Otázka: Struktura osobnosti
Předmět: Společenské vědy
Přidal(a): _mad_scientist_
Pojem osobnost
- Nositel lidské psychiky
- Celek duševního života
- Souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů apod., které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka
- Každá osobnost má své jedinečné psychické, biologické a sociální vlastnosti
Determinanty lidské psychiky
- Osobnost se utváří v průběhu celého života
- Jedinec je tedy jak produktem, tak i spolutvůrcem
- Osobnost je formována:
- Vnitřními činiteli (geny)
- Vnějšími činiteli – prostředí (přírodní a společenské)
- Vlastní aktivitou
Psychická struktura osobnosti (psychické vlastnosti)
- Promítá se v ní jednota prožívání a chování
- Je relativně stálá
- Známe-li strukturu osobnosti jedince, můžeme vyvozovat, co pravděpodobně udělá v tu či onu chvíli, jak zareaguje
Složky struktury osobnosti
- Schopnosti
- Temperament
- Rysy
- Charakter
Typ osobnosti – pozorovaná konstelace vlastností a rysů osobnosti, které spolu souvisejí – vyjadřuje podstatnou, ne však vyčerpávající charakteristiku osobnosti
Schopnosti
- Vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro dosahování vysokého výkonu v určitém oboru, oblasti
- Jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek
- Předpoklad rozvoje schopnosti – vloha (vrozená genetická dispozice)
- Vloha naznačuje jak možnosti, tak i meze dalšího vývoje
- Stupně rozvoje schopností:
- Nadání (nadprůměrné výkony)
- Talent (vysoce nadprůměrný souhrn schopností)
- Genialita (mimořádně rozvinutý talent)
Dělení schopností
- Primární – podmiňují rozvoj dalších schopností (vnímání, myšlení, …)
- Sekundární – všechny ostatní, vzniklé na základě primárních
Druhy schopností
- Verbální (chápání vztahů mezi slovy)
- Numerické (operace s číselnými symboly)
- Paměťové
- Percepční pohotovost (schopnost rychlého postřehu)
- Prostorová představivost (orientace v prostoru, vizualizace – schopnost představit si vzájemné vztahy předmětů v určitých polohách)
- Psychomotorické (schopnost koordinovat dva a více současných pohybů)
- Umělecké (literární, hudební, výtvarné, …)
- Inteligence
- Kreativita (tvořivost)
Inteligence
- Obecný základ všech schopností
- Soubor schopností sloužící k poznávání a řešení problémů
- Schopnost učit se a využívat naučené
- Nejdůležitější součásti inteligence – přizpůsobivost, učenlivost, schopnost zobecňovat, samostatně myslet, chápat, abstrahovat, schopnost verbálního vyjadřování
Znaky inteligentního chování
- Dobrá orientace a dobré myšlení, tj. soudnost, pohotové a přesné vyjadřování
- Přesné vnímání a dobrá paměť (pohotové vybavování informací z paměti)
- Schopnost koncentrace na objekt činnosti s pružným a správným myšlením
Druhy inteligence
- Fluidní – vrozená, nezávislá na dřívějším učení, během lidského života se již nevyvíjí
- Krystalická – založená na zkušenostech, vědomostech získaných učením a na schopnostech je využívat
Měření inteligence
- Pomocí tzv. testů inteligence
- První test sestavil roku 1905 fr. psycholog Alfred Binet
- Inteligenční kvocient (IQ) zavedl William L. Stern
- IQ se vypočítá podle vzorce
mentální věk
IQ = ———————— x 100
chronologický věk
Škály IQ
- 140 a víc vysoce nadprůměrná
- 120-139 nadprůměrná
- 110-119 mírný nadprůměr
- 90-109 průměrné IQ
- 80-89 lehký podprůměr
- 70-79 lehká debilita
- pod 69 imbecilita až idiocie
Využití měření IQ
- Při zjišťování školní zralosti
- Intelektová porucha – např. demence – nevratné zhoršování intelektových schopností
ALE!
- Vysoké skóre v IQ testu není zárukou dobrého školního prospěchu či úspěšného uplatnění v zaměstnání apod.
