Svalová soustava – chov zvířat a veterinářství

 

   Otázka: Svalová soustava

   Předmět: Chov zvířat a veterinářství

   Přidal(a): James

 

Svalová soustava

  • tvoří ji velký počet párových svalů a několik svalů nepárových
  • nazývají se dle délky, tvaru nebo specifické funkce
  • základní vlastností svalu je reagovat na podnět smrštěním (posléze se uvolnit) a toto umožňuje vykonávat aktivní pohyb organismu
  • další funkcí svalové soustavy je tvorba tepelné energie (funkce vedlejší, vyplývající z práce svalu – hoření)

 

1) Stavba  svalů

  • skládají se ze svalové tkáně hladké a žíhané – budeme se věnovat tkáni kosterní (žíhané)
  • žíhaná svalovina svalová vlákna (10-400 mm dlouhá, tlustá 10-100 mikronů)

                               ↓

 svalové snopce     (prvého, druhého a třetího řádu)

svalové bříško     (pokryté silnou vazivovou blanou)

 

  • svalová vlákna přecházejí na obou koncích ve fibrózní vlákna, ta se k sobě přikládají a vytvářejí úponové šlachy
  • dle tvaru rozeznáváme

– dlouhé

– krátké

– ploché

– kruhovité

 

2) Práce svalů

  • energie nutná k práci svalu se získává biochemickými přeměnami (oxidací) výživných látek ve svalu (cukry)
  • po práci svalu vzniká svalová únava jako důsledek vyčerpání energetických rezerv a nahromadění se únavových látek (kys. mléčná a uhličitá, CO2, voda) – tyto jsou oběhovým systémem roznášeny po těle a únava přijde i na jiné svalové partie
  • pohotovou energetickou rezervou svalů je glykogen (živočišný škrob)

 

3) Pomocné svalové orgány

  • šlachy – nesmršťují se, pouze pasivně přenášejí sílu svalu na kost na níž se upínají
  • povázky – vazivové blány, které obalují a vzájemně spojují skupiny svalů
  • mazové váčky a šlachové pochvy vytvářejí pouzdra a podložky v místech kde sval a šlachy třou o kosti

 

4) Rozdělení svalů – kosterní svalstvo dělíme na svaly

– hlavy

– trupu

– hrudní končetiny

– pánevní končetiny

 

A) Svaly hlavy

– dvě skupiny

– svaly lícní (mimické)

– svaly žvýkací

 

a) Mimické svaly

– slouží k ovládání pysků, nozder, víček

– svou souhrou vyjadřují stavy zvířat (hněv, zlost, úlek, radost)

 

b) Svaly žvýkací

– jsou mohutně vyvinuté

– slouží k uchopení a rozmělnění potravy

– všechny tyto svaly pohybují dolní čelistí

 

B) Svaly trupu

– svaly které obklopují výběžky obratlů, boční a spodní strany krku, hrudní a břišní svaly

– umožňují pohyb hlavy a všech obratlů (mimo křížových), pohyb hrudního koše

– z chovatelského hlediska je nejvýznamnější nejdelší zádový sval (musculus longissimus dorzi – m.l.d.) – kotleta, roštěnec

 

– 6 základních skupin

  • Natahovače páteře – uloženy nad páteří

– fce – zpevňují páteř, natahují krk, prohýbání hřbetu, vzepření

 

  • Ohýbače páteře – uloženy pod páteří

– fce – ohýbají hlavu a krk, hrbení hřbetu

 

  • Svaly hrudních stěn – svaly mezižeberní – dvě vrstvy

– vnitřní mezižeberní svaly (výdechové) – zužují hrudník

– vnější mezižeberní svaly (vdechové) – rozšiřují hrudník

 

  • Svaly břišních stěn

– jsou 4, při jejich smrštění vzniká břišní lis – uplatňuje se při kálení, močení a porodu

 

  • Bránice

– odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní

– důležitý dýchací sval

 

  • Svaly ocasu

 

C) Svaly hrudní končetiny

– dělíme na 3 skupiny

 

  • Svaly připojující hrudní končetinu k hrudi a hlavě

– hrudní končetina není připojena kloubně, ale mohutnými svaly

– natahovače a ohýbače ramenního a loketního kloubu (př. dvouhlavý pažní)

  • Svaly plece

– obalují lopatku a pažní kost ze všech stran

 

3)  Svaly předloktí a prstů

– dělíme na dvě skupiny – natahovače zápěstí a prstů

– ohýbače zápěstí a prstů

 

 

D) Svaly pánevní končetiny

– dělíme na tři skupiny

 

  • Svaly pánevní

– jsou uvnitř i zevně pánve

– hýžďové svaly (povrchový h.s., střední a hluboký h.s.)

 

  • Svaly stehenní

– obklopují stehenní kost ze všech stran

– ohýbače a natahovače kloubu kyčelního a hleznového

 

  • Svaly bércové a konce končetiny

– ohýbače a natahovače kolena a prstních kloubů

 

5) Fyziologie tvorby svalstva a ukládání tuku

  • při růstu v mládí – intenzivní tvorba svalstva, později se začne ukládat tuk a tvorba svalstva se zpomaluje
  • tuk se ukládá ve vazivu (řídkém) a to se přeměňuje na tukovou tkáň
  • tvorba svalstva a ukládání tuku je ovlivněno mnoha činiteli – chovatel je proto musí znát, ať tak ovlivní výši a kvalitu produkce
  • dle místa ukládání rozlišujeme tuk

– vnitřní tuk – uložen zpravidla v souvislých celcích v dutině břišní

– povrchový tuk – na povrchu tělní svaloviny a pod kůží

– mezisvalový t. (intermuskulární) – ve vazivu, které se nachází mezi svaly a obaluje je (svalová bříška)

– vnitrosvalový t. (intramuskulární) – ve vazivu, které obaluje svazky svalových vláken (snopce)





Další podobné materiály na webu: