední Asii (Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán + Afghánistán). Jsou členy SNS (Společenství nezávislých států). V historii = křižovatka mezi říšemi.
DĚJINY
751| Bitva na řece Talas
- Bitva na řece Talas bylo vojenské střetnutí mezi arabskýmAbbásovským chalifátem a Tchangskou Čínou o kontrolu nad řekou Syrdarja. Odehrálo se u řeky Talas na území dnešního Kyrgyzstánu v roce 751. Skončilo čínskou porážkou v důsledku zrady spojenců.
- Hlavní význam bitvy je dnes spatřován v přenosu technologievýroby papíru z Číny do islámského světa, odkud se tato technologie dostala až do křesťanské Evropy. Čínští zajatci, kteří tuto technologii ovládali, začali vyrábět papír v Samarkandu. V roce 794 pak existovala výrobna papíru až v Bagdádu.
Důsledky
- příval turkických kmenů a muslimů na území
- čína prohra = dále neoblivňoval region
- + Turkmeni byli poslány do Abbásovských vojsk
- + Abbásovci dobívali země – rozšíření islámu (hlavně v 8. století)
13.– 15. stol. | prošly tu poslední velké vlny turko-mongolských migrací
- první z nich vedl Čingischán, který tu vyloupil tehdy kvetoucí říši v západní Uzbekistán
- druhá byla vedena Timurem Lenkem, zvaným Tamerlán, který si zvolil za své sídlo Samarkand
- on i jeho následovníci tu zanechali řadu významných a dodnes obdivovaných památek (náměstí Registán, mešita Bibi Chánum apod.)
- místní vládci podporovali řadu vědních oborů (vnuk Tamerlána byl významným astronomem)
- rozvoj kultury a vzdělanosti
Od 16. stol. | V prostoru oáz se od 16. století zformovaly tři raně novověké státy
- Kokandský chanát, Bucharský chanát (později emirát) a Chivský chanát.
- jejich kulturní dědictví je dnes viditelné především v sídelních městech (Buchara, Chiva, Kokand)
Od 18. stol. | se začal projevovat zájem Ruska o středoasijská teritoria, mj. jako o tranzit směrem do Indie
- v souvislosti s postupem Velké Británie v jižní Asii se Střední Asie stala i místem soupeření obou velmocí o tento region
- po prohrané krymské válce* (1856) však v Rusku výrazně stoupl zájem o středoasijské chanáty
- stavěla se nová města (zejména Taškent) i vojenské pevnosti a šířily se evropské poznatky, které však často byly v rozporu s dosavadními tradicemi
* Krymská válka – Osmánská říše, Velká Británie x Rusko, porážka Ruska
1917 | Bolševická revoluce – znamenala i v tomto regionu rozvrat státního zřízení
- postupně se bolševikům podařilo dostat celý region pod svou kontrolu
- bolševická moc v roce 1924–1936 provedla nové rozdělení regionu, postupně tak vzniklo pět sovětských republik
DĚJINY – SOVĚTSKÉ OBDOBÍ
Sovětské období přineslo na jedné straně značný rozmach ekonomiky, průmyslu, vzdělávání a do určité míry i životní úrovně, přestože v rámci Sovětského svazu patřil region k těm nejzaostalejším.
Nepodařilo se zlomit místní neformální sociální struktury, což vedlo ke zvýšené systémové korupci, která se naplno projevila v postsovětském období. Místní první tajemníci vedli své svěřené republiky do značné míry autonomně a jejich úkolem bylo vytvářet stabilitu vůči moskevskému centru. Perestrojka v 80. letech sice uvolnila řadu nacionalistických tendencí, ale žádný z místních tajemníků nechtěl rozpad SSSR – šlo jim především o zachování dotací z Moskvy.
1991 | vyhlášení nezávislosti středoasijských republik v souvislosti s rozpadem SSSR
PŘÍRODNÍ PODMÍNIKY
- nevyhovující přírodní podmínky, ale vedla zde tzv. „hedvábná stezka*“, která spojovala Čínu, Blízký východ a Evropu
* Hedvábná stezka bývala ve starověku a středověku důležitou obchodní trasou. Bývala nejdelší trasou, měřila přes 9000 km. Není proto divu, že zboží obvykle putovalo z jednoho konce na druhý dlouhé tři roky.
- špatné přírodní podmínky – pouště mírného pásu (vznik vlivem suchého klimatu – kontinentalita a činností člověka – antropogenní pouště) nebo vysokohorské oblasti
- vhodnou oblastí pro zemědělství je Ferganská kotlina (v Uzbekistánu, ale vklíněna do Kyrgystánu a Tádžikistánu) – zelenina, ovoce, víno, bavlník
Povrch:
- Turanská nížina – Karakum, Kyzylkum (Turk., Uzbek. à pouštní země)
- Kaspická nížina, Kazašská plošina
- Ferganská kotlina
- Ťan –Šan, Pamír (Tádžik., Kyrgyz. à horské státy)
Vodstvo:
- řeky Amudarja a Syrdarja
- Aralské jezero* – vysychá a jeho voda se zasoluje
- Balkaš
- Kaspické moře
– rozsáhlá bezodtoká oblast
* Aralské jezero – dříve 4. největší jezero, ale během 20 let zmenšilo svoji rozlohu téměř o polovinu
– vliv nadměrného zavlažování – způsobilo, že řeky Amudarja a Syrdarja do jezera již nedotečou, jezero vysychá
– přítoky doplňovaly sladkou vodu – ale teď dochází k zasolování a poškozena je tím pádem i půda kolem, následkem toho mizí živočichové a rostliny
– dříve byla oblast kolem jezera obydlená – nyní se stěhují pryč
Podnebí:
- mírné, vnitrozemské – je příčinou vzniku pouští a polopouští se suchými pastvinami
- léto horké, suché
- zima mrazivá
Krajiny:
- stepi – ve Střední Asii se nazývají celiny (obilnice v Kazachstánu)
- pouště – Karakum, Kyzylkum
OBYVATELSTVO
- náboženství: Islám
- úřední jazyk: Ruština
- obyvatelé: Rusové, potomci turkotatarských a mongolských nájezdníků
Republiky Střední Asie jsou národnostně velmi pestré. Vzhledem k umělému rozdělení hranic v minulosti vzniklo v regionu několik zón s výraznými národnostními menšinami. Po rozpadu Sovětského svazu zůstaly taktéž ve všech státech početné ruské menšiny V 90. letech jejich podíl v nových státech Střední Asie poklesl, ale stále tvoří důležitou složku obyvatelstva. Centrem osídlení je kromě větších měst oblast Ferganské kotliny s příhodnými podmínkami pro zemědělství. Střední Asie je oblastí s vysokým přirozeným přírůstkem obyvatelstva a populační exploze sebou bohužel nese i problémy v sociální oblasti.
HOSPODÁŘSTVÍ
Průmysl:
- průmysl vznikl v poválečném období
- založen na težbě mědi, železa, plynu, solé, uhlí, ropy (nejvíce Kazachstán) a na zpracování bavlny – export
- strojírenský a potravinářský průmysl je soustředěn do metropolí Alma-Ata, Bišek, Dušanbe, Ašchabad, Taškent
Zemědělství:
- zelenina, ovoce, víno a bavlník, obilniny
- chov ovcí na vlnu (Karakumské ovce)
- sovětská éra: sovětský centrum produkce bavlníku x ekologická katastrofa (zasolování půd, zazemňování Aralského jezera)
- celiny = rozorané stepi na S, pěstování obilí (riziko hospodáření)
