Struktura osobnosti – maturitní otázka

 

Otázka: Struktura osobnosti

Předmět: Společenské vědy

Přidal(a): _mad_scientist_

 

Pojem osobnost

  • Nositel lidské psychiky
  • Celek duševního života
  • Souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů apod., které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka
  • Každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti

 

Determinanty lidské psychiky

  • Osobnost se utváří v průběhu celého života
  • Jedinec je tedy jak produktem, tak i spolutvůrcem
  • Osobnost je formována:
  • Vnitřními činiteli (geny)
  • Vnějšími činiteli – prostředí (přírodní a společenské)
  • Vlastní aktivitou

 

Psychická struktura osobnosti (psychické vlastnosti)

  • Promítá se v ní jednota prožívání a chování
  • Je relativně stálá
  • Známe-li strukturu osobnosti jedince, můžeme vyvozovat, co pravděpodobně udělá v tu či onu chvíli, jak zareaguje

 

Složky struktury osobnosti

  • Schopnosti
  • Temperament
  • Rysy
  • Charakter

Typ osobnosti – pozorovaná konstelace vlastností a rysů osobnosti, které spolu souvisejí – vyjadřuje podstatnou, ne však vyčerpávající charakteristiku osobnosti

 

Schopnosti

  • Vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro dosahování vysokého výkonu v určitém oboru, oblasti
  • Jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek
  • Předpoklad rozvoje schopnostivloha (vrozená genetická dispozice)
  • Vloha naznačuje jak možnosti, tak i meze dalšího vývoje
  • Stupně rozvoje schopností:
  • Nadání (nadprůměrné výkony)
  • Talent (vysoce nadprůměrný souhrn schopností)
  • Genialita (mimořádně rozvinutý talent)

 

Dělení schopností

  • Primární – podmiňují rozvoj dalších schopností (vnímání, myšlení, …)
  • Sekundární – všechny ostatní, vzniklé na základě primárních

 

Druhy schopností

  • Verbální (chápání vztahů mezi slovy)
  • Numerické (operace s číselnými symboly)
  • Paměťové
  • Percepční pohotovost (schopnost rychlého postřehu)
  • Prostorová představivost (orientace v prostoru, vizualizace – schopnost představit si vzájemné vztahy předmětů v určitých polohách)
  • Psychomotorické (schopnost koordinovat dva a více současných pohybů)
  • Umělecké (literární, hudební, výtvarné, …)
  • Inteligence
  • Kreativita (tvořivost)

 

Inteligence

  • Obecný základ všech schopností
  • Soubor schopností sloužící k poznávání a řešení problémů
  • Schopnost učit se a využívat naučené
  • Nejdůležitější součásti inteligence – přizpůsobivost, učenlivost, schopnost zobecňovat, samostatně myslet, chápat, abstrahovat, schopnost verbálního vyjadřování

 

Znaky inteligentního chování

  • Dobrá orientace a dobré myšlení, tj. soudnost, pohotové a přesné vyjadřování
  • Přesné vnímání a dobrá paměť (pohotové vybavování informací z paměti)
  • Schopnost koncentrace na objekt činnosti s pružným a správným myšlením

 

Druhy inteligence

  • Fluidní – vrozená, nezávislá na dřívějším učení, během lidského života se již nevyvíjí
  • Krystalická – založená na zkušenostech, vědomostech získaných učením a na schopnostech je využívat

 

Měření inteligence

  • Pomocí tzv. testů inteligence
  • První test sestavil roku 1905 fr. psycholog Alfred Binet
  • Inteligenční kvocient (IQ) zavedl William L. Stern
  • IQ se vypočítá podle vzorce

                        mentální věk

IQ = ———————— x 100

                        chronologický věk

 

Škály IQ

  • 140 a víc                     vysoce nadprůměrná
  • 120-139                      nadprůměrná
  • 110-119                      mírný nadprůměr
  • 90-109                        průměrné IQ
  • 80-89                          lehký podprůměr
  • 70-79                          lehká debilita
  • pod 69                         imbecilita až idiocie

 

Využití měření IQ

  • Při zjišťování školní zralosti
  • Intelektová porucha – např. demence – nevratné zhoršování intelektových schopností

ALE!

  • Vysoké skóre v IQ testu není zárukou dobrého školního prospěchu či úspěšného uplatnění v zaměstnání apod.