Předpoklady inteligence
- 75% geny
- 25% výchova a vzdělání
Emoční inteligence
- Schopnost vcítění (empatie)
- Orientace v emocích druhých
- Schopnost porozumění
- Znalost vlastních emocí
- Zvládání vlastních emocí
- Schopnost sám sebe motivovat
Sociální inteligence
- Schopnost orientovat se v sociálních vztazích a situacích
- Schopnost dosahovat dobrých mezilidských vztahů
Kreativita (tvořivost)
- Z lat. creo = tvořím
- Zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, originálního, popř. tvůrčí řešení problémů
Rysy tvořivé osobnosti
- Má tvořivé a flexibilní myšlení
- Je intuitivní a empatická, psychicky náladová, má zájem o lidské jednání
- Je otevřená, vnímavá, má v oblibě nové přístupy
- Není svázána přesností a pečlivostí
- Je ráda nezávislá (autonomní)
- Má sklon k netypičnosti
Vztah mezi inteligencí a tvořivostí
- Všichni vysoce tvořiví lidé bývají vysoce inteligentní
- Ne všichni inteligentní lidé jsou tvořiví
Rysy osobnosti
- Psychické vlastnosti
- Projevují se určitým způsobem jednání, chování a prožívání
- Relativně stálé
- Příznačné pro určitého člověka
Bipolární škály (mají dva protilehlé póly)
- Extrovert
-
- Zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní, snadno přizpůsobivý, zbrklý, povrchní, známé označuje jako přátele
- Introvert
-
- Zaměřený do svého nitra, plachý, nejistý, málo průbojný, intenzivní vnitřní život, hluboké city
- Stabilita (yrovnanost) x labilita (nevyrovnanost)
- Dominance (potřeba vést, mít převahu) x submise (podřizování se, potřeba být veden)
- Optimismus x pesimismus
- Aktivita x pasivita
- Egocentrismus x altruismus
- Maskulinita x feminita
- Afiliance (potřeba lásky) x hostilita (nepřátelskost vůči sobě i jiným)
Temperament
- Soubor vrozených vlastností
- Vztahují se k citovému reagování
- Určují intenzitu prožívání dané situace i projevy chování (někdo reaguje na stejnou situaci klidně, jiný bouřlivě, …)
- Temperament je ovlivňován od narození (porod), výchovou, sociálním prostředím
Kontrola projevů svého temperamentu
- Nácvik stresových situací
- Nácvik asertivity
- …
Typologické koncepce
- Hippokrates (5. stol. př. n. l.)
- Galenos (2. stol. př. n. l.)
- Temperamentum = smícháno v určitém poměru (4 tělní tekutiny)
- Sanguis = krev
- Phlegma = hlen, sliz
- Cholé = žluč
- Melaina cholé = černá žluč
- Současná věda vysvětluje rozdíly v temperamentu vlastnostmi nervových procesů (I. P. Pavlov – teorie o vyšší nervové činnosti – síla, vyrovnanost, pohyblivost)
Temperamentové skupiny
- Sangvinik – veselý, optimistický, snadno přizpůsobivý, pohotový, nekonfliktní, společenský, čilý, citově nestálý, vlezlý, žoviální
- Flegmatik – klidný, někdy až lhostejný, apatický, pomalý, rozvážný, snášenlivý, přátelský, pasivní, málo iniciativní, spolehlivý
- Cholerik – vzteklý, často podrážděný až agresivní, prosazuje se v kolektivu, má výraznou mimiku, rychle pracuje, vznětlivý
- Melancholik – převládá u něj ponurá, smutná nálada, je pomalý, svědomitý, zodpovědný, důkladný, jeho city jsou hluboké a trvalé, často bojácný, vážný
Hans J. Eysenck (1916-1997)
- britský psycholog něm. původu
- spojil temperamentové skupiny s několika rysy osobnosti – introverzí x extraverzí a s labilitou x stabilitou
Charakter
- Psychické vlastnosti, které souvisí s morálkou osobnosti a které se projevují v mravní stránce chování a jednání
- Umožňuje řídit jednání člověka podle všeobecně přijímaných společenských norem
- Formuje se především působením výchovy
- Je ovlivněn vlastním sebehodnocením a temperamentem
- Projevuje se zejména ve čtyřech oblastech:
- ve vztahu k ostatním lidem, hodnotám společnosti
- ve vztahu k životnímu prostředí
- ve vztahu k práci, k plnění povinností
- ve vztahu k sobě
Charakterní člověk – pro každého něco jiného – ten, kdo nikdy nemění názor, ten, kdo umí přiznat, že se mýlil, ten, kdo umí přiznat prohru, ten, kdo nikdy nelže, nepodvádí, …
S charakterem souvisí pojem svědomí – systém morální kontroly a seberegulace; jakýsi vnitřní hlas, který jedinci říká, co je správné a co špatné.
Svědomí přináší člověku uspokojení, pokud jednal v souladu s morálními zásadami, nebo mu působí výčitky, pokud tyto zásady porušil.