 

Předpoklady inteligence

  • 75% geny
  • 25% výchova a vzdělání

 

Emoční inteligence

  • Schopnost vcítění (empatie)
  • Orientace v emocích druhých
  • Schopnost porozumění
  • Znalost vlastních emocí
  • Zvládání vlastních emocí
  • Schopnost sám sebe motivovat

 

Sociální inteligence

  • Schopnost orientovat se v sociálních vztazích a situacích
  • Schopnost dosahovat dobrých mezilidských vztahů

 

Kreativita (tvořivost)

  • Z lat. creo = tvořím
  • Zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, originálního, popř. tvůrčí řešení problémů

 

Rysy tvořivé osobnosti

  • Má tvořivé a flexibilní myšlení
  • Je intuitivní a empatická, psychicky náladová, má zájem o lidské jednání
  • Je otevřená, vnímavá, má v oblibě nové přístupy
  • Není svázána přesností a pečlivostí
  • Je ráda nezávislá (autonomní)
  • Má sklon k netypičnosti

 

Vztah mezi inteligencí a tvořivostí

  • Všichni vysoce tvořiví lidé bývají vysoce inteligentní
  • Ne všichni inteligentní lidé jsou tvořiví

 

Rysy osobnosti

  • Psychické vlastnosti
  • Projevují se určitým způsobem jednání, chování a prožívání
  • Relativně stálé
  • Příznačné pro určitého člověka

 

Bipolární škály (mají dva protilehlé póly)

  • Extrovert
    • Zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, snadno přizpůsobivý, zbrklý, povrchní, známé označuje jako přátele
  • Introvert
    • Zaměřený do svého nitra, plachý, nejistý, málo průbojný, intenzivní vnitřní život, hluboké city
  • Stabilita (yrovnanost) x labilita (nevyrovnanost)
  • Dominance (potřeba vést, mít převahu) x submise (podřizování se, potřeba být veden)
  • Optimismus x pesimismus
  • Aktivita x pasivita
  • Egocentrismus x altruismus
  • Maskulinita x feminita
  • Afiliance (potřeba lásky) x hostilita (nepřátelskost vůči sobě i jiným)

 

Temperament

  • Soubor vrozených vlastností
  • Vztahují se k citovému reagování
  • Určují intenzitu prožívání dané situace i projevy chování (někdo reaguje na stejnou situaci klidně, jiný bouřlivě, …)
  • Temperament je ovlivňován od narození (porod), výchovou, sociálním prostředím

 

Kontrola projevů svého temperamentu

  • Nácvik stresových situací
  • Nácvik asertivity

 

Typologické koncepce

  • Hippokrates (5. stol. př. n. l.)
  • Galenos (2. stol. př. n. l.)
  • Temperamentum = smícháno v určitém poměru (4 tělní tekutiny)
  • Sanguis = krev
  • Phlegma = hlen, sliz
  • Cholé = žluč
  • Melaina cholé = černá žluč
  • Současná věda vysvětluje rozdíly v temperamentu vlastnostmi nervových procesů (I. P. Pavlov – teorie o vyšší nervové činnosti – síla, vyrovnanost, pohyblivost)

 

Temperamentové skupiny

  • Sangvinik – veselý, optimistický, snadno přizpůsobivý, pohotový, nekonfliktní, společenský, čilý, citově nestálý, vlezlý, žoviální
  • Flegmatik – klidný, někdy až lhostejný, apatický, pomalý, rozvážný, snášenlivý, přátelský, pasivní, málo iniciativní, spolehlivý
  • Cholerik – vzteklý, často podrážděný až agresivní, prosazuje se v kolektivu, má výraznou mimiku, rychle pracuje, vznětlivý
  • Melancholik – převládá u něj ponurá, smutná nálada, je pomalý, svědomitý, zodpovědný, důkladný, jeho city jsou hluboké a trvalé, často bojácný, vážný

 

Hans J. Eysenck (1916-1997)

  • britský psycholog něm. původu
  • spojil temperamentové skupiny s několika rysy osobnosti – introverzí x extraverzí a s labilitou x stabilitou

 

Charakter

  • Psychické vlastnosti, které souvisí s morálkou osobnosti a které se projevují v mravní stránce chování a jednání
  • Umožňuje řídit jednání člověka podle všeobecně přijímaných společenských norem
  • Formuje se především působením výchovy
  • Je ovlivněn vlastním sebehodnocením a temperamentem
  • Projevuje se zejména ve čtyřech oblastech:
    • ve vztahu k ostatním lidem, hodnotám společnosti
    • ve vztahu k životnímu prostředí
    • ve vztahu k práci, k plnění povinností
    • ve vztahu k sobě

 

Charakterní člověk – pro každého něco jiného – ten, kdo nikdy nemění názor, ten, kdo umí  přiznat, že se mýlil, ten, kdo umí přiznat prohru, ten, kdo nikdy nelže, nepodvádí, …

S charakterem souvisí pojem svědomí – systém morální kontroly a seberegulace; jakýsi vnitřní hlas, který jedinci říká, co je správné a co špatné.

Svědomí přináší člověku uspokojení, pokud jednal v souladu s morálními zásadami, nebo mu působí výčitky, pokud tyto zásady porušil.

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!